Zprávy | Z archivu rubriky

Zákaz letů mezi Čínou a Českem kvůli obavám ze šíření nového typu koronaviru by mohl začít platit do příští neděle, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) televizi Nova. Vláda podle něj zákaz určitě schválí, jeho začátek se ale přizpůsobí tomu, aby se z Číny stihla vrátit asi stovka českých občanů, kteří chtějí domů. Premiér také zopakoval, že ochranné roušky si musí stát podržet pro české zdravotnictví.

Stovka Čechů, kteří se chtějí vrátit do Česka, je v Číně podle tamních zastupitelských úřadů, řekl premiér. "Mě velvyslanec informoval, že ještě lidi mají zarezervované letenky na 8. února, tak já předpokládám, že by to (zákaz) mohlo být do příští neděle nejpozději," uvedl. "Aby se nestalo, že zrušíme veškeré lety, a potom nebudou mít jak se vrátit domů," dodal Babiš. Pokud by v Číně zůstali čeští občané, kteří by o návrat stáli a kvůli zrušeným linkám už by to nebylo možné, je kabinet podle premiéra připraven vyslat do Číny vládní airbus. Pojme asi 95 pasažérů, mohl by letět i opakovaně, řekl Babiš.

Vláda v pondělí projedná také návrh ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) na uvolnění až deseti milionů korun na nákup zdravotnických pomůcek, které poslouží jako humanitární pomoc Číně. Babiš v rozhovoru pro Novu uvedl, že poskytnutí roušek Číně odmítl, protože státní hmotné rezervy jsou rezervované pro české zdravotnictví

Na vojenském letišti v jižní Francii přistál francouzský speciál, který z čínského města Wu-chan přepravil do Evropy asi 250 lidí. V letadle se vrátilo i pět Čechů, kteří kvůli epidemii nového typu koronaviru požádali o evakuaci z Číny. Na palubě letadla jsou lidé z 30 zemí, stroj následně zamíří do Bruselu, odkud budou další pasažéři přepraveni každý do své vlasti. Pro Čechy a Slováky se už z Prahy vydal do Bruselu armádní speciál. Po příletu do Prahy si české občany vyzvedne pražská záchranná služba a odveze je do Nemocnice na Bulovce. Pro slovenské občany si přijedou lékaři ze Slovenska.

Blízkovýchodní plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, který byl představen tento týden, považuje ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) za impulz, který jde ale v některých oblastech proti proudu. Petříček v pořadu Partie televize Prima řekl, že řešení konfliktu může přinést jen jednání Izraele a Palestiny, které bude respektovat existenci dvou států, mezinárodní právo a rezoluce OSN.

Mírový plán Trump představil v úterý. Počítá s existencí Palestiny po boku Izraele. Jeruzalém by měl zůstat nedělitelným hlavním městem Izraele, což odporuje palestinským představám. "Já jsem rád, že po třech letech spekulací o tomto plánu aspoň víme, s čím Spojené státy přicházejí," uvedl Petříček. "Návrh jde proti proudu v řadě oblastech. Je v rozporu třeba s mezinárodními rezolucemi. Otázka je, jestli je to cesta k dvoustátnímu řešení," uvedl. V posledních šesti letech nebyl dosažen v jednání žádný pokrok, usmíření je podle Petříčka nutné hledat mezi oběma stranami i v rámci palestinského tábora.

Palestinské hlavní město má vzniknout v Abú Dísu, vesnici přiléhající k Jeruzalému. Někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) k tomu dříve řekl, že pro Palestince to je stejné, jako kdyby hlavním městem českého státu byla Chuchle a Praha by patřila někomu jinému. Petříček s příměrem souhlasí. "Budoucnost Jeruzaléma není možné řešit na jeho okraji někde v Chuchli," řekl.

Necelý den poté, co v centru Londýna utichly oslavy brexitu, se chodbami gymnázia v nedalekém Islingtonu rozléhá zvuk české lidové písně Černé oči jděte spát. Zpívá ji asi 25 žáků České školy bez hranic (CSWBL), jejíž kolektiv učitelů a dobrovolníků o sobotách učí děti českých usedlíků číst a psát v češtině nebo například dějepis. Lidé zde zpravodaji ČTK řekli, že odchod Británie z Evropské unie výuku nijak neovlivnil, oni sami se však s brexitem stále vyrovnávají. Jedna z šesti členů školního výboru Dagmar Kraftová, rodačka z Kolína žije v Londýně skoro 20 let, pracuje tam jako školící manažer v americké technologické firmě IBM a narodily se jí tam obě dcery, z nichž ta starší je absolventkou CSWBL.

