Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

17-06-2015

Prezident jmenoval Kateřinu Valachovou ministryní školství

Kateřina Valachová (nestraník za ČSSD) je novou ministryní školství, mládeže a tělovýchovy. Na Pražském hradě převzala jmenovací dekret z rukou prezidenta Miloše Zemana. Dosavadní náměstkyně ministra pro lidská práva Valachová v čele úřadu střídá Marcela Chládka (ČSSD), který byl odvolán 5. června. Musel skončit v souvislosti s údajnou šikanou zaměstnanců úřadu. Chládek, který šikanu popírá, podle předsedy vlády už nesplňoval přísné nároky na výkon funkce.

Valachová je třetí ženou ve vládě premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Ve čtvrtek 11. června se setkala s Milošem Zemanem. Uvedla, že se s prezidentem na základních principech směřování českého školství shodla. Probírali prý zejména odborné a učňovské vzdělávání a mistrovskou zkoušku, která by měla u učebních oborů nahradit maturitu. Zabývali se i začleněním dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol.

Debata ministrů vnitra EU ukázala rozdíly v názoru na kvóty

Členské země Evropské unie nejsou jednotné v názoru na možnost povinného přerozdělování žadatelů o azyl. Po diskusi se svými resortními kolegy v Lucemburku to novinářům společně řekli ministři vnitra Slovenska Robert Kaliňák a Česka Milan Chovanec. Obě tyto země patří do skupiny, která odmítá návrh Evropské komise, aby ostatní státy EU ulehčily situaci Itálii a Řecku převzetím části osob, které tam žádají o azyl. "Chceme se rozhodovat suverénně, na základě našich možností," poznamenal Chovanec. EU musí vyslat jasný vzkaz vlastním občanům, že migrace je také otázkou vnitřní bezpečnosti, míní Chovanec. Zločinečtí pašeráci lidí by měli slyšet, že Evropa se chystá jim potápět lodě a zabavovat majetek. A migranti, kteří nemají nárok na mezinárodní ochranu, musí podle Chovance pochopit, že budou vraceni zpět.

Plán komise, jak čelit nynější migrační vlně počítá s evropskou vojenskou operací, které k plnému spuštění ale stále chybí souhlas Rady bezpečnosti OSN. Součástí návrhů je i program přesídlení 20.000 lidí s právem na mezinárodní ochranu, kteří zatím nejsou na evropském území, snazší způsob legální migrace, ale i změny ve způsobu, jak nyní funguje azylové řízení.

Opozice chce mimořádnou schůzi k migrační krizi v EU

Poslanecké kluby opoziční TOP 09, ODS a Úsvitu požádaly o svolání mimořádné schůze Sněmovny k migrační krizi v Evropské unii. Reagují tak na to, že koalice neumožnila debatu o tomto tématu na zahájené řádné schůzi. Podle bývalé předsedkyně Sněmovny a poslankyně ODS Miroslavy Němcové není v zahraniční politice vážnější problém, kterému Česká republika nyní čelí, než je migrační krize v EU. To, že o ní vláda nechce s poslanci diskutovat, považuje za nefér nejen k zákonodárcům, ale i k občanům. Mimořádná schůze se uskuteční ve čtvrtek od 18:00.

V ČR zatím letos požádalo o azyl 679 cizinců, o 286 víc než loni

V Česku za prvních pět měsíců letošního roku požádalo o azyl 679 cizinců, což je o 286 více než za stejné období loňského roku. Zhruba polovinu tvořily žádosti občanů Ukrajiny, následovali žadatelé z Kuby, Sýrie a Vietnamu. Vyplývá to z aktuálních statistik odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, které má ČTK k dispozici. Za celý loňský rok požádalo o mezinárodní ochranu v tuzemsku 1156 lidí. Občané Ukrajiny tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl. Za prvních pět měsíců letošního roku podali 332 žádostí, loni jich bylo 168. Poměrně velký nárůst zřejmě způsobili krajané, kterým české úřady letos udělily ve zrychleném řízení povolení k pobytu. Kvůli aktuálnímu problému migrační vlny v Evropě dnes jednal ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) s policejním prezidentem Tomášem Tuhým. Podle Tuhého se policie v minulých týdnech více zaměřila na odhalování případů nelegální migrace. Policie kontroluje vytipované silniční tahy a vlakové spoje.

Palestina se chce vrátit k jednání s Izraelem, ujistil v ČR Málikí

Palestina má zájem vrátit se k jednacímu stolu s Izraelem a obnovit mírový proces, který povede ke vzniku dvou států na Blízkém východě. Při jednání s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem to řekl jeho palestinský protějšek Rijád Málikí. Podle Zaorálka, který nedávno Izrael navštívil, stojí obě strany konfliktu o obnovení rozhovorů, které dlouhodobě stagnují, a nutí je k tomu podle něj i vnější hrozby. Zaorálek zopakoval, že Česko nevidí jinou alternativu řešení blízkovýchodního konfliktu než obnovení mírových rozhovorů, na jejichž základě vznikne vedle izraelského i palestinský stát.

