Denní souhrn zpráv

Zeman: prohlášením o Krymu jsem nelegitimizoval jeho anexi

Prezident Miloš Zeman si na úvod své návštěvy Plzeňského kraje vyslechl od vedení kraje kritiku svého nedávného prohlášení o Krymu v Radě Evropy. Hejtman Josef Bernard (ČSSD) Zemanovi tlumočil usnesení krajských radních, v němž prezidentovo vyjádření odmítli. Zeman minulý týden prohlásil, že obsazení Krymu Ruskem je "fait accompli", tedy hotová věc. V Plzni své třídenní návštěvy své tvrzení zopakoval, ale zdůraznil, že tím anexi Krymu nelegitimizuje.

Zeman ve Štrasburku také uvedl, že Kyjev a Moskva by se měly dohodnout na kompenzaci, například ve finanční podobě či prostřednictví ruské ropy a zemního plynu. Projev vyvolal okamžitou pobouřenou reakci ukrajinského prezidenta Petra Porošenka a dalších ukrajinských politiků. Výroky kritizovali i čeští politici, podle nich jsou v rozporu se zahraniční politikou vlády.

Většina praktických lékařů stávkovala, připojily se i lékárny

Zhruba třetina praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů neotevřela své ordinace na protest proti nedostatku financí a proti zavedení elektronického receptu od příštího ledna. K akci se připojila i asi šestina lékáren, které byly půl hodiny mimo provoz. Podle ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) peníze navíc pro praktiky ani lékárny nejsou. Z 16 miliard korun navíc proti letošnímu roku půjde většina na vyšší platy v nemocnicích a drahou specializovanou léčbu, zbývající čtyři miliardy byly rozděleny mezi ostatní.

Celkem je v Česku přes 43.000 aktivních lékařů. Praktických pro dospělé je více než 6800, ambulantních specialistů 12.800 a praktiků pro děti a dorost 4800. Část z nich ale má své ambulance v nemocnicích, protest se jich tak netýká. Připojilo se k němu asi 7000 ordinací, kolem 4000 z nich byli praktičtí lékaři. Před polednem na protest na půl hodiny zavřelo asi 420 lékáren, dalších 1500 se připojilo symbolicky. Také lékárníky rozhněval návrh úhradové vyhlášky na příští rok. Nastavené podmínky jsou podle nich likvidační zejména pro malé lékárny, které nejsou součástí řetězců. Lékárníci chtěli navýšení platby za vydání receptu ze současných 13 na 30 korun, což byla částka zrušeného regulačního poplatku. Vadí jim i narůstající administrativa v souvislosti s plánovanými eRecepty, které pro některé lékárny prý znamenají i další náklady.

Kulhánek má poslaneckou podporu pro kandidaturu na prezidenta

Mezi účastníky lednových prezidentských voleb se zařadí i bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Vratislav Kulhánek. K dispozici má 23 podpisů poslanců. Na tiskové konferenci to řekl miliardář a předseda obnovené ODA Pavel Sehnal, který Kulhánkovi kandidaturu platí. Kulhánek podle něj už minulý týden kandidaturu oznámil na ministerstvu vnitra. K dispozici má také 35.000 podpisů voličů.

Uchazeči o účast v lednových prezidentských volbách se musí prokázat podpisy 50.000 občanů, deseti senátorů nebo 20 poslanců. Hranici občanských podpisů už překročili současný prezident Miloš Zeman, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel Michal Horáček. Senátorské podpisy sehnali bývalý český velvyslanec ve Francii Pavel Fischer i místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Kubera ale svou kandidaturu dosud nepotvrdil. O Hrad se díky 22 poslaneckým podpisům bude ucházet také prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.

