Zprávy | Z archivu rubriky

Lidé s náhlou ztrátou čichu by měli podle přednosty Kliniky otorinolaryngologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole Jana Plzáka mít nařízenou karanténu. Zhoršení čichu a chuti jsou podle zahraničních zkušeností zásadní příznaky nemoci COVID-19, uvedl v tiskové zprávě fakulty. S tímto příznakem ale prozatím lékaři a hygienici, kteří posílají pacienty k testování, zatím nepočítají. "Obecně patří mezi nejčastější příčiny úplné nebo částečné ztráty čichu viry, které způsobují infekce horních cest dýchacích, často označované jako 'nachlazení'. K nim se právě skupina koronavirů řadí," uvedl Plzák.

Nárůst počtu případů nákazy koronavirem v ČR zatím dál zpomaluje. K pondělním 18:30 jich přibylo o 125 na 2942. V neděli činil denní nárůst 160 případů. Počet lidí vyléčených z nemoci COVID-19 způsobované koronavirem stoupl v Česku na 25. Vzrostl ale také počet zemřelých nakažených koronavirem, a to na 23. Oznámil to na tiskové konferenci po jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Česko se počtem případů nákazy novým typem koronaviru přepočteném na milion obyvatel řadí na 16. místo v Evropské unii. Čelní příčky drží Lucembursko, Španělsko a Itálie, naopak na chvostu tabulky je Polsko a Maďarsko. V počtu testů přepočteném na milion obyvatel je Česko na sedmé příčce ze zemí EU. Vyplývá to z dat na novém informačním webu, který vytvořil spojený tým programu Digitální Česko a Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT) spolu s dalšími odborníky. Na webu je možné porovnávat země podle deseti ukazatelů.

Tento týden by měla naběhnout hlavní kapacita pracovišť pro testování na nový typ koronaviru, aby se Česká republika přiblížila 10.000 vzorkům denně. Novinářům to dnes po jednání vlády řekl náměstek ministra zdravotnictví a předseda nového Centrálního řídícího týmu COVID-19 Roman Prymula. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) jsou ambice provádět denně až 20.000 testů. Podle Prymuly je možné dosáhnout Babišem zmíněné kapacity pouze v případě, že budou aktivována veškerá akademická pracoviště, zejména Akademie věd ČR.

V Česku je nyní 265 případů nákazy novým typem koronaviru přepočtených na milion obyvatel. Nejvíce případů má v tomto pohledu půlmilionové Lucembursko s 3115 případy na milion obyvatel. Následuje téměř padesátimilionové Španělsko se 1713 případy a šedesátimilionová Itálie s 1616 případy na milion obyvatel. Slovensko, Polsko či Maďarsko jsou s přepočtem případů na milion obyvatel s počtem kolem 50 na konci pomyslného žebříčku.

Omezení volného pohybu po celé České republice, které je jedním z opatření proti šíření nového typu koronaviru v zemi, kabinet opětovně prodloužil do 11. dubna do 06:00. ČTK to sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření platí od 16. března, vláda ho naposledy prodloužila do středy 1. dubna. Rozšířila ho tehdy rovněž o ustanovení, podle kterého nemají lidé na veřejně dostupných místech tvořit skupinky a být nejvíce ve dvou. Opatření omezující volný pohyb se nevztahuje například na cesty do zaměstnání, na nezbytné cesty za rodinou nebo osobami blízkými, cesty k obstarávání základních životních potřeb, do zdravotnických zařízení, dobrovolnickou či sousedskou výpomoc, na pobyty v přírodě nebo parcích a pro účast na pohřbech.

Vláda podle informací ČTK prodloužila do soboty 11. dubna zákaz maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách. Původně platil do středečních 06:00. Zákaz se netýká například prodejen potravin, lékáren, drogerií, prodejen výpočetní techniky, malých domácích zvířat a potřeb pro ně, novin a časopisů, zahrádkářství, květinářství nebo prodeje zdravotnických prostředků.

Také restaurace podle informací ČTK zůstanou uzavřené do 11. dubna. Zákaz se netýká například výdeje jídla okénkem nebo prodeje s sebou bez vstupu do provozovny, restaurace také mohou jídlo rozvážet. Omezení neplatí pro provozovny, jež neslouží pro veřejnost, například zaměstnanecké stravování. Zákaz vycházení bez pokrývky nosu a úst, který platí od 19. března, se nově nebude vztahovat na děti do dvou let věku a řidiče, kteří jsou v motorovém vozidle sami. Na zasedání toto usnesení schválila vláda, informoval na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle ministra výjimka vznikla po konzultaci s odborníky. Poměrně dlouho se diskutovala smysluplnost nošení v roušky v takových případech, uvedl Vojtěch.