Česká armáda bude moci vyslat vojáky do Mali a na Golany

Česká armáda bude moci vyslat do Mali a na Golanské výšiny až 30 vojáků, a to včetně speciálních sil. Mise pod patronátem OSN podpořila Sněmovna, Senát je schválil už dřív. Mise na Golany ale měla v dolní komoře namále. Na žádost opoziční ODS, která ji kritizovala, o ní poslanci hlasovali zvlášť. Prošla až napodruhé nejtěsnější nutnou většinou, když zvedli ruku pro i někteří poslanci opozičních TOP 09 a Starostů. Nasazení vojáků do konce příštího roku vyjde ministerstvo obrany na 182 milionů korun. Úřad bude část peněz požadovat po OSN.

Česko bylo loni 16. nejbohatší zemí unie podle HDP na hlavu

Česká republika byla loni šestnáctou nejbohatší zemí Evropské unie z hlediska hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele. Vedlo se jí lépe než všem ostatním zemím bývalého komunistického bloku, včetně Polska či Slovinska. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Nejbohatší zemí je s velkým náskokem Lucembursko, nejchudší zůstává Bulharsko. HDP na hlavu v Česku loni představoval 84 procent unijního průměru. Celkově existují při sledování tohoto ukazatele ekonomické aktivity mezi členskými státy EU velké rozdíly. Například HDP na hlavu v Lucembursku je na 263 procentech, což je více než dvojnásobek průměru EU. Druhé Irsko je ale už jen 32 procent nad průměrem EU. V Bulharsku naopak HDP nedosahuje ani poloviny průměru celé EU.

V Česku zřejmě bude zaveden kurzarbeit, schválila to Sněmovna

V Česku zřejmě bude zaveden takzvaný kurzarbeit čili zkrácená pracovní doba. Schválila to Sněmovna. Zaměstnanci podniků, které kvůli hospodářské krizi či přírodní katastrofě nebudou mít pro své lidi práci na plný úvazek, by měli za dobu výpadku dostávat nejméně 70 procent mzdy. Zaměstnavatel by hradil 50 procent, stát 20 procent. O každé žádosti firem o tuto podporu by rozhodoval kabinet. Kurzarbeit poslanci zařadili 120 hlasy ze 156 přítomných členů dolní komory. Proti bylo 33 poslanců opozičních TOP 09 a Starostů a ODS, obávají se deformace trhu, případného zneužívání institutu a jeho rozpočtových dopadů a otevření prostoru pro možnou korupci.

Návrh na zavedení kurzarbeitu vychází z parametrů, které v listopadu schválila vláda. Příspěvek od státu by mohly získat firmy, které by kvůli krizi či přírodní pohromě nemohly zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 procent stanovené týdenní pracovní doby. Maximálně by stát poskytl příspěvek ve výši 12,5 procenta průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Podpora by se podnikům vyplácela nejdéle půl roku s možností jednoho opakování. V odůvodněných případech by vláda mohla stanovit delší dobu podpory.

Analýza: Efektivita insolvenčních řízení je v ČR žalostně nízká

Výtěžnost insolvenčních řízení v Česku je žalostně nízká, dosahuje sedmi procent. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních a podniků a živnostníků (AMSP) a InsolCentra. Analýza tak popírá tvrzení Světové banky, podle které je průměrné uspokojení věřitelů v ČR 65 procent. Nejhůře v porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů dopadají státní orgány. V 58 procentech insolvenčních řízení nedostanou věřitelé ani korunu. Naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tedy věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5 procenta zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech, uvádí analýza.

Václav Klaus: Euro zhoršilo krizi v členských zemích, ČR nemá spěchat

Společná evropská měna nechránila eurozónu před nedávnou hlubokou krizí a ani její dopady nezmírnila. Naopak země s eurem dopadly v krizi hůře než země s vlastní měnou. Navíc euro snížilo zásadním způsobem vnitřní ekonomickou disciplínu jednotlivých zemí a ani nepomáhá u řady zemí k rychlejšímu návratu ekonomické úrovně nad předkrizovou úroveň. Na setkání organizovaném týdeníkem Euro to uvedl bývalý prezident Václav Klaus. Česká republika by proto neměla podle něj usilovat o rychlé přijetí eura a zároveň by si měla stanovit vlastní kritéria pro takový krok.

Euro je v současné době technicky možné přijmout podle odborníků i politiků nejdříve v roce 2020. Proti zavedení společné evropské měny je podle CVVM momentálně 69 procent Čechů, naopak 24 procent lidí by korunu za euro vyměnilo, zbytek neví.

