Zprávy | Z archivu rubriky


Po skončení nouzového stavu je možné nadále omezit cestování podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Muselo by ale jít o přiměřený krok, napsal na dotaz ČTK ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). V současnosti se v souvislosti s omezením cestování kvůli pandemii koronaviru vláda opírá o zákon o bezpečnosti České republiky ve spojení s krizovým zákonem, uvedl. Cestování Čechů do ciziny a vstup cizincům do Česka vláda zakázala zhruba v polovině března. Petříček zdůraznil, že v případě prodloužení omezení cestování musí jít o přiměřený krok. "Zákaz na rok a více už bych, stejně jako někteří ústavní právníci, osobně považoval v současné situaci za nepřiměřený," uvedl.

O tom, že by hranice měly být uzavřené jeden rok, hovořil v neděli na Frekvenci 1 prezident Miloš Zeman. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v březnu uvedl, že cestování by mohlo být omezeno rok či dva. "Jsem zastáncem postupného uvolňování cestování po skupinách obyvatel v nejbližších týdnech a měsících, nikoliv letech," dodal Petříček. Neomezené cestování není podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) otázkou letošní letní sezony. Češi by mohli případně vyjet do vybraných zemí s nízkým rizikem nákazy. Mohlo by to být Chorvatsko nebo Slovensko. Ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) chce v souvislosti s možným zmírněním zákazu cestování do zahraničí znát nejprve data od expertů.

Ústřední krizový štáb navrhuje rozvolnění některých opatření zavedených kvůli šíření nákazy novým koronavirem na státních hranicích. Vládě navrhne, aby přeshraniční pracovníci a lidé cestující do Česka za obchodními aktivitami na méně než tři dny nemuseli po příjezdu do země na dva týdny do karantény, pokud se prokážou negativním testem na covid-19. Novinářům to řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Rozvolnění by podle něj mohlo začít platit od 27. dubna, dnes by ho měla projednat vláda. Negativní test by podle Hamáčka neměl být starší než tři dny, pravidelní pendleři by podstupovali testování jednou za deset dní. Zdravotnickému personálu, sociálním pracovníkům a zaměstnancům integrovaného záchranného systému a kritické infrastruktury zůstanou výjimky.

Pokud by po 30. dubnu nebyl v Česku prodloužen nouzový stav, přineslo by to podle předsedy Ústředního krizového štábu a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) řadu komplikací. Nebylo by podle něj možné centrálně nakupovat ochranné prostředky, kontrolovat režim na hranicích či ukládat pracovní povinnost. Nouzový stav v Česku platí od 12. března, vláda ho může vyhlásit nejvýše na měsíc. Menšinová vláda ANO a ČSSD proto žádala dolní komoru o prodloužení o dalších 30 dnů, což jí doporučil právě Ústřední krizový štáb. Politické špičky se ale přiklonily ke kratší době. Hamáček zopakoval, že podle jeho názoru bude nutné o prodloužení nouzového stavu požádat znovu.

Zoologické zahrady chtějí po vládě otevření venkovních areálů dříve než na konci května. Za březen a duben přišly na tržbách v součtu zhruba o 100 milionů korun a trvání uzavření jim může způsobit rozsáhlé ekonomické, sociální a ochranářské škody. Vyplývá to ze společné tiskové zprávy jedenácti českých zoologických zahrad, kterou ČTK zaslaly zoo v Děčíně a ve Dvoře Králové nad Labem. Venkovní prohlídky v zoo by podle vládou přijatého uvolnění omezení měly opět začít 25. května. Celé zoo by měly být přístupné od 8. června. Zoo jsou uzavřené od poloviny března.

