Zprávy | Z archivu rubriky

Povinná maturita z matematiky od příštího roku zřejmě zavedena nebude. Maturanti nadále budou moci dát přednost zkoušce z cizího jazyka. Schválil to Senát v rámci novely školského zákona po více než dvouhodinové debatě. Státní zkouška se má navíc omezit jen na didaktické testy. Ústní a písemné maturity z jazyků se mají přesunout zpět do škol. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) senátorům řekl, že změna nezpochybňuje význam matematiky a logického myšlení. Podle ministra je ale třeba systémová proměna výuky matematiky. Matematiku si loni na jaře vybrala zhruba pětina maturantů, ale 15,5 procenta z nich neuspělo. Novela počítá také s tím, že společnost Cermat bude muset po maturitách zveřejnit zadání jejich společné části a také správná řešení zadaných úloh. Stejnou povinnost má mít Cermat i v případě přijímacích zkoušek na střední školy. Školy budou mít po zásahu Sněmovny právo zakázat žákům používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení.

Koaliční rada se shodla na pětiprocentní místo původně plánované sedmiprocentní sazby digitální daně. ČTK to sdělila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Úpravu navrhovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) kvůli tomu, že původní sazba by byla nejvyšší ze zemí, které chtějí daň zavést nebo ji už zavedly. Koaliční rada se sešla ve standardním formátu poprvé od začátku koronavirové krize. Navrhovaná daň se má podle návrhu vztahovat na internetové firmy v ČR s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít v ČR roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat by se měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple.

Spojené státy minulý týden oznámily, že daň prověřují. Ministerstvo financí v reakci na to uvedlo, že pokud se podaří najít řešení na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit. Do té doby se na pozici ČR nic nemění. USA se již několikrát vyjádřily, že daň považují za diskriminační vůči americkým firmám a výsledkem přezkumu by mohla být odvetná cla.

Světovými rekordy siláka Reného "Golema" Richtera a jeho jedenáctiletého syna Matthiase začaly v Pelhřimově Rekordy v karanténě. Nahradily letošní 30. ročník festivalu rekordů, který pořadatelé kvůli koronaviru odložili na příští rok. Richter, který je držitelem několika světových rekordů, chce jejich překonáváním upozornit na užívání podpůrných látek v kulturistice a silových sportech. "Chci dokázat, že člověk je bez těchto látek schopen docílit fyzického úspěchu na světové úrovni," řekl Richter. Syn dokázal v Pelhřimově zubech zvednout čtyřicetikilové závaží, přičemž světový rekord v jeho věkové kategorii byl 28 kilogramů, otec zvládl za 55 vteřin zvednout v zubech šest betonových obrubníků vážících 80 kilogramů, které následně asistent rozbíjel palicí. Světový rekord ve stejné disciplíně byly čtyři rozbité obrubníky.

Rekordy v karanténě potrvají v Pelhřimově do 14. června. V dalších dnech se představí Petr David, který je schopen unést v jedné ruce 12 tupláků piva. Klára Michlová se zase pokusí co nejdéle vydržet v pozici "provaz", chtěla by pokořit dvě hodiny, aby překonala gymnastický rekord, řekl Miroslav Marek z Agentury Dobrý den, která akci pořádá. V pátek přijede do Pelhřimova srbský výtvarník Raka Miličevič, který vytváří psaligrafické (vystřihované) portréty. Za hodinu se pokusí vystřihnou co nejvíc známých tváří, pak bude portrétovat i návštěvníky muzea. V neděli je bude portrétovat karikaturista Lubomír Vaněk. Podle Marka budou portréty alespoň v náznaku opatřeny rouškou, aby bylo zřejmé, že vznikaly v době koronaviru. V sobotu se otužilecký rekordman Petr Kocián pokusí překonat světový rekord vestoje, uzavřen v proskleném boxu, zasypán co nejdéle ledem. V ledu musí vydržet déle než dvě hodiny osm minut a 15 vteřin.

