Zprávy | Z archivu rubriky


Na hraničním přechodu do Německa ve Folmavě na Domažlicku protestovala podle policejních odhadů zhruba stovka pendlerů. Nelíbí se jim, že pokud chtějí denně přejíždět hranice mezi domovem a zaměstnáním, musí si povinně platit testy na koronavirus metodou PCR. Na akci byla i policie, která mimo jiné dohlížela, aby měli lidé roušky a aby se neshlukovali ve větších skupinkách. Zhruba hodinová akce se obešla bez narušení veřejného pořádku, řekla ČTK policejní mluvčí Dana Ladmanová.

Po několikatýdenním omezení cest kvůli šíření koronaviru pendlerům vláda v pondělí dovolila opět cestovat do sousedních zemí. Původně nařídila povinné testování jednou za dva týdny, ve čtvrtek čas mezi dvěma povinnými testy zvýšila na jeden měsíc. Na transparentech pendleři označovali povinné testy výpalným pro vládu, nebo trestem za to, že chtějí pracovat. Pendlerům vadí, že musejí mít negativní test na koronavirus, ale lidé, kteří jezdí například z Rokycanska, které má jen jednotky prokázaných případů nákazy, do silně zasažené Prahy, povinnost testování nemají. Jak uvedl hlavní organizátor Jan Průha, třicetidenní lhůta je navíc nesmyslná. "Během doby mezi dvěma testy bych stihl tu nemoc chytit, prodělat, uzdravit se a opět mít druhý negativní test, nic to neřeší," uvedl. Pendlery vyzýval k tomu, pokud už placený test podstoupili, aby se obrátili na vládu s žádostí o proplacení.

Kadeřníci, manikérky a pedikérky budou muset nosit roušku i ochranný štít. Nutné bude sledovat teplotu těchto pracovníků, při tělesné teplotě nad 37 stupňů nebudou moci pracovat, platí to i pro další symptomy nákazy novým koronavirem. Mezi zákazníky budou muset být dvoumetrové rozestupy, což platí i pro čekací zóny. Na tiskové konferenci k novým bezpečnostním a hygienickým standardům to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Po každém zákazníkovi bude nutné dezinfikovat dané místo, včetně všech použitých pomůcek. Vojtěch doporučil v provozovnách zavedení objednávkového systému na konkrétní čas, aby se lidé v místech neshlukovali. Většina služeb už takto funguje.

Povinnost nasazené roušky a štítu bude kadeřníkům komplikovat práci. Shodují se v tom, že se v této kombinaci bude velmi špatně dýchat. Někteří se obávají toho, že štít bude odrážet světlo a zkreslovat vidění například při střihu. Naopak nedostupnost štítů podle většiny není problém. Potíže kadeřníci nevidí ani v povinných dvoumetrových rozestupech. Vyplývá to z odpovědí kadeřníků na dotazy ČTK. Udělat i běžný střih vlasů s nasazeným štítem, který odráží světlo, bude problém podle manažera pražského kadeřnického studia Ten pocit Milana Straky. "Další věcí je vysoušení, kulmování nebo žehlení vlasů. Při těchto tepelných úpravách se kadeřník pod štítem jen velmi těžko nadechne čerstvého vzduchu. Byl bych nerad, kdyby nám na pracovišti někdo omdlel. Vytížení, kterým budou muset kadeřníci projít v souvislosti s velkým množstvím klientek, bude hodně těžká zkouška a štíty jsou pro ně reálná překážka v práci," uvedl.

Většina pražských divadel se 11. května neotevře, další vlna rozvolnění koronavirových omezení, kterou 30. dubna zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví, jim podle jejich zástupců nepomůže. Podle nového ustanovení vlády do muzeí, galerií a výstavních síní bude smět od 11. května jen 100 lidí současně a maximálně jeden na každých deset metrů čtverečních. V divadlech bude možné obsadit jen každou druhou řadu. Za daných podmínek se nevyplatí hrát ani Národnímu divadlu. "Hrát pro takto malý počet diváků by jen prohlubovalo ekonomické ztráty. Těšíme se na návrat k normálnímu životu," sdělil ČTK mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Dodal, že první česká scéna od 4. května otvírá pokladny a spouští předprodej na příští divadelní sezonu.

