Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

30-01-2017

USA mají právo omezit migraci, míní Sobotka

Spojené státy mají plné právo omezit vstup lidí do země, pokud mají pocit, že to přispěje k zajištění její bezpečnosti, a neporuší tím mezinárodní smlouvy, řekl novinářům premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Reagoval tak na rozhodnutí nového amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit přijímání přistěhovalců se sedmi muslimských zemí. Podle Sobotky by měl Trump podobné kroky v budoucnu ale konzultovat se spojenci, aby nezpůsobily chaos. "To, že dnes Evropská komise analyzuje, zda to nemůže mít dopad na občany EU, kteří třeba mají dvojí občanství, ukazuje, že Spojené státy opatření dopředu nekonzultovaly," poznamenal premiér. Trump vydal příkaz zamezující cesty do USA občanům Íránu, Iráku, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie v pátek, přitom ještě v prvních sobotních hodinách celní a bezpečnostní úředníci na hranicích nic netušili.

Rozumek: Výnos USA o uprchlících je špatný signál pro jiné země

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o pozastavení přesídlovacího programu pro dobrovolné přijímání uprchlíků představuje špatný signál pro ostatní země. Každé takové opatření pak zhoršuje přístup cizinců z oblastí konfliktů k ochraně a azylu. ČTK to řekl šéf Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) označily americký přesídlovací program pro uprchlíky za jeden z nejdůležitějších na světě. Doufají, že bude pokračovat.

Politici ocenili česko-německou deklaraci i vztahy s Německem

Česko-německá deklarace vytvořila důvěru mezi oběma státy, která umožňuje hledat společné odpovědi na výzvy současného světa. Na konferenci pořádané u příležitosti 20. výročí podepsání deklarace to v Praze řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) prohlásil, že česko-německé vztahy se mohou stát modelem i pro další evropské země. Sobotkův poradce Rudolf Jindrák však varoval, aby politici kvůli sporům o migraci vztahy budované dvě desetiletí neohrožovali. Podle Sobotky jsou vztahy s Německem společně se spoluprací zemí visegrádské skupiny pilíře české středoevropské politiky. Premiér ale zároveň upozornil, že dobré vztahy nelze považovat za samozřejmost a že je třeba se zasazovat, aby na současné úrovni zůstaly.

Česko-německá deklarace, kterou 21. ledna 1997 v Praze podepsali tehdejší český premiér Václav Klaus a německý kancléř Helmut Kohl, otevřela cestu k překonání historických traumat. Obě strany v ní mimo jiné konstatovaly, že spáchané křivdy náležejí minulosti.

Premiér Sobotka projedná novelu o zpravodajcích se zástupci dalších stran

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se kvůli novele zákona o Vojenském zpravodajství (VZ) sejde v úterý se zástupci dalších stran zastoupených ve Sněmovně. Řekl to novinářům po jednání vlády. Zvažované svěření nových pravomocí v oblasti kybernetické bezpečnosti zpravodajcům kritizují kvůli podobě předpisu někteří odborníci či politici. Šéf VZ Jan Beroun řekl, že zákon by neznamenal například čtení zpráv uživatelů internetu, zpravodajci by jen monitorovali provoz na webu a snažili se rozpoznat hrozbu útoku. Vládní strany minulý týden předpis probíraly na koaliční radě. Podle Sobotky to bylo kvůli tomu, že se objevily pochybnosti o tom, zda novela příliš nezasáhne do svobod občanů. Zajištění kybernetické obrany Česka není aktuálně v zákonech ošetřeno. Norma nově přisuzuje odpovědnost za kybernetickou obranu Česka armádní tajné službě. Předpokládá, že v případě krajní situace by zpravodajci mohli přistoupit i ke kybernetickému protiútoku. Kritici varují před hrozbou plošného sběru dat a chybějící kontrolou.

ČR bude na summitu pro posílení spolupráce se severní Afrikou

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na únorovém neformálním summitu EU na Maltě podpoří boj proti pašerákům lidí a posílení spolupráce se severoafrickými státy, zejména Libyí. Vyplývá to z mandátu pro jednání, který schválila vláda. Dalším tématem setkání lídrů zemí evropské sedmadvacítky v maltském hlavním městě Valletta bude budoucnost EU. Prezidenti a premiéři by měli především debatovat o tom, jak omezit příliv lidí do Evropy přes Středozemní moře. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová minulý týden oznámila, že Evropská komise lídry na maltském summitu vyzve, aby výrazně podpořili libyjskou pobřežní stráž tak, aby zvládala dění ve vlastních pobřežních vodách.

