Zprávy | Z archivu rubriky

Na podstavec sochy někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla v Praze 3 někdo napsal, že byl rasista. Radnice Prahy 3 nasprejovaný nápis nechala odstranit. Policisté věc vyšetřují pro podezření z trestného činu poškození cizí věci, uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. "Předběžná škoda byla vyčíslena na částku přesahující jeden tisíc korun," uvedl mluvčí na twitteru. Nápis zřejmě souvisí s nynějšími protesty proti policejnímu násilí a rasismu v USA i jiných zemích, které jsou reakcí na smrt černocha George Floyda při policejním zásahu v americkém Minneapolisu.

Churchillova socha stojí na náměstí pojmenovaném po tomto britském politikovi a patří Praze 3. „Na náměstí sochu rozhodně necháme, i kdybychom ji měli mýt do zblbnutí,“ řekl starosta třetí městské části Jiří Ptáček (TOP 09).

Většina lidí vidí budoucnost tuzemské energetiky v kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů energie. Vyplývá to z výzkumu veřejného mínění provedeného agenturou IBRS. Podle agentury si 92 procent Čechů myslí, že je nutné, aby Česká republika byla i v budoucnu v oblasti výroby elektrické energie soběstačná. "Názor, že k soběstačnosti, snížení zátěže životního prostředí a nižším cenám přispívá právě jádro, stále posiluje. Na jaře bylo pro rozvoj jaderné energetiky v České republice 63 procent Čechů, což je nejvíce od roku 2014," uvedl ředitel agentury IBRS Miloš Rybáček. IBRS upozornila, že jaderná energetika je stále nejpreferovanějším budoucím zdrojem energie v ČR, vzrostly však také preference obnovitelných zdrojů. Preference obou zdrojů se tak částečně překrývají.

Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává ještě dlouhou debatu o podobě evropského fondu obnovy po pandemii koronaviru. Uvedl to po summitu visegrádské čtyřky (V4) v jihomoravské Lednici. Podle něj by hlavním kritériem pro rozdělení zhruba 750 miliard eur (20 bilionů korun) měl být propad hrubého domácího produktu jednotlivých zemí. Babiš také upozornil, že není vyjasněna řada otázek spojených s fondem, včetně podmínek, za kterých by si měla EU půjčit na finančních trzích peníze pro jeho naplnění. Český premiér se vrátil také k evropským jednáním o podobě finančního rámce na další roky. Zdůraznil shodu zemí V4 na tom, že rozpočet musí být nastavený spravedlivě a chudší země nesmějí doplácet na ty bohatší. S polským premiérem Mateuszem Morawieckým se shodl, že si přejí pružnější čerpání evropských peněz členskými státy a na tom, že podpora je potřeba hlavně na projekty dopravní infrastruktury. Babiš a Morawiecki také uvedli, že by při rozdělování peněz z finančního rámce mělo být zohledněno i to, kolik dividend z chudších zemí EU odchází do těch bohatších.

Česko a Slovensko chtějí užší spolupráci v obranném průmyslu. Po jednání se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm to řekl český ministr obrany za ANO Lubomír Metnar. "Ať už to bude otázka kontroly, oblasti munice, modernizace technky pozemních vojsk a další třeba v oblasti vývoje," řekl český ministr. Za tři až čtyři roky bude chtít také Slovensko nahradit cvičná letadla L-39. Mezi možnými dodavateli je podle slovenského ministra obrany kromě Itálie a Velké Británie i česká firma Aero Vodochody.

Ústřední krizový štáb k čtvrtku 11. června ukončil činnost. Oznámil to šéf štábu a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Štáb vznikl v polovině března kvůli epidemii koronaviru. Původně ho vedl dnes už bývalý náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, po dvou týdnech se do jeho čela dostal Hamáček. Ten fungování štábu ocenil. "Jsem přesvědčen, že Ústřední krizový štáb znovu dokázal svou opodstatněnost a že je velmi vhodným prostředkem a nástrojem k tomu řešit krizovou situaci," řekl. Štáb se podle něj zabýval 60 úkoly a všechny zvládl vyřešit.

Podle Hamáčka je Česko na případnou druhou vlnu epidemie připraveno lépe, pokud jde o ochranné prostředky, je ale potřeba zmapovat domácí výrobní kapacity.

