18-08-2001

K předním českým herečkám uplynulého století patřila Jiřina Šejbalová. Od její smrti uplyne 23. srpna dvacet let. Dnešní kalendárium bude proto věnováno právě jí. Připravil Vilém Faltýnek.

Jiřina Šejbalová patřila ke stejné generaci jako herci Ladislav Pešek, Jiří Voskovec a Jan Werich, režiséři Jiří Frejka nebo Emil František Burian. Jako konzenvatoristka začala ve dvacátých letech vystupovat ve Frejkově divadélku Dada. Ztělesňovala dívku nastupujícího pokolení: sportovně založenou, romanticky okouzlovanou exotikou dálek i vůní jazzu, dívku se smyslem pro humor, spolehlivého kamaráda na tramp, a přece citlivou a jemnou. Tak její herecký typ z mládí charakterizoval kritik Josef Träger. Záhy ji angažoval Karel Hugo Hilar do Národního divadla. Ve hrách Goldoniho a Lope de Vegy představovala "románské krasavice vášnivé jižní krve, zpěvné horoucnosti a taneční vláčnosti," napsal Träger. V pozdějších letech se bez problémů přehrála i do rolí stárnoucích žen a také tehdy tvořila řadu pozoruhodných rolí. Hrála ve slavné Radokově inscenaci Komika po boku Ladislava Peška, v Hrubínově Srpnové neděli představovala starou Vachovou a v té době také vytvořila svoji životní roli ve filmu. Ve Waissově přepisu Vlčí jámy Jarmily Glazarové jí byla svěřena proti všemu očekávání role sobecké měšťky Kláry a výkon Šejbalové vzbudil pozornost i na mezinárodním festivalu v Benátkách. Její postavy upoutávaly schopností zobrazit i negativní lidské typy plasticky a poutavě. V záznamu, který už mohl být odvysílán jen jako vzpomínka, o tom hovoří:

V šedesátých letech připravovala Silvie Bibusová z krajanské redakce zahraničního vysílání cyklus s různými osobnostmi uměleckého života "Kraj, který mám rád." Jiřina Šejbalová se v něm v roce 1963 vyznávala z lásky k posázaví a hlavně k rodným Krhanicím. Její herecká citlivost k detailům lidských povah a laskavý pohled na život byly bohužel zneužity k ideologickému tlaku, který zaznívá v podtextu jako skrytá kritika české emigrace:
Jiřina Šejbalová, pro svou tak trochu exotickou dráždivou krásu označovaná jako česká Marlene Dietrichová, zvládla ve svém životě vytvořit postavy nejrůznějších typů. Jižanské krásky, pokleslé svůdnice i lidské trosky, sobecké měšťačky nebo tvrdé venkovské ženy, typy komické i vážné. Josef Träger její umění shrnul: "Modeluje každý svůj ženský typ jako malíř nebo sochař, odděluje od ní své soukromí a nechce, aby divák v postavě cítil její prostřednictví." Jiřině Šejbalové by letos bylo devadesát šest let.

18-08-2001