MF očekává za loňský rok přebytek veřejných financí

Ministerstvo financí očekává, že veřejné finance se za loňský rok dostanou do přebytku 0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle MF tak země dosáhla přebytku veřejných financí poprvé. Za výsledkem je především lepší hospodaření státu. Rozpočet totiž loni vykázal přebytek 61,8 miliardy korun. MF dále upozornilo, že pomohlo i hospodaření místních samospráv.

Export zbraní a vojenského materiálu z ČR byl loni rekordní

Export zbraní a vojenského materiálu z Česka loni stoupl o 20 až 30 procent na rekordních 700 - 750 milionů eur (18,9 - 20,2 miliardy Kč). Letos bude růst nižší, zbrojařské firmy jsou na hranici svých výrobních kapacit. Teritoriální struktura vývozu se meziročně příliš nezměnila. ČTK to dnes řekl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Loni se díky dalšímu vývozu letounů L-159 mírně zvýšil podíl letecké techniky na celkovém vývozu.

Policistům možná odpadne povinnost neplacených přesčasů

Policisté a příslušníci dalších bezpečnostních sborů už zřejmě nebudou muset sloužit ročně 150 hodin přesčasů bez nároku na náhradní volno či odměnu, s výjimkou zákonem vyhlášených krizových stavů. Návrh změny zákona schválila vláda. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) zdůraznil, že důležité je i zavedení náborových příspěvků, které by se měly pohybovat od 30.000 do 150.000 korun. Zákon by mohl platit od 1. ledna 2018. Novela se kromě policie týká hasičů, celníků, vězeňské služby, Generální inspekce bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb. Nováčci u bezpečnostních sborů by nově měli být přijímáni na zkušební dobu. V současnosti je totiž podle předkladatelů velmi obtížné propustit nově přijatého příslušníka, u kterého se během prvních měsíců služebního poměru ukáže, že nemá potřebné předpoklady.

Českým drahám loni vzrostl počet cestujících o 1,8 milionu

Českým drahám loni vzrostl počet cestujících o téměř 1,8 milionu na 171,5 milionu. Nejvíce přibylo pasažérů v dálkových expresních linkách, příměstských spojích a mezistátních vlacích. V tiskové zprávě o tom informovaly České dráhy. Na vnitrostátních linkách byl vyšší zájem cestujících o expresní linky, kde jezdí nové nebo modernizované soupravy a kde se díky rekonstrukci tratí v uplynulých letech zkrátily cestovní doby. Jde například o trati z Prahy do Plzně a dále do Chebu, z Prahy do Českých Budějovic nebo linku mezi Prahou a Brnem. Roste počet cestujících i na trase z hlavního města do severomoravského regionu.

Společnost Radima Jančury RegioJet loni převezla ve svých vlacích v Česku a v mezinárodních spojích na Slovensko 3,72 milionu cestujících. Jde o dvacetiprocentní nárůst, za nímž je zvyšování kapacity spojů a vyšší zájem o linku mezi Prahou, Ostravou a východním Slovenskem.

Nemocní důchodci a děti budou možná méně doplácet za léky

Důchodci a děti budou mít možná nižší limity pro doplatky za léky. Návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění schválila vláda, normu nyní posoudí poslanci. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby se roční limit pro děti do 18 let a seniory od 65 let snížil z 2500 na 1000 korun, u důchodců od 70 let na 500 korun. Při překročení tohoto limitu pojišťovny vrací pojištěncům peníze, které za léky zaplatí navíc. Návrh, který by měl platit od ledna příštího roku, nebude mít dopady na státní rozpočet, ale na rozpočty zdravotních pojišťoven. Ty podle propočtů ministerstva vydají ročně asi o 440 milionů korun více než v současnosti.

Vláda chce přidat ročně 3,5 miliardy na státní pojištěnce

Vláda chce v příštích třech letech přidat 3,5 miliardy ročně na státní pojištěnce. Návrh ministerstva zdravotnictví schválil kabinet. Pro roky 2019 a 2020 navýšení zajistí novela zákona, kterou musí schválit Parlament. Na růstu plateb za státní pojištěnce se na začátku ledna shodli ministři zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) a financí Andrej Babiš (ANO). Vyměřovací základ pro platby za státní pojištěnce je nyní stanoven zákonem s tím, že vláda může tuto částku svým nařízením měnit. Novela zákona by měla umožnit pravidelnou valorizaci příspěvku. Zároveň by byl zaveden takzvaný anticyklický mechanismus, podle kterého by příspěvek státu v době konjunktury, kdy díky vyšší zaměstnanosti putuje do systému více peněz, byl nižší a zvyšoval by se v době recese.