Uzákonění sdílených pracovních míst, nová pravidla pro stanovení dovolené i podmínky vysílání pracovníků do zemí EU přinese novela zákoníku práce, kterou schválil Senát. Norma má uzákonit také zavedení placeného volna navíc pro zaměstnance, kteří působí na dětských táborech, a změnu výpočtu renty ze ztráty na výdělku po pracovním úrazu. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Sdílené pracovní místo spočívá v tom, že se o jednu pozici dělí více pracovníků s kratším úvazkem. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od úpravy slibuje zlepšení zaměstnávání matek s malými dětmi či seniorů. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) senátorům řekla, že její úřad plánuje takováto místa dotovat kvůli lepšímu sladění práce a rodinného života. Ocenila to místopředsedkyně Senátu Miluše Horská z klubu KDU-ČSL. Podle ní změna pomůže ženám na mateřské dovolené, které si "chtějí udržet nějaký kontakt se svým pracovním místem".

Stát by měl odpustit sociální odvody za červen až srpen firmám až do 150 přepočtených zaměstnanců, a nikoli jen do 50 zaměstnanců, jak navrhuje vláda. Počítá s tím pozměňovací návrh Senátu k příslušnému vládnímu zákonu, který Senát schválil. Horní komora Parlamentu chce do předlohy zahrnout i pomoc malým lékárnám a chce také změkčit podmínky pro odpuštění odvodů. Předloha se tak s pozměňovacími návrhy vrací do Sněmovny.

Ačkoli dva senátní výbory doporučily schválit návrh beze změny, na plénu uspěl návrh čtveřice senátorů v čele s Tomášem Goláněm (SEN 21). Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) s ním nesouhlasila a argumentovala hlavně tím, že je špatně napsaný. Také poukazovala na to, že odpuštění odvodů malým lékárnám s nejvýše 15 zaměstnanci zahrnuje jiný vládní návrh, který má Senát schvalovat ve čtvrtek. Ujistila, že udělá vše pro to, aby Sněmovna senátní návrhy odmítla.

Nejvlivnější ženou Česka je podle časopisu Forbes ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Do čela žebříčku se dostala poprvé a na prvním místě vystřídala loňskou vítězku eurokomisařku Věru Jourovou, která se letos umístila na druhém místě. Následuje pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která žebříček vedla řadu let před Jourovou. "Pokud vliv měříme i tím, na kolik lidí mají přímý dopad různá její rozhodnutí, není momentálně vlivnější Češky než Alena Schillerová. Žádná jiná žena v Česku momentálně nehospodaří s větším množstvím peněz než šéfka Babišova státního rozpočtu ve výši 1,7 bilionu korun," uvedl šéfredaktor Forbesu Petr Šimůnek. Podle něj Schillerová navíc při současné koronavirové krizi ještě posílila svůj vliv na různá odvětví a dění v Česku.

Češi pomalu začínají znovu nakupovat letenky, podle prodejců nyní každým dnem přibývají stovky koupených letenek. Meziročně jde sice o zhruba pětinový zájem, růst poptávky je však po koronavirové krizi rychlejší, než prodejci očekávali. Na cenách letenek se krize zatím příliš neprojevila. Vyplývá to z informací prodejců letenek. Během koronavirové krize se prodej letenek téměř zastavil, většina spojů byla zrušena a státy omezovaly možnost cestování. S postupným rozvolňováním opatření a obnovováním provozu v průběhu května ovšem začaly prodeje pomalu ožívat. V současnosti jsou přibližně na pětině loňské poptávky. "To je velmi pozitivní vývoj, očekávali jsme, že se prodeje dostanou na 20 procent až v průběhu léta," uvedla ředitelka letenkového oddělení Student Agency Věra Janičinová.

Pozitivně hodnotí vývoj prodejů i ředitel portálu Letuška.cz Josef Trejbal. "Každým dnem přibývají stovky zakoupených letenek. Je to dobrá zpráva," uvedl. Podle něj začaly nejdříve objednávat letenky firmy, které potřebovaly vyslat pracovníky do zahraničí na montáže nebo do zahraničních poboček. Dále šlo o klienty, kteří si kupují letenky s velkým předstihem a využívají nízkých cen. S postupných uvolňováním cestovních omezení se začíná přidávat třetí skupina - cestovatelé, kteří kupují letenky na toto léto. Ceny letenek se po krizi zatím příliš nezměnily, do evropských destinací lze letět i za pár stovek korun.

