Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda ve středu projedná návrh ministerstva financí na pozastavení splátek úvěrů a hypoték. Splácení bude možné přerušit na tři nebo šest měsíců, výběr délky bude na klientech. Ti o přerušení splácení budou muset požádat. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Banky by podle ní neměly zkoumat, zda jsou nebo nejsou důvody pro přerušení splácení. Přerušení splácení by mělo být možné bez poplatků. Zároveň bude podle ministryně zachována možnost nadále splácet úvěr bez přerušení.

MF chce ve středu kabinetu také předložit návrh na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a zrušení daňového uplatnění odpočtů u nových hypoték. Opozice s návrhy MF souhlasí. Banky na nedělní oznámení Schillerové, že moratorium na úvěry plánuje zavést, reagovaly vyjádřením, že několikaměsíční odložení splátek hypoték a úvěrů kvůli koronaviru už umožňují. Schillerová řekla, že po diskusi ředitelé čtyř největších bank zavedení moratoria akceptují. "A nebudeme asi jediná země, která to zavede," dodala ministryně.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok v neděli návrh podpořil, je to podle něj nyní ekonomicky nutné. Bankovní sektor by to měl podle něj zvládnout. Později upozornil na to, že odklad musí být nastaven rozumně, aby ho banky dokázaly ve svém hospodaření absorbovat. Podle většiny oslovených daňových a ekonomických odborníků odložení splátek pomůže firmám posunout problém s dostatkem peněz. Výhodou návrhu je to, že nemění ekonomickou hodnotu úvěru a bankám prozatím nesníží zisk. Opatření ovšem musí být provedeno tak, aby neohrozilo stabilitu bankovního sektoru, navíc je výrazným zásahem do soukromoprávních vztahů, soudí experti.

V litoměřickém domově pro seniory je potvrzeno 52 pozitivních klientů testovaných na přítomnost COVID-19 z celkem 72 klientů. Jeden muž zemřel v pondělí, nákaza nebyla hlavní příčinou úmrtí. Z 52 nakažených potřebovalo šest klientů lékařskou pomoc. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) řekl ČTK, že domovy pro seniory získají ochranné obleky a brýle, kdyby v nich propukla nákaza. Kraje mají pomůcky připraveny, hned je pošlou.

V karanténě je domov s pečovatelskou službou ve Slaném, kde žije přes 80 lidí. Testy ukázaly onemocnění COVID-19 u dvou jeho obyvatel. Celý objekt, v němž je 90 bytů, je uzavřený. Nákupy klientům může obstarat rodina a předat je pečovatelské službě ve vyhrazených hodinách, případně s nákupy pomůže farní charita. Zajištěna i donáška obědů a také léků.

V domově důchodců v Břevnici u Havlíčkova Brodu, jehož klienti a část personálu jsou nakažení koronavirem, pomáhají profesionální hasiči. Jak ČTK řekla ředitelka domova Hana Hlaváčková, hlásí se i dobrovolníci. Zařízení se stará o lidi s demencemi, spravuje ho kraj. Chorobou COVID-19 onemocněla většina z původních 22 obyvatel domova i část zaměstnanců. Tíživá personální situace se podle ředitelky začíná obracet k lepšímu.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce kvůli narůstajícímu počtu nemocných v domovech pro seniory rázně testovat na nákazu novým koronavirem v těchto zařízeních. O situaci bude ve středu znovu jednat prostřednictvím videokonference s hejtmany. Je podle ní třeba najít řešení pro případ, že se o nemocné v domovech nebude mít kdo starat. Uvedla to po jednání vlády.

Vláda vyplatí osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) postiženým šířením koronaviru jednorázovou částku 25.000 korun. Podnikatel musí o podporu požádat a splnit několik podmínek předložením čestného prohlášení. Jde například o pokles tržeb za první čtvrtletí meziročně o deset procent. Zároveň by měl podnikatel podle podmínek programu dosáhnout za loňský rok hrubých příjmů alespoň 180.000 Kč. V případě, že nepodnikal celý rok, tak v přepočtu alespoň 15.000 Kč měsíčně. O schválení programu informovalo ministerstvo financí. Původně zamýšlel úřad vyplácet podnikatelům 15.000 korun měsíčně.

