Zprávy | Z archivu rubriky

Ve věku 87 let dnes odpoledne v Praze zemřel po dlouhé nemoci někdejší novinář, disident, exministr obrany, mluvčí Občanského fóra, kancléř prezidenta Václava Havla a velvyslanec v Rusku Luboš Dobrovský. ČTK o jeho úmrtí informoval ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Dobrovský, který se narodil 3. února 1932 v Kolíně, v roce 2002 obdržel z rukou prezidenta Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka, byl i nositelem řady dalších ocenění.

V jeho životě se odrazily dějiny druhé poloviny 20. století. Jeho otec zahynul v koncentračním táboře a on sám koncem 50. let nastoupil do rozhlasu, kde do začátku normalizace působil jako komentátor a zahraniční zpravodaj. Po vyhození v roce 1969 pracoval jako skladník, čistič oken a topič. Signatář Charty 77 také redigoval samizdatové publikace. V roce 1989 se stal mluvčím Občanského fóra, později nastoupil na ministerstvo zahraničí, od října 1990 do července 1992 byl ministrem obrany rozpadajícího se Československa. V dalších dvou letech vedl Kanceláře prezidenta republiky, opět působil na ministerstvu zahraničí a v letech 1996-2000 byl velvyslancem v Rusku.

Bývalý diplomat a politik Michael Žantovský považuje Dobrovského za výjimečně charakterního, zásadového a věrného člověka. "Byl to dobrý kolega, dobrý kamarád a zasloužil se nemalým dílem o svobodu a demokracii v této zemi," řekl ČTK. S Dobrovským se znal dlouho. "On byl kolega mého otce v Památníku národního písemnictví, takže jsem ho poznal jako dospívající nebo kluk. A samozřejmě, že jsme před i po listopadu 1989 spolupracovali a strávili mnohé vzrušené chvíle," dodal. Bývalý prezident Václav Klaus, který s Dobrovským společně působil v československé vládě v letech 1990 až 1992, ocenil jeho pevnost názorů. "Luboš Dobrovský byl výraznou osobností naší polistopadové éry. Vždy svůj, vždycky opravdový, vždy zásadový. Takových lidí je málo. Protože byl velmi ostrý ve svých názorech, dostávali jsme se často do rozporu. Někteří lidé názory nemají, a proto není možné s nimi nesouhlasit. Luboš Dobrovský je měl," uvedl Klaus pro ČTK.

Cizinecká policie loni v Česku odhalila 5677 nelegálně pobývajících cizinců, o 685 více než v roce 2018. Nejčastěji, v 1504 případech, šlo o Ukrajince. Na tiskové konferenci to oznámili ředitel cizinecké policie Milan Majer a náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek. Běženců, kteří využili Českou republiku jako tranzitní zemi, přibylo loni meziročně o 75 na 266. Cestovali převážně ze Slovenska nebo letecky ze zemí schengenského prostoru, většinou mířili do Německa. Nejčastěji šlo o občany Afghánistánu, Iráku, Sýrie a Íránu. Podle Majera šlo zejména o jednotlivce a malé skupiny lidí.

Škoda Transportation ve Varšavě podepsala kupní smlouvu na dodávku až 45 šestivozových souprav metra pro polskou metropoli. Celková hodnota kontraktu může činit necelých osm miliard korun. "Na výsledek jsme čekali déle než dva roky. Podařilo se nám upevnit naše postavení na důležitém polském trhu, kam jsme dodali například naše tramvaje do Wrocławi nebo trakční vybavení pro trolejbusy a tramvaje do Lublinu a Krakowa," uvedl předseda představenstva Škoda Transportation Petr Brzezina. Na vývoji spolupracovala Škodovka s polskými univerzitami a konstrukčními kancelářemi, předem také deklarovala ochotu spolupracovat s řadou místních subdodavatelů.

Premiér Andrej Babiš (ANO) zvažuje, že v pondělí navrhne vládě v souvislosti s obavou z šíření koronaviru dočasně zakázat veškeré lety z Číny do Česka. Při návštěvě Litvínova řekl, že pokud se do soboty nepodaří vyřešit návrat českých občanů z Číny, může je do vlasti dopravit vládní speciál. "Uvažuji o tom, že pokud se něco zásadního nestane, protože Evropa zatím není tak akční, tak bych navrhl vládě v pondělí, abychom dočasně zakázali veškeré lety z Číny," prohlásil předseda vlády.