Klinika na Žižkově bude pokračovat i přes rozhodnutí soudu

Aktivisté zůstanou v Klinice v pražské Jeseniově ulici i přes rozhodnutí soudu. Oznámili to na tiskové konferenci. Ve středu jim vyprší exekuční lhůta pro odchod, kterou stanovil soud, a ve čtvrtek mají dům předat majiteli, Správě železniční dopravní cesty (SŽDC). "Zůstáváme, protože nechceme, aby se z Kliniky stal jenom další z mnoha developerských projektů, které ověnčují Parukářku. Kanceláře státní firmy, které lidem v okolí nic nedají, můžou najít místo v jakémkoliv z tří stovek domů v Praze, které zejí prázdnotou," uvedla členka kolektivu Tereza Virtová.

Opuštěný dům v Jeseniově ulici v Praze 3 začala občanská iniciativa Klinika vyklízet na své náklady na konci listopadu 2014, aby z budovy vytvořila sociální centrum. Podle aktivistů byl dům prázdný od roku 2009 a využívali jej bezdomovci. Správce budovy, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), s přítomností aktivistů nesouhlasil a požadoval jejich vystěhování. Po několikerém vyklizení centra policií se aktivistům podařilo s ÚZSVM dohodnout smlouvu o výpůjčce, která skončila v březnu 2016. Loni v říjnu objekt od státu získala SŽDC.

Drůbežáři: Cena vajec roste, mohly by stát i více než 5 Kč za kus

Vejce v obchodech letos zdražují. Podle údajů Českého statistického úřadu nyní jedno stojí 3,6 koruny, na začátku roku bylo o dvacetník levnější. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé může cena vzrůst i na více než pět korun, zvlášť před Vánocemi. Na vině je podle ní nedostatek nosnic v Evropské unii, které byly kvůli aféře s insekticidem fipronilem odstavené nebo vybité.

Česká republika na začátku září rozšířila povinné kontroly dovezených vajec a vaječných výrobků na insekticid fipronil ze všech členských států Evropské unie. Dříve museli dovozci testovat pouze vejce z Nizozemska a Belgie. Do obdržení výsledků osvědčujících nezávadnost nesmí obchodníci uvolnit vejce na trh. Za nedodržení nové povinnosti hrozí až dvoumilionová pokuta.

Začíná přehlídka německy mluvených filmů, tématem je moc a bezmoc

Od středy do neděle se v Praze koná přehlídka německy mluvených filmů Das Filmfest. Tématem 12. ročníku festivalu je moc a bezmoc v mnoha jejich podobách. Návštěvníci pražských kin Atlas a Lucerna uvidí například filmy z Německa a Švýcarska usilující o Oscary. Perličkou festivalu bude 90 let starý němý film Metropolis režiséra Fritze Langa, který je zároveň jedním z prvních sci-fi filmů. Novinkou je promítání pro dětské publikum v Ponrepu.

Festival představí například nejnovější snímek režiséra Fatiha Akina nazvaný Odnikud, který je německým kandidátem na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Diváci uvidí i švýcarského oscarového kandidáta Boží pořádek, který je prvním hraným filmem o švýcarském hlasovacím právu pro ženy a jeho uzákonění v roce 1971. Organizátoři upozorňují také na tragikomedii Divoká myš, která je režisérskou prvotinou rakouského herce Josefa Hadera, nebo dánsko-německou koprodukci z konce 2. světové války V písku - příslib svobody.

Retrospektivu Věry Chytilové chystá filmový festival v Lisabonu

Přes tři desítky filmů režisérky Věry Chytilové budou promítnuty na jedné z jejích největších zahraničních retrospektiv, kterou chystá festival v Lisabonu. Významná evropská přehlídka ji uvede při svém 15. ročníku, který se v Portugalsku uskuteční od 19. do 29. října, sdělila ČTK Hedvika Petrželková z Českého filmového centra. Půjde o snímky krátké i celovečerní včetně dokumentů.

