Zprávy | Z archivu rubriky


Nový šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) chce, aby horní komora byla ústavní pojistkou, hlídačem exekutivy a kotvou, která zajistí pevné postavení Česka. Zlepšit plánuje spolupráci s Poslaneckou sněmovnou. Novinářům to řekl po vyhlášení výsledků hlasování o nástupci zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS), ve kterém získal 52 hlasů. Jeho protikandidáta Jiřího Růžičku (za STAN a TOP 09) volilo 21 senátorů.

Miloš Vystrčil se chce ohledně případné cesty senátorů na Tchaj-wan nejprve radit s odborníky například na zahraniční politiku, se senátory i s dalšími ústavními činiteli. Na tiskové konferenci řekl, že se cestě nebrání, ale že je třeba jednat v zájmu českých občanů. Cestu senátorů na Tchaj-wan plánoval Vystrčilův předchůdce, zesnulý předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Prezident Miloš Zeman už dříve vyjádřil názor, že tato cesta není v ekonomickém zájmu Česka.

Server Aktuálně.cz uvedl, že před Kuberovou cestou na Tchaj-wan varovala čínská strana. Čínská ambasáda předala údajně Hradu dopis, v němž komunistický režim vyhrožuje, že pokud cestu uskuteční, potrestá Kuberu i české firmy podnikající v Číně. Kancelář prezidenta hrozby podpořila vlastním přípisem, dopis předala Kuberovi v polovině ledna na novoročním obědě, uvedl server. Vystrčil řekl, že si ještě dnes nebo nejpozději ve čtvrtek nechá předložit veškeré podklady, které souvisí s cestou na Tchaj-wan, a to včetně zmíněné korespondence, o které vůbec nevěděl. Vystrčilův protikandidát Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN) před volbou potvrdil, že by v případě zvolení předsedou cestu na Tchaj-wan podnikl. Podotkl, že byl jedním z těch, kdo podporovali zesnulého předsedu Kuberu v jeho záměru tuto asijskou zemi navštívit.

Největší letecká katastrofa v dějinách Krkonoš, která se stala před 75 lety, nebyla dosud spolehlivě objasněna. Na to, co se 23. února 1945 při nehodě německého transportního letounu Ju 52 na Obřím hřebeni nedaleko Sněžky stalo, se snaží nalézt odpověď skupina leteckých odborníků, bývalých pilotů za pomoci pracovníků Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). ČTK to řekl jeden z nich, bývalý pilot a letecký mechanik Pavel Kocián. Podle něj je neštěstí, při kterém přišlo o život 23 lití, stále obestřeno řadou nejasností a rekonstrukce historické události připomíná skládaní mozaiky s poztrácenými dílky.

Letadlo se zraněnými vojáky na palubě odstartovalo z Wroclawi v době, kdy město bylo obklíčeno Rudou armádou a zamířilo směrem ke Krkonoším. Stroj se po vzletu dostal pod těžkou protiletadlovou palbu a není vyloučeno, že někteří vojáci na palubě byli zasaženi. Šesti se podařilo dostat z trosek. Nakonec narazili na tyčové značení, díky kterému se jim podařilo dojít na Růžovou horu. Pomoc šestice přeživších našla kolem půl osmé ráno, pro jednoho už ale bylo pozdě, zemřel krátce poté. Lidé z Růžohorek i Sněžky se vydali hledat zbylé zraněné, ovšem lokalizovat místo neštěstí se jim podařilo až kolem poledne. Na místě už objevili pouze mrtvá těla. Vojáky převezli místní lidé na hřbitov v nedaleké Malé Úpě, kde byla těla pohřbena. V červnu 2002 byly ostatky všech 23 mužů exhumovány a poté uloženy na německém vojenském hřbitově v Brně.

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) chce snížit počet kontrol podnikatelů. Mělo by být víc společných kontrol živnostenských úřadů a České obchodní inspekce (ČOI), čímž by celkový počet kontrol podnikatelů klesl. Havlíček to řekl na setkání se zástupci živnostenských úřadů. Podnikatelé by podle něj také měli mít od příštího roku možnost společného odvodu za zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmu. Cílem je snížit zatížení podnikatelů. Podle Hospodářské komory se snížením četnosti kontrol vyřeší jen polovina problému.

Havlíček uvedl, že ČOI ročně uskuteční 30.000 kontrol a živnostenské úřady 40.000. Zhruba 1000 kontrol je provedeno společně. Ministr uvedl, že nyní v extrémním případě může na jednoho podnikatele přijít za rok kolem 30 kontrol. Hospodářská komora považuje podle jejího mluvčího Miroslava Dira za problém kromě počtu konrol rozdílný výklad zákonů kvůli nejednoznačnému znění. "Faktem je, že ani dozorové orgány dnes nevědí, kolik povinností musí podnikatelé plnit. Když si živnostník vyzvedne živnostenský list, již v tu chvíli musí vůči státu plnit na 780 povinností. Jediným místem, kde se podnikatelé uceleně dozví, které povinnosti mají podle zákonů plnit, je přitom vloni v květnu spuštěný Právní elektronický systém, který vyvinula Hospodářská komora České republiky," uvedl Diro.