Ministerstvo plánuje, že by se nejnižší důchod rovnal životnímu minimu

Ministerstvo práce plánuje změny u nejnižších důchodů. Senioři a seniorky by podle jeho záměru měli dostávat penzi minimálně ve výši životního minima. Novinářům to řekla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Životní minimum pro jednotlivce činí teď 3410 korun. Pokud lidé splní podmínky pro získání důchodu, pobírají minimálně 2400 korun. Penze se skládá z pevné a procentní části. Na pevný díl, který je právě 2400 korun, mají nárok všichni důchodci. Procentní část se stanovuje podle odpracovaných let a odvedeného pojistného. "Když jsou důchody nižší, padají senioři do systému dávek," uvedla ministryně. Její úřad nyní zjišťuje, kolik lidí dostává nízký důchod a jaké k tomu důchodci a důchodkyně pobírají případně dávky. První výsledky by měly být v létě. Mělo by z nich podle šéfa ministerského odboru posudkové služby Jiřího Biskupa být jasné, kolik peněz navíc by stát na zvýšení minimální hranice penze vydal a kolik by naopak v systému dávek ušetřil.

Sudetští Němci popřeli informaci, že soud zneplatnil změnu stanov

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) popřelo informaci z českého tisku, že mnichovský správní soud označil za neplatnou jeho změnu stanov. Podle SL sice existují výhrady některých členských organizací ke změnám, sdružení je ale přesvědčeno, že soud uzná změnu jako legální. Sudetští Němci na přelomu února a března vypustili ze stanov požadavek na vrácení majetku zkonfiskovaného vysídlencům po druhé světové válce. Lidové noviny uvedly, že mnichovský soud před měsícem označil změnu stanov za neplatnou. Přestože pro změnu hlasovalo 71,8 procenta členů shromáždění, podle rozhodnutí soudu ani taková většina nestačí, napsal list. "Jedná se o změnu cílů organizace. A v takovém případě je potřeba souhlas naprosto všech členů," napsal deník s odvoláním na údajné odůvodnění soudu.

"Žádné rozhodnutí soudu neexistuje a už vůbec ne pravomocný rozsudek. Jediné, co existuje, je dopis vydaný justiční úřednicí, která žádá, aby bylo do 14 dnů předloženo soudu stanovisko k požadavkům (předloženým odpůrci změny stanov)," sdělil ČTK Christoph Lippert z vedení SL. Podle Lipperta justiční úřednice v dopise rovněž doporučila, aby stěžovatelé svou žádost na zneplatnění stanov SL stáhli, jinak hrozí, že bude odmítnuta a oni ponesou náklady soudu.

ČR je v popředí žebříčku nejmírumilovnějších zemí světa

V žebříčku nejmírumilovnějších zemí se Česko umístilo na 10. místě ze 162 hodnocených zemí; loni bylo 11. Vyplývá to ze Světového mírového indexu (GPI) za rok 2015, který zveřejnila organizace The Economist Intelligence Unit. Nejmírumilovnější zemí na světě je podle ní Island, naopak nejnásilnější je Sýrie. Každoroční žebříček je sestavován od roku 2007 na základě desítek kritérií, jako je počet válek vedených v posledních letech, počet zabitých vojáků, výdělek z prodeje zbraní, vojenský rozpočet, vztahy se sousedními zeměmi, ale i vnitřní faktory jako zločinnost, dostupnost zbraní a vzájemná důvěra mezi občany.

V první desítce se kromě Islandu a ČR umístila na druhém až devátém místě Dánsko, Rakousko, Nový Zéland, Švýcarsko, Finsko, Kanada, Japonsko a Austrálie. Slovensko je 23., Maďarsko 22. a Polsko na 19. příčce. V poslední desítce je podle organizace například Irák, Somálsko, Severní Korea a Pákistán.

Testy pacienta na Bulovce vyloučily nákazu koronavirem MERS

Pětadvacetiletý muž, který je od úterý hospitalizován v pražské Nemocnici Na Bulovce, není nakažen koronavirem MERS. Testy podezření na nebezpečnou infekci vyvrátily, řekl dnes novinářům ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Mladík měl po návratu z Jižní Koreje rýmu a teplotu. Na Bulovce byl umístěn do bioboxu, hygienici prověřili jeho kontakty, aby v případě potvrzení nákazy nařídili karanténu. V Koreji nemoc propukla v květnu, od té doby se virem nakazilo 162 lidí, 20 pacientů zemřelo. MERS se projevuje jako nachlazení, pokračuje však závažným onemocněním plic a způsobuje i akutní selhání ledvin.

V Hradci Králové funguje nové centrum pro výzkum čínské medicíny

Ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové bylo otevřené Česko-čínské centrum pro výzkum tradiční čínské medicíny. Postupně by v nemocnici měla vzniknout klinická pracoviště a poté klinika zabývající se tradiční čínskou medicínou. Při slavnostním otevření to řekl ředitel nemocnice Roman Prymula. Odborníci mají zkoumat vliv čínské medicíny na onkologické pacienty či nemocné roztroušenou sklerózou. Lékaři ve výzkumném centrum budou léčit první část pacientů klasickou metodou a zbytek tradiční čínskou medicínou. Následovat bude porovnání výsledků léčby. "Tímhle způsobem chceme začít, ale předpokládáme, že na přelomu srpna a září otevřeme ambulance pro zájemce o léčbu tradiční čínskou medicínou," řekl Prymula. Pacienti by si v ambulanci léčbu platili sami. Nemocnice však jedná s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ohledně možností úhrady léčby bolesti u hospitalizovaných pacientů. Nová klinika zaměřená na tradiční čínskou medicínu by podle Prymuly mohla začít fungovat do tří let, financování stavby zajistí čínská strana.