ANO má výhrady k návrhu na dlouhodobé ošetřovné

Kvůli pochybnostem hnutí ANO vláda na týden odložila rozhodnutí o dlouhodobém ošetřovném dospělých příbuzných. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) řekla, že ANO se obává zneužití opatření. Sama možnost vylučuje. "Pravidla budou přísně nastavena, například bude třeba razítko nemocnice," uvedla. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) věří, že vláda předlohu za týden schválí, aby ji stihla do konce mandátu projednat Sněmovna. Lidé, kteří se musí postarat o příbuzné s vážnou nemocí či po úrazu, by podle návrhu mohli mít na péči placené ošetřovatelské volno. Vzít by si ho mohli až na 90 dní, z nemocenského pojištění by mohli dostávat 60 procent základu svého příjmu. Ministerstvo financí v této souvislosti poukazuje na zvýšené výdaje. Zaměstnavatelům vadí, že by museli pracovníka na delší dobu uvolnit, najít za něj náhradu a držet mu místo.

Ministerstvo práce vychází z toho, že se stárnutím společnosti a prodlužováním života roste i potřeba péče. Někteří lidé kvůli opatrování rodičů či jiných příbuzných musí opustit práci, což se podepíše na jejich příjmu i následné penzi. Podle dvou nedávných výzkumů péči v rodinách v Česku dostává kolem 80.000 seniorů a seniorek. Průměrně rodina věnuje opatrování blízkého 41 hodin týdně.

Odborníci chtějí chránit Transgas, autor stavby je proti demolici

Jeden z architektů souboru budov Transgas, Václav Aulický, nesouhlasí s plánovanou demolicí stavby. Řekl to na tiskové konferenci, která se zabývala památkovou ochranou staveb z poválečného období. Komplex Transgasu na Vinohradské třídě v Praze plánuje investor zbourat a nahradit ho novostavbou. Ministerstvo kultury (MK) neudělilo budovám památkovou ochranu. Klub za starou Prahu, který ji navrhoval, plánuje navrhnout přezkum rozhodnutí. Proti rozhodnutí protestují i vedoucí kateder dějin umění z vysokých škol. Domy ve stylu brutalismu jsou podle nich výjimečnými stavbami a budova, která je má nahradit, běžnou utilitární kancelářskou budovou.

Michaláková neuspěla u nejvyššího soudu Norska, jde do Štrasburku

Eva Michaláková neuspěla u norského nejvyššího soudu s dovoláním kvůli verdiktu o zbavení rodičovských práv k synům. Podá nyní stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku. Právníci Michalákové chtějí také zkontrolovat stav obou chlapců, chtějí začít komunikovat přímo s jejich pěstouny. ČTK o tom informoval mluvčí výboru podporovatelů Evy Michalákové Jakub Cyrani. Zástupci vlády už dřív řekli, že by Česká republika ženu u štrasburského soudu podpořila. Norská sociální služba odebrala rodičům syny Denise a Davida v roce 2011 kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. K soudu v Norsku chtějí jít i prarodiče hochů. Usilovat budou o možnost pravidelně se s chlapci vídat.

Praha zaplatí milion korun muži, který uklouzl na chodníku

Pražský městský soud schválil smír mezi mužem, který se v roce 2006 zranil na zledovatělém chodníku, Prahou a jejími technickými službami. Hlavní město muži zaplatí 750.000 korun jako odškodné a dalších 200.000 za náklady soudního řízení. Městský soud žádost o odškodné původně zamítl, muže se však loni v dubnu zastal Ústavní soud (ÚS). Informaci serveru iDNES.cz ČTK potvrdila mluvčí městského soudu Markéta Puci. Podle ÚS sice musí justice v podobných případech zvažovat to, zda se chodec choval dostatečně zodpovědně, ale zároveň i to, zda vlastník komunikace dodržel své povinnosti a zda komunikace umožňovala bezpečný pohyb.

