Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

23-01-2019

Sněmovna schválila zdanění státních náhrad církvím

Peněžité náhrady, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, zřejmě budou podléhat zdanění. Předpokládá to novela poslanců KSČM, kterou schválila Sněmovna. Pravice neprosadila návrh TOP 09 na zamítnutí sporné předlohy, která nyní poputuje k posouzení do Senátu. Zdanění náhrad patří k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Stát by měl náhrady danit podle schváleného znění novely od příštího roku. V dílčím hlasování Sněmovna zamítla návrh Marka Bendy (ODS) na další roční odklad účinnosti předlohy tak, aby ji mezitím mohl posoudit Ústavní soud. Kritici tvrdí, že zdanění náhrad je protiústavní i s ohledem na smlouvy, které v minulosti uzavřel stát s církvemi v souvislosti s majetkovým vypořádáním. Mluví o porušování právní jistoty i o krádeži.

Pro předlohu hlasovalo 106 ze 172 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci hnutí ANO, SPD, ČSSD a KSČM. Proti hlasovalo 56 poslanců z řad ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Očekává se, že Senát předlohu zamítne. Dolní komora by se jí v takovém případě zabývala znovu. Zastánci zdanění argumentují zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad daných zákonem o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, jak byl schválen navzdory obstrukcím levice v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS). Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím podle zákona a následně uzavřených smluv posílá. Novela by nebyla účinná zpětně. Církve by podle předkladatelů musely nově zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů. Generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl vnímá schválení novely jako vítězství populismu nad zdravým rozumem.

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Poslanci schválili zákon o právech Britů v ČR pro tvrdý brexit

Britové zřejmě budou mít v Česku až do konce příštího roku stejná práva, jako by byli dál občany Evropské unie. Vyplývá to z vládního návrhu zákona, který schválila zrychleně už v prvním čtení Sněmovna. Předloha ale bude účinná jen v případě takzvaného tvrdého brexitu, tedy pokud by Velká Británie odešla z unie bez dohody. Nyní zamíří k posouzení do Senátu. Británie má unii opustit 29. března. Bez zákona by se Britové v případě tvrdého brexitu ocitli v Česku ve stejném postavení jako cizinci ze zemí mimo Evropskou unii. Dotklo by se to podle ministerstva vnitra zhruba 5000 Britů působících na českém pracovním trhu. Celkem v Česku legálně pobývá kolem 8000 občanů Spojeného království.

Brexit ovlivní také život Čechů v Británii, podle různých odhadů jich tam žije 40.000 až 100.000. Poslanci se ptali zejména na to, zda Británie v souvislosti s českým zákonem přislíbila reciprocitu, tedy že se zachová stejně k českým občanům pobývajícím na ostrovech. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) řekl, že Česko se opírá o britský dokument z loňského prosince, který stanoví obrysy budoucího migračního systému a pro obyvatele Evropské unie pracuje s přechodným obdobím také do konce příštího roku.

OKD zahájilo výplatu odškodného pozůstalým po zemřelých hornících

Společnost OKD zahájila ve spolupráci s firmami Alpex a Polalpex vyplácení odškodného pozůstalým po hornících, kteří před Vánoci zahynuli při výbuchu metanu v Dole ČSM Sever ve Stonavě na Karvinsku. Manželky a nezaopatřené děti havířů dostanou jednorázové odškodnění ve výši 240.000 korun na osobu. ČTK to sdělil v tiskové zprávě mluvčí OKD Ivo Čelechovský. Při neštěstí, které se stalo loni 20. prosince, přišlo o život 13 horníků. Bylo mezi nimi 12 Poláků a jeden Čech. Vynést z dolu se zatím podařilo jen čtyři mrtvé, devět těl dosud zůstává pod zemí, protože zasažené místo je uzavřené a zatím se tam stále nelze dostat. Pozůstalí mají nárok také na úhradu přiměřených nákladů spojených s léčením nebo pohřbem.

Vládní rada: Nová strategie zařadí ČR mezi nejinovativnější země

Díky Inovační strategii ČR 2019-2030, kterou schválila vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), by se Česko mohlo zařadit mezi nejinovativnější země Evropy. Strategie obsahuje devět pilířů, na jejichž podobě panuje shoda napříč podnikatelskou, akademickou i vědeckou sférou. Na tiskové konferenci po zasedání RVVI to řekli předseda rady a premiér Andrej Babiš (ANO) a místopředseda RVVI Karel Havlíček. Nyní ČR ve výdajích na vědu mírně zaostává za evropským průměrem. Strategie klade důraz na financování a hodnocení výzkumu. Směřuje k cíli, aby Česko zvýšilo podíl výdajů na vědu a výzkum z HDP na 2,5 procenta k roku 2025 a na tři procenta v roce 2030.