Proti záměru na vybudování kliniky zabývající se čínskou medicínou vystoupili někteří lékaři, například prezident České lékařské komory Milan Kubek v lednu v České televizi uvedl, že komora doporučuje všem pacientům medicínu založenou na důkazech. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) však výhrady odmítá. "Nikdo nechce nahrazovat klasickou medicínu tradiční čínskou medicínou, je to opravdu doplněk. Vnímal bych to podobně jako lázeňskou či rehabilitační péči. Prostě metoda, která umí účinně pomoci od nepříjemných příznaků, jako je bolest či například svalové křeče," řekl Němeček.

Desítky milionů na výzkum získají chemik Hocek a genetik Pravenec

Jeden z nejvýznamnějších českých vědeckých grantů - Akademickou prémii - dostanou chemik Michal Hocek a genetik Michal Pravenec. Oba mezinárodně uznávaní vědci se věnují výzkumu, který v budoucnu přispěje k léčbě nemocí. Finanční prémii jim udělí Akademie věd ČR. Každý z vědců bude díky tomu moct šest let čerpat až třicet milionů korun na výzkum. Peníze jim pomohou vytvořit kvalitní podmínky pro jejich vědecké týmy a zároveň se udržet v silné zahraniční konkurenci. Prestižní ocenění dnes v Praze předá laureátům předseda AV ČR Jiří Drahoš.

Nositelem letošní Purkyňovy ceny je profesor Jiří Mazánek

Letošní Cenu Jana Evangelisty Purkyně udělila Purkyňova lékařská společnost specialistovi v oboru obličejové chirurgie a emeritnímu přednostovi stomatologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice profesoru Jiřímu Mazánkovi. Převezme ji ve středu v rámci 57. Purkyňova dne na zámku v Libochovicích na Litoměřicku, sdělil ČTK předseda Purkyňovy společnosti profesor Štěpán Svačina. Profesor Mazánek byl průkopníkem řady postupů, zejména v problematice laserové onkologie. Dlouhá léta vedl největší stomatologickou kliniku v ČR a působil jako proděkan 1. lékařské fakulty UK. Je autorem klíčových učebnic a dalších učebních textů.

Studie: Roční potřeba hnědého uhlí klesne z 43 na 15 mil. tun

Roční potřeba hnědého uhlí v Česku klesne do roku 2050 zhruba ze 43 milionů tun na 15,2 milionu tun. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné studie Dlouhodobá prognóza trhu s uhlím, kterou pro ministerstvo průmyslu (MPO) vypracovala expertní společnost Vupek Economy, jež se zabývá poradenstvím v oblasti energetiky a životního prostředí. Materiál však zároveň tvrdí, že pro pokrytí všech potřeb odběratelů je nezbytné úplné prolomení takzvaných těžebních limitů. Podle MPO bude prognóza sloužit pouze jako jeden z dílčích podkladů k posouzení problematiky limitů, samo není se závěry studie plně spokojeno.

Nezávisle na ministerstvu si již dřív nechal zpracovat studii vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Studie, kterou pro něj údajně zdarma vypracovala společnost Carbounion Bohemia patřící podnikateli Petru Pauknerovi, doporučuje prolomení limitů jen na dole Bílina. Prolomení limitů požadují těžební firmy i jejich odbory. Proti prolamování se naopak bouří převážná část místních obyvatel i ekologové.

Poslanci podpořili kompenzaci od státu pro Českou poštu

Česká pošta by měla dostávat kompenzace od státu. Pro letošní rok by mohla dosáhnout až 700 milionů korun. V dalších letech nejvyšší možná částka postupně klesne až na 500 milionů korun ročně. Předpokládá to novela poštovního zákona, kterou poslanci projednali v úvodním kole. Náklady pošty na zajišťování základních služeb má podle současné právní úpravy hradit kompenzační fond, do kterého by měli přispívat všichni hráči podle svého podílu na trhu. Do fondu ale nechtějí přispívat pošta ani její konkurence. Proto přišlo ministerstvo vnitra s návrhem novely, podle které by příspěvek kompenzačního fondu nahradila úhrada ze státního rozpočtu.

Sazby hypoték v květnu klesly na další minimum 2,05 procenta

Průměrná úroková sazba hypoték v Česku v květnu dále klesla na 2,05 procenta a dostala se opět na nejnižší hodnotu za dobu sledování od roku 2003. Rekordní sazby znovu nutí klienty půjčovat si víc od ropeněz. V květnu sice nepřišel do banky pro hypotéku rekordní počet lidí, ale za to si půjčovali celkem vysoké částky. Průměrná výše hypotečního úvěru byla v květnu 1,816 milionu korun, což je srovnatelné s částkami z léta 2008.