Přímo v čínském městě Wu-chanu, epicentru současné nákazy novým typem koronaviru, pobývají čtyři Češi. Babiš uvedl, že se jedná i o další Čechy, kteří se kvůli problémům s rušením leteckých linek nemají jak dostat z Číny domů. "Stále čekáme na povolení čínských úřadů pro zahraniční speciály. Češi jsou v kontaktu s naším zastupitelským úřadem, naposledy dnes ráno, a jsou připraveni odjet na letiště, jakmile je zastupitelský úřad zavolá. Věříme, že to proběhne úspěšně do konce týdne," uvedlo na dotaz ČTK ministerstvo zahraničí.

Ministerstvo zahraničí kvůli koronaviru pozastavilo vydávání víz pro čínské občany a nepřijímá v Číně ani nové žádosti o víza. Novinářům to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Vízová centra zůstanou uzavřena přinejmenším do 16. února. Poté se rozhodne o dalším postupu, bude záležet na vývoji situace kolem koronaviru. Cílem opatření podle úřadu je zabránit dalšímu šíření nákazy. O možnosti evakuace českých občanů jedná diplomacie s Francií a s Británií, podle Petříčka není vyloučena ani spolupráce s Německem. Paříž i Londýn plánují vyslání svých letadel do Číny v sobotu, záleží to ale na povolení čínských úřadů, uvedl ministr. Pokud by Česko speciál vyslalo, podle ministra by pravděpodobně nabídlo místa v letadle i dalším občanům EU.

Koledníci Tříkrálové sbírky opět vybrali do svých pokladniček rekordní částku. Podle údajů na webu sbírky jsou sečtené peníze z 99,6 procenta rozpečetěných pokladniček, bylo v nich téměř 130 milionů korun. Loni se do pokladniček vybralo zhruba 119 milionů korun. Výtěžek sbírky půjde na pomoc nemocným, handicapovaným, seniorům, matkám s dětmi v tísni a dalším potřebným především v regionech, kde se sbírka koná.

Letos se sbírka, kterou každoročně pořádá Charita ČR, konala na celostátní úrovni podvacáté. Kromě příspěvků v hotovosti do zapečetěných kasiček dobrovolníků mohli lidé darovat peníze i formou dárcovských SMS nebo je poslat na účet. Tříkrálová sbírka je největší dobrovolnickou akcí v zemi.

Senát vrátil do hry zpřísnění trestů za týrání zvířat a provozování množíren. Za týrání zvířat by mělo hrozit místo pěti až šest let vězení. Za chov zvířat v nevhodných podmínkách, tedy za provozování množíren, by mohlo v krajním případě hrozit až deset let vězení. Změny, které Senát schválil po zhruba tříhodinové debatě, jsou podle námitek právníků příliš přísné vzhledem k trestům za násilí na lidech. Spor bude muset rozsoudit Sněmovna, které se novela trestního zákoníku vrátí k novému posouzení. V prosinci poslanci zpřísnění trestů odmítli. Schválili pouze to, že by soudy mohly samostatně ukládat zákaz chovu zvířat až na deset let pro jednotlivce a až na 20 let pro firmy.

Do budovy Poslanecké sněmovny v Praze se pokusil proniknout muž ozbrojený nožem a ohrožoval policisty. Policisté ho zadrželi a předvedli na služebnu, při incidentu nebyl nikdo zraněn. Policie o tom informovala na twitteru. Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) ocenil, že při zákroku policistů nebyl nikdo zraněn. Novinářům řekl, že komora bude zřejmě muset přijmout určitá bezpečnostní opatření. Podle fotografií na serveru Novinky.cz se muž pokoušel vejít do hlavního vchodu budovy, v níž se ve stejnou dobu konala schůze Sněmovny. Podle snímku, který policie zveřejnila, u sebe měl dva nože a teleskopický obušek. Motivaci zadrženého policie zjišťuje.

