Kalendárium

0:00
/
0:00

Kanonizaci Anežky České, pohřeb Jana Opletala nebo seriál Dobrodružství kriminalistiky, právě o tom bude řeč v kalendáriu.

Před dvaceti lety papež Jan Pavel II. kanonizoval ženu, která ale v českých zemích platila za světici už odedávna - přemyslovskou princeznu Anežku Českou. Ke svatořečení dcery krále Přemysla Otakara I. došlo jen pár dní před 17. listopadem, její svatořečení se stalo jakousi předehrou sametové revoluce.

Anežku měli v úctě už její současníci - založila klášter a špitál na Františku a stála také u zrodu dodnes fungujícího Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Tento řád měl mimo jiné za úkol pečovat o Juditin a posléze Karlův most měl právo vybírat mýtné. Na původním gotickém kostele, který u mostu vznikl, dnes stojí jeho barokní nástupce. Gotická stavba začala být budována v padesátých letech 13. století. V jaké podobě ji mohla Anežka Česká vidět, na to jsem se zeptala Pavla Smrže z Muzea Karlova mostu.

"Ona se dožila poměrně vysokého věku, ale popravdě řečeno za jejího života byla postavena jen původní část sakristie, celý kostel do její smrti nebyl dostavěn. Mohla vidět stavbu, mohla vidět i její průběh, ale v konečné podobě to vidět nemohla, to prostě nestihli."

Jak významný byl řád křižovníků s červenou hvězdou?

"Řád se od začátku věnoval charitativní činnosti. Oni si sice říkají rytíři, ale nebyli to rytíři v tom smyslu jako je třeba Řád německých rytířů nebo templáři, oni prostě nikdy nebojovali. To, že si říkají rytíři anebo že velmistr má od konce 13. století právo nosit při ceremoniálech meč, tak to je jen proto, aby se přiblížili těm bojovým řádům. Jejich hlavní činnost spočívala v té špitální činnosti a byli i velmi schopnými hospodáři na svých statcích, které dostávali. Dostávali dary od královské rodiny, měli velice dobré kontakty díky Anežce Přemyslovně k přemyslovskému dvoru, ale i potom k Lucemburkům. Dostávali dary i od zbožných věřících. Víme o nich, že byli jedni z hlavních dodavatelů polodrahokamů na výzdobu kaple svatého Václava nebo kaple svatého Kříže na Karlštejně."


Pohřeb Jana Opletala
15. listopadu 1939 se tisíce lidí zúčastnily pohřbu medika Jana Opletala, který podlehl zranění utrpěnému při nepokojích 28. října. Poslední rozloučení s Janem Opletalem se změnilo v demonstraci proti německým okupantům. Pro ně se ale dva dny na to stala záminkou k represím - několik stovek studentů bylo zatčeno a odvezeno do koncentračních táborů, 9 jejich představitelů popraveno a české vysoké školy uzavřeny.


"Asi nejlepší český seriál vůbec, špička naší televizní tvorby, která mapuje historii kriminalistické vědy..." takto a všelijak podobně se vyjadřují fanoušci seriálu Dobrodružství kriminalistiky na webu Česko-slovenská filmová databáze. Televizní seriál režiséra Antonína Moskalyka kromě poutavých příběhů, atraktivního prostředí a hereckých výkonů zaujal také hudbou Karla Svobody. První díl Dobrodružství kriminalistiky nazvaný Stopa měli diváci možnost vidět právě před dvaceti lety.