Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

28-07-2014

Odbory a zaměstnavatelé chtějí na jednání tripartity i ČNB

Odbory a zaměstnavatelé chtějí do jednání na tripartitě o opatřeních na podporu hospodářského růstu vtáhnout také Českou národní banku (ČNB). Obávají se případného dalšího oslabení koruny. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je sice ČNB nezávislou institucí, stanovisko jejího guvernéra by ale mohlo tripartitní jednání obohatit. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly se v posledních dnech objevily informace, že by ČNB mohla měnu oslabit na 28 korun za euro.

Nyní je euro zhruba za 27,5 koruny. Člověk s průměrnou mzdou si tak vydělá necelých 900 eur, po případném oslabení by měl necelých 860 eur. Zatímco průměrný důchodce má nyní přes 400 eur, pak by neměl ani 390 eur, zmínil Středula. "Nechtěli bychom do eurozóny se staženými kalhotami, i když tento příměr zní ve skutečnosti trochu jinak," řekl předák. Podle něj se odbory obávají dlouhodobosti intervencí a slabšího kurzu. Analytici oslovení ČTK nevylučují, že by v dalších měsících mohla Česká národní banka přistoupit k dalšímu oslabení koruny nebo prodloužení intervenčního režimu. Důvodem takového kroku by byl vývoj inflace, která v červnu byla na nule.

Odbory a zaměstnavatelé žádají rychlejší reformu školství

Odbory a zaměstnavatelé žádají zrychlení reformy školství. Povinnou maturitu z matematiky a mistrovské zkoušky chtějí už od roku 2016/2017. Podle návrhu ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) by to mělo být až o tři roky později. Po jednání tripartity to řekli předák odborové konfederace Josef Středula šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Zaměstnavatelé si dlouhodobě stěžují na podobu technického vzdělávání v Česku a na nedostatek technických odborníků. Mistrovské zkoušky by vyučení bez maturity mohli skládat až po třech či pěti letech v oboru. Zvýšili by si tak kvalifikaci a potvrdili své kvality.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by žáci ale měli už při nástupu do školy vědět, co je všechno čeká. Středoškoláci by tedy už v prvním ročníku měli mít jasno, že budou muset maturovat z matematiky. Povinná zkouška by tak mohla být nejdřív za čtyři či pět let.

Vláda hledá další peníze na platy, aby 3,5 pct dostali všichni

Vláda bude hledat další peníze na platy, a to na narovnání platových tabulek a na odměny podle nového služebního zákona. Díky tomu by si mohli o slibovaných 3,5 procenta od ledna přilepšit všichni pracovníci veřejného sektoru. Novinářům to po jednání tripartity řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Odbory před nedávnem pohrozily protesty, pokud by se další finance nenašly a přidáno nedostali všichni zaměstnanci ve veřejné sféře. Dnes pohrůžku zopakovaly. Zvýšení platů ve veřejném sektoru zajímá i zaměstnavatele. Chtějí vědět, kolik lidí ve veřejné sféře vlastně pracuje a kolik do platů v minulých letech putovalo peněz.

ČR bude chtít po Diag Human až 30 milionů za náklady na právníky

Česká republika chce po firmě Diag Human vymáhat náklady, které stát vynaložil na právní zastoupení v arbitrážích. Ministerstvo zdravotnictví očekává, že touto cestou získá zpět 25 až 30 milionů korun. Na tiskové konferenci to řekl náměstek ministra David Kotris. Firma se s Českem 18 let soudila kvůli zmařenému obchodu s krevní plazmou. Stát nyní tvrdí, že arbitráž o miliardy korun definitivně vyhrál. Diag se ale chce soudit dál. Česko firmě na základě rozhodčího nálezu z roku 2002 vyplatilo 326 milionů korun za poškození dobrého jména. Podle dalšího nálezu z roku 2008 měla ČR společnosti zaplatit ještě 8,3 miliardy korun a úroky, přezkumný senát však nyní podle státu určil, že veškeré právní kroky učiněné v tomto sporu po roce 2002 jsou nicotné, tedy bez právních účinků.

Diag Human ovšem tvrdí, že výsledek přezkumu nepozměňuje ani neodkládá konečný rozhodčí nález, a ten proto nabyl právní moci. Kvůli výroku arbitrů se chce obrátit na zahraniční exekuční soudy, které podle ní budou "senzitivnější než soudy české". Diag Human v prohlášení pro média zpochybnila nestrannost rozhodců. Všichni prý byli osobně vybráni a jmenováni žalovanou stranou, což je podle firmy v rozporu se zákonem.

