Denní souhrn zpráv

Andrej Babiš potvrdil kandidaturu na předsedu ANO, nevyloučil změny ve vládě

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že bude v polovině února opětovně kandidovat na předsedu ANO. Podpořil také dosavadního prvního místopředsedu hnutí Jaroslava Faltýnka, označil ho za klíčového člověka. Babiš to uvedl v novoročním rozhovoru pro Českou televizi. Sněm hnutí ANO by mohl věnovat také volbám do Evropského parlamentu. Lídrem ANO by se podle Babišova přání měla stát europoslankyně a manažerka Dita Charanzová. Vystřídala by na tomto postu bývalého eurokomisaře Pavla Teličku, který se s ANO rozešel předloni kvůli podpoře Miloše Zemana ze strany hnutí i rozdílnému pohledu s Babišem na evropské otázky.

Andrej Babiš nevylučuje v letošním roce rekonstrukci své koaliční vlády. Je to v rovině úvah, řekl v rozhovoru pro Českou televizi. Komunisté, na jejichž hlasech menšinový kabinet ANO a ČSSD závisí, podle svého předsedy Vojtěcha Filipa nejsou spokojeni s prací ministrů dopravy Dana Ťoka (za ANO) a zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD). Komunistům se nelíbí postoj ministra zahraničí k rusko-ukrajinskému konfliktu v Azovském moři.

Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček ale výměny ministrů za svou stranu odmítá. Podle koaliční smlouvy musí případnou výměnu ministra schválit předseda strany, která člena vlády nominovala. Babiš se vyhnul odpovědi na otázku, zda je s ministry spokojen. Uvedl, že snaží být objektivní a tlumit rozdílné představy ministryň Jany Maláčové (ČSSD) a Aleny Schillerové (za ANO). Babiše podle jeho slov mrzelo, že někteří členové vlády včetně Petříčka požadovali jeho odchod z vlády kvůli kauze Čapí hnízdo, v níž je obviněn z dotačního podvodu.

Prezidentský a premiérský pár poobědvají ve čtvrtek v Lánech

Bilancování uplynulého roku i diskuze nad očekávanými událostmi nadcházejících měsíců čeká při čtvrtečním novoročním obědě prezidentský a premiérský pár. "Bude se tradičně bilancovat, ale hlavně hovořit o tom, co naši zemi čeká v roce 2019," napsal na dotaz ČTK mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Při novoročním obědě před rokem Zemanovi a Babišovi mluvili především o rodinách, řeč ale přišla i na politická témata. Letos by tak mohli třeba probrat případnou rekonstrukci Babišovy vlády. Premiér nevyloučil, že by v letošním roce ke změnám v jeho kabinetě mohlo dojít. S jednotlivými ministry chce mluvit. Komunisti, jejichž hlasy vláda potřebuje ke své existenci, dlouhodobě kritizují především ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO). Spokojeni také nejsou s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD). Jeho stranický šéf Jan Hamáček ale výměny ministrů z řad sociální demokracie odmítá. Naopak Zeman v listopadu řekl, že Babišovi nebude bránit, když bude chtít odvolat jakéhokoli ministra.

Oproti loňsku Zeman letos poobědvá po Novém roce i s předsedy parlamentních komor. Před rokem se novoroční oběd s nimi nekonal, což tehdy Pražský hrad nejprve zdůvodnil zaneprázdněním Zemana. Média později informovala, že tehdejší předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) odmítl nabídnutý termín, který byl stanoven před druhé kolo prezidentské volby. Letošní oběd by se měl uskutečnit 9. ledna ve 13:00.

Velké řetězce musí dál odevzdávat zboží do potravinových bank

Velké řetězce musí nadále odevzdávat část nevyužitého zboží bezplatně do potravinových bank. Senátoři neuspěli u Ústavního soudu s návrhem na zrušení povinnosti, kterou označili za "nucený dar". Návrh čekal na rozhodnutí od poloviny roku 2016. Podalo jej 25 členů horní komory reprezentovaných Ivem Valentou (za Soukromníky). Novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích považovali za zásah do vlastnických práv. Zákon podle senátorského návrhu v podstatě zavedl nucenou účast na charitě. Vadila jim také až desetimilionová pokuta, kterou zákon stanovuje za nedodržení povinnosti. Novela se dotkla prodejen s plochou nad 400 metrů. Kritizovaná změna se do zákona dostala na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu. Novelu v roce 2016 schválil Senát a podepsal prezident. Kritikům úpravy vadilo to, že nebudou moci potraviny dodat přímo například do dětských domovů nebo zoologických zahrad. Tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnu hájil s odůvodněním, že je třeba bojovat proti plýtvání potravinami.