Tento projekt se za více než deset let fungování vyvinul z "malého výtvarného kroužku" pro děti v předškolním věku do vzdělávacího programu, který do jisté míry kopíruje základní školy v Česku. Česko-britské děti jsou zde rozděleny do klasických ročníků, přičemž těm nejstarším je 15 let. Deváťáci například tuto sobotu na hodině dějepisu probírali vládu Marie Terezie, zatímco ti nejmenší pilovali četbu s dobrovolníky z řad rodičů. Nikdo z těch, kdo mluvili se zpravodajem ČTK, nevnímá brexit pozitivně. Zaměstnanec americké banky Citibank Jan, který pochází z Liberce, jej považuje za krajně neracionální krok. Ekonomická rizika podle něj Britové vnímají "dost naivně". V posledních letech ve svém prostředí pozoruje odliv Evropanů, které nahrazují zejména imigranti z Číny. Platy v bankovním sektoru už podle něj nejsou pro Francouze či Španěly tak atraktivní jako dříve.

Loni na jaře byl prý kvůli nejistotě kolem brexitu zájem studentů výrazně slabší, aktuálně tak stálý učitelský sbor doplňují pouze dvě stážistky. Jednou z nich je studentka učitelství Marie. Otázka na prožitek páteční brexitové noci ji rozesmála, načež popsala situaci v místní rodině, u které v těchto dnech bydlí: "Tatínek jenom zkonstatoval, že je to smutné a šel v deset hodin spát." Nejmladší žáky české školy pochopitelně politický vývoj v Británii nijak nezatěžuje a na jejich odpoledním hudebním kroužku panovala zcela odlehčená nálada. Podle ředitelky CSWBL Ivony Klemensové ale zhruba od věku deseti let už děti o brexitu vědí. V domácnostech se o tom prý mluví, protože rodičovské páry jsou často smíšené.

Netradiční pivo vyrobené mimo jiné z dešťové vody uvařila brněnská společnost Asio, která se zabývá úpravou vody a její recyklací, ve spolupráci s břeclavským pivovarem Frankies. Pivo výrobci pojmenovali Zmoklá sova podle názvu firmy Asio, který odkazuje k latinskému pojmenování kalouse ušatého. ČTK to řekl výkonný ředitel Asio New Michal Plotěný. Pivo vyrobené z vyčištěné dešťové vody ale podle platné legislativy není možné prodávat, dodal.

Účelem je ukázat, že dešťová voda není jen odpad, který najde využití maximálně při zalévání zahrady, uvedl Plotěný. "Po jejím přečištění ji lze používat například pro osobní hygienu, výroba piva už je tak trochu extrém," doplnil. Firma bude pivo nabízet jako dárek na svých seminářích. Zdarma bude na čepu pravděpodobně také na stavebním veletrhu v Brně, který se uskuteční na konci února. Zmoklé sovy vyrobili 500 litrů.

Mokřady jsou pro ekosystém nepostradatelné, čelí však ohrožení. Nutnost ochrany slatin, rašelinišť, říčních slepých ramen, ale i tůní či lužních lesů připomíná Světový den mokřadů. V Česku se koná řada akcí. Mokřady ovlivňují koloběh vody v přírodě, ale také ji udržují v krajině. "Bohužel mokřady dnes patří k těm nejohroženějším místům v naší krajině. Jen v Evropě jich za posledních sto let zanikla většina," upozornil ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc.

V Česku je 2076 mokřadů. Podle České společnosti ornitologické jsou tato místa často vnímána jako neužitečná. Lidé je vysoušejí a mění na zemědělskou půdu, někdy také zanikají kvůli budování vodních nádrží, zástavbě či těžbě rašeliny. Další velký problém je jejich znečištění. V Česku je 14 mokřadů mezinárodního významu. Patří k nim například Šumavská rašeliniště, Třeboňské rybníky, Krkonošská rašeliniště či Mokřady dolního Podyjí.

V okolí hnědouhelného dolu Turów u českých hranic se rozšíří síť vrtů, které zjišťují množství podzemních vod, o 16 nových stanic, fungovat by měly nejpozději od dubna. Cena vyjde 600.000 korun za rok, pokud by se musely budovat ještě nějaké další vrty, jeden by vyšel zhruba na čtvrt milionu korun. Stát plánuje také měření hluku a emisí v oblasti. Návrh projedná v pondělí kabinet Andreje Babiše (ANO). Ministerstvo životního prostředí s polským plánem na rozšiřování přeshraničního dolu nesouhlasí. Liberecký kraj již avizoval, že se odvolá proti souhlasnému stanovisku polských úřadů k rozšiřování. Česko má dlouhodobě obavy, že rozšíření dolu by mohlo mít negativní dopad na zásobování Hrádecka a Frýdlantska pitnou vodou.