Zeman v Týdnu: Sobotka bruselskou schůzkou o komisaři ponížil ČR

Prezident Miloš Zeman považuje cestu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) do Bruselu kvůli eurokomisaři za velké ponížení České republiky. Předseda vlády se byl údajně zeptat nového šéfa Evropské komise (EK), koho z českých kandidátů na eurokomisaře si přeje. Prezident to řekl v rozhovoru pro časopis Týden. Česká vláda ve čtvrtek po týdnech jednání rozhodla, že kandidátem na eurokomisařku bude dosavadní ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová z hnutí ANO. Sociální demokracie, jejímž je Sobotka předsedou, už dříve ustoupila od prosazování svého kandidáta, exministra financí Pavla Mertlíka. Prezident Miloš Zeman by neměl komentovat rozhovory, u kterých nebyl a o nichž nic neví, uvedl v reakci ministerský předseda. S příštím předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem se podle něj sešli téměř všichni předsedové evropských vlád, aby konzultovali zájmy svých zemí, pokud jde o novou komisi.

Vedení armády čekají od začátku srpna výrazné změny

Vedení armády čekají od začátku srpna personální změny. Ve funkcích končí dva ze tří současných náměstků náčelníka generálního štábu (NGŠ) české armády Aleš Opata a Miroslav Žižka, Česko budou nově zastupovat ve strukturách NATO. Na jejich pozicích je vystřídají Jiří Baloun a Josef Bečvář, kteří dosud působili v alianci. Je možné, že v příštích měsících budou následovat další změny v generálním štábu. Vláda totiž před týdnem odsouhlasila nominaci respektovaného náčelníka generálního štábu Petra Pavla na předsedu Vojenského výboru NATO, na druhé nejvyšší místo Severoatlantické aliance. Pokud by byl v září skutečně zvolen, armáda by musela hledat nového náčelníka. Možných kandidátů podle informací ČTK mnoho není, vybírat by se totiž mělo z generálů, kteří mají dostatečné zkušenosti například ze struktur NATO nebo z velení ze zahraničních misí. Takových je podle experta blízkého armádě méně než deset.

V Praze byla otevřena výstava k první světové válce

Výstřel z historického kanónu u Generálního štábu armády ČR zahájil výstavu připomínající stoleté výročí začátku první světové války. Výstava Od atentátu k válce mapuje klíčové momenty, které vedly k zahájení světového konfliktu. K vidění bude v Praze na Vítězném náměstí do 28. srpna. "Válka, jež v létě 1914 zachvátila Evropu, a které se brzy začalo říkat světová, či velká, vystavila českou společnost v mnohonárodnostním habsburském soustátí údělu z nejtěžších. Žádný z konfliktů v našich dějinách ji nestál tolik životů. Žádný nezasáhl naši populaci tak masově a osudově," řekl při vernisáži výstavy generálmajor Miroslav Žižka, první zástupce náčelníka Generálního štábu. Poslední válka Rakouska-Uherska, při níž šlo na vojnu odhadem milion Čechů, Moravanů a Slezanů, z nichž se kolem 150.000 nevrátilo, byla podle něj pomyslně také první válkou československou.

Expozice, otevřená sto let poté co Rakousko-Uhersko vyhlásilo 28. července 1914 válku Srbsku, mapuje cestu monarchie do války, její angažmá na Balkáně, jakož i okolnosti a průběh atentátu na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d Este v Sarajevu. Výstava připravená pracovníky Vojenského historického ústavu zaznamenává ale také třeba reakce českých krajanů v zemích, které se ocitly ve válce.

MF výrazně zlepšilo pro letošek odhad růstu ekonomiky na 2,7 pct.

Ministerstvo financí výrazně zlepšilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce, a to na 2,7 procenta. Důvodem je podle úřadu především lepší než očekávaný vývoj ekonomiky v prvním čtvrtletí. V dubnu úřad počítal s letošním růstem ekonomiky 1,7 procenta. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. "Takto výrazná změna - o jeden procentní bod - je přitom téměř výlučně dána lepším než očekávaným vývojem v prvním čtvrtletí," uvedlo ministerstvo. Hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí vzrostl meziročně o 2,9 procenta a mezičtvrtletně o 0,8 procenta. Pozvolný růst ekonomiky by měl pokračovat i v roce 2015.