Vládní nařízení o ochraně před účinky hluku zůstane beze změn

Vládní nařízení o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací zůstane beze změn. Ústavní soud zamítl návrh deseti senátorů na zrušení několika pasáží. Podle skupiny senátorů jsou lidé v Česku vysoce zatížení hlukem, což má negativní důsledky na zdraví a celkovou životní pohodu. Senátoři se domnívali, že uplatňované limity jsou příliš mírné. Navíc vzhledem k různým výjimkám se limity zvláště v případě silniční dopravy dále změkčují. Podle Ústavního soudu je nesporné, že hluk má negativní vliv na lidské zdraví. Stejně očividná je ale také skutečnost, že moderní lidská společnost není schopná zabezpečit svou existenci bez vytváření hluku. Jako příklad soud uvedl hluk z osobní nebo nákladní dopravy. Úkolem veřejné moci je proto hledat rovnováhu. Důvod ke zrušení nynější úpravy limitů soud nenašel.

Ministerstvo zašle EK podklady k auditu vyplácení EU dotací Agrofertu

Ministerstvo zemědělství zašle Evropské komisi podklady k prověření plateb evropských dotací společnosti Agrofert. Na dotaz ČTK to uvedlo ministerstvo. Auditní mise z EK do ČR dorazí v polovině ledna. Důvodem pro audit je podezření evropských úřadů, že premiér Andrej Babiš (ANO), který Agrofert v roce 2017 převedl do svěřenských fondů, může být kvůli dotacím pro holding ve střetu zájmů. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) od loňského 2. srpna, od kdy platí nové nařízení EU ohledně střetu zájmů, neproplatil koncernu Agrofert žádný nový projekt z evropského Programu rozvoje venkova (PRV). Ostatním zemědělcům se dotace standardně vyplácejí. Od srpna však fond stále proplácí Agrofertu dotace na starší projekty nebo na přímé platby.

Agrofert trvá na tom, že na jeho straně je vše podle českého i evropského práva. "Nevidíme jakýkoli právní důvod, proč bychom měli zastavit čerpání dotací, či dokonce dotace vracet. Zatím nás nikdo z příslušných úřadů ani nekontaktoval," uvedl dnes mluvčí koncernu Karel Hanzelka. Babiš opakovaně tvrdí, že kvůli evropským dotacím pro firmy koncernu Agrofert není ve střetu zájmů, protože Agrofert, který dříve vlastnil, vložil do svěřenského fondu a nemá na něj žádný vliv. Studie právní služby EK dospěla ale koncem listopadu k závěru, že český premiér z činnosti Agrofertu stále profituje.

Sucho a kůrovec budou letošními Tomanovými prioritami

Prioritami ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) pro nadcházející rok bude pokračování v boji s kůrovcem, řešení situace se suchem a dojednání nové evropské zemědělské politiky. Toman to uvedl v rozhovoru s ČTK. Mezi úspěchy loňského roku řadí zvýšení rozpočtu resortu, rychlejší vyplácení kompenzací za sucho nebo omezení využívání herbicidů s účinnou látkou glyfosát (nejznámější je pod zančkou RoundUp) na urychlení dozrávání a vysušování rostlin, které se využívají pro potravinářské účely, tedy pro obiloviny a řepku. Podle ministra je ČR u tohoto zákazu prakticky průkopnická, ostatní země EU o zákazu podle něj hovoří, ale k jeho zavedení nepřistoupily. Ministerstvo uvádí, že za posledních šest let se snížilo používání pesticidů v ČR o 7,1 procenta. Účinné látky glyfosát se v roce 2013 v Českuspotřebovalo 935.000 litrů, loni to bylo 750.000 litrů.

