Zprávy | Z archivu rubriky


Nárůst počtu případů nákazy koronavirem v ČR zatím dál zpomaluje. K pondělním 18:30 jich přibylo o 125 na 2942. V neděli činil denní nárůst 160 případů. Počet lidí vyléčených z nemoci COVID-19 způsobované koronavirem stoupl v Česku na 25. Vzrostl ale také počet zemřelých nakažených koronavirem, a to na 23. Oznámil to na tiskové konferenci po jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Česko se počtem případů nákazy novým typem koronaviru přepočteném na milion obyvatel řadí na 16. místo v Evropské unii. Čelní příčky drží Lucembursko, Španělsko a Itálie, naopak na chvostu tabulky je Polsko a Maďarsko. V počtu testů přepočteném na milion obyvatel je Česko na sedmé příčce ze zemí EU. Vyplývá to z dat na novém informačním webu, který vytvořil spojený tým programu Digitální Česko a Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT) spolu s dalšími odborníky. Na webu je možné porovnávat země podle deseti ukazatelů.

Tento týden by měla naběhnout hlavní kapacita pracovišť pro testování na nový typ koronaviru, aby se Česká republika přiblížila 10.000 vzorkům denně. Novinářům to dnes po jednání vlády řekl náměstek ministra zdravotnictví a předseda nového Centrálního řídícího týmu COVID-19 Roman Prymula. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) jsou ambice provádět denně až 20.000 testů. Podle Prymuly je možné dosáhnout Babišem zmíněné kapacity pouze v případě, že budou aktivována veškerá akademická pracoviště, zejména Akademie věd ČR.

V Česku je nyní 265 případů nákazy novým typem koronaviru přepočtených na milion obyvatel. Nejvíce případů má v tomto pohledu půlmilionové Lucembursko s 3115 případy na milion obyvatel. Následuje téměř padesátimilionové Španělsko se 1713 případy a šedesátimilionová Itálie s 1616 případy na milion obyvatel. Slovensko, Polsko či Maďarsko jsou s přepočtem případů na milion obyvatel s počtem kolem 50 na konci pomyslného žebříčku.

Omezení volného pohybu po celé České republice, které je jedním z opatření proti šíření nového typu koronaviru v zemi, kabinet opětovně prodloužil do 11. dubna do 06:00. ČTK to sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření platí od 16. března, vláda ho naposledy prodloužila do středy 1. dubna. Rozšířila ho tehdy rovněž o ustanovení, podle kterého nemají lidé na veřejně dostupných místech tvořit skupinky a být nejvíce ve dvou. Opatření omezující volný pohyb se nevztahuje například na cesty do zaměstnání, na nezbytné cesty za rodinou nebo osobami blízkými, cesty k obstarávání základních životních potřeb, do zdravotnických zařízení, dobrovolnickou či sousedskou výpomoc, na pobyty v přírodě nebo parcích a pro účast na pohřbech.

Vláda podle informací ČTK prodloužila do soboty 11. dubna zákaz maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách. Původně platil do středečních 06:00. Zákaz se netýká například prodejen potravin, lékáren, drogerií, prodejen výpočetní techniky, malých domácích zvířat a potřeb pro ně, novin a časopisů, zahrádkářství, květinářství nebo prodeje zdravotnických prostředků.

Také restaurace podle informací ČTK zůstanou uzavřené do 11. dubna. Zákaz se netýká například výdeje jídla okénkem nebo prodeje s sebou bez vstupu do provozovny, restaurace také mohou jídlo rozvážet. Omezení neplatí pro provozovny, jež neslouží pro veřejnost, například zaměstnanecké stravování. Zákaz vycházení bez pokrývky nosu a úst, který platí od 19. března, se nově nebude vztahovat na děti do dvou let věku a řidiče, kteří jsou v motorovém vozidle sami. Na zasedání toto usnesení schválila vláda, informoval na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle ministra výjimka vznikla po konzultaci s odborníky. Poměrně dlouho se diskutovala smysluplnost nošení v roušky v takových případech, uvedl Vojtěch.

