11-03-2007

Kalendárium dnes připomene prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, kazatele Jana Želivského, herce Eduarda Cupáka nebo první ženu, která získala titul "univerzitní profesorky" na Českém vysokém učení technickém Adélu Kochanovskou. Rubriku připravila Martina Lustigová.

7. března 1850 se narodil český politik a vědec, první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Co si z Masaryka a jeho myšlení můžeme vzít dnes? Odpovídá historik Michal Pehr z Masarykova ústavu Akademie věd: "Z odkazu Masarykova vidím onu schopnost říkat nepříjemné věci a to, o čem jsem přesvědčen, se snažit prosazovat. A to si myslím, že je jeden z nejdůležitějších Masarykových odkazů pro naši dnešní společnost. Česká společnost postrádá mnohdy tyto vzory jednání, tyto lidi, kteří byli ochotni říkat to, o čem byli přesvědčeni."

"Musíme Masaryka vnímat také jako filozofa, jako sociologa a jako člověka, který se kupříkladu věnoval logice. Jeho základy konkrétní logiky a další spisy jsou věci, které jsou trochu pozapomenuty, ale přesto v nich lze spatřovat také důležitou část jeho života a důležitý vrchol jeho snažení. Masaryka můžeme vnímat jako vědce, ale také jako politika."

Co se Masarykovi povedlo a co na druhou stranu nepovedlo? "Co se Masarykovi povedlo je nepochybně to, že spolu s Edvardem Benešem, Milanem Rastislavem Štefánikem a dalšími lidmi stáli u zrodu Československé republiky. Co se jemu a dalším svým způsobem nepovedlo, bylo to, že Československo krátce po Masarykově smrti zaniká jako stát. A jestli se Masarykovi něco nepovedlo, i když samozřejmě to může být předmětem diskusí a sporů, tak to bylo zabezpečení Československé republiky. To byl asi jeden z takových velkých problémů, s kterým se on a potom jeho nástupce Edvard Beneš nejvíce potýkali. A to bych viděl jako velký neúspěch Masarykovy první republiky."

 

HusitéHusité 9. března uplynulo 585 let od popravy českého kazatele Jana Želivského. Byl kazatelem v kostele u Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském. Hlásal revoluční husitský program, za husitských válek vyzýval k boji proti Zikmundovi Lucemburskému. Přívrženci Jana Želivského patřili k nejradikálnějším představitelům husitského hnutí. Později se ale husitská jednota rozdrobila a proti Želivskému se postavili například Jakoubek ze Stříbra nebo Křišťan z Prachatic. Na podzim 1921 Želivský zavedl nad Prahou diktaturu, politické moci byl zbaven poté, co do Prahy přitáhla vojska Jana Žižky. Zůstala mu ale duchovní správa města. Jeho odpůrci ho později vylákali na Staroměstskou radnici a nechali ho tam stít. Želivského smrt ukončila období radikálních revolučních hnutí.

 

Před 75 lety se narodil herec Eduard Cupák. Po studiu herectví na brněnské JAMU krátce působil v Armádním uměleckém divadle v Praze a v Městských divadlech pražských. Od divadla odešel v roce 1968, na divadelních scénách pouze hostoval a vybíral si takové role, aby si nezadal s režimem. Známý byl i jako filmový a televizní herec, připomeňme například jeho role ve filmech Měsíc nad řekou nebo Stříbrný vítr nebo v televizních seriálech F. L. Věk a Taková normální rodinka. Díky nevšednímu hlasovému projevu se Cupák uplatnil i v rozhlase. Zemřel v roce 1996.

 

Před 100 lety se narodila první žena, která získala vědeckopedagogický titul "univerzitní profesorky" na Českém vysokém učení technickém. Adéla Kochanovská (1907-1985) se narodila ve Slezské Ostravě. Vystudovala matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1935 působila ve Fyzikálním výzkumu Škodových závodů, později ve Fyzikálním ústavu Akademie věd. Věnovala se zejména průmyslovým aplikacím rentgenových difrakčních metod. Mnohostranná byla i její popularizační a výchovná činnost. Napsala přes 70 původních vědeckých prací.

11-03-2007