Lidé v Česku by mohli mít rozšířené právo bránit svůj život se zbraní. Senát schválil návrh na ústavní změnu, která by právo bránit sebe i jiné zakotvila v Listině základních práv a svobod. Návrh iniciovaly tři desítky senátorů v čele s Martinem Červíčkem z ODS. Hlavním důvodem podle nich je bránit tendencím na odzbrojování v Evropské unii. Reagují tak i na petici, kterou proti snaze Unie omezit vlastnictví zbraní podepsalo víc než sto tisíc lidí. Kritici ale považují navrhovanou ústavní novelu za nadbytečnou. Návrh posoudí vláda, pak o něm bude rozhodovat sněmovna.

Prioritní záměry digitalizace státu si příští rok vyžádají 2,473 miliardy korun. Část by měly pokrýt peníze Evropské unie. Vyplývá to ze implementačních plánů programu Digitální Česko pro období 2020-2021, který má v pondělí projednat vláda. Celkové náklady na priority Digitálního Česka se odhadují do deseti miliard korun. Vláda usiluje o jejich spolufinancování z evropských fondů. Ty by mohly přispět na všechny záměry řádově až 20 miliardami korun. Katalog cílů a záměrů programu Digitální Česko obsahuje 908 záměrů. Pokrývají 17 hlavních cílů a 125 dílčích cílů Digitálního Česka. Z aktualizované databáze záměrů byly následně ve spolupráci ministerstev s Radou vlády pro informační společnost vytvořeny implementační plány.

Program Digitální Česko má zajistit dlouhodobou prosperitu České republiky v prostředí digitální revoluce. Je v souladu s klíčovými legislativními změnami v digitalizaci veřejné správy, zejména zákonem o právu na digitální službu, digitalizací stavebního řízení, tvorbou digitálních technických map krajů nebo využitím bankovní elektronické identifikace.

Ve většině regionů Česka nejsou žádné nové případy nemoci covid-19. Epidemie má jen lokální ohniska zejména v Moravskoslezském kraji a Praze, dále na Olomoucku a částečně ve Středočeském kraji. Informoval o tom ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Ústav zdravotnických informací a statistiky odhaduje, že by na konci června mohlo být v Česku asi 11 tisíc až 11.400 nakažených. Růst počtu nebude plošný, ale v ohniscích.

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky bylo za poslední týden více než pět nových případů jen ve 14 ze zhruba 400 regionů, na něž statistici pro potřeby sledování nákazy zemi rozdělili. "Situace v ČR je konzistentní, nezhoršuje se. Nemáme plošný problém. Většina regionů je prakticky bez výskytů nemoci covid-19. Plošně nemáme problém, ale jsou lokální ohniska," řekl ministr.

Postupné rušení omezení podle něj situaci nezhoršilo. "Všechna data ukazují, že postupné kroky rozvolňovaní nemají negativní plošné jevy a plošně se na populaci nic negativního neodehrává," potvrdil ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. V posledním týdnu přibylo nakažených ve čtyřech místech. Noví pacienti většinou nemají příznaky nebo jen slabé obtíže. Nemoc se nešíří mezi zranitelné skupiny, dodal Dušek.

Ministerstvo zdravotnictví se podle Vojtěcha připravuje i na případnou druhou vlnu epidemie. Počítá s posílením krajských hygienických stanic. Změnila se také strategie testování. Kvůli testování zejména v ohniscích nákazy se zvýšil podíl pozitivních testů vůči celkovému počtu testovaných. Odborníci začnou nyní pracovat na studii, která se zaměří na to, kolik lidí ve skutečnosti na covid-19 v Česku zemřelo. Nejvíc obětí tvoří lidé vyššího věku s dlouhodobými onemocněními, častěji muži. Etická komise dala minulý týden k analýze souhlas.

Skoro jasno až polojasno, v severovýchodní polovině území postupně až oblačno a místy přeháňky, odpoledne i bouřky. Jinde srážky jen ojediněle. Nejvyšší teploty 23 až 27 °C, na horách kolem 19 stupňů Celsia.

Benzín i nafta v České republice dál zdražují. Průměrná cena nejprodávanějšího Naturalu 95 za týden vzrostla o 22 haléřů na 26 korun a 48 haléřů. Nafta zdražila o 11 haléřů a prodává se za 26 korun a 23 haléřů. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Nejlevnější pohonné hmoty řidiči natankují v Ústeckém kraji, naopak nejdražší nafta a benzin jsou u čerpacích stanic v Praze.