Češi by bez dalších útrat na nový byt uspořili za sedm let

Češi by si na nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních uspořili za zhruba sedm let, pokud by si dávali stranou celý hrubý plat. Nejrychleji by si na vlastní bydlení uspořili v Belgii, přibližně za tři roky. Naopak ve Velké Británii by to zvládli za deset let, což je v Evropě nejdéle. Vyplývá to ze studie společnosti Deloitte s názvem Property Index, která analyzovala vývoj cen nemovitostí v 15 zemích Evropy, v Rusku a Izraeli. ČTK jí má k dispozici. "V evropském srovnání se v dostupnosti bydlení Česká republika drží mírně pod průměrem. Nejdostupnější bydlení v Evropě je v Belgii, kde průměrný obyvatel potřebuje pouze 3,2 hrubého ročního platu na pořízení nemovitosti. Se 3,3 ročního platu je následují Němci. Porovnání hrubého platu zvolila společnost proto, že v každé zemi je odlišné zdanění práce, což by statistiku zkreslilo.

Ministerstvo práce se dle Chalánkové snaží v ČR zavést norský model péče o děti

Podle poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09) se ministerstvo práce snaží přenést do českého systému ochrany dětí norská pravidla a dostat je do zákona. Vyzvala resort, aby spolupráci s norským úřadem pro děti, mládež a rodinné záležitosti (BUFDIR) ukončil. Norský systém ochrany dětí a tamní sociální úřady sklízejí v Česku kritiku kvůli odebírání dětí. Norská sociálka v květnu 2011 odebrala dva syny českým rodičům, a to kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. Matka Eva Michaláková se děti snaží získat zpět. Do případu se zapojila česká diplomacie, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i prezident Miloš Zeman, který napsal dopis norskému králi.

Podle Chalánkové ministerstvo spolupracuje s norskou stranou na projektu Právo na dětství, který se týká podpory ohrožených rodin a nové právní úpravy systému ochrany dětí. Financují ho norské fondy. Poslankyně uvedla, že pokud by se norská pravidla v ČR prosadila, model by byl neprůhledný a těžko kontrolovatelný. Podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) poslankyně šíří "naprosto nesmyslné informace". Řekla, že její ministerstvo se naopak snaží systém změnit tak, aby se snížil počet dětí odebíraných z rodin. Připomněla, že Česko je dlouhodobě terčem kritiky domácích i mezinárodních organizací kvůli vysokému počtu dětí v ústavech. Nový model by se měl zaměřit na podporu vlastních rodin. Pokud by v nich děti nemohly zůstat, měli by je přijmout pěstouni. Ústav by měl být až poslední možností, dodala Marksová.

Česko začalo obnovovat svůj přístav v Hamburku

Česko začalo s rekonstrukcí přístavu v Hamburku. Do oplocení Sálského a Vltavského přístavu investuje zhruba sedm milionů korun. Zároveň s tím má ve Vltavském přístavu vzniknout nová manipulační plocha pro překládání zboží. Podle mluvčího Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jana Bukovského jde o první fázi stavebních prací na českém území v Hamburku, kterou budou následovat masivnější akce. Od začátku roku stát v Hamburku rovněž nechal strhnout několik budov v havarijním stavu. Do obnovy území, které může Česko na základě Versailleské smlouvy využívat do roku 2028, stát za posledních 15 let nikterak neinvestoval.

Senát odmítnul zvýšit rychlost na vybraných úsecích dálnic

Senát odmítnul zvýšení maximální rychlosti na vybraných úsecích dálnic ze 130 na 150 km/h, které prosazuje Sněmovna. Rozhodl tak přes obavy, že poslanci horní komoru přehlasují a spolu s tím odmítnou i další senátní úpravy novely o pozemních komunikacích. Zvýšení rychlosti na dálnicích slíbil vetovat i prezident Miloš Zeman, obává se ohrožení bezpečnosti dopravy. Proti zvýšení byl i ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), podle něhož česká dálniční síť zatím na takovouto rychlost není stavěná.

Výdaje Čechů na zahraniční cestovní ruch stouply o pětinu

Výdaje Čechů na zahraniční turistiku stouply v prvním čtvrtletí o pětinu. Za dovolené v cizině nebo nákupy v příhraničních oblastech lidé utratili 27,5 miliardy korun. Příjmy Česka z příjezdového cestovního ruchu dosáhly 32,1 miliardy korun, meziročně o tři procenta více. Vyplývá to ze statistiky platební bilance České národní banky (ČNB), na kterou upozornila agentura CzechTourism. Za růstem příjmů stál vyšší počet příjezdů zahraničních turistů, kteří se v ČR ubytovali. V prvním čtvrtletí jich do ČR přijelo 1,5 milionu, což představuje meziroční nárůst o 7,1 procenta. Nejvýrazněji rostly počty návštěvníků z Itálie, Německa, Polska, Rakouska, Slovenska a Velké Británie. Ze vzdálených zemí si nejlépe vedly Čína, Jižní Korea a Spojené státy americké.