Ředitelé zoologických zahrad požádali dopisem vládu o přehodnocení nařízení. Poukázali na to, že finanční soběstačnost zoologických zahrad činí přibližně 50 až 80 procent. "Přitom náklady na provoz lze jen minimálně redukovat. Zaměstnanci se musí o zvířata starat a udržet chovy často kriticky ohrožených druhů," uvádí stanovisko ředitelů zahrad. Poukázali na to, že zoo jsou většinou příspěvkové organizace měst či krajů a nemohou tedy čerpat státní finanční pomoc na pokrytí ztrát za ušlé příjmy i mzdy zaměstnanců. Na zoologické zahrady lze podle jejich představitelů nahlížet stejně jako na každý jiný veřejně přístupný park, kde je pohyb lidí bez omezení. Zoo podle nich mohou počty návštěvníků snadno regulovat a zajistit kontrolu nad tím, aby se návštěvníci u expozic či na dětských hřištích neshlukovali.

V Římě zemřela ve věku 87 let herečka Jitka Frantová Pelikánová. Informovala o tom stanice Frekvence 1, které to sdělil její spolupracovník Stefano Di Rienzo. Frantová Pelikánová žila v Itálii od emigrace po roce 1968. Jejím manželem byl exilový publicista a později italský politik Jiří Pelikán. Před pěti lety jí prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy, což vyvolalo protesty kvůli její údajné spolupráci s komunistickou Státní bezpečností (StB). Ona sama odmítla, že by spolupráci s komunistickou tajnou policií podepsala. Frantová Pelikánová byla Zemanovou příznivkyní, ještě v neděli dopoledne mu napsala dopis, jehož předání také rozhlas zprostředkoval. Herečka také uvedla, že její onemocnění nesouviselo s koronavirem.

"Jitko, měl jsem Tě moc rád. Byla jsi obdivuhodná herečka. Světlo věčné ať Ti svítí! Tvůj Miloš Zeman," uvedl na twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Se svým manželem Jiřím Pelikánem, někdejším ředitelem Československé televize a v letech 1955 až 1963 generálním tajemníkem a předsedou Mezinárodního svazu studentstva, odešla herečka do exilu v roce 1969. Díky jazykovým schopnostem se uplatnila na divadelních scénách v Itálii, Německu i Rakousku. Jiří Pelikán získal italské občanství a v roce 1979 se stal poslancem Evropského parlamentu. Zemřel v roce 1999, jeho manželka v Itálii žila až dosud, do vlasti se pravidelně vracela a pohostinně hrála divadlo.

Opatření zavedená v ČR kvůli nemoci covid-19 by se měla co nejrychleji uvolnit a vše by se mělo vrátit do původní situace, řekl ČTK senátor a onkolog Jan Žaloudík (za ČSSD). Podle něj se křivka případů láme a nákaza postupně odeznívá. Pokud by případy začaly narůstat, je možné se k opatřením vrátit, uvedl. Sám ale návrat nákazy nepředpokládá. Žaloudík, který je bývalým ředitelem Masarykova onkologického ústavu v Brně a stále má v ústavu jako lékař částečný úvazek, vystoupil na téma koronaviru v Senátu. Video pak sdílelo na internetu mnoho lidí. Mluvil v něm například o tom, že na rakovinu zemře ročně v ČR asi 30.000 lidí, což je jeden člověk každých 20 minut. Oproti tomu je v ČR kolem 6800 potvrzených případů covid-19, bezmála 200 lidí zemřelo.

"Nezpochybňuju nic, vláda se nemohla zachovat jinak," řekl. Situace je ale podle něj nyní jiná. "Teď už tady máme nějakou zkušenost a měli bychom to postupně uvádět do normálu. Čím rychleji to uděláme, tím méně se budeme sebepoškozovat," řekl ČTK Žaloudík. Poukázal při tom na ekonomické dopady nebo na omezování provozů nemocnic, pro které podle Žaloudíka už pominuly důvody. Podle Žaloudíka by se ani nemělo řešit, kolik lidí půjde do kostela, nebo jak to bude se školkami, když dětem se většinou nákaza vyhýbá. Podle Žaloudíka panuje mezi lidmi strach. "Stačí se ale lidí zeptat, kolik nemocných s covid-19 nebo případů úmrtí na něj mají ve svém okolí. Většinou to bude nula," řekl Žaloudík. Podle něj by také lidé měli odkládat roušky, nechat by si je měli například lékaři, zubaři nebo třeba kadeřníci, kteří přicházejí přímo do kontaktu s lidmi.