Zprávy | Z archivu rubriky


Ministerstvo životního prostředí zatím odsouhlasilo deset nových chráněných lokalit pro možnou budoucí výstavbu vodních nádrží. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ministerstvo zemědělství chce hájit 31 území. Nejvíce - sedm - je jich v Kraji Vysočina, některé nádrže ve Zlínském kraji by měly mít i více než 200 hektarů. Celkem by nová místa zadržela 273 milionů metrů krychlových vody, což je zhruba třetina vodní nádrže Orlík. Ministerstva o lokalitách jednala ve středu. Dohodla se, že resort životního prostředí se ke všem místům na seznamu vyjádří do konce června. U některých navržených míst by podle Brabce vybudování přehrad či vodních nádrží v navržené podobě vedlo k nevratným škodám. Proto se ministr chystá některá z nich navštívit a přímo jednat se zástupci obcí, ochranáři i vodohospodářskými odborníky. "Takovou lokalitou je třeba Holštejn u Moravského krasu, kde by vybudování přehradní nádrže zničilo zcela unikátní krasové jeskyně," doplnil ministr. Většina nádrží by byla podle ministerstva zemědělství vodárenských, je tedy pravděpodobné, že by měly v případě stavby kolem sebe ochranná pásma vodních zdrojů. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) dříve upozornil na to, že i pokud se seznam lokalit rozšíří, trvá v nejlepším případě pět až sedm let, než se dodělají průzkumy a dopadové studie. Příprava a výstavba trvá mezi 15 a 20 lety.

Česko by mělo z mimořádného balíku peněz, který chystá Evropská komise na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, dostat téměř 20 miliard eur (skoro 550 miliard korun). Vyplývá to z návrhu předběžného rozdělení přímých plateb a úvěrů v celkové hodnotě 750 miliard eur, o něž chce EK zvýšit příští víceletý rozpočet. Podle dokumentu, který má ČTK k dispozici, by největšími příjemci pomoci měly být nejzasaženější jihoevropské země Itálie a Španělsko, pro které komise předpokládá více než třetinu celého balíku. EK si chce celou částku bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích. Pro Česko z ní má být vyhrazeno 19,2 miliardy eur. Přímé platby v rámci unijních fondů dosáhnou výše 8,6 miliardy, zbylých 10,6 miliardy mají být výhodně úročené půjčky.

Proti plánu Evropské komise na pomoc členským státům zasaženým pandemií koronaviru se postavil premiér Andrej Babiš (ANO). Vadí mu klíč, podle kterého by komise rozdělila 750 miliard eur. Babiš odmítá, aby při rozdělování peněz hrála velkou roli nezaměstnanost. Unijní státy, kterým se daří držet i v krizi nízkou nezaměstnanost, by za to neměly být sankcionovány, uvedl předseda vlády. Podle něj by také nemělo být cílem obnovy financovat státy, které mají problémy s veřejnými financemi. Unijní plán obecně označil za příliš velké zadlužení. Zdůraznil, že bude žádat dosavadní vzorec rozdělování evropského rozpočtu, aby se nesnížil podíl peněz směřujících do slabších ekonomik mladších členských zemí.