Zprávy | Z archivu rubriky

Loňská semifinalistka Karolína Plíšková zvládla vstup do Australian Open. Světová dvojka postoupila do druhého kola přes Francouzku Kristinu Mladenovicovou po výhře 6:1 a 7:5. Ve druhém kole se utká s Němkou Laurou Siegemundovou. Postup do 2. kola vydřela také Karolína Muchová. Belgičanku Kirsten Flipkensovou porazila 6:3, 2:6, 7:6 po čtvrtém mečbolu. V prvním kole na grandslamu v Melbourne skočila Markéta Vondroušová, která prohrála s Ruskou Světlanou Kuzněcovovou 2:6, 6:4 a 4:6.

Posunout českou vědu na světovou úroveň a třeba i pomoct některému z nadějných tuzemských chemiků k Nobelově ceně. I k tomu je určena finanční podpora ve výši dvě stě milionů korun, kterou věnují manželé Dvořákovi talentům v oblasti chemie. Díky tak vysoké částce jde o jeden z největších filantropických počinů v historii Česka. Hana Dvořáková v minulosti spolupracovala s Antonínem Holým a podílela se na vývoji antivirových látek, z nichž některé dodnes patří mezi nejúčinnější léky proti AIDS. Protože díky tomu dostávala peníze z podílu na licencích, rozhodli se s manželem vrátit získané finance zpět do vědy a založili Nadaci Experientia, jejímž cílem je hledat a podporovat talentované české chemiky. Dvě stě milionů korun bude rozloženo do následujících dvaceti let a umožní českým chemikům buď vycestovat na roční stáž na některou z prestižních světových univerzit, nebo v rámci start-up grantu v Česku založit vlastní výzkumnou skupinu. V minulosti takto nadace pomohla už třinácti talentovaným vědcům, kteří díky tomu absolvovali stáž například na Standsfordské univerzitě, spolupracovali s držitelem Nobelovy ceny za chemii nebo publikovali ve vědeckém časopise Nature. Mnohým z nich se podařilo uplatnit nejen v tuzemsku, ale také v zahraničí.

Mezinárodní kamionová doprava v Česku upadá. Meziročně se propadla zhruba o třetinu. Vyplývá to z dat ministerstva dopravy. Podle statistik Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia je v současnosti až polovina podniků ve ztrátě. Zakázky jim totiž přebírá levná konkurence ze zahraničí - hlavně z Polska, Maďarska a Rumunska. Pro zákazníky jsou totiž levnější, oproti českým firmám mají nižší spotřební daň nebo taky odvody z mezd. Sdružení automobilových dopravců proto požaduje narovnání podnikatelských podmínek se zahraniční konkurencí. Po státu chce rozšíření slev mýtného, snížení silniční daně a taky zavedení takzvané profesionální nafty.

Země Evropské unie by měly více tlačit na celosvětovou dohodu o zdanění digitální ekonomiky v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Po úterním jednání ministrů financí zemí EU to řekla česká ministryně Alena Schillerová. Čeští poslanci podle ní začnou příští týden debatovat o vládním návrhu na zavedení digitální daně, jejímž prostřednictvím chce Praha provizorně řešit zdanění velkých technologických firem stejně jako například loni Francie. Případné odvety, kterou v souvislosti s daní ve Francii hrozily USA, se Schillerová neobává. Washington pohrozil zavedením cel na některé francouzské zboží. "Pokud by takové opatření bylo vůči některé zemi nastaveno, tak se tím bude zabývat Evropská komise," řekla českým novinářům Schillerová. Řekla také, že nemá informace o žádných požadavcích USA vůči chystanému českému zákonu.

V Česku by dani podle projednávaného návrhu měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (18,8 miliardy Kč), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů Google, Facebook, Amazon či Apple. Do státního rozpočtu by podle odhadů ministerstva financí mohla daň přinést pět miliard korun ročně.

Poslanci uctili v úterý před zahájením první letošní schůze minutou ticha památku Jaroslava Kubery (ODS). Předseda Senátu a dlouholetý teplický primátor náhle zemřel v pondělí. Horní komora navrhne vládě vyhlášení státního smutku. Termín posledního rozloučení zatím nebyly stanoveny. Senát bude maximálně respektovat přání Kuberovy rodiny, řekl novinářům první místopředseda Senátu Jiří Růžička (STAN) jako úřadující šéf horní komory. Respektovat přání rodiny ohledně případného státního pohřbu hodlá podle premiéra Andreje Babiše (ANO) také vláda. "Pokud si rodina nebude přát, aby to stát organizoval, tak to budeme respektovat. Ale myslím, že by si to určitě pan Kubera zasloužil, aby stát to organizoval," řekl Babiš.

