Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

31-01-2019

ČR loni z rozpočtu EU získala o 45 miliard víc, než do něj odvedla

Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 45,3 miliardy Kč více, než do něj odvedla. Informovalo o tom ministerstvo financí. Předloni tzv. čistá pozice ČR činila 56 miliard Kč. Snížení čisté pozice je podle ministerstva způsobeno jednak rostoucími odvody ČR do rozpočtu EU, jednak i tím, že nárůst čerpání peněz z fondů EU za programové období 2014 až 2020 nevykompenzoval pokles příjmů z rozpočtu EU za uzavírané programové období 2007 až 2013. "Současně je však zapotřebí zdůraznit, že se všem operačním programům podařilo do konce roku 2018 využít veškeré prostředky, které bylo v souladu s pravidlem pro zrušení závazku (tzv. pravidlo n+3) potřeba vyčerpat, a ČR tak o žádné prostředky nepřišla," uvedlo MF.

ČNB: Dluhy českých domácností stouply v prosinci na 1,651 bilionu

Dluhy domácností u bank a družstevních záložen stouply loni v prosinci proti předchozímu měsíci o 5,1 miliardy korun na 1,651 bilionu Kč. Meziročně bylo zadlužení domácností vyšší o 115,5 miliardy korun. Dluhy firem v posledním měsíci loňského roku se snížily ve srovnání s listopadem o 22,2 miliardy na 1,097 bilionu Kč. Meziročně však byly vyšší o 61,3 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Dluhy tuzemských domácností rostou nepřetržitě od února 2016, přičemž nejvíce peněz si lidé půjčují na bydlení.

Výročí vstupu do NATO připomene v březnu velká slavnost na Hradě

Výročí 20 let od vstupu České republiky do NATO připomene 12. března velká slavnost na Pražském hradě. Zúčastní se jí prezidenti Polska, Slovenska a Maďarska. Zástupci Polska a Maďarska tak oslaví výročí vstupu své země do NATO v Praze. Přijedou také ministři zahraničí z evropských zemí nebo bývalí čelní představitelé aliance a ministerstev obrany členských zemí. ČTK to řekl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák.

Česká republika se stala členem NATO 12. března 1999 společně s Maďarskem a Polskem. Do Severoatlantické aliance vstoupily jako první země z bývalého tzv. východního bloku. Pozvánku ke vstupu dostaly na aliančním summitu v Madridu v roce 1997.

Praha souhlasí se stavbou úřednické čtvrti v Letňanech, chce za to zaplatit okruh

Hlavní město poskytne státu pozemky v Praze-Letňanech pro vybudování areálu pro 10.000 státních úředníků, kam se přesune ministerstvo pro místní rozvoj a desítky dalších státních složek. Na pozemcích má vzniknout také nová nemocnice a byty. Praha za to chce výměnou zaplatit dokončení městského okruhu za 60 miliard korun, odprodat kasárny v Karlíně a převést budovy Nemocnice Na Bulovce, ze které chce vybudovat byty. Informoval o tom premiér Andrej Babiš (ANO) a zástupci metropole. Vláda do 14 dnů pošle městu konkrétní nabídku. Zatím není jasné, jak konkrétně by se výměna měla uskutečnit. Město podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) zatím ani neobdrželo seznam nemovitostí, kterých by se přesun úředníků měl týkat. Šéfka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu uvedla, že dohromady se má transakce týkat 115 budov, z nichž 90 se má vyprázdnit a do zbytku se přesunou zaměstnanci z jiných úřadů. Historicky cenné objekty, jako je Nosticův palác, si stát nechá, zbytek chce prodat.

Odvolací soud potvrdil vinu v kauze zmanipulovaných losování veřejných zakázek

Odvolací soud potvrdil podmíněné tresty pro 13 obžalovaných v případu zmanipulovaných losování veřejných zakázek. Několika obviněným ale zrušil nebo snížil původně uložené peněžité tresty. Rozhodnutí je pravomocné. Skupina v roce 2011 podle soudu zmanipulovala nebo se pokusila zmanipulovat 11 veřejných zakázek, které byly financované z evropských a státních dotací. Podle obžaloby tak způsobila škodu přes 33 milionů korun.