Domingo v Praze zahájil propagaci koncertní vzpomínky na premiéru Mozartovy opery Don Giovanni

Slavný operní pěvec a dirigent Plácido Domingo v Praze zahájil propagaci koncertní vzpomínky na světovou premiéru Mozartovy opery Don Giovanni. V metropoli se představí 27. a 29. října ve Stavovském divadle jako dirigent koncertního uvedení slavné opery. Na stejném místě měl Don Giovanni před 230 lety světovou premiéru. Projektu se zúčastní také čeští pěvci a pěvkyně. Mají šanci dosáhnout na role Masetta (bas) a Elvíry (soprán). Hudebníci vystoupí na vyvýšeném orchestřišti, aby na ně bylo lépe vidět. Má to připomenout, jak vypadala původní premiéra Dona Giovanniho pod Mozartovou taktovkou, která se uskutečnila v někdejším Nosticově divadle v říjnu 1787.

Myšlenka dirigovat Dona Giovanniho prý Dominga napadla při jeho soukromé návštěvě Prahy před několika lety. Do metropole nyní dorazil i se svoji ženou Martou. Ke svým 76. narozeninám, které oslavil 21. ledna, od pořadatelů setkání dostal knihu s ilustracemi Alfonse Muchy. Žádná jiná ze světových oper nemá tak úzký vztah k Praze jako právě Mozartův Don Giovanni. Autor ji psal přímo pro Prahu a v roce 1787 ji při premiéře také osobně dirigoval.

Čtyři evropské televize natáčí film o Marii Terezii

Dvoudílnou inscenaci o významné evropské panovnici a jediné královně na českém trůně Marii Terezii natočí Česká televize. ČTK to sdělila mluvčí ČT Alžběta Plívová. V koprodukci čtyř evropských veřejnoprávních stanic série vznikne pod vedením hollywoodského režiséra Roberta Dornhelma. V hlavních rolích televizního filmu se objeví rakouská herečka Marie-Luise Stockingerová a Vojtěch Kotek coby František Štěpán Lotrinský. První klapka padne v březnu a natáčet se bude zejména na zámcích v Kroměříži a Valticích. Příběh inscenace začíná v roce 1723, kdy je v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě Karel VI. korunován českým králem. Snímek vypráví o jeho dceři, pozdější císařovně Marii Terezii a věnuje se její dětské lásce a následnému manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, začátkům její vladařské cesty, převzetí maďarské koruny nebo šestnáctinásobnému mateřství.

Skiareály si chválí víkend, návštěvnost byla i díky slunci vysoká

Lyžařská střediska v Česku mají za sebou vydařený víkend. Někteří provozovatelé ho hodnotí dokonce jako jeden z nejlepších letošní zimy. Návštěvníky do areálů lákaly dobré sněhové podmínky a slunečné počasí. Ochuzeni nebyli ani běžkaři, kteří měli k dispozici kilometry upravených stop. Na Lipně mohli lidé díky mrazivému počasí kombinovat lyžování s bruslením na jezeře, na kterém je po několika letech opět asi patnáctikilometrová bruslařská dráha. Tragicky skončilo lyžování pro padesátiletého muže, který na Ještědu narazil do čtyřkolky horské služby a vážným zraněním podlehl.

Novou Miss Universe se na Filipínách stala Francouzka

Novou Miss Universe se stala Francouzka Iris Mittenaereová. Druhou nejkrásnější dívkou se v klání ve filipínské Manila stala Haiťanka Raquel Pélissierová a třetí skončila Kolumbijka Andrea Tovarová. Česká Miss 2016 Andrea Bezděková se do první třináctky z více než osmdesátky účastnic neprobojovala.

Sport

Lyžařka Tereza Kmochová měla na úvod zimní univerziády v Almaty na dosah medaili v superobřím slalomu, nakonec ji ale na čtvrtém místě dělily od stupňů vítězů čtyři setiny. O druhý nejlepší výsledek české výpravy v první den bojů o cenné kovy se v Kazachstánu postaral šestým místem na klasické desítce běžec na lyžích Miroslav Rypl. Za úspěšnou reprezentantkou z deaflympiád Kmochovou byla druhou nejlepší Češkou Karolína Kloučková, která obsadila 16. místo. Mezi muži si v superobřím slalomu z Čechů vedl nejlépe Daniel Paulus, který dojel desátý. Adam Kotzmann skončil o deset míst za ním.

Počasí

Oblačno až zataženo, místy přechodně polojasno. Nejvyšší denní teploty -1 až +3 °C, na Moravě místy kolem -2 °C.

30-01-2017