Kubera, který zemřel náhle v pondělí ve věku 72 let, patřil mezi nejvýraznější politiky ODS. Političtí pamětníci i souputníci oceňovali jeho humor, přímost a laskavost. Byl znám také svými provokativními či kontroverzními výroky. Téměř čtvrtstoletí stál v čele Teplic. Senátorem byl dvě desetiletí. Ve vedení horní komory působil od roku 2016 nejprve jako místopředseda, v závěru roku 2018 jako předseda.

Ministerstvo obrany vyloučilo z tendru na nákup malého letadla všechny tři účastníky. Dva nesplnili požadované parametry a třetí úřadu oznámil, že nabízený stroj již nemá k dispozici. Ministerstvu nabídl letoun jiný, takovou změnu v průběhu tendru ale zákon neumožňuje. ČTK to řekl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Soutěž tak bude muset být zrušena. Obrana počítala s tím, že za požadovaný stroj zaplatí asi 661 milionů korun bez DPH.

Armáda se v poslední době potýkala kvůli poruchám či plánovaným údržbám s nedostatkem letadel, kterými by mohla přepravovat politiky. Kapacita vládní letky je podle ministerstva i ústavních činitelů nedostatečná a letka je zastaralá. Nyní má armáda k dispozici dva airbusy A-319, které nejsou ekonomické pro dopravu menšího počtu cestujících. Dvěma letounům Jak-40 vyrobených na konci 70. let končí životnost a případná modernizace by byla nákladná, armáda se je proto chystá vyřadit. Před téměř 30 lety byl vyroben Challenger CL-601, který se rovněž používá na přepravu politiků. Vojáci si ale stěžují na jeho častou poruchovost. Armáda rovněž používá čtyři stroje CASA C-295M, které jsou však určeny především pro přepravu vojáků. Letoun má nižší dolet a v kabině je hlučný, ústavní činitele s ním proto armáda nepřepravuje.

V daňových rájích ke konci loňského roku sídlilo 12.102 českých firem, což je o 703 firem méně než na konci roku 2018 a nejméně za posledních devět let. Informovala o tom poradenská společnost Bisnode. Z daňových rájů se nyní kontroluje 2,38 procenta českých firem. Předloni to bylo 2,59 procenta firem. Objem kapitálu v základním jmění českých firem, které ovládají vlastníci z daňových rájů, se přes menší počet firem zvýšil z 326,6 miliardy korun na 331,5 miliardy korun. "Trend je zcela jednoznačný. Daňové ráje již pro české firmy nejsou sexy. Od roku 2015 se z nich začaly stahovat a odliv nabírá na intenzitě," uvedla analytička Bisnode Petra Štěpánová. Dodala, že za posledních pět let počet firem s vlastníkem z daňového ráje klesl o desetinu.

Jako daňové ráje se označují země s nízkým nebo žádným zdaněním zahraničních firem. Cílem vlád těchto zemí je přilákat zahraniční kapitál. Český stát podle odhadů přichází kvůli daňovým rájům až o desítky miliard korun ročně. Ještě větší škody způsobují praní špinavých peněz a zastírání trestné činnosti.

Na pražském výstavišti PVA Expo začal veletrh Gaudeamus. Návštěvníci tam najdou informace o třech stovkách univerzit, vysokých škol i dalších vzdělávacích institucí a více než 7000 studijních oborů. Podle údajů z registrací na webu veletrhu se na Gaudeamus chystají hlavně studenti čtvrtých ročníků středních škol. Veletrh jim nabídne i poradenství či test studijních předpokladů. Školy budou mít na 13. ročníku Evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Praha 2020 své stánky. Zastoupeny budou školy ze 14 zemí světa, kromě Česka hlavně z Velké Británie, Dánska a Nizozemska, ale třeba i z Německa, USA a Kanady.

Češi posílají každoročně víc peněz na dobročinné účely. Podle dat z daňových přiznání za rok 2018 darovali firmy i jednotlivci předloni skoro šest a půl miliardy korun na dobročinné účely. To je vůbec nejvíc od roku 1989. Nejčastěji lidé peníze věnují na vzdělání nebo v případě přírodních katastrof. Podle nadačního fondu Via Clarita roste od roku 2000 soukromé dárcovství rychleji než HDP a mzdy.

Do důchodu by v příštích deseti letech mohla odejít až třetina všech lékařů v Česku. Vyplývá to z dat ministerstva zdravotnictví o průměrném věku doktorů. Už v současnosti je pětina lékařů starší 65 let. Nejohroženější skupinou jsou praktici pro děti, plicní lékaři, chirurgové nebo internisti. Sehnat do ordinace mladého lékaře navíc začíná být těžké i ve velkých městech. Resort zdravotnictví proto chce situaci řešit navyšováním počtů studentů. Lékařské fakulty už na jejich přijetí dostaly víc peněz.