Peter Gabaľ Když v polovině 80. let studentské rozhlasové studio na univerzitních kolejích lovilo mezi prváky nové posily, nechal jsem se zlákat vidinou hezkých studentek a příslibem, že tam bude veselo. Skutečně jsem se tam pak postupně zamiloval do několika dívek - a do rádia. A veselo bylo až tak, že se tím zabývali dva referenti StB i vedení univerzity. Bylo nečekaně laskavé a omezilo se na zákaz mé relace a vyhazov ze studia - tedy jen z toho rozhlasového. Dostudovat mě ale nechali a tak jsem si 10. listopadu 1989 slavnostnì převzal právnický diplom. Přemýšlení, co budu podnikat dál, mi zabralo asi deset dní. Pak už to šlo všechno samo. Na můj diplom sice od té doby padá prach, ale školní znalosti se mi nakonec hodily jako parlamentnímu zpravodaji i při různých politických kauzách. Nejprve v novinách, poté opět v rádiu, jen s už trochu větším dosahem, než nabízel kolejní rozhlas. Signál Svobodné Evropy totiž dalece přesahoval hranice tehdejšího Československa a Radio Praha, kde jsem dnes, dokonce vysílá do celého světa.