Ministerstvo práce prodlouží o rok smlouvu s firmou OKsystem

Ministerstvo práce a sociálních věcí prodlouží o rok smlouvu s firmou OKsystem, která mu nyní dodává systém na výplatu sociálních dávek. Novinářům to řekla ministryně Michaela Marksová Tominová, která své dosavadní úřadování bilancovala s premiérem Bohuslavem Sobotkou (oba ČSSD). Smlouva podle ní bude prodloužena při vypsání nového výběrového řízení na provozovatele systému. Premiér na tiskové konferenci po jednání s Marksovou uvedl, že za priority ministerstva považuje aktivní politiku zaměstnanosti a jasný návrh na konkrétní podobu zrušení druhého důchodového pilíře. Marksová také uvedla, že chce na příští tripartitě diskutovat o zvýšení minimální mzdy o 700 korun, na kterém se nedávno domluvila vládní koalice.

NKÚ: Cestovní ruch i přes dotování od roku 2007 stagnoval

Ministerstvo pro místní rozvoj dalo v letech 2007 až 2013 na posílení cestovního ruchu z evropských fondů a ze státních zdrojů nejméně 49 milionů korun, přesto jeho výkonnost v uvedeném období stagnovala nebo klesala. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky ČTK oznámil jeho mluvčí Jaroslav Broža. Podle úřadu ministerstvo navíc nemá dostatečné nástroje na průkazné a ucelené monitorování a hodnocení podpory turistiky. Národní program podpory cestovního ruchu měl zpřístupnit aktivity spojené s cestováním znevýhodněným skupinám jako rodinám s dětmi, mládeži, studentům, seniorům nebo handicapovaným. Ministerstvo pro místní rozvoj ale nesledovalo, jestli projekty podpořené z tohoto programu uvedenému cíli skutečně slouží a do jaké míry jsou orientované na cílové skupiny, uvedl Broža a doplnil, že hodnocení kvality žádostí o dotaci navíc bylo u tohoto programu vysoce subjektivní. Kontroloři rovněž zjistili, že šest ze sedmi kontrolovaných projektů z Integrovaného operačního programu bylo nedostatečně připraveno, přičemž tři z nich byly z toho důvodu předčasně ukončeny.

LN: Stát zaplatí po prohraném sporu s Volkswagenem 301 milionů

Česká republika zaplatí po prohraném sporu s firmou Volkswagen 301 milionů korun kvůli nezákonnému vypořádání dluhů po prodeji Škody Auto. Uvedly to Lidové noviny (LN), podle nichž dal ministr financí Andrej Babiš (ANO) minulý týden příkaz k proplacení sumy. Formálně podle deníku za vzniklý dluh odpovídá státem vlastněná společnost Prisko, jejíž jméno je zkratkou privatizace mladoboleslavské automobilky, kterou v roce 1991 získal právě německý koncern Volkswagen. Původně prý dlužná částka vůči Volkswagenu činila 150 milionů, kvůli chybným smlouvám, vleklým soudním sporům a nákladům na právníky se však zvýšila.

ČT: Most odpustil 120 rodinám ze sídliště Chanov dluh 30 milionů

Mostecký magistrát odpustil 120 rodinám z tamního problematického sídliště Chanov dluh v celkové výši zhruba 30 milionů korun. Uvedla to Česká televize. Podle ní tak už město dál nevymáhá doplatky na nájemném nebo energiích. Vedení Mostu nechtělo odpuštění dluhu komentovat. Mostečtí zastupitelé zastavili podle televize vymáhání ve dvou vlnách. Loni se to týkalo 60 lidí a šlo o dluh ve výši 12 milionů korun, letos dalších 59 lidí, tentokrát byl dluh 17,3 milionu korun. Některé z dluhů prý narůstaly i 13 let. V Chanově žijí převážně Romové. Podle ČT mají z obyvatel sídliště práci odhadem dva lidé z deseti a dluží většina rodin.

Průzkum: Každý osmý Čech by si půjčil od podezřelého zdroje

Téměř dvě třetiny Čechů si již někdy v životě půjčily peníze. Na 55 procent lidí si půjčuje pouze na zásadní věci, téměř desetina si ale bere úvěr i na méně zásadní položky. Každý osmý Čech by si navíc půjčil od neznámého či podezřelého poskytovatele půjček. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace mezi 1224 respondenty. "Češi si myslí, že by banky měly být při rozhodování o poskytnutí úvěru přísné a vyjadřují tak podporu zodpovědnému zadlužování. Na druhou stranu část z nich si ne vždy půjčuje s rozmyslem. Téměř desetina klientů uvedla, že si běžně půjčuje i na menší položky," uvedl náměstek výkonného ředitele asociace Jan Matoušek.

