Denní souhrn zpráv

Babiš oceňuje Frontex, dál ale pochybuje o zvýšení financí a lidí

Premiér Andrej Babiš zmírnil své výhrady vůči Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) po návštěvě její varšavské centrály. Šéf české vlády ocenil monitoring a přehled agentury o situaci na unijních hranicích, jakož i roli Frontexu při vracení migrantů do vlasti. Nadále však pochybuje o účelnosti navýšení pracovníků a rozpočtu Frontexu, jak to navrhla Evropská komise, tedy z 1500 na 10.000 lidí do roku 2020 a deset miliard eur v sedmi letech. Babiš také odmítl kritiku šéfa EK Jeana-Clauda Junckera ohledně neochoty ujmout se alespoň osiřelých dětí uprchlíků. Podle Babiše je záhodno pomoci těmto dětem přímo v Sýrii. Sýrie podle něj potřebuje mír i Marshallův plán obnovy, čemu Česko hodlá napomáhat.

Andrej Babiš se shodl se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým v otázkách migrace i hlavních témat vrcholné schůzky Evropské unie, která se tento týden uskuteční v Bruselu. Morawiecki souhlasí také s Babišovým názorem, že není důvod zásadně rozšířit unijní pohraniční agenturu Frontex a prudce zvýšit její rozpočet. "Obáváme se, že zvětšení prostředků na Frontex by znamenalo zmenšení prostředků ve strukturálních a regionálních fondech EU," vysvětlil.

HK: Růst české ekonomiky letos zpomalí na 3,6 procenta

Kvůli nedostatku lidí ve výrobě růst tuzemského hospodářství letos zpomalí na 3,6 procenta a příští rok na 3,3 procenta. Vyplývá to z nové prognózy Hospodářské komory, která vychází ze šetření mezi podnikateli. Poroste méně průmysl i maloobchod. Komora nevylučuje, že zaměstnavatelům bude už v červnu 2019 chybět až půl milionu pracovníků. Poslední prognóza komory z června odhadovala letošní růst na 4,2 procenta. "Dobrou zprávou je, že ekonomika roste a bude růst i příští rok. Firmy se ale ocitly v klinči. Na jedné straně nemají dostatek pracovníků, a ačkoliv usilují o zefektivnění výroby novými technologiemi, dodací lhůty strojů se prodlužují, protože je na druhé straně, nemá kdo vyrábět," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.

Trh práce se podle Dlouhého nachází v situaci, která v historii ČR nemá obdoby. Zaměstnavatelé dnes podle Úřadu práce postrádají přibližně o 200.000 pracovníků více než na hospodářském vrcholu v roce 2006. Firmám nyní podle komory chybí už 440.000 zaměstnanců, tedy o 130.000 více než podle statistik uváděných na začátku října Úřadem práce ČR. Ten uvedl, že počet volných pracovních míst v září vzrostl na více než 316.000. Důvodem je podle HK to, že zaměstnavatelé si jsou vědomi, že na pobočkách úřadu zaměstnance nenajdou, a tak nabídky vyvěšují rovnou na pracovních portálech či angažují personální agentury. Konkurentem soukromé sféry je také veřejný sektor. Stát za pět let vysál podle Dlouhého z trhu práce 30.000 lidí. Navíc do průmyslových zón míří podle něho další desítky firem, které se chystají zaměstnat tisíce lidí. Zejména ze západní části země odčerpává pracovníky tuzemskému soukromému sektoru Německo.

Průzkum: Češi jsou méně ochotní stěhovat se za prací

S rostoucím počtem pracovních nabídek klesá ochota Čechů stěhovat se za prací. Dvě třetiny lidí by ke stěhování nepřiměla ani zajímavější práce, ani vyšší mzda. Klesá také tolerance k dojíždění za prací. S délkou dojíždění do práce není spokojeno 30 procent Čechů, což je o sedm procentních bodů více než před rokem. Vyplynulo to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment. Čas strávený cestou do práce se také stává stále důležitějším faktorem při zvažování zaměstnání," uvedla marketingová manažerka Grafton Recruitment Jitka Součková. Do práce chtějí Češi cestovat maximálně 30 minut, pětina respondentů průzkumu však do zaměstnání cestuje déle. Dlouhé cestování do práce dokáže podle Součkové vyvážit jen výraznější navýšení mzdy. Například nabídka zaměstnání s dobou dojezdu 60 minut bude pro většinu lidí stejně atraktivní, jako nabídka vzdálená 30 minut, jen v případě, že nabízená mzda bude alespoň o pětinu vyšší.