Česko je nyní podle Karla Havlíčka velmi závislé na automobilovém průmyslu, který se v budoucnosti nebude zabývat pouze výrobou aut, ale také vytvářením řešení pro autonomní řízení automobilů. Dalším pilířem strategie je změna podpory patentové politiky, neboť ČR podle místopředsedy zaostává za nejvyspělejšími zeměmi světa v ochraně duševního vlastnictví. Bod týkající se digitalizace zčásti koresponduje s vládní strategií Digitální Česko. Podle Babiše má přispět k tomu, aby občané komunikovali se státem z domova či kanceláře a nemuseli chodit na úřady. Dokument se také zabývá podporou takzvaných inovačních řetězců, pokrývajících vše od základního výzkumu po výslednou inovaci a její návratnost zpět do vědy. Jeden z pilířů se zabývá též propagací země v zahraničí. Podle Havlíčka je nutné, aby ČR byla vnímána jako země technologických příležitostí a chytrých lidí.

Letový provoz nad Českem loni vzrostl na rekordních 912.000 letů

Letový provoz nad Českem byl v roce 2018 opět rekordní. Počet vzletů, přistání a přeletů letadel proti předchozímu roku vzrostl o 6,9 procenta na 912.815. Tuzemský vzdušný prostor tak každý den využilo průměrně 2500 letadel. ČTK to sdělilo Řízení letového provozu (ŘLP). Čeští dispečeři loni v létě převzali řízení části letů z Německa. které se zejména v letní sezoně 2018 potýkalo s kapacitními problémy. V provozních špičkách letní sezóny to denně znamenalo asi 400 letů, které svoji trať převedly do sousedních států, tedy i do České republiky.

Podle odhadů letělo v loňském roce v českém vzdušném prostoru při průměrné kapacitě 150 míst na jedno letadlo přes 135 milionů pasažérů. Na letecký provoz v Česku dohlíží v rámci ŘLP kolem 230 dispečerů.

Sněmovna kvůli EK posílila pozici ekologických organizací

Nevládní ekologické organizace zřejmě získají výslovné právo požádat o uložení nápravných nebo preventivních opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě. Změnu na nátlak Evropské komise přináší novela, kterou schválila Sněmovna. Novelu nyní dostane k projednání Senát. Pokud by novela nebyla přijata, Česku by od komise hrozila pokuta nejméně dvou milionů eur (zhruba 52 milionů korun). Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) odmítl obavy, že by změna rozšířila možnosti blokování výstavby, neboť zákon se vztahuje jen na realizované projekty. Podle poslance ODS Jana Zahradníka ale umožní účelově založeným ekologickým organizacím blokovat činnost firem, které by se jim znelíbily. Poslanec proto navrhoval omezit působnost zákona nikoli na jakékoli nevládní organizace, které se věnují ochraně přírody, ale jen na zavedené, které existují minimálně tři roky. Sněmovna to ale odmítla. V Česku podle ministra Brabce nebyl dosud zaznamenán žádný případ takové ekologické újmy, který by si vyžádal uložení nápravných opatření podle upravovaného zákona.

Arménie požádala o vydání synovce arménského exprezidenta

Arménie požádala Česko o vydání policejně hledaného Nareka Sargsjana, synovce bývalého arménského prezidenta a expremiéra Serže Sargsjana. "Až po předběžném šetření bude podán návrh na vyslovení přípustnosti, nebo nepřípustnosti vydání," sdělil ČTK mluvčí Městskému státnímu zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Státní zastupitelství zjišťuje například to, zda nemá Sargsjan udělenu mezinárodní ochranu, zda by nebyl vydáním nepřiměřeně postižen nebo zda jeho trestný čin není promlčený nebo není politický. Kriminalisté zadrželi sedmatřicetiletého Arménce v prosinci v bytě v Praze 5. Podle tiskové agentury Armenpress se po muži pátrá od července loňského roku kvůli ilegálnímu obstarávání a držení střelných zbraní a výbušnin a také kvůli obchodování s narkotiky.

Ve Špindlerově Mlýně po nárazu do stromu zemřela sáňkařka

Ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších v úterý večer zemřela zřejmě po nárazu do stromu čtyřicetiletá sáňkařka. Žena byla nalezena před 22:00 poblíž sáňkařské dráhy nedaleko stromu, do kterého pravděpodobně narazila. Pro ČTK to uvedl mluvčí krajské zdravotnické záchranné služby Ivo Novák. První resuscitaci ženě poskytli lidé na místě neštěstí, kterým radili operátoři záchranářů. Do příjezdu posádky záchranné služby z Vrchlabí v resuscitaci pokračovali záchranáři horské služby ze Špindlerova Mlýna. "Lékař pak zjistil, že sáňkařka utrpěla vážná zranění neslučitelná se životem a byl nucen konstatovat její úmrtí," uvedl Novák.