Do povinné dvoutýdenní karantény bude muset s výjimkami každý, kdo se vrátí do České republiky. Na zasedání to schválila vláda. Dosud se povinnost karantény týkala pouze lidí vracejících se z rizikových destinací, na kterém je 19 zemí, mimo jiné USA, Španělsko, Itálie, Německo, Rakousko, Francie, Austrálie nebo Velká Británie. Vláda zakázala zaměstnancům subjektů takzvané kritické infrastruktury čerpat dovolenou po dobu nouzového stavu kvůli šířící se nákaze nového koronaviru. Jak vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), jde například o energetické provozy. K izolaci svých dispečinků už v minulých dnech některé firmy takzvané kritické infrastruktury přistoupily. Státní provozovatel ropovodů Mero spustil minulý pátek krizový plán a izoloval dispečink, z něhož pracovníci řídí provoz ropovodů Družba a IKL a tankoviště ropy. Operátoři a dispečeři jsou zcela izolováni od ostatních zaměstnanců a vždy na týden i od svých rodin. Podobný krok učinil také ČEZ.

V krajích mají v případě potřeby vznikat zvláštní kapacity pro pacienty z těch domovů pro seniory, které nebudou schopny zajistit desetinu míst pro izolaci nemocných novým typem koronaviru. O postupu se dohodli podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) hejtmani se zástupci vlády během videokonference. Kraje budou také distribuovat ochranné pomůcky pro potřeby domovů pro seniory. Domovy pro seniory mají podle usnesení vlády z minulého týdne vyčlenit desetinu míst pro izolaci nemocných, některé ale nemohou požadavek zajistit kvůli stavebním úpravám, ale i kvůli malému počtu zaměstnanců. "Pokud to nebude možné, kraje zajistí příslušné kapacity," uvedl Hamáček.

Videokonferenci za velmi cennou ozančil hejtman Vysočiny pověřený vedením Asociace krajů Jiří Běhounek (ČSSD). Kraj o víkendu požádal ministerstvo obrany o nasazení armády v domově důchodců v Břevnici na Havlíčkobrodsku zasaženém koronavirem, vojáci ale z kapacitních důvodů pomoci nemohou. Hamáček uvedl, že otázku případné pomoci vojáků by mohla probrat vláda.

Do Lázní Toušeň bylo převezeno prvních šest nakažených seniorů z pražských domovů důchodců. Mělo by pro ně být vyčleněno celkem 320 míst, další v Nemocnici na Bulovce a Nemocnici Na Františku. Po jednání vlády to řekl ministr Adam Vojtěch (za ANO). Další podobná místa, kam by mohli být umisťováni senioři s nemocí COVID-19, o které se nebudou moci postarat přímo tato zařízení, by měla vznikat ve všech krajích.

Zaměstnavatelům a živnostníkům stále chybí konkrétní informace o podpoře, kterou jim slíbila vláda v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru. Neví například, za jakých podmínek a kdy budou mít na ni nárok. Tyto informace úřady nezveřejnily, žádosti tedy ani nezačaly přijímat, řekl na tiskové konferenci prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Obecně ale podporu vítá. Z nového bleskového šetření mezi téměř 1400 živnostníky a firmami v Hospodářské komoře podle něj mimo jiné vyplývá, že dvě pětiny zaměstnavatelů hodlají využít tzv. kurzarbeit, protože mají významné problémy s odbytem.

"Ačkoliv vláda schválila toto opatření už před týdnem, jak a kdy mohou zaměstnavatelé pomoc získat se možná dozvědí teprve dnes, uvedl Dlouhý. Přitom v těchto dnech se budou tisíce zaměstnavatelů rozhodovat, zda budou propouštět zaměstnance. Skoro polovina zaměstnavatelů už byla nucena poslat své zaměstnance na home office, nařídit závodní dovolenou nebo propouštět. Skoro třetina podniků také vyčerpala veškeré své finanční rezervy. Každá čtvrtá firma přestala platit svým dodavatelům. Na 14 procent firem už snížilo mzdy zaměstnancům.

Zaměstnavatelé by mohli od státu na mzdu lidí v uzavřených provozech získat zřejmě nejvýš zhruba 24.800 korun. Při poklesu poptávky kvůli omezením a koronavirové krizi by to mohlo být nejvýš 9300 korun a při výpadku surovin maximálně 12.400 korun. Z částek by se nejspíš měly platit odvody. Vyplývá to z návrhu pravidel kurzarbeitu, propočtů ČTK a vyjádření vedení Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy i Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Podle zástupců zaměstnavatelů jsou částky nízké.

 
 
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
 
 
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30