Zprávy | Z archivu rubriky


Světovými rekordy siláka Reného "Golema" Richtera a jeho jedenáctiletého syna Matthiase začaly v Pelhřimově Rekordy v karanténě. Nahradily letošní 30. ročník festivalu rekordů, který pořadatelé kvůli koronaviru odložili na příští rok. Richter, který je držitelem několika světových rekordů, chce jejich překonáváním upozornit na užívání podpůrných látek v kulturistice a silových sportech. "Chci dokázat, že člověk je bez těchto látek schopen docílit fyzického úspěchu na světové úrovni," řekl Richter. Syn dokázal v Pelhřimově zubech zvednout čtyřicetikilové závaží, přičemž světový rekord v jeho věkové kategorii byl 28 kilogramů, otec zvládl za 55 vteřin zvednout v zubech šest betonových obrubníků vážících 80 kilogramů, které následně asistent rozbíjel palicí. Světový rekord ve stejné disciplíně byly čtyři rozbité obrubníky.

Rekordy v karanténě potrvají v Pelhřimově do 14. června. V dalších dnech se představí Petr David, který je schopen unést v jedné ruce 12 tupláků piva. Klára Michlová se zase pokusí co nejdéle vydržet v pozici "provaz", chtěla by pokořit dvě hodiny, aby překonala gymnastický rekord, řekl Miroslav Marek z Agentury Dobrý den, která akci pořádá. V pátek přijede do Pelhřimova srbský výtvarník Raka Miličevič, který vytváří psaligrafické (vystřihované) portréty. Za hodinu se pokusí vystřihnou co nejvíc známých tváří, pak bude portrétovat i návštěvníky muzea. V neděli je bude portrétovat karikaturista Lubomír Vaněk. Podle Marka budou portréty alespoň v náznaku opatřeny rouškou, aby bylo zřejmé, že vznikaly v době koronaviru. V sobotu se otužilecký rekordman Petr Kocián pokusí překonat světový rekord vestoje, uzavřen v proskleném boxu, zasypán co nejdéle ledem. V ledu musí vydržet déle než dvě hodiny osm minut a 15 vteřin.

Češi pomalu začínají znovu nakupovat letenky, podle prodejců nyní každým dnem přibývají stovky koupených letenek. Meziročně jde sice o zhruba pětinový zájem, růst poptávky je však po koronavirové krizi rychlejší, než prodejci očekávali. Na cenách letenek se krize zatím příliš neprojevila. Vyplývá to z informací prodejců letenek. Během koronavirové krize se prodej letenek téměř zastavil, většina spojů byla zrušena a státy omezovaly možnost cestování. S postupným rozvolňováním opatření a obnovováním provozu v průběhu května ovšem začaly prodeje pomalu ožívat. V současnosti jsou přibližně na pětině loňské poptávky. "To je velmi pozitivní vývoj, očekávali jsme, že se prodeje dostanou na 20 procent až v průběhu léta," uvedla ředitelka letenkového oddělení Student Agency Věra Janičinová.

Pozitivně hodnotí vývoj prodejů i ředitel portálu Letuška.cz Josef Trejbal. "Každým dnem přibývají stovky zakoupených letenek. Je to dobrá zpráva," uvedl. Podle něj začaly nejdříve objednávat letenky firmy, které potřebovaly vyslat pracovníky do zahraničí na montáže nebo do zahraničních poboček. Dále šlo o klienty, kteří si kupují letenky s velkým předstihem a využívají nízkých cen. S postupných uvolňováním cestovních omezení se začíná přidávat třetí skupina - cestovatelé, kteří kupují letenky na toto léto. Ceny letenek se po krizi zatím příliš nezměnily, do evropských destinací lze letět i za pár stovek korun.

Dnešní data o květnové inflaci naznačují, že od půlky roku začne inflace klesat a na konci letoška se dostane k hranici dvou procent. Důvodem budou dopady šíření pandemie v podobě nižší poptávky, nižšího růstu mezd a omezené ekonomické aktivity. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Podle nich lze ale čekat ještě mírný nárůst inflace v červnu. Spotřebitelské ceny byly v květnu o 2,9 procenta vyšší než před rokem, jejich růst zpomalil z dubnových 3,2 procenta. Na růstu se podepsaly zejména ceny potravin. Proti růstu inflace působily levnější pohonné hmoty. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Proti dubnu spotřebitelské ceny stouply o 0,4 procenta.

"Dramatický propad cen ropy, pandemie Covidu-19 s dopadem na cenový a hospodářský růst a slabší kurz koruny, to vše jsou faktory, které pořádně zamíchaly kartami ohledně vývoje spotřebitelské inflace pro zbytek letošního roku," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. V červnu sice podle něj ještě pravděpodobně dojde k růstu inflace ke třem procentům, ale druhá polovina letošního roku již bude ve znamení zpomalování inflace. Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že se překvapivě například prozatím pandemie koronaviru neprojevila v rychlejším propadu cen služeb. "To však může také souviset s tím, že měření cen v posledních měsících neprobíhalo standardním způsobem, a nemuselo tak cenový vývoj zachytit zcela správně," uvedl. Za celý rok pak pod dnešních statistikách očekává průměrnou inflaci na 2,5 procenta.

V Lidicích si dnes přeživší i ústavní činitelé včetně prezidenta Miloše Zemana připomněli 78 let od vyhlazení obce. Akce byla kvůli pandemii koronaviru poprvé od roku 1945 neveřejná. Pietní akt s kladením věnců byl letos oproti jiným ročníkům výrazně kratší, trval přibližně čtvrt hodiny. Jako jediná lidická žena se letošní vzpomínky dožila Jaroslava Skleničková, spolu s ní několik lidických dětí. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) novinářům řekl, že vyhlazení Lidic bylo podle něj projevem rasismu. "Lidice, to byla odveta, pomsta nacistů za atentát na Reinharda Heydricha. A Heydrich, to byla snaha o genocidu českého národa," uvedl Zaorálek s tím, že rasismus je aktuální problém i v dnešním světě. Součástí vzpomínkového dne nebyla obvyklá ranní mše a přehlídka dětských sborů. Ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík minulý týden uvedl, že nebylo možné akci plánovat dostatečně dopředu, aby mohla být v obvyklém rozsahu. V Lidicích žilo za druhé světové války kolem 500 obyvatel, 10. června 1942 zastřelili nacisté 173 lidických mužů. Ženy a děti nejdříve strávily tři dny v tělocvičně kladenského gymnázia, poté byly děti od matek odděleny. Ženy byly převezeny do koncentračních táborů. Děti, které nebyly vybrány k poněmčení nebo přesáhly jeden rok věku, skončily v polském Chelmnu, kde je nacisté s největší pravděpodobností hromadně zavraždili plynem. Obec byla zcela srovnána se zemí. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

 
 
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
 
 
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30