Praha by chtěla, aby vlastníci nemovitostí měli zakázáno pronajímat celé byty s výjimkou toho, kdy jsou jeho vlastníky a opustí ho jen na přechodnou dobu. Turisté, kteří by chtěli ubytovat prostřednictvím Airbnb, by si mohli pronajímat pouze jeden pokoj v bytě nebo domě, ve kterém bydlí také jeho majitel. Vyplývá to z rozhovoru, který britskému listu The Observer poskytl pražský primátor Zdeněk Hřib. Tento nápad je podle Hřiba hlavním bodem programu, jehož cílem je vrátit Prahu zpět lidem v Praze a zmírnit negativní dopady turistiky. Podle Hřiba růst Airbnb přeměnil město na "rozptýlený" hotel a neschopnost omezit tuto službu "pojídá město zevnitř".

Prahu, která má 1,3 milionu obyvatel, v roce 2018 navštívilo osm milionů turistů. Ještě v roce 2000 to bylo jen 2,6 milionu. Počet turistů by měl dále růst, infrastruktura ani finance města však na to nejsou dostatečně vybavené. Počet pronájmů nabízených prostřednictvím Airbnb se mezi roky 2016 a 2018 ztrojnásobil a 80 procent nabídky tvoří pronájem celých bytů. Výsledkem je nárůst hluku, zhoršení života pro místní obyvatele a prudký růst cen realit a nájmů. Hřib upozornil, že současná situace je daleko od původní myšlenky sdílené ekonomiky, kterou bylo nechat turisty bydlet u vás doma, připravit jim snídani a říct jim něco zajímavého o městě. "Je to pouze rozptýlený hotel, kde zneužíváte pohodlí ostatních občanů města, místních obyvatel, a snažíte se vydělat na jejich úkor," řekl Hřib.

Při sobotní večerní hromadné nehodě na dálnici D10 u Březiny na Mladoboleslavsku vznikla podle odhadů škoda zhruba tři miliony korun. Havarovaných vozů bylo 15, řekla dnes ČTK policejní mluvčí Michaela Richterová. Podle dřívějších informací to bylo více než 20 aut. Při nehodě se podle záchranářů lehce zranilo osm lidí. Řidiči mohli ztratit orientaci kvůli hustému kouři způsobeném požárem pneumatik u dálničního mostu.

Spolek Milion chvilek podal žalobu na KSČM a jejího předsedu Vojtěcha Filipa. Žádá veřejnou omluvu za Filipovo vyjádření, ve kterém uskupení spojil s kybernetickým útokem na benešovskou nemocnici. Milion chvilek o tom informoval v tiskové zprávě. K žalobě spolek přistoupil poté, co Filip nevyhověl stejnému požadavku z předžalobní výzvy. Filip ČTK sdělil, že spolku odpověděl a na soud je připraven.

Filip v prosinci na zasedání ústředního výboru KSČM spolek, který pořádá demonstrace proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO), ostře kritizoval. "Teď si vyzkoušeli blokádu hlavního nádraží, vyzkoušeli si kybernetický teroristický útok na nemocnici a zatím jim to prochází," řekl tehdy. Podle Milionu chvilek Filip také nařkl spolek z toho, že usiluje o státní převrat. Milion chvilek v žalobě uvádí, že tvrzení o kyberútocích nemůže být považováno za subjektivní hodnocení, ale jde o nepravdivé skutkové tvrzení. Provoz benešovské nemocnice ochromil 11. prosince počítačový kryptovirus. Případ vyšetřuje policie, data v nemocnici podle kriminalistů napadl ruský vir Ryuk.

Čeští filmoví kritici vybrali jako nejlepší film minulého roku road movie Staříci s Jiřím Schmitzerem a Ladislavem Mrkvičkou v hlavních rolích. Hraný debut Ondřeje Provazníka a Martina Duška o pomstě a spravedlnosti získal kromě nejvyššího ocenění také cenu za nejlepší režii a pro herce Jiřího Schmitzera. Ceny české filmové kritiky se předávaly v pražském Divadle Archa a ocenění dostalo šest snímků.

Filmový debut Jiřího Havelky Vlastníci, odehrávající se na rozhádané domovní schůzi bytových vlastníků, proměnil dvě nominace - za scénář a pro herečku Terezu Ramba. Nabarvené ptáče Václava Marhoula bodovalo v kategorii Audiovizuální počin, kde kritici ocenili kameru Vladimíra Smutného. Drama uvedené v soutěži benátského festivalu sleduje drsný osud malého chlapce během druhé světové války. Loutkový film Dcera od Darji Kaščejevové, který vypráví o křehkém vztahu rodičů a dětí, aktuálně nominovaný na Oscara, je nejlepším snímkem mimo klasickou kinodistribuci.

Cenu pro objev roku získal Bohdan Karásek za svůj debut, vztahovou tragikomedii ze života třicátníků Karel, já a ty. Nejlepším dokumentem se stala road-movie o cestě otce a syna Dálava v režii Martina Marečka. Ceny české filmové kritiky se letos udílely podesáté. Počátkem března se budou předávat ceny Český lev, o nichž hlasuje Česká filmová a televizní akademie.