Sněmovna podpořila vyšší poplatky za expresní pasy

Lidé patrně zaplatí více peněz za vydání cestovního pasu v kratší lhůtě. Budou taky hradit stokorunu za zrušení trvalého pobytu. Předlohu, která mění příslušné zákony, podpořila v úvodním kole Sněmovna. Za expresní pas lidé zaplatí podle novely 4000 korun místo nynějších 1500 korun. Pas ale bude nově se strojově čitelnými biometrickými údaji a jeho vydání potrvá šest pracovních dní místo nynějších 15 dní. Děti do 15 let budou mít "rychlý" pas za 2000 korun místo nynější tisícikoruny. Tyto pasy už nebudou mít omezenou platnost na šest měsíců jako nyní. Cestovní doklady bez biometrických údajů se od příštího roku nebudou kvůli malému zabezpečení vydávat vůbec. Základní cena pasu, který budou chtít lidé do 30 dní, zůstane na 600 korunách. Novinkou novely je také to, že lidé budou moct požádat o cestovní pas na jakémkoliv úřadu a tam si jej také budou moct vyzvednout. Nyní dostanou pas pouze tam, kde mají trvalé bydliště. Tato úprava bude nově platit i pro občanské průkazy.

V Praze bude ode dneška ke koupi zlevněný roční kupon na MHD

Cestující v Praze si ode dneška budou moci koupit zlevněné roční kupony na MHD. Roční jízdné se sníží o 1100 korun, ze 4750 na 3650 Kč. Kupon bude platit od začátku července. K dispozici zatím bude jen elektronická forma, v papírové podobě bude k dostání až v červenci. Na základě předvolebního slibu nové pražské koalice pojede od července zdarma i jeden dospělý, který s sebou bude mít dítě ve věku do tří let. Zadarmo se v MHD svezou také psi. Kvůli změnám v jízdném počítá dopravní podnik s roční ztrátou zhruba 400 milionů korun. Roční příjem z jízdného činí kolem čtyř miliard korun.

ČT: Klokánek v Jindřichově Hradci končí kvůli finančním problémům

Zařízení pro děti v tísni Klokánek v Jindřichově Hradci končí kvůli finančním problémům. Uvedla to Česká televize (ČT). Šest dětí, které v zařízení bydlely, si rozdělí dětské domovy a pěstouni. Klokánky provozuje Fond ohrožených dětí (FOD), kterému kvůli dluhům dosahujícím desítek milionů korun hrozí exekuce. Podle nového předsedy FOD Jana Vaňka končí zařízení v Jindřichově Hradci definitivně, uvedla televize. Vaněk prý ale neví o tom, že by se chystali hromadně skončit další zaměstnanci Klokánků.

Fond si zvolil v sobotu nové vedení a také upravil své stanovy. O situaci chce Vaněk jednat s představiteli vlády. Fond ohrožených dětí má 22 poboček a pět azylových domů. Podle svého webu provozuje 23 Klokánků a čtyři rodinné Klokánky pro pět stovek dětí. Fond dluží na sociálních odvodech za 600 zaměstnanců přes 20 milionů korun, desítky milionů pak za provoz a na výplatách. Bývalá předsedkyně fondu Marie Vodičková si v minulosti opakovaně stěžovala na nedostatek peněz a malé příspěvky od státu.

Uprchlý Wolf Primě řekl, že z vězení se nelze hájit, vinu odmítá

Uprchlý bývalý poslanec Petr Wolf, který se vyhýbá vězení, televizi Prima řekl, že z vězení by se nemohl efektivně bránit. Dál se cítí nevinen. Policie po něm pátrá od ledna 2013. Televize pořídila rozhovor s ním prostřednictvím tabletu, Wolf měl velké sluneční brýle a plnovous. Naznačil, že jeho obvinění mohlo být politicky motivované.

Wolf byl zvolen poslancem za ČSSD, později stranu opustil. Funkci vykonával v letech 2006 až 2010. O dva roky později jej ostravský krajský soud uznal vinným z toho, že podvedl nepřesnými, zkreslenými i lživými informacemi ministerstvo životního prostředí, od nějž dostal dotace. Bývalý politik čerpal společně s manželkou v letech 2005 až 2007 na dva projekty 11 milionů korun. Část peněz použil na hrazení vlastních nákladů, projekty navíc byly zkopírovány z internetu. Do vězení Wolf odmítá nastoupit, peněžitý trest ale s manželkou uhradili ve splátkách. Peníze přicházely na účet soudu i v době, kdy už byl na útěku.