Extremisté za první pololetí pořádali o 50 akcí víc než loni

Extremisté v Česku v letošním prvním pololetí uspořádali 172 akcí, což bylo o 50 více než ve stejném období loňského roku. Mírně vzrostl také počet trestných činů souvisejících s extremismem, a to z loňských 77 na letošních 103. Vyplývá to ze zprávy o extremismu, kterou vydává odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra. Levicoví extremisté zatím letos pořádali 111 akcí, pravicoví extremisté 61. Podle odborníků to vypovídá o stavu, v jakém se obě scény nacházejí. "Zatímco krajní pravice se potýká s tematickou a personální krizí, krajní levice, potažmo aktivity anarchistické scény jsou na vzestupu," uvádí zpráva. Podle čtvrtletní zprávy se levicoví extremisté pustili i do přímých akcí, když například zapálili mýtnou bránu na D1 jako nesouhlas s kamerovými systémy nebo sabotovali norčí farmy na Jihlavsku či Jindřichohradecku.

CVVM: Spokojenost se svou prací vyjadřuje 61 pct Čechů

Se svým zaměstnáním je v současné době spokojeno 61 procent Čechů, devět procent lidí tvrdí opak. Tři z deseti pracujících jsou napůl spokojeni a napůl nespokojeni. V souvislosti s pobíraným příjmem je ale většina lidí, konkrétně 60 procent přesvědčeno, že měsíčně dostávají za vykonanou práci méně, než by si zasloužili. Sedmatřicet procent považuje svůj plat za přiměřený a procento občanů za větší, než by si zasloužili. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které poskytlo jeho výsledky ČTK. O změně zaměstnání ale uvažuje jen desetina pracujících, naopak 86 procent lidí chce setrvat na svém stávajícím místě.

Učitelé se cítí nedocenění, ale vybrali by si tuto práci znovu

Téměř devět z deseti českých učitelů si nemyslí, že by si společnost jejich povolání vážila. Zhruba tři čtvrtiny respondentů však uvedly, že by si toto povolání vybraly znovu. Vyplývá to z výsledku mezinárodního průzkumu TALIS 2013, který se uskutečnil v březnu až květnu loňského roku. Pokud jde o vnímání svého společenského uznání, byly čeští pedagogové skeptičtější než mezinárodní průměr. V rámci celého vzorku 34 zemí se stejně vyjádřilo 69 procent dotázaných. Ještě horší než v tuzemsku je situace ve Francii, Švédsku a na Slovensku, kde jen čtyři až pět procent učitelů sdílí pocit, že si společnost jejich povolání váží. Naopak velkou společenskou prestiž pociťují pedagogové v asijských zemích. Češi nejméně ze všech souhlasili s tvrzením, že výhody učitelského povolání jednoznačně převažují nad jeho nevýhodami. Zatímco mezinárodní průměr byl 77 procent, v Česku to bylo pouze lehce přes polovinu. V Česku se průzkumu zúčastnili všichni ředitelé 220 náhodně vybraných škol a 3219 učitelů.

Lékárny: Záměr pošty dodávat léky je nezákonný

Záměr pošty dodávat lidem volně prodejné léky je údajně nezákonný, stejně jako objednávání léků i jejich výdej na přepážkách. Uvedla to Česká lékárnická komora. Pošta to odmítá s tím, že se lékárníci bojí konkurence. Česká pošta nedávno oznámila, že založila společný podnik s firmou Euroclinicum, který by se zabýval zásilkovým prodejem volně dostupných léků. Léky by bylo možné objednávat přes internet nebo na přepážkách pošty. Projekt zatím nedostal od vedení podniku zelenou. Lékárnická komora upozornila i na to, že na výběr partnera pošta nevyhlásila výběrové řízení a že jde o firmu registrovanou na Maltě. Podle podle mluvčího pošty Iva Mravinace tendr být vypsán nemusel, protože pošta v tomto případě nic nepoptává, naopak bude poskytovat doručovatelské služby a podílet se na zisku z prodeje. "To že společník sídlí na Maltě není tak podstatné, protože daně platí v ČR. Malta je navíc součástí EU," podotkl.

