Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

12-09-2018

Vláda schválila jmenování Šimandla do čela civilní rozvědky

Novým ředitelem civilní rozvědky se stal kybernetický expert Marek Šimandl. Nahradil v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Jiřího Šaška, kterého postavil na jaře mimo službu tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO), a to v souvislosti s vyšetřováním hospodaření této tajné služby. Šimandl prošel kontrarozvědkou i Národním bezpečnostním úřadem. Od vzniku samostatné ČR působilo v čele civilní rozvědky sedm ředitelů.

Juncker oznámil záměr zvýšit počty pohraniční stráže EU na 10.000

Vnější hranice Evropské unie potřebují efektivnější ochranu, poznamenal v projevu před europarlamentem předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Komise proto podle něj navrhuje k roku 2020 navýšit počty příslušníků Evropské pobřežní a pohraniční stráže na 10.000 lidí. Juncker také upozornil, že členské země se stále neshodly na tom, jak solidárně v migrační krizi spolupracovat. Bez takové domluvy podle něj ale není možné udržet schengenský prostor volného pohybu. Juncker v projevu o stavu EU zdůraznil, že osobně je proti návratu hranic uvnitř EU. Komise také navrhla posílení mandátu příslušných unijních agentur tak, aby byly efektivnější při vyřizování žádostí o azyl. Juncker oznámil i záměr změnit pravidla pro návraty těch, kdo s žádostí neuspějí.

Peníze z Fondu privatizace se mohou využít v rozpočtu

Vláda bude zřejmě smět využívat peníze z takzvaného Fondu privatizace ve státním rozpočtu, a to bez určení konkrétního účelu. Novelu zákona o zrušení někdejšího Fondu národního majetku, která to má umožnit, schválila Sněmovna. Musí ji ještě projednat Senát a podepsat prezident. Předloha dnes odolala návrhu na zamítnutí, který vznesla ODS. Část opozice návrh opět podrobila kritice a obviňovala vládu ze špatného hospodaření. Fond privatizace jsou fakticky zvláštní účty, na kterých jsou peníze převedené v roce 2006 ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo financí. Zároveň na účty plynou peníze z privatizace a dividendy například od společností ČEZ nebo Český aeroholding. Ve fondu bylo ke konci loňského roku 21,96 miliardy korun.

Odbory chtějí vyšší mzdy pro zaměstnance

Odboráři začnou na podzim vyjednávat se zaměstnavateli o vyšších mzdách ve firmách. Českomoravská konfederace odborových svazů jim doporučila, aby požadovali růst o 7 až 9 procent. Zvýšení mezd zaměstanců zlepšuje podle odborů i investice do nových metod a postupů. Jak uvedl odborový předák Josef Středula, vyšší mzdy firmy taky motivují, aby některé zaměstnance nahrazovali stroji a chránili tak zdraví pracovníků. Podle ředitele Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislava Minčiče je ale požadavek odborů na vyšší mzdy zbytečný, protože očekávají jejich růst asi o 8 procent.

V Ostravě je nebezpečná droga, jeden člověk zemřel

Novou syntetickou drogou syntetickým kanabinoidem bylo v Ostravě intoxikováno už zřejmě 18 osob. U deseti z nich bylo potvrzeno, že se jedná o totožnou látku. Policie už našla 40 dávek drogy a stíhá čtyři lidi. Sdělila jim obvinění pro držení a nakládání s omamnými a psychotropními látkami řekl televizi Prima moravskoslezský policejní ředitel Tomáš Kužel. Po požití drogy už zemřel jeden člověk.

Policie se obává, že dávek s nebezpečnou drogou mohou být v oběhu tisíce. Apeluje na veřejnost, aby byla obezřetná a neužívala drogy. Podle policie není vyloučené, že nebezpečná droga se do oběhu dostala poté, co ji v kontejneru v Ostravě našla žena bez domova. Policii tvrdila, že vzala jednu bednu ze šesti, které v kontejneru byly. V každé krabici bylo podle Kužela 500 sáčků, každý z nich mohl obsahovat jednu až dvě dávky. S ženou je ale problematická spolupráce, není jasné, nakolik je důvěryhodná. Na případu pracují desítky policistů.