Program, který MF nazvalo Pětadvacítka, bude podle úřadu spravovat finanční správa. Cílem je, aby žadatelé získali peníze během dubna. Žádost bude obsahovat čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku a číslo bankovního účtu, na kterou má být částka odeslána. Žádosti bude správa přijímat přes datovou schránku, poštou, prostřednictvím podatelen a sběrných boxů umístěnými před finančními úřady. Formulář zveřejní správa do 3. dubna. "Peníze dostaneme k podnikatelům rychle a jednoduše, a to ve výši 500 Kč denně. V kombinaci s rozšířeným ošetřovným ve výši 424 Kč denně a prázdninami na sociálním a zdravotním ve výši 4896 Kč měsíčně podáváme živnostníkům záchranný kruh, který jim pomůže překlenout nejtěžší období," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Vláda schválila pravidla kurzarbeitu. Stát bude vyplácet dva druhy příspěvků na mzdy za období od 12. března do konce dubna. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Stát poskytne 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě a mzdy pracovníků uzavřených provozů, a to do 39.000 korun. U omezení výroby kvůli výpadku pracovníků, surovin či poklesu poptávky to bude 60 procent, a to do 29.000 korun. Podpora se stanoví ze superhrubé mzdy. Ministerstvo práce výdaje za dva březnové týdny spočítalo na 10,9 miliardy korun.

Celkové náklady do konce dubna by tak mohly činit přes tři desítky miliard. Podle ministryně může případně vláda rozhodnout o prodloužení programu podle vývoje situace. Jakmile podniky mzdy vyplatí, mohou požádat úřady práce o refundaci výdajů. Peníze od státu dostanou jen zaměstnavatelé, kteří dodržují zákoník práce. Získají ji na mzdu lidí, kteří nejsou ve výpovědi a za které platí odvody, dodala ministryně.

Svaz průmyslu oceňuje, že vláda po třech týdnech intenzivního jednání schválila kurzarbeit, který odpovídá požadavkům zaměstnavatelů. Pro pomoc firmám je důležité, že se podpora vypočítává ze superhrubé mzdy, komentoval schválený program Antivirus viceprezident svazu Jan Rafaj. Ve schválené podobě ale svazu chybí prodloužení podpory na šest měsíců. Nejen pro firmy v autoprůmyslu je tato pomoc zásadní pro zachování tisíců pracovní míst, uvedlo Sdružení automobilového průmyslu. Vedle udržení zaměstnanosti sdružení dále prosazuje především udržení cash-flow firem a předejití druhotné platební neschopnosti.

Vyjádření Světové zdravotnické organizace (WHO) o nesmyslnosti celoplošného nošení roušek má podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly vést k tomu, aby nebyl jejich nedostatek pro zdravotníky. V Česku tomu tak ale díky užívání látkových roušek není, řekl novinářům. Podle WHO je mají nosit jen nemocní a je riziko nákazy při jejich snímání. Prymula ale řekl, že před vypuknutím příznaků nelze zjistit, kdo nemocný je a kdo ne.

Nošením roušky podle Prymuly člověk nechrání sebe, ale ostatní. "Bariéra snižuje výskyt aerosolu minimálně o 80 procent. Když je budeme nosit všichni, tak padá argument WHO, že budou kontaminované a bude možné se nakazit při jejich snímání," řekl náměstek. Přesto ale doporučuje po sundání roušky mytí nebo dezinfekci rukou. S argumentem WHO, že roušku by měli nosit zejména nemocní, Prymula souhlasí. "My ale nevíme, kdo nemocný je. Bezpříznakových může být 30 až 40 procent lidí. Nebo ještě nemají příznaky v inkubační době, virus šíří už 2,5 dne a maximum infekčnosti je 15 hodin před nástupem příznaků," uvedl.

Vyjádření v tom smyslu, že nevidí smysl v nošení roušek, vydala WHO v pondělí. Podle koordinátora krizové pomoci z WHO Michaela Ryana se při současných opatřeních ve světě vir častěji přenáší doma mezi členy rodin než venku na ulici. Rakousko chce nošení roušek zavést od středy, v Česku platí od 18. března.