Do povinné dvoutýdenní karantény bude muset s výjimkami každý, kdo se vrátí do České republiky. Na zasedání to schválila vláda. Dosud se povinnost karantény týkala pouze lidí vracejících se z rizikových destinací, na kterém je 19 zemí, mimo jiné USA, Španělsko, Itálie, Německo, Rakousko, Francie, Austrálie nebo Velká Británie. Vláda zakázala zaměstnancům subjektů takzvané kritické infrastruktury čerpat dovolenou po dobu nouzového stavu kvůli šířící se nákaze nového koronaviru. Jak vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), jde například o energetické provozy. K izolaci svých dispečinků už v minulých dnech některé firmy takzvané kritické infrastruktury přistoupily. Státní provozovatel ropovodů Mero spustil minulý pátek krizový plán a izoloval dispečink, z něhož pracovníci řídí provoz ropovodů Družba a IKL a tankoviště ropy. Operátoři a dispečeři jsou zcela izolováni od ostatních zaměstnanců a vždy na týden i od svých rodin. Podobný krok učinil také ČEZ.

Vláda schválila změnu v čele Ústředního krizového štábu, který řídí kroky proti šíření epidemie koronaviru. Po epidemiologovi Romanu Prymulovi převzal jeho vedení s okamžikem schválení ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Prymula se nadále bude věnovat projektu tzv. chytré karantény. Už dopoledne plánovaný krok kvitovala opozice, podle které měl ministr z titulu své funkce řídit štáb už od jeho ustavení. O plánu změny informoval v rozhovoru pro Lidové noviny premiér Andrej Babiš (ANO). "Před dvěma měsíci tady spousta lidí tvrdila, že Covid je horší chřipka, a když jsem před měsícem chtěl nouzový stav, tak se mi smáli, že kvůli třem nakaženým se to nevyhlašuje. Ale podle mě nemá cenu se hrabat v minulosti," uvedl Hamáček na twitteru. Napsal také, že rád do práce štábu zapojí české firmy.

V domově důchodců v Břevnici u Havlíčkova Brodu zasaženému koronavirem budou od úterního rána pomáhat profesionální hasiči z Vysočiny. Sestavili tři směny, v domově budou v nepřetržité službě vždy tři jejich příslušníci. ČTK to sdělil ředitel Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina Jiří Němec. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) po jednání vlády řekl, že vypomohou také tři zdravotníci z pražské Nemocnice na Bulovce. Domov se stará o lidi s těžkými demencemi, spravuje ho kraj. Hasiči nebudou vykonávat zdravotnickou péči, ale personálu pomohou se zajištěním chodu domova, například s běžnou údržbou a dezinfekcí prostor nebo s roznášením jídla.

V domově pro seniory na pražském Chodově je deset klientů nakažených koronavirem. Všichni jsou bez příznaků nemoci a zůstávají v karanténě. Přítomnost viru odhalilo testování celého domova. Informaci o prvních dvou nakažených oznámil domov ve čtvrtek 26. března. Z tohoto zařízení pocházel pětadevadesátiletý muž, který byl první obětí koronaviru v Česku

Českým lázním hrozí kvůli opatřením proti šíření koronaviru zánik. Tvrdí to Svaz léčebných lázní, který se proto obrátil na VZP i vládu s prosbou o pomoc. Žádá o zálohové platby i vyšší platby za ošetřovací den po opětovném rozjezdu. Lázně by také chtěly od státu podporu pro zaměstnance, kteří jsou nyní doma. V dopise pro VZP to uvedl prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha. Podle Bláhy jsou tuzemské lázně jediným zdravotnickým sektorem, který byl vládními usneseními postupně celý uzavřen a přišel zcela o tržby. Vláda už dřív v rámci opatření proti šíření nového koronaviru zakázala lázeňským zařízením přijímat do péče nové klienty. Dnes oznámily své budoucí uzavření Léčebné lázně Bohdaneč a lázně v Teplicích nad Bečvou. Propustí také část zaměstnanců.

V krajích mají v případě potřeby vznikat zvláštní kapacity pro pacienty z těch domovů pro seniory, které nebudou schopny zajistit desetinu míst pro izolaci nemocných novým typem koronaviru. O postupu se dohodli podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) hejtmani se zástupci vlády během videokonference. Kraje budou také distribuovat ochranné pomůcky pro potřeby domovů pro seniory. Domovy pro seniory mají podle usnesení vlády z minulého týdne vyčlenit desetinu míst pro izolaci nemocných, některé ale nemohou požadavek zajistit kvůli stavebním úpravám, ale i kvůli malému počtu zaměstnanců. "Pokud to nebude možné, kraje zajistí příslušné kapacity," uvedl Hamáček.

