Zprávy | Z archivu rubriky


Dokument Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti, který je šokující výpovědí o zneužívání dětí na internetu, bude součástí osvětové kampaně ve školách. Premiéru v kinech bude mít dokument 27. února. Materiály natočené dokumentaristy prověřili pražští kriminalisté a podezírají devět lidí z přečinu pokus o navazování nedovolených kontaktů s dítětem, za což hrozí až dva roky vězení, uvedl mluvčí pražské policie Jan Daněk. S policisty tvůrci spolupracovali od začátku natáčení, radili se s nimi, uvedla výkonná producentka filmu Pavla Klimešová. "Předali jsme jim i natočené materiály. Víme, že na základě nahrávek už proběhlo pár obvinění a někteří útočníci byli už i odsouzeni v rámci zkráceného řízení," dodala.

Celovečerní dokument V síti je experimentem, který otevírá tabuizované téma zneužívání dětí na internetu. Tři dospělé herečky s dívčím vzezřením Tereza Těžká, Anežka Pithartová a Sabina Dlouhá se přihlásily na sociální sítě, aby v přímém přenosu prožily zkušenost dvanáctiletých dívek on-line. Setkaly se s věcmi, které zaskočily i filmaře. Oslovili je sexuální predátoři vyhledávající nedospělé dívky a od nevinné konverzace přecházeli k výzvám ke svlékání, masturbování a zasílání choulostivých fotografií. V některých případech je divák svědkem vydírání, kdy dívkám vyhrožují, že fotografie zveřejní na internetu. Tři herečky během deseti dnů kontaktovalo prostřednictvím sociálních sítí 2458 sexuálních predátorů.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů přezdívané lex Babiš. Členové vlády tak nadále nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Norma zároveň znemožňuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Podle většiny ústavních soudců zákon neodporuje ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. "Ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, například získáním veřejných zakázek nebo omezováním konkurence," stojí v nálezu.

V nálezu také zaznívá, že volby v demokratickém právním státě mají být řádně vedenou soutěží o důvěru voličů, nikoli o ovládnutí státu za účelem využití či dokonce zneužití jeho kapacit a zdrojů vítězem voleb. Stát není podnik, stojí výslovně v nálezu. Podle ÚS je povinností právního státu vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních zájmů. ÚS také řekl, že zákon o střetu zájmů je dostatečně obecný, netýká se jen premiéra Andreje Babiše (ANO). Podobně jako premiéra limituje tisíce dalších veřejných funkcionářů. Novela zákona vstoupila v platnost v roce 2017 i přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta.

Premiér Andrej Babiš (ANO) respektuje rozhodnutí Ústavního soudu. Trvá ale na tom, že novela předpisu vznikla kvůli němu, konkrétně kvůli tomu, aby ho další politické strany "vyštvaly" z politiky. Babiš uvedl, že se předpisu plně podřídil, když svou firmu Agrofert převedl do svěřenských fondů.