Stavba zvaná maršmeloun získala od Prahy 1 stavební povolení

Novostavba přezdívaná maršmeloun, která má vyrůst v historickém centru Prahy, získala stavební povolení. Běží lhůta pro odvolání, vyplývá z rozhodnutí stavebního odboru Prahy 1, které má ČTK k dispozici. Projekt vyvolává bouřlivé emoce. Ministerstvo kultury (MK) v současnosti rozhoduje o stížnosti občanských iniciativ, které proti plánované stavbě u Anežského kláštera bojují. Budova v uplynulých měsících vyvolala protesty stovek lidí. Zastánci projektu tvrdí, že chtějí centrum metropole obohatit o kvalitní architekturu. ům navrhl architekt Zdeněk Fránek, projekt se několikrát měnil. Kritici tvrdí, že se šestipodlažní vícebarevná budova s fasádou připomínající obličeje vedle kláštera za 13. století nehodí. Projekt však v minulosti získal souhlas magistrátních památkářů.

ČT jedná o odvysílání ruského dokumentu o srpnu 1968

Česká televize se snaží získat práva k ruskému dokumentu Varšavská smlouva, odtajněné stránky, který po odvysílání v ruské státní televizi vyvolal diskusi o interpretaci událostí z roku 1968. Programový ředitel ČT Milan Fridrich to potvrdil německým médiím a serveru Hlídacípes.org. Veřejnoprávní televize plánuje dokument zařadit v rámci srpnového komponovaného pásma. Podle odborníků dokument zkresluje historii. Mimo jiné uvádí, že tehdejší invaze vojsk Varšavské smlouvy byla zákrokem proti chystanému převratu v Československu, který mělo na svědomí NATO a bývalí esesáci a fašisté. Snímek se krátce po odvysílání stal tématem schůzky českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka s ruským velvyslancem v ČR Sergejem Kiseljovovem.

Výstava o vesmíru zlákala 100 tisíc lidí, příští týden končí

Už 100 tisíc lidí zlákala výstava Gateway to Space (Brána do vesmíru), která se rozléhá na více než třech tisících metrech čtverečních v Křižíkových pavilonech holešovického výstaviště. Těm, co ji ještě neviděli, zbývá ještě 12 dnů. Ojedinělá expozice totiž 28. června končí a přesune se do Bruselu, řekl ČTK mediální zástupce Martin Zvoníček. Výstava je podle něj jedinečná díky opravdovosti svých exponátů. V Česku se podle něj něco podobného dosud nevystavovalo. Výstava zavádí návštěvníky do tajemství vesmíru a jeho dobývání. Zkusit si mohou například výcvik kosmonautů a prohlédnou si makety ve skutečné velikosti známých kosmických lodí, originální skafandry nebo makety modulu orbitální stanice, která ukáže život na oběžné dráze.

Performing Prague představí to nejzajímavější z českých divadel

Přehlídka Performing Prague 2015, která je koncipována jako doprovodný večerní program letošního 13. ročníku Pražského quadriennale (PQ), představí zahraničním odborníkům a hostům to nejzajímavější, co se během posledních sezon v českém divadle a tanci zrodilo. ČTK to sdělila mluvčí Institutu umění - Divadelního ústavu (IDU) Eliška Černá. Během 11 dnů trvání PQ nabídne přes 60 představení. Mezi ohlášenými hosty jsou divadelníci z Dánska, Ukrajiny, USA či Japonska. Kromě návštěvníků Pražského quadriennale je přehlídka určena cizincům žijícím v Praze, respektive v České republice, kteří se do českých divadel kvůli jazykové bariéře často nedostanou.

Pražské quadriennale potrvá do 28. června a během jedenácti dnů uvede tisícovku umělců z rekordních 78 zemí prostřednictvím 600 akcí. Uskuteční se v historickém centru města a ovládnou trojúhelník mezi Staroměstským náměstím, Národním divadlem a Karlovým mostem. Hlavní programovou částí je Sekce zemí a regionů, která uvede labyrint scénografických výstav 68 zemí s živými akcemi.

Česká filharmonie se dnes pod širým nebem rozloučí se sezonou

Česká filharmonie (ČF) se dnes pod taktovkou šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka koncertem pod širým nebem na Hradčanském náměstí v Praze rozloučí se 119. sezonou. Jako hosté vystoupí ruský klavírista Kirill Gerstein a dětský romský soubor Čhavorenge pod vedením Idy Kelarové. Role moderátora se ujme Marek Eben. Večer uvede filharmonie symfonickou básní Tábor z cyklu Má vlast Bedřicha Smetany, a to na památku 600 let od upálení Mistra Jana Husa. Letošní koncert podpoří nevládní neziskovou organizaci Člověk v tísni. Na její konto bude možné přispívat formou zasílání DMS během přímého přenosu na kanálu ČT art. Organizace výtěžek použije na podporu vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Dovolená v protektorátu bude na přehlídce pořadů evropských TV

Pořad České televize Dovolená v protektorátu se zúčastní přehlídky evropských veřejnoprávních stanic Creative Forum v Berlíně. Radě ČT to řekl generální ředitel televize Petr Dvořák. Formát označovaný jako docureality v minulých týdnech vyvolal velký zájem médií. O jeho odvysílání se podle ČT zajímá Holandská televize. Osmidílný projekt České televize je volně inspirován obdobnými zahraničními formáty. Protagonisty přenesl do "časů protektorátu", v nichž museli plnit nejrůznější úkoly. Česká i zahraničních média si všímala hlavně toho, zda je možné tehdejší události přiblížit formou označovanou jako reality show.

