Kalendárium

Jeseníky, foto: www.czechtourism.cz
0:00
/
0:00

V kalendáriu se dozvíme, jak vypadal pracovní den Karla Högera, připomeneme také výročí CHKO Jeseníky nebo poslední boj parašutistů v kostele svatého Cyrila a Metoděje.

Jeseníky,  foto: www.czechtourism.cz
Před 40 lety byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Jeseníky. Kraj hlubokých lesů a rašelinišť vždycky probouzel fantazii, byl rejdištěm skřítků a na záhadných Petrových kamenech pak pořádaly své slety čarodějnice. I když necháme tajuplné pověsti stranou, je v se Jeseníkách na co dívat. Na horských hřebenech, v údolích i okolo vodních toků žije celá řada vzácných rostlin a živočichů, můžeme potkat motýly okáče, netopýry, tetřeva hlušce a dokonce i rysa, rostou zde endemité jako lipnice jesenická nebo jitrocel černavý sudetský. V Jeseníkách jsou čtyři mimořádně chráněná území - Národní přírodní rezervace - patří k nim Praděd, Rejvíz, Rašeliniště Skřítek a Šerák Keprník.


Kostel svatého Cyrila a Metoděje
18. června 1942 svedlo sedm československých parašutistů v kryptě pravoslavného kostela svatého Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici poslední boj proti nacistům. Byli mezi nimi i členové výsadku Anthropoid, kteří pár dní předtím provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacistická msta za Heydricha ale smrtí parašutistů neskončila, popravy příslušníků odboje pokračovaly - padl jim za oběť např. bývalý protektorátní premiér Alois Eliáš nebo jeden zodbojové skupiny "Tří králů" Josef Mašín.

Obětí zvůle dalšího totalitního režimu byl o sedm let později, v roce 1949, generál Heliodor Píka. Generálu Píkovi budou věnovány nedělní Historické obzory.


Výčet divadelních, filmových či rozhlasových rolí Karla Högera by vydal nejméně na čtyři kalendária. Však také jeho den býval pořádně nabitý, popsal ho na konci padesátých let v rozhovoru s Hedou Čechovou pro Československý rozhlas. Den slavného herce začínal opravu brzy ráno.

"No tak asi kolem půl šesté ráno když filmuji a jindy vstávám jen o málo později. Snídám čas s cukrem nebo medem, k tomu chléb s máslem, všechno pěkně v letu, protože dole už houká auto. Kdybych jel elektrikou z Bubenče na Barrandov, trvalo by to dlouho a musel bych vstával ještě o hodinu dřív. Autem děláme malou vyhlídkovou projížďku Prahou, pro kameramana na Buďánky, pak jedeme pro režiséra třeba do Podolí."

Kdy se dostanete na Barrandov?

"Tak asi v sedm. Zatímco mě líčí, zhlédne režisér se svým štábem včerejší práci a já se připravuji na roli. Nakonec jsem rád, když se před kameru dostanu v deset. Dopoledne se pochopitelně na svačinu nedostanu. V poledne pak jdu neodlíčen do filmařské restaurace nebo si dám udělat v přilehlém bufetu tři vajíčka s gothajským salámem a při jídle už se nade mnou sklání jako Damoklův meč asistent režie. V maskérně mi opraví líčení a točí se vesele a někdy i nevesele dál. Kolem půl šesté se dělávají vždycky ty nejtěžší záběry optické i herecké, to je doba, kdy je herec unavený a maska už notně omšelá. ´Ještě chvilku, musí to být hotové, zítra tenhle komplex zbouráme,´domlouvá se produkční a asistent utíká k telefonu, aby sdělil do divadla, že Höger určitě přijede."

A skutečně přijede?

"No, víte, že ano. Do divadla přijíždím na poslední chvíli. Maskér už čeká, pak už volají na scénu. Na cestě z Barrandova do divadla musím svléknout svého filmového hrdinu a obléci divadelního."

Karel Höger se narodil právě před sto lety v Brně - Králově Poli.