Zprávy | Z archivu rubriky


Ještě do minulého týdne byli Italové v souvislosti se šířením koronaviru optimističtí, až bojovní. Najevo dávali, že se nebojí a že nepanikaří. S vyhlášením celostátní karantény tento týden se ale nálada změnila a mezi obyvateli zavládl mnohem větší strach a nejistota. V telefonickém rozhovoru s ČTK to řekl Vít Kučík, Čech, který na severu Itálie žije. Bydlí v obci Valdagno v okrese Vicenza na severovýchodě Itálie. "Změna přišla v pondělí, když se rozšířila veškerá omezení. Děti a studenti jsou stále doma. Nejvýraznější omezení ale je, že zakázali pohyb mezi obcemi," řekl Kučík. Konkrétně jejich městečko se nachází v údolí a pro místní to tedy znamená, že kdyby chtěli cestovat dál než čtyři nebo pět kilometrů, tak nemohou.

Možné výjimky přitom existují jen tři. "Ty důvody jsou pracovní, do práce se stále může jezdit, zdravotní, tedy pokud člověk potřebuje do nějakého zdravotního zařízení, a poté vážné osobní. To znamená například jestliže někdo potřebuje převážet své děti nebo musí ošetřovat staré rodiče," vyjmenoval Čech žijící v Itálii. Své důvody podle něj nyní musí zájemci vypsat do předem staženého formuláře a ten mít sebou v případě policejní kontroly. Velká nákupní horečka, která v uplynulých dnech panovala také v České republice, zatím u nich ve městě nevypukla. On sám provozuje ve Valdagnu malý supermarket a zaznamenal jen asi o 20 procent vyšší tržbu. "Nic dramatického, žádné prázdné regály nemám," dodává.

V Česku začal platit zákaz konání akcí s více než stovkou účastníků. Opatření, které přijala kvůli šíření koronaviru Bezpečnostní rada státu, je platné do odvolání a vztahuje se na veřejná i soukromá divadelní, hudební, filmová a další představení, stejně tak sportovní či náboženské akce, s účastí přesahující ve stejný čas 100 lidí. Ze stejného důvody jsou již zakázány návštěvy v lůžkových odděleních nemocnic a domovech pro seniory a od středy budou uzavřeny všechny školy s výjimkou mateřských. Rozšíření opatření s ohledem na vývoj šíření nemoci v Evropě oznámila Bezpečnostní rada státu po svém dnešním ranním zasedání. Dosud musely být pouze hlášeny akce a shromáždění nad 5000 lidí krajským hygienickým stanicím a policisté, hasiči a celníci od pondělí kontrolují na deseti hraničních přechodech lidi, kteří přijíždí do ČR.

Ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD) rozhodl uzavřít pro návštěvníky všechny příspěvkové organizace ministerstva kultury. Zavřou se galerie, knihovny, muzea i památkové objekty. "Nejsme schopni vyloučit, že se v galeriích, muzeích či knihovnách shromáždí větší množství lidí," řekl Zaorálek novinářům. Své programy začaly rušit či omezovat nejen organizace zřizované státem, městy či kraji, ale také nezávislé organizace, jejichž pracovníci nemají stálé platy. Pro ty může být výpadek ze vstupného až likvidační, jak řekla ČTK zakladatelka společnosti Tanec Praha Yvona Kreuzmannová. Zaorálek na dotaz ČTK uvedl, že pokud se vláda dohodne na tom, že bude ušlé zisky podnikatelům kompenzovat, bude usilovat o to, aby se takové opatření vztahovalo i na resort kultury. Vláda zatím jednala o úvěru pro podnikatele.

Ekonomický dopad vládního nařízení, se zatím jen odhaduje. Kina mohou podle odhadů přijít až o 100 milionů korun měsíčně, Národní divadlo bude vracet vstupné zatím v hodnotě 20 milionů korun. Zrušilo do odvolání představení všech souborů ve všech budovách.

O tom, že by byly zavírány restaurace či nákupní centra, stát zatím neuvažuje a nechystá ani omezení městské hromadné dopravy. Problémem jsou jednorázové akce, uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Zákaz se však nevztahuje na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci či soudů. Naopak pro velké svatby a pohřby omezení podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly platí. Podle Prymuly se totiž nákaza zřejmě začíná šířit v komunitě. V pondělí testy odhalily prvního pacienta - pražského taxikáře, u kterého není znám zdroj infekce.

Kvůli uzavření základních, středních, vyšších odborných i vysokých škol by mělo od středy naneurčito zůstat doma zhruba 1,7 milionu dětí a mladých lidí. Nejvíce půjde o žáky základních škol, kterých je přibližně 953.000. Opatření státu kvůli koronaviru se ale dotkne i víc než čtvrt milionu studentů vysokých škol. Z domova nebo v prázdných budovách škol by mělo pokračovat v práci asi 130.000 učitelů a 26.000 akademických pracovníků. Co se týče zákazu vstupu studentů do prostor vysokých škol, zahrnuje podle ministerstva školství jak výuku, tak zkoušky. I vysoké školy mohou využívat různé způsoby distančního vzdělávání.

Počet nakažených koronavirem v Česku se v úterý večer zvýšil o další tři na 61. Za dnešek je 21 nových případů, řekl v ČT ministr Adam Vojtěch (ANO). Očekává další nárůst. První případ nákazy má Olomoucký kraj. Nakažený je Japonec, který žije v Olomouci a byl nedávno služebně v Anglii a Německu. Jedna z pacientek s koronavirem je studentkou Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE). Minulý týden se účastnila výuky.