Na místě požáru ubytovny v Plzni bylo nalezeno lidské tělo

V místě úterního požáru ubytovny v Plzni-Karlově našli dnes vyšetřovatelé torzo lidského těla. Dosud věděli jen o 12 lidech, kteří při požáru utrpěli zranění. Krajští kriminalisté případ vyšetřují pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti. Zadrželi kvůli tomu jednoho muže, který je zatím v policejní cele, řekla ČTK policejní mluvčí Pavla Burešová. Spolumajitel ubytovny v úterý odhadl škodu na 40 milionů korun. O příčinách vzniku požáru, kvůli kterému hasiči vyhlásili třetí stupeň poplachu a fakultní nemocnice aktivovala traumatologický plán, se vedly v úterý na místě debaty. Někteří z lidí ubytovaných v objektu ČTK řekli, že jeden z lidí si vařil jídlo a zřejmě usnul u vařiče, který začal hořet.

Babiš: Před zrušením karenční doby musí fungovat e-neschopenka

Před zrušením karenční doby je nutné, aby fungovala elektronická neschopenka, zopakoval po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Zaměstnavatelé by se podle něj měli od lékaře přinejmenším elektronicky dozvědět o neschopence. Obnovení proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci prosazuje ČSSD. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal, že od pololetí příštího roku proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci ve výši 60 procent základu příjmu obnoví. Několik poslanců ANO se proti tomuto návrhu minulý týden postavilo ve sněmovním hospodářském výboru. Babiš dnes zopakoval, že zrušení karenční doby spojuje s e-neschopenkami. Debata se vede i o kompenzacích pro zaměstnavatele, které by mohly mít podobu slevy 0,2 procenta na zdravotním pojištění, což by znamenalo zhruba 3,5 miliardy korun.

Poplatek z ubytování se zřejmě změní

Poplatek z ubytovacích kapacit se zřejmě změní. Vláda schválila návrh novely, podle kterého by se měl vztahovat i na ubytovatele v soukromí. Norma také počítá se sloučením ubytovacího poplatku s rekreačním a lázeňským. Novému poplatku by pak podléhal krátkodobý pobyt bez ohledu na místo a účel. Cílem normy, o jejímž schválení informoval tiskový odbor vlády, je podle ministerstva financí, aby nebyli zvýhodňováni lidé podnikající například prostřednictvím Airbnb. Hospodářská komora a Asociace hotelů a restaurací návrh podporují. Maximální sazbu poplatku navrhuje ministerstvo financí od nabytí účinnosti novely v lednu 2020 na 21 Kč za den, od roku 2021 by měl poplatek stoupnout na 50 Kč za den. Obce mohou zavést nižší poplatek. Poplatku nepodléhá přechodné ubytování pro studenty a žáky, tedy například vysokoškolské koleje. Podle ekonoma BHS Štěpána Křečka budou zavedením poplatku de facto zdaněny služby sdílené ekonomiky, řádný výběr poplatku ale bude komplikovaný.

Novela mění i úpravu poplatků ze psů. O sníženou sazbu poplatku ze psů by podle předlohy mohli požádat majitelé, kterým je minimálně 65 let. Snížená sazba poplatku ze psů by tak neměla být nadále vázána na pobírání důchodu. Od poplatku budou rovněž nově osvobozeni kromě držitelů průkazu ZTP/P i držitelé průkazu ZTP. Norma také rozšiřuje osvobození od poplatku ze psů na provozovatele všech druhů útulků pro ztracené psy a opuštěné psy.

Sněmovna v prvním čtení podpořila vynětí velkoobchodu z regulace prodejní doby

Na velkoobchod by se nemělo vztahovat omezení prodejní doby o vybraných svátcích, jak ho nařizuje platný zákon. Sněmovna v prvním čtení podpořila návrh poslanců vládního hnutí ANO a opoziční ODS, kteří chtějí velkoobchod z působnosti zákona vyjmout. Vláda k návrhu zaujala neutrální postoj. Opoziční pravice chce celý zákon o regulaci prodejní doby zrušit.

Podle současného znění zákona se zákaz prodeje o vybraných svátcích vztahuje vedle maloobchodu i na velkoobchody s plochou nad 200 metrů čtverečních. Předkladatelé argumentují mimo jiné tím, že uzavření velkoobchodů ohrožuje zásobování těch obchodů, které můžou mít o stanovených svátcích otevřeno. Poslanci poukazují také na stravovací provozy, které potřebují z velkoobchodů především čerstvé nebo rychle se kazící potraviny.