Zadávání tendrů skupina ovlivňovala upraveným počítačovým programem tak, aby je získaly předem určené společnosti. Nejvyšší peněžité tresty dostali Tomáš Kraus a Roman Krist. První z jmenovaných losování zařizoval a druhý ho přímo prováděl. Oba mají zaplatit 3,7 milionu korun. Mezi odsouzenými je i podnikatelka Ivana Salačová, která figuruje jako spolupracující obviněná v kauze bývalého hejtmana Davida Ratha.

Příspěvky na domácí péči o lidi s postižením se zvýší

Příspěvek na domácí péči o lidi s nejtěžším postižením se zvýší o 6000 korun na 19.200 korun měsíčně. Obdobně vzroste příspěvek na péči o těžce postižené o 4000 korun na 12.800 až 13.900 korun měsíčně podle věku. Senát to schválil takřka jednomyslně v novele o sociálních službách, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Zvýšení má státní rozpočet stát 4,7 miliardy korun ročně, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na to slíbila použít úspory na dávkách v hmotné nouzi. Celkové náklady při současné výši příspěvků jsou zhruba 24,3 miliardy korun.

ČEZ prověřuje možnost provozu starých bloků Dukovan do roku 2045

Společnost ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků Jaderné elektrárny Dukovany (EDU) přibližně do roku 2045, zatímco dosavadní strategie počítá s jejich odstavováním okolo roku 2035. Prodloužení firma zvažuje kvůli zajištění kontinuity výroby elektřiny v této lokalitě do spuštění nového jaderného zdroje, řekl dnes novinářům ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský. ČEZ připravuje v Dukovanech stavbu jednoho až dvou nových jaderných bloků, konečné rozhodnutí o termínech výstavby ale zatím nepadlo.

Jaderná elektrárna Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Její první blok je v provozu od roku 1985.

Cena pohonných hmot v Česku dál klesá

Pohonné hmoty v Česku dál zlevňují. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny benzinu a nafty dlouhodobě sleduje. Průměrná cena benzinu v posledním týdnu klesla o 17 haléřů, a to na 30,67 koruny za litr. Nafta zlevnila o 15 haléřů na 31,11 koruny na litr. Nejvíc zaplatí řidiči v Praze. Naopak nejlevnější benzin je v Ústeckém kraji, naftu řidiči nejlevněji tankují na jihu Čech. Ceny pohonných hmot v Česku klesají už 12 týdnů. Analytici podobný pokles cen očekávali, podle nich bude trend pokračovat i nadále.

Budvar měl loni nejvyšší tržby v historii, 2,569 miliardy Kč

Budějovický Budvar loni meziročně zvýšil výstav piva o 3,6 procenta na 1,602 milionu hektolitrů. Tržby loni meziročně stouply o 7,3 procenta na 2,569 miliardy Kč, byly nejvyšší v historii firmy. ČTK to řekl mluvčí Budvaru Petr Samec. Zisk zatím Budvar nezveřejnil. Kompletní ekonomické výsledky zveřejní Budějovický Budvar po ukončení auditu v závěru prvního pololetí 2019. Výstav 1,602 milionu hektolitrů je druhý nejvyšší objem piva za 123 let existence podniku. Tahounem loňského růstu byly ležáky, jejichž prodej vzrostl meziročně o sedm procent.

Letos plánuje Budvar stavbu budovy pro třetí stáčírnu lahví a nové oddělení hlavního kvašení. Jak již dříve uvedlo vedení národního podniku, až dokončí rozvojové investice za dvě miliardy, chce Budvar modernizovat starší provozy, investovat do automatizace, zvažuje i novou linku na plechovky.

ČNB vystavuje na Hradě unikátní stomilionovou minci

Druhou největší zlatou minci na světě představila na Pražském hradě Česká národní banka. Nechala ji vyrobit jako symbol oslav 100. výročí vzniku československé koruny. Od pátku minci v nominální hodnotě 100 milionů korun uvidí návštěvníci výstavy v Císařské konírně. Zlatá mince o průměru 53,5 centimetru a s hmotností 130 kilogramů je ozdobou výstavy, která stoletý vývoj československých a českých platidel představuje. Je největší a nejdražší mincí, kterou kdy centrální banka vydala. Vznikala v jablonecké mincovně a částečně v zahraničí podle návrhu Vladimíra Oppla, který komise vybrala ze 14 přihlášených návrhů. Autor na lícní straně zdůraznil zrod československé měny kolkem z roku 1919, současnost prezentuje logo ČNB. Dominantou rubové stany návrhu je monumentální český lev a motiv nejznámější československé mince z roku 1922.