Podle průzkumu se za prací již někdy stěhovalo 31 procent respondentů, největší podíl v této skupině tvoří vysokoškoláci. Jako nejčastější důvody pro stěhování za prací uváděli lepší mzdu a zajímavost práce. V 57 procentech případů se respondenti stěhovali do jiného kraje v Česku, ve 31 procentech případů do zahraničí. Největší motivací práce v zahraničí je více peněz za stejně náročnou práci.

NKÚ: Nehod na železničních přejezdech ani přes investice neubývá

Nehod na železničních přejezdech v letech 2013 až 2017 neubylo, ačkoli bylo na zvýšení jejich bezpečnosti v tomto období vydáno přes 2,6 miliardy korun. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle něj tak byla Česká republika co do počtu nehod jednou z nejhorších zemí v Evropě a co do počtu usmrcených na přejezdech pak nejhorší. V roce 2013 se stalo na železničních přejezdech 165 nehod a loni 159. "Na milion obyvatel připadaly v České republice tři úmrtí na železničních přejezdech. Pro srovnání: v Polsku na stejný počet obyvatel připadalo 1,4 úmrtí, v Bulharsku 0,5 a v Německu 0,4 úmrtí," uvedli kontroloři. Podle zjištění NKÚ ministerstvo ani Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) nezpracovaly žádný materiál, ve kterém by byly komplexně řešeny nejrizikovější přejezdy, stanoven časový harmonogram jejich odstraňování a definovány potřebné peníze. SŽDC v roce 2016 aspoň vytvořila materiál, ve kterém posuzovala zhruba třetinu z 340 přejezdů na železničních koridorech, z nich vybrala 24 nejrizikovějších přejezdů, jejichž řešení se v době kontroly připravovalo.

Ministerstvo dopravy se proti tvrzení NKÚ ale ohradilo. Podle jeho tiskového oddělení předložilo vládě v roce 2008 analýzu rizik v bezpečnosti železničního provozu s důrazem na mimořádné události na přejezdech. Financování akcí bylo v té době v harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 až 2013 a v roce 2016 pak byla zpracována analýza zvýšení bezpečnosti úrovňových přejezdů na koridorech. "V rámci této analýzy bylo prověřeno 109 stávajících železničních přejezdů, ze kterých bylo vyhodnoceno 24 přejezdů jako prioritních k přednostnímu řešení (s investičními náklady ve výši 1872,4 mil. Kč)," sdělilo ČTK tiskové oddělení ministerstva.

Kůrovcová kalamita podle ochránců ohrožuje i CHKO Ždárské vrchy

Kůrovcová kalamita, která postihla významnou část smrkových lesů na Vysočině, ohrožuje i výše položenou Chráněnou krajinnou oblast Žďárské vrchy. Rozsáhlejší kácení by tam mohlo ublížit řadě živočichů, včetně orla mořského. Největším nebezpečím ale je to, že výsadbou opět vzniknou rozsáhlé lesy stejného stáří, řekl ČTK ředitel Správy CHKO Václav Hlaváč. Nově sázené lesy by podle něj měly být také druhově pestřejší, aby lépe odolávaly klimatickým změnám. Kůrovec zatím nejvíc ničí lesy oslabené suchem v nižších částech kraje. "Postup do vyšších poloh se očekává v příštích letech," uvedl Hlaváč. Ve Žďárských vrších zatím lesy plošně neschnou.

Vláda projedná návrh na udělení České hlavy Jaroslavu Doleželovi

Vláda ve středu projedná návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace na udělení národního ocenění Česká hlava Jaroslavu Doleželovi, který se podílel na rozluštění genomu pšenice nebo ječmene. Výzkum Doležela a jeho kolegů má pomoci například k vyšlechtění odrůd plodin odolnějších vůči změnám počasí a dalším negativním vlivům. V soutěži Česká hlava jsou oceňováni nejvýznamnější vědci a nejvýraznější výzkumné počiny. Doležel působí v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. V srpnu oznámil, že se podařilo rozluštit celý dědičný kód pšenice seté. Podílel se na tom mezinárodní tým, v němž byli i čeští odborníci. Doležel se už dříve podílel na rozluštění genomu ječmene a stranou by podle něj neměl zůstat ani výzkum genomu banánovníku, který hraje významnou roli při zajišťování výživy rozvojového světa trpícího nedostatkem potravy.