Videokonferenci za velmi cennou ozančil hejtman Vysočiny pověřený vedením Asociace krajů Jiří Běhounek (ČSSD). Kraj o víkendu požádal ministerstvo obrany o nasazení armády v domově důchodců v Břevnici na Havlíčkobrodsku zasaženém koronavirem, vojáci ale z kapacitních důvodů pomoci nemohou. Hamáček uvedl, že otázku případné pomoci vojáků by mohla probrat vláda.

Do Lázní Toušeň bylo převezeno prvních šest nakažených seniorů z pražských domovů důchodců. Mělo by pro ně být vyčleněno celkem 320 míst, další v Nemocnici na Bulovce a Nemocnici Na Františku. Po jednání vlády to řekl ministr Adam Vojtěch (za ANO). Další podobná místa, kam by mohli být umisťováni senioři s nemocí COVID-19, o které se nebudou moci postarat přímo tato zařízení, by měla vznikat ve všech krajích.

Kvůli pandemii koronaviru byla poprvé za 60 let existence zrušena jarní etapa největší a nejstarší tuzemské květinové výstavy Flora Olomouc, která měla být na stejnojmenném výstavišti uspořádána v závěru dubna. Příprava letní a podzimní Flory zatím pokračuje. ČTK to řekla Kristýna Buchtová z Výstaviště Flora. Jarní etapu výstavy květin Flora Olomouc každoročně navštíví desítky tisíc lidí. Návštěvníkům, kteří si již zakoupili on-line vstupenku na jarní výstavu, bude částka podle Buchtové automaticky vrácena v plné výši na jejich platební kartu do tří až pěti dnů. Do odvolání Výstaviště Flora uzavřelo sbírkové skleníky, botanickou zahradu a rozárium.

Do dne, jaký prožívají ostatní obyvatelé republiky, se dnes po dvou týdnech probudili lidé v Litovli na Olomoucku. Místo úmorného sledování počtu potvrzených nákaz v jejich městě někteří vyrazili na procházku do parku nebo vyjeli autem mimo katastr svého města. To vše jim bylo dosud kvůli obavě z šíření nákazy na dva týdny upřeno. Hygienici Litovelsko a Uničovsko kvůli vyššímu počtu případů nákaz koronavirem na dva týdny uzavřeli, karanténa oblasti se zhruba 24.000 obyvateli skončila o půlnoci.

Po 14 dnech z města zase začala proudit auta, z dálnic zmizely zákazy sjezdu. Rušno však ve městě není, lidé jsou opatrní a s rouškami si vyřizují jen nezbytné věci. Přesto ukončení karantény vzali s úlevou. "Určitě se dnes půjdeme projít, vezmeme to po hrázi a do lesa," plánovala v rozhovoru pro ČTK Pavlína Patáková. Podle ní lidé ještě v neděli ráno nevěřili, že karanténa skončí. Stejně jako ostatní obyvatelé města s napětím doma neustále sledovali počet nakažených. Uvolnění karantény umožnilo lidem především vrátit se do práce mimo jejich bydliště. Po 14 dnech tam zamířila například Monika Rusnáková z Uničova, vrchní sestra z Léčebny pro dlouhodobě nemocné v Pasece, která již leží za vytčenou zónou.

Zaměstnavatelům a živnostníkům stále chybí konkrétní informace o podpoře, kterou jim slíbila vláda v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru. Neví například, za jakých podmínek a kdy budou mít na ni nárok. Tyto informace úřady nezveřejnily, žádosti tedy ani nezačaly přijímat, řekl na tiskové konferenci prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Obecně ale podporu vítá. Z nového bleskového šetření mezi téměř 1400 živnostníky a firmami v Hospodářské komoře podle něj mimo jiné vyplývá, že dvě pětiny zaměstnavatelů hodlají využít tzv. kurzarbeit, protože mají významné problémy s odbytem.

"Ačkoliv vláda schválila toto opatření už před týdnem, jak a kdy mohou zaměstnavatelé pomoc získat se možná dozvědí teprve dnes, uvedl Dlouhý. Přitom v těchto dnech se budou tisíce zaměstnavatelů rozhodovat, zda budou propouštět zaměstnance. Skoro polovina zaměstnavatelů už byla nucena poslat své zaměstnance na home office, nařídit závodní dovolenou nebo propouštět. Skoro třetina podniků také vyčerpala veškeré své finanční rezervy. Každá čtvrtá firma přestala platit svým dodavatelům. Na 14 procent firem už snížilo mzdy zaměstnancům.

Zaměstnavatelé by mohli od státu na mzdu lidí v uzavřených provozech získat zřejmě nejvýš zhruba 24.800 korun. Při poklesu poptávky kvůli omezením a koronavirové krizi by to mohlo být nejvýš 9300 korun a při výpadku surovin maximálně 12.400 korun. Z částek by se nejspíš měly platit odvody. Vyplývá to z návrhu pravidel kurzarbeitu, propočtů ČTK a vyjádření vedení Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy i Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Podle zástupců zaměstnavatelů jsou částky nízké.