Civilní kontrarozvědka nepožadovala utajení celé zakázky na IT systém k elektronickým dálničním známkám. Novinářům to po zasedání sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) řekl její předseda Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). V novém systému budou všechna vozidla zaznamenána a spárována. BIS však podle Bělobrádka nechce data od příštího roku využívat, i když jí to zákon umožňuje. "Přestože zákonné možnosti jsou, tak BIS zatím nechce těchto možností využívat," řekl. Bělobrádek odmítl i to, že BIS nyní neplatí za dálniční známky. Výjimka se kontrarozvědky i dalších institucí včetně třeba složek integrovaného záchranného systému bude týkat od příštího ledna, kdy začnou fungovat známky elektronicky, vysvětlil. "Mohlo by dojít k prolomení u krycích SPZ," dodal Bělobrádek.

Zakázka vyvolala vlnu kritiku z řad odborníků, opozice i premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle nich byla předražená. Vadil jim i způsob výběru dodavatele, který byl kompletně v tajném režimu bez soutěže. Zakázka stála křeslo ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO), jeho nástupce Karel Havlíček (za ANO) se s dodavatelem domluvil na jejím zrušení bez sankcí pro stát. Kvůli informacím, že tajný režim zakázky byl požadavkem tajných služeb, se sešla komise pro kontrolu BIS, která přizvala ředitele kontrarozvědky Michala Koudelku.

Senát chce omezit povinnost makléřů uchovávat nahrávky hovorů s klienty tak, aby se vztahovala jen na uzavírané obchody. Upravil tak novelu o podnikání na finančním trhu. Důvodem je snaha zamezit nadbytečnému shromažďování informací. Proti omezení byla Česká národní banka i ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Spor bude muset rozhodnout Sněmovna. Schillerová potvrdila, že její úřad původně nenavrhoval uchovávání všech hovorů, neboť směrnice EU k tomu členské státy nenutí. Názor změnila až na popud centrální banky.

Viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký senátorům jako příklad uvedl, že soukromá firma nabízela klientům investice, ale neupozorňovala je na vysoké riziko, což se jí podařilo dokázat až na základě telefonních nahrávek. Podle ředitele České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování Marka Černocha je ale uchovávání všech nahrávek nesmyslné a nebezpečné opatření, které ochranu investorů nezvýší. Předloha má především přinést jednodušší přístup emitentů cenných papírů na kapitálový trh.

Odchod Británie z Evropské unie, který se uskuteční v pátek, nebude mít bezprostřední dopad na životy Čechů v Británii ani Britů v Česku. Jejich práva budou zachována i po vypršení přechodného období na konci roku, musí se ale v zemi, kde žijí, oficiálně zaregistrovat. V rozhovoru s ČTK to řekl britský velvyslanec v Česku Nick Archer. Očekává, že po skončení všech politických jednání se podaří překonat nynější nejistotu a najít vztah mezi Evropskou unií a Británií, který bude výhodný pro obě strany.

Co se týká zahraničních studentů, Británie se podle Archera ještě nerozhodla, zda bude pokračovat v evropském výměnném programu Erasmus nebo bude chtít vytvořit nějaký nový systém otevřený i pro studenty z třetích zemí. Velvyslanec ale zdůraznil, že Británie o zahraniční studenty stojí. "Naše země potřebuje zahraniční studenty, pokud si chce uchovat svou vysokou úroveň. Takže dobří čeští studenti nebudou znevýhodněni," řekl. Velvyslanec také podotkl, že nezaznamenal žádné časté případy návratu českých nebo britských občanů do vlasti kvůli brexitu. "Češi v Británii jsou profesionálové, na manažerských úrovních, jsou dobře integrovaní a neidentifikují se sami jako komunita. Proto očekávám, že zůstanou," řekl. Z Britů žijících v Česku by podle něj mohli odejít lidé vyslaní do země jako pracovníci nadnárodních firem, takových ale podle Archera bude menšina.

Evropský parlament ve středu schválil dohodu o vystoupení Británie z Evropské unie, která Spojenému království umožní v pátek o půlnoci spořádaně evropský blok po 47 letech opustit. Drtivá většina poslanců podpořila pakt, díky němuž budou mít obě strany od soboty 11 měsíců na dojednání budoucích vztahů. Smlouvu, jejíž schválení doprovodili poslanci zpěvem skotské písně na rozloučenou, musí ještě potvrdit zástupci členských zemí, než vstoupí v platnost. V hlasování, jemuž předcházela dlouhá a mnohdy emotivní debata, podpořilo dohodu 621 poslanců, proti se jich vyslovilo 49. Nesouhlas dali najevo především politici britských stran, které usilovaly o setrvání v unii či o vypsání nového referenda.