Na jižní Moravě umrzli od úterý do středečního rána čtyři lidé

V Jihomoravském kraji umrzli od úterka do středečního rána čtyři lidé. ČTK to řekl mluvčí policie David Chaloupka. Tři případy se staly v Brně, jeden v Břeclavi. Ve třech případech šlo nejspíše o bezdomovce. V Jihomoravském kraji jsou v posledních dnech teploty pod nulou, v noci na dnešek klesly až na minus 11 stupňů Celsia. Padesátiletý muž umrzl v noci na dnešek v chatce v Brně v lokalitě Červený kopec. V Horních Heršpicích zase v noci našli mrtvou třiašedesátiletou ženu pod mostem. O den dříve umrzl v Břeclavi opilý muž, který se vracel domů. Podle Chaloupky nebyl bezdomovec, ale bydlel v chatové oblasti. "Spadl do potoka, a než přišel domů, podchlazení bylo tak silné, že umrzl," řekl Chaloupka. Další obětí byl v úterý muž bez přístřeší, který zmrzl ve stanu.

V Praze za letošní zimu zemřelo šest lidí, u nichž smrt pravděpodobně způsobily nízké teploty. Podle mluvčí záchranářů to byli vesměs bezdomovci.

V Orlických horách se koná extrémní závod psích spřežení

V Orlických horách se koná extrémní závod psích spřežení Šediváčkův long. Podmínky jsou ideální. Třiadvacátého ročníku se účastní okolo 80 závodníků z několika zemí s asi 600 psy, řekl ředitel závodu Pavel Kučera. Nejdelší pětietapová trasa měří přes 300 kilometrů, kratší trasa 200 kilometrů a skládá se ze čtyř etap. Musheři dorazí do cíle v sobotu. Na hřebeni Orlických hor je kolem 120 centimetrů sněhu. Při minulých ročnících se pořadatelé mnohdy potýkali s jeho nedostatkem. Třeba v roce 2016 musela být trať závodu kvůli oblevě výrazně zkrácena, o dva roky dříve museli závodníci vyjet na trať na tréninkových kárách.

Šediváčkův long patří k nejtěžším závodům svého druhu ve střední Evropě, což je dané délkou trati a převýšením. "Třistakilometrová trasa má převýšení 9000 metrů a dvoustovka asi 7000 metrů," řekl ČTK Kučera. Také proto každoročně láká i mushery ze zahraničí. Kromě české musherské špičky se na start postavili i závodníci z Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálie, Nizozemska, Chorvatska, Maďarska, Polska a letos poprvé také ze Srbska. Závod, který vede z větší části po hřebenech Orlických hor, je pojmenován po severském psu, kterého zastřelil myslivec před startem prvního ročníku závodu.

Sport

Tenistka Karolína Plíšková odvrátila v utkání se Serenou Williamsovou čtyři mečboly a americkou hvězdu porazila ve čtvrtfinále grandslamového Australian Open 6:4, 4:6, 7:5. Ve svém prvním semifinále v Melbourne se střetne s loňskou vítězkou US Open Naomi Ósakaovou z Japonska. Petra Kvitová i Karolína Plíšková budou ve čtvrtek v Melbourne usilovat o postup do finále Australian Open.

Překvapivá "jízda" tenistek Markéry Vondroušové a Barbory Strýcové pavoukem čtyřhry na Australian Open skončila v semifinále. Narychlo složený český pár podlehl v Melbourne v boji o finále australsko-čínské dvojici Samantha Stosurová, Čang Šuaj 5:7, 6:4, a 5:7. O kolo dříve Stosurová a Čang Šuaj vyřadily nejvýše nasazený pár Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková.

Lyžař Michal Novák vybojoval na mistrovství světa kategorie do 23 let stříbrnou medaili v běhu na 15 kilometrů volně. Ve finském Lahti nestačil jen na Francouze Julese Lapierrea, který zvítězil suverénně s téměř půlminutovým náskokem. Český reprezentant udržel druhé místo o dvě desetiny sekundy před Rusem Ivanem Jakimuškinem, který startoval po něm a v závěru na Novákovu pozici útočil. Novák navázal na svou starší sestru Petru, která před třemi roky v rumunském Rašnově získala ve třiadvacítkách bronz na trati 10 km klasicky. Pro Nováka je stříbrná medaile z Lahti největším úspěchem v dosavadní kariéře.

Krasobruslařka Eliška Březinová je na mistrovství Evropy po krátkém programu dvanáctá a útočí na své maximum, kterým je právě dvanácté místo z loňského roku. Od elitní desítky na šampionátu v Minsku českou krasobruslařku dělí 2,21 bodu. Díky bezchybnému krátkému programu vede olympijská vítězka Alina Zagitovová.

Počasí

Zataženo až oblačno, místy slabé sněžení. Nejvyšší teploty -5 až -1 °C, v 1000 m na horách kolem -6 °C.

23-01-2019