Zprávy | Z archivu rubriky


Afghánského vojáka Vahidulláha Chána, který zastřelil českého psovoda, podle svědka při výslechu zbili vojáci USA. Chán krátce po výslechu americkými i českými vojáky zemřel na následky úderů do hlavy. Na základě dokumentů amerických vyšetřovatelů to v pondělním vydání píše týdeník Respekt. Zda se na bití podíleli i čeští vojáci, není jasné. Podle svědka měl ale po výslechu českými vojáky Chán na obličeji modřiny a krvácel. V místnosti pak vyšetřovatelé údajně nalezli stopy krve. Čeští vojáci, kteří výslech prováděli, ani Armáda ČR to nechtěli komentovat. Chán 22. října 2018 z neznámých důvodů zastřelil českého vojáka Tomáše Procházku a další dva vojáky zranil. Hned ve stejný den byl zadržen a vyslýchán nejprve afghánskými a pak i spojeneckými vojáky. Krátce po výslechu zemřel.

Americká armáda vede podle Respektu kvůli smrti Chána vyšetřování proti osmi příslušníkům speciálních sil USA. Afghánský tlumočník Američanů Ahmad Alamjár původně popřel, že by vojáci Chána zbili. Když byl ale přesunut na jinou vojenskou základnu, výpověď změnil. Podle týdeníku také uvedl, že na něj američtí vojáci tlačili, aby o bití Chána mlčel. Čeští vojáci vyslýchali Chána ještě před Američany. Alamjár u tohoto výslechu nebyl, protože Češi měli vlastního tlumočníka. Z výslechové místnosti ale tlumočník Američanů podle výpovědi slyšel křik Chána a zvuk přesouvaného nábytku. Po výslechu měl Chán na obličeji modřiny a krvácel z nosu, přestože před výslechem nebyl zraněn. "Mně nenáleží vyšetřování jakkoli komentovat a ani do něj zasahovat. Pokud se ale čeští vojáci něčeho dopustili, budu trvat na tom, aby nesli odpovědnost," sdělil Respektu ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce za pomoci evropských fondů nastavit systémovou sociální práci na obcích. Ředitelé škol či starostové by mohli požádat například o peníze na dodatečné školní psychology či sociální pracovníky, pokud obce vykazuje znaky vyloučené lokality. O detailech opatření se nyní jedná. Maláčová to řekla v pořadu Partie v televizi Prima. Obhajovala také plán ministerstva práce od roku 2021 nahradit nynější příspěvek a doplatek na bydlení novým přídavkem. Jeho přidělení podmiňuje spoluprací příjemců s úřadem práce a řádnou školní docházkou jejich dětí.

Podle novely se změnami dávek na bydlení by se mohla dávka na půl roku snížit, pokud by předškolák či školák zameškal z jiných než zdravotních důvodů víc než sto hodin za pololetí. To kritizovaly například organizace, které se zaměřují na vzdělávání a sociální problematiku, podle kterých by sankce zhoršila situaci chudých rodin a k lepšímu vzdělávání dětí by nepřispěla. Maláčová uvedla, že zřízení systémové sociální práce v obcích by mělo pomoci k tomu, aby děti do školy chodily. Nelze se podle ní spokojit s odpovědí, že i když bude přídavek na bydlení navázán na školní docházku, děti stejně do školy chodit nebudou. Zmínila, že za posledních 10 let se počet vyloučených lokalit ztrojnásobil. V Ústeckém či Karlovarském kraji je 16 procent dětí bez ukončené povinné školní docházky, poznamenala Maláčová.

Schodek agrárního zahraničního obchodu loni meziročně stoupl o více než 13 procent na rekordních 47,2 miliardy korun, když v roce 2018 schodek činil 41,7 miliardy korun. Údaje uvedlo na svém webu ministerstvo zemědělství, které ale upozornilo, že se prohlubování schodku zpomalilo. "Znovu se ukázalo, že se nedaří omezovat agrární dovoz zpravidla dražších výrobků s vysokou přidanou hodnotou včetně masa, masných i mléčných výrobků. Dále se nedaří více navyšovat agrární export ani zlepšovat strukturu agrárního zahraničního obchodu, a to navzdory přijaté rozvojové strategii resortu MZe ČR, rozšiřované síti agrárních diplomatů v řadě zemí světa a dalším opatřením," okomentoval pro ČTK výsledky Zemědělský svaz ČR.

Hlavní příčinou záporného schodku je záporné saldo u masa. "U této komodity dlouhodobě zůstává absolutně nejvyšší záporné saldo ze všech agrárních komoditních skupin a v roce 2019 překonalo rekordních 25,5 miliardy korun. To je ale zcela opačný vývoj než v EU, kde je saldo zahraničního obchodu masem kladné," uvedl svaz. Nejvíce se do ČR dováží vepřové, pak drůbeží a pak hovězí maso. ČR nejvíce agrárního zboží vyváží na Slovensko, pak do Německa a Polska. Ze třetích zemí pak do Ruska, Číny a Japonska. Nejvíce se vyváží cigarety, přípravky používané k výživě zvířat nebo pekařské zboží. Dovoz je nejvyšší z Německa, Polska a Nizozemska, ze třetích zemí pak z Číny, USA a Turecka. Dováží se právě vepřové maso, také pekařské zboží, ale i třeba sýry a tvaroh.

Nárok na sociální nebo dostupný byt by se měl nově určovat podle průměrné mzdy, nikoliv životního minima jako dosud. Rozšířil by se tak okruh lidí, kteří na tento druh bydlení dosáhnou. Návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR) projedná v pondělí vláda. Nárok na sociální byt má v současné době každý, kdo nedosahuje 1,6násobku životního minima. To se od roku 2012 nezměnilo. Pro samotného dospělého činí 3410 korun, pro děti a další dospělé v rodině je nižší. Návrh nově počítá s tím, že na sociální byt dosáhne ten, jehož příjem v případě jednočlenné domácnosti nepřesáhne 0,6násobek průměrné hrubé měsíční mzdy. Aktuálně tedy zhruba 20.200 korun. U dvoučlenné domácnosti to má být 0,8násobek, u tříčlenné 0,9násobek, u čtyřčlenné rodiny průměrná mzda a v případě pětičlenné 1,2násobek.

Na stavbu sociálních bytů poskytne stát obcím stoprocentní dotaci. Jde však maximálně o pětinu bytů v konkrétním domě. Na zbytek bytů si může obec vzít buď zvýhodněný úvěr z fondu bydlení, nebo klasický komerční úvěr. Předmět dotace by se měl rozšířit o nástavby, přístavby a rekonstrukce. Obce podle návrhu musí zajistit, že při poskytnutí stoprocentní dotace bude byty pro sociální účely udržovat nejméně 20 let. "Když se nárok bude vztahovat k průměrné mzdě, tak se cílová skupina rozšíří třeba i o mladé lidi. Nebo o domácnosti veřejně prospěšných profesí, jako jsou například lékaři, učitelé nebo policisté," doplnila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).