Otevřít 11. května se nevyplatí ani malým scénám, jakou je například komorního Divadla Viola. "Diváci v klasickém divadelním uspořádání musí sedět ob řadu a v každé obsazené řadě vždy dva vedle sebe, a pak místo volné. Takže v našem případě 76 míst děleno dvěma je 38 a z toho mínus třetina je nějakých 25. Možná 30 míst bychom v tomhle režimu mohli mít, ale to je z hlediska honorářů, výdajů za energie a všeho nerentabilní. Vzhledem k dvěma předchozím měsícům karantény to nepůjde," řekl ředitel Violy Robert Tamchyna. Rovněž majitel Divadla Kalich Michal Kocourek míní, že současný limit do 100 míst pro jeho scénu nic neřeší. "Za takových podmínek by pro nás bylo každé představení silně ztrátové, což si jako nedotované divadlo nemůžeme dovolit. Nicméně doufáme, že až se prokáže, že lidé v hledištích nepředstavují za dodržování hygienických podmínek žádnou katastrofu, dojde k dalšímu navýšení povolené kapacity a letní scény na vzduchu budou smět fungovat za ještě velkorysejších podmínek než vnitřní hlediště," podotkl. Otevřít se podle informací ČTK nechystá ani Divadlo na Vinohradech a Ungelt.

Hygienici by za pomoci chytré karantény měli být schopni zjistit zhruba dvě třetiny lidí, se kterými přišel pacient nakažený novým koronavirem do styku. ČTK to řekl náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula. Projekt takzvané chytré karantény spustila vláda dnes naplno v celé České republice. Podle Prymuly se podařilo vyřešit naprostou většinu problémů, se kterými se dříve potýkal. Systém chytré karantény používá k odhalování nových případů nemoci covid-19 moderní technologie, například údaje z mobilních telefonů. Takzvaná vzpomínková mapa vytvořená z dat mobilního operátora a platební karty, která ukáže místa pohybu za posledních pět dní, pomůže nakaženému člověku vzpomenout si na rizikové kontakty. Na bázi pohovoru a mapy by pak podle Prymuly měli hygienici dokázat zachytit 67 procent kontaktů. Hygienici však mohou data od operátorů použít jen v případě, že s tím dá nemocný souhlas.

Při uvolňování plošných opatření v České republice roste důležitost odpovědnosti jednotlivců v boji proti šíření covidu-19. Opatření proti novému koronaviru by neměla být v budoucnosti celoplošná, ale namířená na konkrétní místa jeho výskytu. Na tiskové konferenci to uvedli náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula a vedoucí pracovní skupiny pro uvolňování karanténních opatření Rastislav Maďar. Prymula novinářům řekl, že celoplošná opatření před dvěma měsíci zabránila exponenciálnímu rozvoji epidemie ve chvíli, kdy nemoc lidé do Česka přiváželi z dovolených v Itálii a Rakousku. "Myslím, že se to beze zbytku podařilo," uvedl. Výsledkem jsou nicméně výrazné dopady na ekonomiku, izolace lidí a jejich psychické problémy či omezení jiné zdravotní péče, připustil.

Proto v současnosti nastupuje rozvolňování plošných opatření, které umožňuje epidemiologická situace. "Ale virus nespí, stále tu je a v různých lokalitách vidíme, že k šíření dochází," uvedl Prymula. Poukázal na neobvyklé chování koronaviru, který se šíří velice rychle v uzavřených zařízeních a rodinách. Stát se tak chce zaměřit na komplexní testování všech lidí v zasažených oblastech či zařízeních, kde se virus objeví. Maďar apeloval na každého, aby při příznacích nemoci zůstal doma, nejezdil hromadnou dopravou a nechodil na veřejná místa či na nákup.