ČNB připravila ke 100. výročí vzniku československé měny, které připadá na konec února, mnoho akcí včetně emise první pamětní bankovky. Ústředním bodem oslav je výstava na Hradě.

Mezi významné dny v kalendáři přibude Památný den sokolstva, schválil to Senát

Senát uzákonil 8. říjen Památným dnem sokolstva. Schválil poslaneckou novelu o státních svátcích, která toto datum řadí mezi významné české dny. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Sokolská organizace byla založena v roce 1862, patří tak k nejstarším spolkům v České republice. Během 150leté existence zasáhl Sokol významnou měrou do dějin českého národa a přímo se podílel na formování české národní identity a spoluutvářel samostatný československý stát, zdůvodnili návrh předkladatelé v čele s Václavem Klausem ml. (ODS).

Datum 8. října se vztahuje podle zdůvodnění k protektorátnímu roku 1941. V tento den nacisté Sokol rozpustili. V noci na 8. října gestapo pozatýkalo kolem 1500 sokolských činovníků.

Senátoři taky schválili doplnění názvu svátku 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii se bude znovu připomínat i jako Mezinárodní den studentstva.

V Jizerských horách začnou rozmisťovat cedule na ochranu tetřívka

V Jizerských horách budou žluté cedule upozorňující na výskyt kriticky ohroženého tetřívka obecného. Rozmisťovat je začnou od příštího týdne pracovníci správy chráněné krajinné oblasti ve spolupráci s Lesy ČR. V tiskové zprávě o tom informovala Kamila Madejová z liberecké pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Stejné cedule začali ochránci přírody na konci minulého roku rozmisťovat i v Krkonoších, v obou horách by mělo být dohromady zhruba 100 cedulí.

Rozmisťování cedulí je součástí kampaně, jak tento druh hrabavého ptáka v ČR zachovat. V Jizerských horách byla před 20 lety takřka stovka tokajících kohoutků, v současné době jen okolo 30. V Krkonoších od roku 2001 počet samců klesl ze 135 na 74. Ochránci přírody se obávají, že bude-li tento trend pokračovat, tetřívci vymizí z obou hor někdy mezi roky 2030 a 2040.

Brno začíná připravovat festival k LOH v Tokiu v roce 2020

Vedení Brna začne jednat s Českým olympijským výborem o uspořádání olympijského festivalu v roce 2020. Otevřený má být v době Letních olympijských her v Tokiu. Magistrát očekává, že na zajištění festivalu přispěje deseti miliony korun.

Brno chce navázat na úspěch loňského zimního festivalu na výstavišti, který probíhal při ZOH v Pchjongčchangu. Park za dobu trvání navštívilo na 150 000 návštěvníků a dostavilo se na něj přes 100 známých sportovců.

České tenisty čeká zápas o postup na finálový turnaj Davis Cupu

České tenisty čeká zápas o postup na finálový turnaj Davisova poháru, na kterém se v listopadu v Madridu utkají výběry z 18 zemí světa. V prvním duelu podle nového formátu tradiční mužské týmové soutěže se utkají v pátek a v sobotu v Ostravě s Nizozemskem. Tomu budou chtít vrátit rok a půl starou porážku z baráže, po níž podruhé v historii sestoupili ze Světové skupiny. Tentokrát budou mít výhodu domácího prostředí a volby povrchu. V týmové soutěži se musejí Češi obejít bez Tomáše Berdycha, který už dříve ohlásil konec daviscupové kariéry. Kapitán Navrátil chce omladit sestavu, proto povolal juniory Tomáše Macháče a Jiřího Lehečku. Možná některého z nich do hry nasadí v sobotu.

Počasí v pátek

Zataženo až oblačno, ojediněle i polojasno. Místy slabé sněžení, večer postupně ojediněle slabý déšť. Nejvyšší teploty 1 až 5 °C, a na horách kolem -2 °C, na Šumavě, v Jeseníkách a v Beskydech kolem +3 stupňů Celsia.

Východní Čechy, Moravu a Slezsko zasáhne v pátek odpoledne silný vítr a bude foukat do sobotního odpoledne, kdy zeslábne. V nárazech dosáhne rychlosti až 90 kilometrů v hodině, v Beskydech a Jeseníkách bude ještě silnější, v poryvech bude mít kolem 110 kilometrů v hodině, což odpovídá síle vichřice. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav.

31-01-2019