Vlak Lustig letos zavítá do tří zemí střední Evropy

Program festivalu česko-německo-židovské kultury Devět bran nabídne v rámci mezinárodního projektu Vlak Lustig - Vlak svobody inscenaci divadelní verze Lustigovy novely Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou v Česku, na Slovensku a v Polsku. Na tiskové konferenci v Praze to oznámil ředitel festivalu Pavel Chalupa. O možnosti uvést ji i v Rakousku a Německu se podle něj stále jedná. "Hlavním motivem letošního šestnáctého ročníku je 70. výročí konce 2. světové války. Divadelní představení navštíví od 18. června patnáct měst Česka, Slovenska a Polska. Zájemci budou moci zhlédnout i doprovodné akce s tematikou druhé světové války a holokaustu - projekce filmů, výstavy, vyslechnout přednášky a koncerty," uvedl Chalupa.

Vlak Lustig je sestaven ze tří vagonů. Dva jsou nákladní a uzavřené, které slouží k převozu dekorací, techniky a jsou využívány jako galerijní prostor. Divadelní vůz se promění v jeviště tragického příběhu Kateřiny Horovitzové, publikum usedne před vozem, jehož sklopená boční strana je hrací plochou. Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je příběh z roku 1943. Hlavní hrdinka, které hrozí smrt v koncentračním táboře, se náhodou dostane do skupiny bohatých Židů, a tak jí svitne naděje na záchranu. Nacisté však chtějí získat veškeré finance z jejich bankovních kont.

Zelená Hora nabídne poprvé od války prohlídku starých sklepení

Poprvé od druhé světové války se letos na začátku července lidé budou moci podívat do srdce původního hradu na Zelené hoře u Nepomuku a do hradních sklepení. Veřejnosti jinak uzavřený zámek se mimořádně otevře na čtyři dny. Kromě zámeckých sálů lidé uvidí nejtajemnější část původního sklepení s tak zvaným srdcem Zelené Hory a s vězením šíleného Ferdinanda ze Šternberka, řekl novinářům Pavel Motejzík z Mikroregionu Nepomucko, který se na zpřístupnění podílí. Prohlídky budou 5., 6., 11. a 12. července.

Na Hradě dnes bude premiéra nového filmu s Krtkem

Na Pražském hradě bude dnes večer premiéra nového animovaného filmu s Krtkem, pilotního dílu série, který vzniká pro čínskou státní televizi CCTV. Spolu s dětmi z pražské základní školy a čínskými dětmi se na krátký film podívají i prezident Miloš Zeman a místopředsedkyně čínské Státní rady Liou Jen-tung. První díl ze zamýšlené padesátidílné první série vypráví o tom, jak se Krtek, kterého pro film stvořil před desítkami let Zdeněk Miler, seznámí s pandou a dostane se do Číny. Zeman Krtečka propagoval i při své loňské návštěvě Číny, kdy byl se svým tamním protějškem přítomen podpisu smlouvy o filmové koprodukci.

Taťána Kovaříková šila šaty pro britskou hraběnku Sofii

Britská hraběnka Sophie si na sobotní švédskou královskou svatbu oblékla šaty přední české návrhářky Taťány Kovaříkové. Večerní šifonové šaty v barvě holubičí šedi ušité na míru dostala darem přímo od ní při své nedávné návštěvě Prahy. Hraběnka z Wessexu přijela v květnu do Prahy, mimo jiné předávala v Černínském paláci vítězům z České republiky Mezinárodní cenu vévody z Edinburghu (DofE). Ta se udílí v rámci programu neformálního vzdělávání pro mládež, který založil manžel britské královny Alžběty II. princ Philip, vévoda z Edinburghu.

Sport

Tenistka Barbora Strýcová porazila na turnaji v Birminghamu v druhém kole v českém souboji Lucii Hradeckou 6:3, 6:4 a dál drží šanci na zopakování loňské finálové účasti. Do osmifinále dnes postoupila i Klára Koukalová, která zvítězila nad šestnáctou nasazenou Francouzku Caroline Garciaovou za necelou hodinu 6:3, 6:0. V příštím utkání ji čeká turnajová jednička Simona Halepová z Rumunska. Už v úterý postoupila do osmifinále Kateřina Siniaková.

Tenista Tomáš Berdych porazil na travnatém turnaji v Halle v druhém kole Bornu Čoriče 6:3, 6:2 a ve čtvrtfinále se utká s dalším Chorvatem Ivem Karlovičem.

Počasí

Zataženo až oblačno, na východě zpočátku polojasno. Nejvyšší teploty 15 až 19 °C, na jihovýchodě až 22 °C, v 1000 m na horách kolem 11 °C.

17-06-2015