Při výměně řidičského průkazu bude možná povinná kontrola zraku

Motoristé si možná budou muset nechat zkontrolovat zrak při pravidelné výměně řidičského průkazu. Sněmovna pustila novelu poslance ČSSD Jana Birke navzdory výtkám k posouzení do hospodářského a zdravotnického výboru. Opoziční ODS neprosadila zamítnutí předlohy zrychleně už v úvodním kole. Zatímco podle Birkeho by novinka vedla k větší bezpečnosti na silnicích, odpůrci mluví o zvýšení byrokracie. Vlastimil Válek (TOP 09) zase vyjádřil obavy z toho, že lékaři by nápor motoristů žádajících potvrzení nezvládli.

V Česku je asi šest milionů řidičů. Birke novelou reagoval na výsledky kampaně Slepí vrazi, kterou v minulosti pořádal Autoklub České republiky. Vyplynulo z nich, že by asi 4,5 milionu motoristů potřebovalo brýle nebo více dioptrií. "Půl milionu řidičů by nemělo usednout za volant," uvedl Birke. Pravidelné kontroly zraku v současnosti povinné nejsou. Běžný řidič musí absolvovat lékařskou prohlídku při vydání prvního řidičského průkazu a potom až v 65 letech, následně v 68 letech a až potom každé dva roky.

WHO: Evropané žijí déle a zdravěji, pokrok je ale nerovnoměrný

Lidé narození v České republice mají naději dožít se vyššího věku než průměrný obyvatel Evropy. Vyplývá to ze zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) o stavu zdraví v Evropě. Celkově Evropané žijí podle WHO déle a zdravěji než v minulých letech, situace se ale nezlepšuje všude stejně. Rozdíly panují mezi různými evropskými státy, ale i v rámci jednotlivých zemí.

Češi mají podle zprávy WHO naději dožít se v průměru 78,77 roku, tedy téměř o celý rok více, než činí celoevropský průměr (77,83 let). Rozdíl je přitom větší u mužů, kteří mají při narození v Česku naději dožít se 75,79 roku, zatímco průměr v Evropě činí jen 74,57 roku. Rozdíl mezi střední délkou života u žen v Česku a celoevropským průměrem pak činí jen 0,64 roku (81,7 roku v ČR oproti 81,06 v Evropě). Mezi zeměmi s nejvyšší nadějí dožití a nejnižší ale panuje propastný rozdíl: 11,5 roku. Polovina Evropanů trpí nadváhou a počet lidí s ní i lidí obézních se ve většině zemí Evropy zvyšuje.

Výtvarnice Kateřina Milerová prohrála spor o Krtečka

Výtvarnice Kateřina Milerová prohrála spor o svou knihu Krtek na návštěvě. Podle pražského vrchního soudu ji nesmí dál vydávat a neprodané publikace musí stáhnout z trhu. Kateřina Milerová uzavřela se svým otcem, autorem Krtka Zdeňkem Milerem, licenční smlouvu v roce 2011. Ta je ale podle verdiktu neplatná, protože v ní není zmíněná žádná odměna. Kateřina Milerová spolupracovala s otcem ještě za jeho života. Teď chtěla v jeho díle pokračovat. Na nesrovnalosti v dohodě upozornila správkyně Milerova dědictví Milena Fischerová, která nesouhlasila ani s novou postavou v knize, s paní Krtečkovou. Právník Kateřiny Milerové Richard Pecha ještě nejspíš podá dovolání k Nejvyššímu soudu. Podle něj totiž z licenční smlouvy vyplývá, že umělec chtěl, aby jeho dcera v příbězích o Krtkovi pokračovala.

Spory o Krtka vede i Milerova vnučka Karolína. Umělec totiž po sobě zanechal několik závětí, ze kterých není přesně jasné, kdo všechno má dědit. Možných dědiců je pravděpodobně šest. V liceních na populární postavu animovaného Krtečka jde podle odhadů o roční výnosy v milionech korun.

Počasí

Jasno. Večer v Čechách od západu částečné přibývání oblačnosti. Nejvyšší teploty 27 až 31 °C, v 1000 m na horách kolem 22 °C.

12-09-2018