Zprávy | Z archivu rubriky


Stát se chystá podnikatelům, kteří jsou v nájmu a museli kvůli dopadům šíření koronaviru zavřít, uhradit minimálně třetinu nájemného za dobu od 12. března do konce června. Třetinu nájemného by měl uhradit nájemce, třetinu nájemník a třetinu stát, řekl serveru iDNES.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Dosáhnout na podporu by měla nejen obchodní centra, ale i hospody, malé obchody nebo například kadeřnictví. O úhradu části nákladů postižených podnikatelů usilovala již dříve opozice. "Logika by měla být taková, že stát přispěje na nájemné, když se dohodne nájemce s pronajímatelem na slevě nájemného. Odstavili jsme část podnikatelů od provozu, měli tím pádem zavřeno, na ty by se to vztahovalo," řekl serveru ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Vláda by to podle něj měla projednat příští týden, nejpozději 11. května. V ten den se v rámci uvolňování omezení mají otevřít mimo jiné obchodní centra.

"Z ekonomického hlediska lze takové opatření vítat. Na podpoře takto decimovaného podnikatele se ovšem podílí pronajímatel, takže stát, respektive daňový poplatník nepřebírá veškeré záchranné plnění. Stát zde mohl být přece jenom velkorysejší a podílet se na záchraně nikoli z jedné třetiny, ale z poloviny," uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Havlíček serveru řekl, že existuje i možnost, že by se stát podílel na nájemném podnikatelů i více než třetinou. Podle něj by to mohla být až polovina, rozhodnout o tom ale musí vláda. V případě, že by stát hradil třetinu nájemného, stálo by to rozpočet zhruba tři miliardy korun. V případě poloviny by to byly čtyři miliardy korun.

Za chaotický považuje postup ministerstva školství k postupnému otvírání škol spolek Pedagogická komora. Školám podle ní stále chybí jednoznačné informace a závazné postupy, kterými se budou muset řídit. Odpovědnost tak zůstává na ředitelích škol. Vláda ve čtvrtek informovala, že po přerušení výuky kvůli nemoci covid-19 umožní od 11. května návrat do školy deváťákům, aby se mohli připravovat na přijímací zkoušky. "Například školský zákon neobsahuje pojmy jako výuka na dálku nebo školní skupina; distanční výuku na základních školách neumožňuje vlastně vůbec," upozorňuje prezident Pedagogické komory Radekk Sárközi.

Podle schválených pravidel musí základní školy po návratu části žáků 11. května zajistit, aby se při příchodu do školy neshlukovali na jednom místě. Žáci nebudou muset nosit roušky, pokud ve třídě budou mezi nimi dostatečné rozestupy, nasadit je budou muset při společných úkolech či při pohybu po škole. Ministr Plaga v pátek zdůraznil, že návrat deváťáků bude dobrovolný a žáci se budou moci scházet na konzultacích do 15 lidí. Ministerstvo na dotaz ČTK uvedlo, že příslušné metodiky školám rozesílá dnes. V Česku je podle statistické ročenky ministerstva školství necelých 4200 základních škol. Vyučuje v nich přibližně 82.300 pedagogů. Na základních a středních školách v Česku dohromady působí bezmála 116 tisíc učitelů.

Krize spojená s koronavirem letos neskončí a bude s přestávkami trvat až do příštího jara. Myslí si to třetina z tisíce lidí oslovených v průzkumu online životního pojištění Mutumutu a společnosti EMA data. Před necelým měsícem byla očekávání lidí odlišná, když tento černý scénář uváděla dvě procenta lidí. "Mezi oslovenými Čechy se ale objevují i optimisté. Téměř třetina lidí je přesvědčena, že do života, jak ho známe z doby před epidemií nemoci covid-19, se vrátíme už na podzim. Pětina si dokonce myslí, že tato situace nastane už v červnu, kdy otevřou i poslední zavřené restaurace, obchody a provozovny," uvedl šéf Mutumutu Jindřich Lenz.

Proti předchozím vlnám dotazování roste také počet lidí, kteří uvádějí, že na ně epidemie a s ní spojená opatření dopadají finančně. Na 59 procent lidí pociťuje negativní důsledky omezeného fungování ekonomiky. Nejčastěji, v jedné třetině případů, uvádějí propad rodinných příjmů o polovinu, přibližně desetina oslovených ale bojuje s poklesem příjmů o tři čtvrtiny. Pokles příjmů nutí Čechy šetřit. Na 42 procent oslovených musí šetřit na měsíčních výdajích, hlavně na jídle, ale i na dalších běžných útratách v domácnosti. "Ukazuje se, že v českých domácnostech už se jede na doraz. Třetina lidí už odložila všechny dříve naplánované větší výdaje, jako jsou rekonstrukce, nákup auta či nábytku, pětina lidí už teď ví, že si nebude moci dovolit letní dovolenou, a to ani v rámci Česka, a necelá pětina počítá s tím, že letos bude mít chudší Vánoce," podotkl jednatel EMA data Jiří Paták.

Na hraničním přechodu do Německa ve Folmavě na Domažlicku protestovala podle policejních odhadů zhruba stovka pendlerů. Nelíbí se jim, že pokud chtějí denně přejíždět hranice mezi domovem a zaměstnáním, musí si povinně platit testy na koronavirus metodou PCR. Na akci byla i policie, která mimo jiné dohlížela, aby měli lidé roušky a aby se neshlukovali ve větších skupinkách. Zhruba hodinová akce se obešla bez narušení veřejného pořádku, řekla ČTK policejní mluvčí Dana Ladmanová.

Po několikatýdenním omezení cest kvůli šíření koronaviru pendlerům vláda v pondělí dovolila opět cestovat do sousedních zemí. Původně nařídila povinné testování jednou za dva týdny, ve čtvrtek čas mezi dvěma povinnými testy zvýšila na jeden měsíc. Na transparentech pendleři označovali povinné testy výpalným pro vládu, nebo trestem za to, že chtějí pracovat. Pendlerům vadí, že musejí mít negativní test na koronavirus, ale lidé, kteří jezdí například z Rokycanska, které má jen jednotky prokázaných případů nákazy, do silně zasažené Prahy, povinnost testování nemají. Jak uvedl hlavní organizátor Jan Průha, třicetidenní lhůta je navíc nesmyslná. "Během doby mezi dvěma testy bych stihl tu nemoc chytit, prodělat, uzdravit se a opět mít druhý negativní test, nic to neřeší," uvedl. Pendlery vyzýval k tomu, pokud už placený test podstoupili, aby se obrátili na vládu s žádostí o proplacení.