Unipetrol odstavil část závodu v Litvínově, chyběl vzduch

Holding Unipetrol odstavil kvůli výpadku dodávky vzduchu petrochemickou část svého závodu v Litvínově. Firma to oznámila na webu. Uvedla, že přebytečné plyny se ve zvýšené intenzitě spalují na bezpečnostních hořácích. "Za doprovodné zvukové, světelné a kouřové efekty se omlouváme," uvedl mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl. Podle informací ČTK jde o krátkodobý stav, odstávka nebude dlouhá, bezpečnost zaměstnanců firmy nebyla a není ohrožena. Unipetrol je jediným zpracovatelem ropy v Česku, vlastní největší síť čerpacích stanic Benzina a je jedním z nejvýznamnějších výrobců plastů. Od roku 2005 je součástí polské skupiny PKN Orlen, která se loni stala jediným vlastníkem společnosti.

Dotazník: 40 procent zdravotníků plánovalo odchod ze zaměstnání

Asi 40 procent zdravotníků loni plánovalo v příštích dvanácti měsících měsících odejít ze zaměstnání. Uvedli to v dotazníku pro ministerstvo zdravotnictví, který vyplňovali od loňského srpna do října. Více než třetina nebyla spokojena s fixní částí své mzdy či platu. Přes tři čtvrtiny sester a dalších nelékařských profesí považovalo mzdové podmínky za nejčastější důvod odchodu svých kolegů. Výsledky dotazníku zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. Vyplnilo jej přes 15.000 lidí, nejčastěji všeobecné zdravotní sestry s praxí přes deset let. "V žebříčku opatření, která by vedla ke stabilizaci počtu sester, nejvíce respondentů uvedlo zvýšení platu či mzdy, na druhém místě zlepšení pracovních podmínek a dále možnost výsluhové renty," uvedlo ministerstvo. Mezi nejzávažnější problémy, které dotazník ukázal, patří nedostatek personálu kvůli přetížení sester byrokracií, nevyužitý potenciál sester v lůžkové péči a upřednostňování některých zaměstnanců podle sympatií vedení.

Lanovka na Ještěd měla druhou nejlepší sezonu za čtvrtstoletí

Kabinová lanovka na Ještěd v Liberci loni přepravila 295.000 lidí. Jde tak o druhou nejúspěšnější sezonu za poslední čtvrtstoletí, řekl přednosta lanovky Vladimír Štěpán. Ještědská dvoukabinová lanovka patří mezi nejstarší klasické lanové dráhy, v provozu je přes 85 let. Využívají ji především turisté z Česka, Německa a Polska, z vrcholu hory se jim nabízí výhled na Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj a České středohoří. Dvoukabinovou lanovku na Ještěd vybudovala v letech 1932 až 1933 na náklady Československých státních drah chrudimská firma František Wiesner. Rekordní byl pro lanovku rok 1976, kdy začala jezdit po čtyřleté rekonstrukci a přepravila skoro 600.000 lidí. Letos čeká lanovku dvouměsíční odstávka, od začátku dubna do konce května. "Bude nový pohon a nové zabezpečení lanové dráhy," uvedl Štěpán. Pohon se bude podle něj měnit poprvé od velké rekonstrukce z poloviny 70. let minulého století.

Pražský novoroční ohňostroj připomněl sametovou revoluci

Novoroční ohňostroj připomněl v Praze téma svobody a sametové revoluce, od níž letos v listopadu uplyne 30 let. Ohňostroj byl v 18:00 odpálen z Letenské pláně. Desetitisíce lidí při něm zaplnily ulice Prahy a rovněž mosty přes Vltavu. Ohňostroj trval téměř 11 minut a Praha za něj zaplatila 1,7 milionu korun. Světelná show ukázala pět obrazů, každý znázornil jednu etapu cesty ke svobodě v roce 1989. Jednotlivé obrazy, které nesly názvy Modlitba, Holé ruce, Jednota, Zakázané ovoce a Svoboda, i zvukový doprovod byly připraveny tak, aby evokovaly vzpomínky spjaté se sametovou revolucí. Příběh je pojat jako vyprávění otce, který popisuje osobní zážitky z roku 1989 své dceři. Celkem bylo odpáleno 4033 ran a váha odpáleného materiálu byla zhruba čtyři tuny.

Počasí

Proměnlivá, převážně velká oblačnost se sněhovými přeháňkami, na horách i s trvalejším sněžením. Nejvyšší teploty -1 až +3 °C, v 1000 m na horách kolem -5 °C. Čerstvý severozápadní vítr.