Olomoučtí vědci objevili na Borneu rostlinu s výjimečným vzhledem

Olomoučtí přírodovědci objevili v tropických deštných lesích ostrova Borneo další nový druh rostliny. Nese název Thismia kelabitiana, hvězdnatka kelabitská, a je již desátým novým rostlinným druhem, který se olomouckým biologům na tomto ostrově podařilo nalézt. Objev hvězdnatky kelabitské by v budoucnu mohl přispět k ochraně tropických deštných lesů nejen na Borneu, informovali ČTK zástupci Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Nově objevená rostlina má zářivě žluté květy, které mají zvláštní tvar připomínající lucernu lemovanou třásnitým límečkem. Odborníci doufají, že právě objevy unikátních druhů rostlin mohou další postup zdejší těžby dřeva v tamních lesích zbrzdit a snad i zastavit.

Výstava připomene nejvýznačnějšího člena rodu Metternichů

Výstavu v Českém centru ve Vídni připomene nejvýznačnějšího člena rodu Metternichů, knížete Klemense Lothara Nepomuka (1773 až 1859) rakouského velvyslance, ministra zahraničních věcí a státního kancléře. Národní památkový ústav má dlouhodobý projekt Po stopách šlechtických rodů, jeho letošním tématem je Šlechta českých zemí v evropské diplomacii. Cílem projektu je výzkum a prezentace odkazu šlechtických rodů působících v českých zemích, jejichž někdejší rezidence památkový úřad spravuje. Každoročně se projekt zaměřuje buď na konkrétní rod nebo specifická témata spjatá se šlechtou. Letošní rok věnovaný šlechtické diplomacii je spojen se zámkem Kynžvart a rodem Metternichů.

Tématem výstavy jsou i diplomatické dary. Díky dlouhé kariéře kancléře Metternicha a jeho sběratelské vášni se na zámku Kynžvart dochovala kolekce mnoha různých darů. Největším exponátem je kočár, který dostal kníže Metternich darem od císaře Františka I. v roce 1813 k výkonu své služby.

Festival v Praze se bude věnovat divadelní tvorbě Ingmara Bergmana

Festival divadelní tvorby Ingmara Bergmana připomene od pondělka do pátku letošní 100. výročí narození švédského filmového a divadelního režiséra. V prostorách Kolowratského paláce v Praze diváci mohou přijít na dvě nové divadelní inscenace, non-stop čtení Bergmanových her, povídek a memoárů a řadu besed a seminářů. Bergmanovský divadelní týden je součástí projektu Bergman 100. Ten vznikl jako spolupráce několika institucí, které spojuje zájem o dílo a odkaz jednoho z nejvýznamnějších filmařů všech dob.

Sport

Judista Lukáš Krpálek triumfoval na Grand Prix v Cancúnu a připsal si už osmnáctou zlatou medaili v seniorských kategoriích na mezinárodních turnajích. Zároveň napravil bodovou ztrátu z nedávného mistrovství světa, kde smolně skončil bez medaile. Do světového žebříčku a olympijské kvalifikace si v Mexiku připsal 700 bodů. V Cancúnu uspěl také David Pulkrábek, který už v pátek vybojoval bronz ve váze do 60 kilogramů.

Atletka Barbora Malíková vyhrála na olympijských hrách mládeže závod v běhu na 400 metrů a získala pro českou výpravu v Buenos Aires třetí zlatou medaili. V netradičním formátu, ve kterém rozhodoval o konečném pořadí součet časů ze dvou běhů, zvítězila s více než sekundovou převahou před Němkou Marií Scheppanovou a Niddy Mingilishiovou ze Zambie. Šestnáctiletá Malíková potvrdila roli favoritky a přidala další úspěch k titulům z loňského dorosteneckého mistrovství světa a letošního mistrovství Evropy. Český tým v Argentině vybojoval už jedenáct cenných kovů.