Na hraniční přechod Rozvadov dorazili v úterý odpoledne vojáci z královéhradecké polní nemocnice. Budou pomáhat hasičům, policii a celníkům. Bezpečnostní opatření kvůli koronaviru začala v pondělí ráno na deseti hraničních přechodech. Na místě budou nonstop tři vojáci-zdravotníci, řekla ČTK Radomíra Rolniková. S nimi přijeli další dva vojáci. Do ochranných obleků se zatím nenavlékají. "Na místě už mají od pondělka kontejner jako mobilní ordinaci a velký vytápěný stan pro vyšetřené pacienty," řekl policejní velitel kontrolního stanoviště. Podle něj je stejný, jako tam mají od pondělí hasiči. "Jsme všichni zdravotní sestry, bez lékaře. Přijeli jsme jako posila. Budeme se tu točit," uvedla Rolniková. Poté, co dostanou pokyny od nařízených, začnou se domlouvat na spolupráci s ostatními záchrannými složkami. Vojáci s sebou přivezli vybavení, zdravotní materiál i ochranné pomůcky. Armádní zdravotníci se budou také pohybovat po rozvadovském parkovišti. Zatím nemají informace o tom, zda se mají zaměřit na cizince, podobně jako celníci, policisté a hasiči.

Rozvadov na dálnici D5 je s Lanžhotem největším přechodem do ČR. Provoz je plynulý a nedochází k žádným zpožděním. Přijíždějící na přechodech dostávají letáky, hasiči měří cestovatelům namátkově teplotu. Kontroly se zaměřují zejména na cizince. Všechna vozidla přijíždějící z Německa musí přes kontrolní stanoviště, autobusy se prověřují všechny. Kamiony mají výjimku a místem jen projíždějí.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v Brně kritizovala politiky, kteří vyvolávají konflikty, aby polarizovali společnost, a získávali tak voličské hlasy. Vyzdvihla roli ústavních soudů jako ochránců liberální demokracie a nezávislé justice. Obojí zaznělo v projevu Čaputové ve sněmovním sále Ústavního soudu, kde se konalo slavnostní shromáždění ke 100. výročí československé ústavní listiny. Současné společnosti podle Čaputové chybí sdílený základ a hodnoty. Společnost potřebuje spíše státníky, kteří budují úctu k ústavě a právnímu státu, míní Čaputová. Historie podle Čaputové ukázala, že československá ústava z roku 1920 byla jedna z nejlepších. Umožnila Československu ve 30. letech poměrně dlouho odolávat "protidemokratické smršti". "Jsem hrdá, že byla přijata i s podporou tehdejších slovenských poslanců," řekla Čaputová.

O výjimečnosti prvorepublikové ústavy hovořil v projevu i předseda českého Ústavního soudu Pavel Rychetský. Stala se páteří nového státního systému a pojetí veřejné moci. Zároveň jako první ústava zakotvila ústavní soud, byť měl mnohem méně kompetencí než ten současný a nakonec se ukázal jako křehká "historická hříčka", která nepřežila střet s dějinami. Podařilo se jej obnovit až po roce 1989. "Ale poučili jsme se, moderní ústavní soudnictví stojí na více pilířích, má širší záběr, důvěru i respekt," uvedl Rychetský. Vyjádřil přání, aby se dějiny neopakovaly.

Čeští občané v Británii se potýkají s problémy se žádostí o usedlický status, který jim zajistí zachování práv i po odchodu Británie z Evropské unie. Pro žádost je třeba předložit cestovní pas, řada lidí ale do země odcestovala na občanský průkaz, nyní musejí o pas žádat a vyřízení trvá kvůli velkému zájmu dva měsíce. V rozhovoru s ČTK to řekl generální konzul v Manchesteru Ivo Losman. Podle odhadů české diplomacie žije v Británii asi 100.000 Čechů, o status usedlíka jich zažádalo asi 40.000. Žádosti lze podávat do června příštího roku. Generální konzulát v Manchesteru i velvyslanectví v Londýně jsou podle Losmana vytíženy, přesto je čekací doba při žádosti o nový pas zhruba dva měsíce. Mezi českými občany, kteří nemají potřebné doklady, proto podle Losmana roste nervozita. Losman dodal, že situaci českých občanů usnadnilo loňské otevření generálního konzulátu, které ulehčilo agendu ambasádě a zároveň přiblížilo konzulární služby lidem na severu Británie.

Británie oficiálně odešla z EU na konci ledna, do konce roku potrvá přechodné období, po dobu kterého se pro občany unie žijící v zemi nic nemění. Na životy lidí, kteří získají usedlický status, nebude mít podle Losmana vliv ani konec přechodného období. U ostatních to bude záviset na výsledku dohody o uspořádání budoucích vztahů, o níž EU s Británií jedná. "Nevíme, jak budou nastaveny obchodní vztahy, protože spousta Čechů je v Británii pracovně z českých firem. Nevíme, co bude se studenty, kterých jsou v Británii tisíce na evropských programech," řekl.

Přestože agenda spojená s brexitem je nyní hlavní náplní generálního konzulátu, do budoucna se chce Losman více zaměřit na kulturní akce a na spolupráci s českými podniky. "Ekonomická spolupráce bude jednou z klíčových agend," řekl. Příležitosti pro české firmy i instituce vidí v jaderné energetice nebo letectví, což jsou dva sektory, které jsou v Manchesteru a okolí silně zastoupené. Generální konzulát by chtěl českým firmám otevřít i možnost podílet se na modernizaci infrastruktury v severní Anglii, což britský premiér Boris Johnson označil za jednu z priorit své vlády.