Zprávy | Z archivu rubriky


Lidé si v kamenných prodejnách, které se v pondělí otevřou, budou moci zkoušet boty. Nutností budou ponožky na nohou a povinnost před zkoušením si dezinfikovat ruce. Na dotaz ČTK to sdělil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Vláda od pondělí povolila opětovné fungování provozoven do 2500 metrů čtverečních, které nejsou součástí obchodního centra nad 5000 metrů čtverečních, nebo mají vchody zvenku. Musejí ovšem dodržet požadavky pro provoz, které zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví (MZd) na svém webu.

"Boty se zkoušet mohou, ne však na holou nohu, což platilo většinou i do teď. A lidé si musí před tím dezinfikovat ruce," napsal ČTK Havlíček. Reagoval tak na páteční informace z ministerstva zdravotnictví, které uvedlo, že se nepovoluje zkoušení oblečení a nebudou otevřeny kabinky. Zákazníci i prodejci tak neměli zcela jasno, zda se vztahuje i na obuv.

Nařízení o zákazu zkoušení oblečení kritizuje manažer české oděvní značky Pietro Filipi Ladislav Pštros. Vláda podle něj omezuje podnikání a nedá se počítat s tím, že do prodejen budou přicházet zákazníci. "Jak je možné, že je povolené zkoušení oděvů ve větších hypermarketech, a to po celou dobu krizového opatření? V čem je rozdíl, že sako se zkoušet nemůže a boty ano? Pokud se vláda a epidemiologové bojí přenosu viru v kabinkách, tak pro nás je velmi snadné regulovat počet lidí v kabinkách a je snadné udržovat čistotu kabinek po každém zkoušení," uvedl pro ČTK.

Lidé z příhraničí v Českém Těšíně i sousedním polském Těšíně protestovali proti uzavřené hranici. Volali především po návratu k rodinám i do práce. Uzavřená hranice totiž rozdělila mnohé rodiny a řadě lidí znemožnila dojíždění za prací. Lidé vybavení transparenty prošli mezi hraničními mosty po obou stranách řeky Olše, která dělí obě města. Už v minulosti si přes řeku prostřednictvím zavěšených plachet vyměňovali vzkazy. Dnes na sebe při protestním pochodu volali, mávali a vzájemně se povzbuzovali.

"Příhraniční oblast je diametrálně odlišná od samotného života v metropolích, jako je například Varšava nebo Praha. Tady opravdu jsme jedno město," poukázala na úzké vazby mezi lidmi z obou stran hranice starostka Českého Těšína Gabriela Hřebačková. Lidem v příhraničí podle ní nejde o to vycestovat za dovolenou, ale vrátit život mnoha rodin k normálu, který narušila restriktivní opatření. "Jsou zde rodiny, které se více než měsíc nesetkaly, protože stály před velmi nelehkou volbou, zda chodit do práce a zajistit ekonomické fungování rodiny, nebo zda zvolit nejistou budoucnost a vrátit se domů, ale nevědět na jak dlouho," dodala starostka. Přesně takový osud potkal jednoho z protestujících, který s transparentem se jmény svých dětí šel v čele protestního průvodu. Zaměstnaný je na české straně, ale rodinu má pár kilometrů od hranice v Polsku. Podle něj je hlavní problém na straně Polska. "Poláci první uzavřeli hranice. Češi to teď chtějí odblokovat...když je člověk zdravý, v čem je problém?" podivoval se muž.

Česká Lípa získala dotaci na projekt zaměřený na výuku češtiny a integraci zahraničních dělníků. Z programu ministerstva vnitra město získalo 1,6 milionu korun. Zapojené školy teď ve spolupráci s vedením města řeší, které navržené aktivity z projektu bude možné vzhledem ke koronavirové pandemii a s ní souvisejícím opatřením realizovat a kdy. Zatím to vypadá, že většina aktivit bude na podzim, kdy snad již školy budou fungovat v normálním režimu, řekla ČTK mluvčí českolipské radnice Kristýna Kňákal Brožová.

Projekt by měl pomoci stovkám dělníků, kteří pracují v českolipských podnicích, a také jejich dětem. Zapojilo se do něj sedm škol a dalších organizací. Cílem je zlepšit soužití a vzájemné vztahy mezi cizinci a majoritní společností ve městě a také odstranit problémy v komunikaci a adaptaci jejich dětí ve školách. "V českolipských základních a mateřských školách je zhruba 360 dětí, které neumí česky nebo rozumí jen s velkými obtížemi. Většinou jde o Mongoly," doplnila mluvčí radnice. Ve třetím největším městě Libereckého kraje žije na 2500 cizinců, kteří jsou na tom s češtinou mnohdy ještě hůř než jejich děti. Vznikají tak nedorozumění a konflikty. "Děti cizinců mají povinnost po příjezdu do naší země chodit do školy, to ukládá zákon. Bohužel, zákon už vůbec nemyslí na to, aby dal dětem čas se jazyk naučit. V rámci projektu jim tak chceme situaci usnadnit a samozřejmě pomoci i cizincům, kteří se mnohdy nacházejí v opravdu velmi těžké situaci," řekla starostka Jitka Volfová (ANO).