"Po smrti této ikony české kinematografie v roce 2014 se ve světě uskutečnilo několik jejích přehlídek. Například ta v Londýně nazvaná Defiance and Compassion uvedla předloni 13 jejích titulů," uvedla Petrželková. Žádná však nebyla tak rozsáhlá jako retrospektiva, kterou chystá festival DocLisboa. V Lisabonu bude uveden například Chytilové první studentský snímek Kočičina z roku 1960 i poslední hraný celovečerní film Hezké chvilky bez záruky, který natočila v roce 2006.

Medaili Josefa Dobrovského převzal rakouský bohemista Newerkla

Medaili Josefa Dobrovského, která se udílí za zásluhy ve filozofických a filologických vědách, převzal vídeňský bohemista Stefan M. Newerkla. Profesor Newerkla působí na Institutu slavistiky Vídeňské univerzity a je v blízkém kontaktu s českou Akademií věd (AV ČR). Do roku 2016 byl externím členem její vědecké rady. Čestnou medaili Newerklovi předala předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Vídeňský profesor se ve své habilitaci věnoval jazykovým kontaktům mezi češtinou, slovenštinou a němčinou a německým výpůjčkám v češtině. Že byly tyto kontakty velmi intenzivní, dokládá i jeho vlastní příjmení. "Skoro každý má ve Vídni české příjmení, včetně mě," uvedl Newerkla příklad vlivu češtiny na rakouskou němčinu. Newerkla vystudoval kromě slavistiky anglistiku a amerikanistiku. Disertaci věnoval již českému prostředí, konkrétně vztahům češtiny a němčiny v českém školství v letech 1740 až 1918. "V roce 2003 vyhrál konkurs na místo profesora západoslovanské jazykovědy na vídeňské slavistice. Od té doby garantuje na Vídeňské univerzitě jazykovědu západoslovenských jazyků. Ve své vlastní vědecké práci zůstává věrný bohemistice," uvádí tisková zpráva AV ČR. Vídeňský bohemista napsal řadu knih, přes 110 vědeckých článků a spolupracoval také na učebnici češtiny.

S propagací méně známých regionů pomohou v cizině známé osobnosti

S propagací méně známých regionů Česka v zahraničí by měly pomoci známé osobnosti sportu a kultury, například Jaromír Jágr, Martina Sáblíková nebo Karel Gott. Počítá s tím program Ambasador, který vytvořily česká centrála cestovního ruchu CzechTourism a ministerstvo pro místní rozvoj. Na tiskové konferenci to řekla ministryně Karla Šlechtová (za ANO). Celkové náklady projektu jsou podle ní 22,5 milionu korun.

"Své rodné kraje jednotliví ambasadoři představí v krátkých spotech doprovázených současnou klasickou hudbou, v nichž budou vystupovat tak, jak je neznáme. Jako sousedé od vedle, kteří vykonávají běžné denní činnosti. Pro jednotlivé zahraniční trhy budou vybrány spoty s ambasadory, kteří jsou v dané oblasti známí," doplnila ředitelka CzechTourism Monika Palatková.

Špotáková získala Cenu Věry Čáslavské za zásluhy o sport žen

Dvojnásobná olympijská vítězka v hodu oštěpem Barbora Špotáková se stala čtvrtou laureátkou Ceny Věry Čáslavské. Toto ocenění od roku 2014 uděluje Český olympijský výbor (ČOV) za mimořádné zásluhy o sport žen. Šestatřicetiletá Špotáková, která letošní rok ozdobila titulem mistryně světa a výhrou v Diamantové lize, byla vybrána mimo jiné díky tomu, jak dokáže skloubit vrcholový sport s rodinným životem.

První oceněnou byla před třemi lety kajakářka Štěpánka Hilgertová. Pak následovala předsedkyně Komise rovných příležitostí ve sportu ČOV Naďa Knorre a bývalá sportovní gymnastka Věra Růžičková, olympijská vítězka ze soutěže družstev z Londýna 1948.

Počasí ve čtvrtek

Polojasno, ráno a dopoledne mlhy nebo zataženo nízkou oblačností. Nejvyšší teploty 18 až 20 stupňů Celsia.