Dnešní data o květnové inflaci naznačují, že od půlky roku začne inflace klesat a na konci letoška se dostane k hranici dvou procent. Důvodem budou dopady šíření pandemie v podobě nižší poptávky, nižšího růstu mezd a omezené ekonomické aktivity. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Podle nich lze ale čekat ještě mírný nárůst inflace v červnu. Spotřebitelské ceny byly v květnu o 2,9 procenta vyšší než před rokem, jejich růst zpomalil z dubnových 3,2 procenta. Na růstu se podepsaly zejména ceny potravin. Proti růstu inflace působily levnější pohonné hmoty. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Proti dubnu spotřebitelské ceny stouply o 0,4 procenta.

"Dramatický propad cen ropy, pandemie Covidu-19 s dopadem na cenový a hospodářský růst a slabší kurz koruny, to vše jsou faktory, které pořádně zamíchaly kartami ohledně vývoje spotřebitelské inflace pro zbytek letošního roku," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. V červnu sice podle něj ještě pravděpodobně dojde k růstu inflace ke třem procentům, ale druhá polovina letošního roku již bude ve znamení zpomalování inflace. Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že se překvapivě například prozatím pandemie koronaviru neprojevila v rychlejším propadu cen služeb. "To však může také souviset s tím, že měření cen v posledních měsících neprobíhalo standardním způsobem, a nemuselo tak cenový vývoj zachytit zcela správně," uvedl. Za celý rok pak pod dnešních statistikách očekává průměrnou inflaci na 2,5 procenta.

Případné vícenásobné hlasování při volbách do Evropského parlamentu se stane přestupkem, za který bude hrozit pokuta až 10.000 korun. Změnu v návaznosti na rozhodnutí Evropské rady přinese novela o volbách do Evropského parlamentu, kterou schválil Senát. Novela, kterou nyní dostane k podpisu prezident, začne platit od příštího roku. Hlasovat dvakrát v evropských volbách by mohli podle ministerstva vnitra například lidé s dvojím občanstvím, tedy například Češi, kteří jsou zároveň občany jiného členského státu EU. Kvůli tomu jsou automaticky zapsáni v seznamech voličů obou členských států. Ministerstvo vnitra nevyloučilo ani možnost vícečetného hlasování kvůli pochybení volebních komisí.

Dvojímu hlasování pomáhá zabránit také výměna informací o tom, kteří voliči jsou zapsáni ve voličských seznamech státu EU, jehož nejsou občany. Unijní státy si mají tyto údaje vyměnit nejpozději 26 dní před volbami.

V Lidicích si dnes přeživší i ústavní činitelé včetně prezidenta Miloše Zemana připomněli 78 let od vyhlazení obce. Akce byla kvůli pandemii koronaviru poprvé od roku 1945 neveřejná. Pietní akt s kladením věnců byl letos oproti jiným ročníkům výrazně kratší, trval přibližně čtvrt hodiny. Jako jediná lidická žena se letošní vzpomínky dožila Jaroslava Skleničková, spolu s ní několik lidických dětí. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) novinářům řekl, že vyhlazení Lidic bylo podle něj projevem rasismu. "Lidice, to byla odveta, pomsta nacistů za atentát na Reinharda Heydricha. A Heydrich, to byla snaha o genocidu českého národa," uvedl Zaorálek s tím, že rasismus je aktuální problém i v dnešním světě. Součástí vzpomínkového dne nebyla obvyklá ranní mše a přehlídka dětských sborů. Ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík minulý týden uvedl, že nebylo možné akci plánovat dostatečně dopředu, aby mohla být v obvyklém rozsahu. V Lidicích žilo za druhé světové války kolem 500 obyvatel, 10. června 1942 zastřelili nacisté 173 lidických mužů. Ženy a děti nejdříve strávily tři dny v tělocvičně kladenského gymnázia, poté byly děti od matek odděleny. Ženy byly převezeny do koncentračních táborů. Děti, které nebyly vybrány k poněmčení nebo přesáhly jeden rok věku, skončily v polském Chelmnu, kde je nacisté s největší pravděpodobností hromadně zavraždili plynem. Obec byla zcela srovnána se zemí. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.