Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Miloš Zeman považoval zemřelého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu za svého přítele, i když se někdy lišili v názorech. Na twitteru to uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček. ČTK sdělil, že prezident počítá s účastí na pohřbu. Vláda uctila před dnešním zasedáním Kuberovu památku minutou ticha. "Jaroslava Kuberu jsem měl rád. Považoval jsem ho za svého přítele, ačkoliv jsme se někdy lišili v názorech. Jeho smrti velice lituji," uvedl Zeman podle Ovčáčka.

Ke smrti šéfa horní komory Parlamentu se vyjadřují i ministři, kteří oceňují jeho humor i názory. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) napsala na twitteru, že zprávu přijala s velkou lítostí. "I když jsme byli v některých tématech oponenti, vždy jsem si ho vážila pro jeho pevné názory a neutuchající smysl pro humor, kterým dokázal odlehčit i tu nejvypjatější situaci. Jaroušku, bude to tu bez tebe smutnější," uvedla. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) byl Kubera plný elánu a dobré nálady. "Odešel politik, kterého jsme si mohli vážit, i když jsme s ním třeba nesouhlasili," poznamenal. Soustrast rodině blízkým i všem českým občanům na twitteru vyjádřila francouzská ambasáda.

Senátory zpráva o náhlém úmrtí předsedy horní komory Jaroslava Kubery (ODS) zaskočila. Cenili si ho podle svých vyjádření i ti, kteří s ním a jeho někdy kontroverzními názory polemizovali. "Připadal mi nesmrtelný, nezastavitelný, nekonečný. Věřím, že i v kuřáckém nebi bude stejný jako tady. S cigárem, vtípky a velkým srdcem. Nás ale opustil. Chybí mi už teď," uvedl bývalý šéf ODS a někdejší místopředseda Senátu Mirek Topolánek.

Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) byl loni podle tamních lékařů největším transplantačním centrem v Evropě. Transplantovali tam 540 orgánů 486 pacientům. Zástupci institutu to uvedli na tiskové konferenci. IKEM se podílí na transplantacích v Česku zhruba ze 70 procent. Celkem bylo za loňský rok nemocným voperováno 865 orgánů. "Podle dostupných dat ani největší centrum Velké Británie Birmingham, ani centra na severu Evropy nebo v okolních zemích nedosahují našich výsledků," uvedl přednosta Transplantcentra IKEM Onřej Viklický. Pacientům bylo vyměněno 299 ledvin, 154 jater, 38 srdcí, 41 slinivek, sedm Langerhansových ostrůvků, které produkují inzulin, a jedno tenké střevo.

Loňského počtů operací, který byl jedním z nejvyšších od začátku transplantací v Česku, bylo dosaženo kvůli zatím nejvyššímu počtu zemřelých dárců. Na celou zemi jich bylo 288, do IKEM šly orgány 155 z nich. V 90. letech byli podle vedoucí Oddělení odběru orgánů a transplantačních databází IKEM Evy Pokorné nejčastějšími dárci lidé po úrazu hlavy, například po nehodě na motorce. "V současné době převládají cévní mozkové příhody, které způsobí smrt mozku," uvedla. Ledviny lékaři transplantují i od žijících, loni jich bylo 33. V České republice zákon předpokládá u mrtvého souhlas s darováním. Nesouhlas mohou vyjádřit i pozůstalí. Lidé se mohou nechat zapsat do speciálního registru, kde je jejich nesouhlas evidován.

Spojené státy varují, že kvůli takzvané digitální dani zavedou vůči Česku odvetná opatření. Hospodářským novinám (HN) to sdělil americký vládní zdroj. Neuvedl ale, kterých výrobků by se případná cla týkala a jak velká by byla. Česká vláda sedmiprocentní digitální daň pro velké internetové firmy schválila loni, v lednu ji má začít projednávat Sněmovna. Washington daň považuje za diskriminaci vůči firmám se sídlem ve Spojených státech. Podobný spor vedou USA i s Francií, která má tříprocentní digitální daň.

Dani by v ČR měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,1 miliardy Kč), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou americké společnosti Google, Facebook, Amazon či Apple. Do státního rozpočtu by podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně.

"Již loni v srpnu jsme ministerstvo financí upozorňovali, že máme obavy, že by zavedení digitální daně bylo příspěvkem k eskalaci mezinárodního napětí, nazývaného obchodními válkami," uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. ČR jako malá otevřená ekonomika by se podle něj měla vyvarovat iniciativy v takovém jednostranném opatření. "Daň z vybraných digitálních služeb považujeme za jeden z dalších účelových nástrojů na zalepení děr ve zdrojích státního rozpočtu, aby pomohly pokrýt diskutabilní zvyšování sociálních výdajů a mimořádný růst platů ve veřejném sektoru," dodal. Snaha vlády ČR zavést digitální daň o několik let dříve než na úrovni EU je krok trochu zoufalý a trochu nebezpečný, míní analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. Pokud totiž taková daň nakonec v EU zavedena nebude, může být podle něj ČR objektem silné kritiky, že narušuje jednotný trh.

Premiér Andrej Babiš (ANO) už nepočítá s vybudováním centra pro syrské sirotky, které původně plánoval. Tamním organizacím, které se starají o děti bez jednoho nebo obou rodičů, osobně pošle 500.000 korun. Problém podle něj není v nedostatku zařízení, ale v penězích. Předseda vlády to uvedl na svém facebooku. Doufá, že se s finančním příspěvkem přidají další lidé. V Sýrii je podle něj dost křesťanských i muslimských organizací, které se o děti bez jednoho či obou rodičů starají. Chybí jim však peníze například na oblečení či na platy učitelů. "Kvůli válce tam nefungují banky, a tak nás oslovila jedna místní organizace s žádostí o finanční pomoc. Já jim osobně pošlu 500.000 korun a doufám, že se ke mně připojí další," dodal premiér.

Babiš v dubnu napsal, že má pro centrum pro sirotky vybraný pozemek v Sýrii. Vybudování centra zhruba pro 50 dětí, včetně sportovišť a školy, mělo stát zhruba 65 milionů korun. Realizovat ho měla firma Cubespace, která staví modulové domy. Babiš projekt pojal jako svou osobní iniciativu, podle něj by nebylo efektivní, kdyby to organizovaly úřady. V listopadu ale týdeník Respekt napsal, že se plán neuskuteční.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v neděli v televizi Prima řekl, že Česko dětské uprchlíky z řeckých táborů nepřijme. Řecko podle něj požadovaný seznam 40 sirotků, jimž by mohla česká strana pomoci, neposkytne. Podle Hamáčka hrozí, že by z táborů v Řecku mohli do ČR přijet například Afghánci a Pákistánci ve věku od 16 do 18 let, což považuje za bezpečnostní riziko. Kauzu pokládá za uzavřenou.