O nemocenskou přišlo v 1. pololetí 1460 lidí, o 335 víc než loni

O celou nemocenskou, či o její část přišlo letos za první pololetí 1460 lidí, a to za porušování léčebného režimu. Celkem pracovníci České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) provedli 88.469 kontrol. ČTK o tom informovala mluvčí správy Jana Buraňová. Postihů je proti stejnému loňskému období o 335 víc. Lidé, kteří dostávají dávky v nemoci, musí dodržovat určitá pravidla a umožnit kontrolu. Musí třeba lékaři sdělit adresu, na které se budou léčit. U bytu musí mít zvonek a jmenovku. Na vycházky mohou pak chodit jen ve stanovenou dobu a lékař jim je může povolit maximálně na šest hodin denně, a to mezi 07:00 a 19:00. Ve výjimečných případech může doktor také stanovit, že si vycházkovou dobu volí pacient podle svého aktuálního stavu sám. Musí s tím ale předem souhlasit příslušná okresní správa sociálního zabezpečení.

CK: Na dovolenou do exotiky vyráží stále více rodin s dětmi

Na dovolenou do exotických destinací vyráží stále více rodin s dětmi, zatímco dříve jezdily spíše svobodné páry. Češi také u vzdálených destinací preferují stále více zážitkovou turistiku před pobytovým zájezdem. Vyplývá to z ankety ČTK mezi cestovními kancelářemi. Cestovní kanceláře i letos registrují zájem o zájezdy do netradičních destinací, jako je KLDR.

V Třebíči začal festival židovské kultury Šamajim

Výstavou obrazů amerického kreslíře, ilustrátora, grafika a publicisty Marka Podwala, promítáním filmu o jeho vztahu k České republice a následnou besedou začal v Zadní synagoze v Třebíči 11. ročník festivalu židovské kultury Šamajim. Festival potrvá do 2. srpna. Jeho náplní budou tradičně výstavy, divadla, koncerty i odborné přednášky. Lidé při zahájení festivalu mohli ochutnat i židovské kulinářské speciality vyrobené podle tradičních receptů. Po loňské přednášce a ukázkách izraelského sebeobranného systému krav maga, o které byl velký zájem, se letos lidé budou moci zúčastnit kurzů tohoto bojového umění. Letošní ročník festivalu Šamajim je opět věnován třebíčskému rodákovi Antonínu Kalinovi, jenž za druhé světové války zachránil v koncentračním táboře Buchenwald před smrtí stovky židovských dětí. Kalinovi se podařilo na sklonku války shromáždit židovské děti v karanténním baráku, sehnat jim oblečení a jídlo. V dokumentech jim dokázal změnil víru ze židovské na křesťanskou, a tím děti zachránil.

Letní filmová škola představuje španělskou kinematografii, españoladu i horory

Letní filmová škola (LFŠ) v Uherském Hradišti se letos v jednom z šesti hlavních cyklů věnuje španělské kinematografii. Chce zdůraznit její rozmanitost. Kromě typického žánru españolada, který spoluvytvářel obraz Španělska spojený s řadou stereotypů, jako je flamenco či býčí zápasy, se návštěvníci přehlídky seznámí se současnou produkcí či španělskými horory, řekl dnes ČTK hlavní dramaturg Jan Jílek. Do Hradiště dorazil například režisér katalánského původu Agustí Villaronga. Jeho filmy jsou známé drsnými, ale současně snově ztvárněnými náměty, pohybují se na pomezí mysteriózních dramat a hororů.

Lidé v Plzni si mohou zkusit v laboratořích práci kriminalistů

Plzeňské vědecké centrum Techmania nabízí návštěvníkům možnost zahrát si na kriminalisty a v laboratořích vyřešit dva kriminální případy. Na základě indicií je k odhalení pachatelů fiktivní vraždy a krádeže dovedou testy prováděné v chemické a biologické laboratoři. Zhruba na hodinový program se musejí lidé předem registrovat, řešením případu a jednotlivými pokusy je v každé laboratoři provede instruktor, řekla ČTK mluvčí Techmanie Markéta Čekanová. Návštěvníci si vyzkoušejí práci s mikroskopem, poznají odebírání a vyhodnocování vzorků slin, otisků prstů či snímání stop krve. Techmania Science Center se specializuje na popularizaci vědy a techniky zábavnou formou.

Počasí

Bude většinou oblačno, zpočátku ojediněle, během dne postupně na většině území přeháňky, místy bouřky. Nejvyšší teploty 26 až 30 °C.

28-07-2014