Denní souhrn zpráv

Leteckou záchrannou službu mají i dále provozovat i soukromníci

Leteckou záchrannou službu by měli i po roce 2020 zajišťovat kromě policie a armády také soukromníci, schválila vláda. Ustoupila tak od původního plánu, že bude vrtulníky provozovat státní podnik, který schválil v září 2017 tehdejší kabinet ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Důvodem jsou vysoké počáteční náklady na technologie i potřeba 30 pilotů, které by nestihla vyškolit. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se na řešení shodly i Asociace krajů a Asociace zdravotnických záchranných služeb. V ČR připadá na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1,055.000 obyvatel, v Rakousku 343.000 obyvatel a v Polsku 2,226.000 lidí.

Teď letecká záchranná služba vzlétá z deseti základen. V Plzni a v jihočeské Bechyni ji provozuje armáda, v Praze a v Brně policie. Šest zbývajících mají na starosti do konce roku 2020 tři soukromé firmy. Premiéra Andreje Babiše (ANO) mrzí, že leteckou záchrannou službu nebude stát provozovat. "My jsme to řešili s panem ministrem (Vojtěchem), byli jsme i na ministerstvu financí. Ale nejsou piloti, není to v investičním plánu, je to všechno složité, takže stát bohužel není firma, a proto se nemůže chovat logicky jako firma," řekl.

Analytici: Českou ekonomiku loni táhla spotřeba domácností

Spotřeba domácností byla loni hlavním tahounem české ekonomiky, shodují se analytici. K růstu nákupů v obchodech podle nich přispívá především vysoká spotřebitelská důvěra podporovaná rekordní zaměstnaností a solidním růstem mezd. Tržby v maloobchodě bez aut se loni zvýšily meziročně o 4,8 procenta, rostly tak pátý rok za sebou. V letošním roce podle analytiků tempo růstu poleví, ale i nadále zůstane na velmi silné úrovni. "Jde o solidní výsledek, který však poprvé od roku 2014 nepřekonal hranici pěti procent. To potvrzuje, že ekonomika jako celek má svůj vrchol za sebou," uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Přesto v rámci zemí Evropské unie patří dynamika maloobchodních tržeb v ČR mezi ty vyšší. Ve srovnání s průměrem 28 zemí EU je více než dvojnásobná, což podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera souvisí s příznivým růstem zaměstnanosti a mezd v tuzemské ekonomie v posledních letech. Letos bude podle analytiků růst maloobchodu zpomalovat. "Přesto náraz nebude tak výrazný jako u stavebnictví nebo průmyslu. Díky nizoučké nezaměstnanosti a silnému růstu reálných mezd bude zpomalování růstu maloobchodu pozvolné," míní Jiří Cihlář z Next Finance. Podle Petra Dufka z ČSOB se tak spotřeba nejspíše opět stane tím hlavním motorem poptávky pohánějící ekonomický růst.

Europoslanci Telička a Ježek zakládají nové politické hnutí Hlas

Europoslanci Pavel Telička a Petr Ježek, kteří byli v roce 2014 zvoleni za ANO, zakládají politické hnutí Hlas. Chtějí s ním kandidovat v květových volbách do Evropského parlamentu i působit na domácí politické scéně, řekl Telička na tiskové konferenci. Hnutí má být proevropské, hájit principy liberální demokracie a prosazovat moderní ekonomiku, dodal. Telička před pěti lety vedl kandidátku ANO do Evropského parlamentu, Ježek byl na druhém místě. Oba se do velké míry podíleli na programu ANO pro evropské volby. Telička později působil i jako expert ANO na zahraniční politiku, přestože nebyl členem hnutí. Oba se s ANO rozešli kvůli odlišným názorům s předsedou hnutí Andrejem Babišem na evropskou i tuzemskou politiku.

Babiš řekl, že se jeho právníci odvolali proti rozhodnutí Černošic

Právníci premiéra Andreje Babiše (ANO) podali odvolání proti rozhodnutí černošického úřadu v kauze střetu zájmů. Babiš to řekl novinářům. Postup svých právních zástupců nechtěl blíž komentovat. Zopakoval, že případ vnímá jako pokus vytlačit ho z politiky. Babiš čelí podezření, že stále ovládá média, která spadají pod holding Agrofert. Městský úřad v Černošicích u Prahy vydal rozhodnutí kvůli údajnému přestupku proti zákonu o střetu zájmů před dvěma týdny. Výsledek nezveřejnil. Z Babišovy následné reakce bylo zřejmé, že stanovisko bylo v jeho neprospěch. Premiér se hájí tím, že holding vložil do svěřenského fondu. Tvrdí, že tak splnil povinnosti, které ukládá zákon o střetu zájmů.

Podnět černošické radnici odeslala organizace Transparency International ČR (TI ČR), podle níž Babiš holding Agrofert ovládá i po převedení do svěřenských fondů a vlastnictvím médií porušuje zákon. Radnice v Černošicích je úřadem s rozšířenou působností pro Průhonice, v nichž premiér žije.

Autobusoví dopravci vypověděli hradeckému kraji k 31.3. smlouvy

Osm z jedenácti autobusových dopravců vypovědělo Královéhradeckému kraji k 31. březnu smlouvy na zajištění dotované autobusové dopravy v kraji. Představuje to 97 procent dopravy, kterou si kraj objednává. Dopravci vypovězení smluv zdůvodnili vyššími náklady, především na mzdy. ČTK to řekl náměstek hejtmana pro dopravu Martin Červíček (ODS). Pokud se kraj s dopravci nedohodne na nových smlouvách, hrozí od 1. dubna zastavení drtivé většiny dotované linkové dopravy v kraji. Kraj nyní s dopravci jedná o uzavření nových smluv od 1. dubna tak, aby autobusová doprava v kraji plynule pokračovala. Situaci, že by autobusy 1. dubna nevyjely, si Červíček nedokáže představit. Nové smlouvy by platily do doby, než je nahradí smlouvy vzešlé z nyní běžícího osmimiliardového tendru na zajištění dotované autobusové dopravy od roku 2020 na deset let.

Pachatelé loni odpracovali 909.000 hodin obecně prospěšných prací

Pachatelé trestných činů odsouzení k obecně prospěšným pracím (OPP) loni odpracovali 908.696 hodin. K milionu se počet odpracovaných hodin blížil i v předchozím roce. Náměstek Probační a mediační služby Marek Tkáč na tiskové konferenci uvedl, že v posledních letech sice soudy tento trest ukládají méně často než dříve, bývá ale lépe šitý na míru konkrétním pachatelům, takže ho úspěšně dokončí více odsouzených. Trest se ukládá ve výměře 50 až 300 hodin, a pokud je pachatel do roka neodpracuje, soud mu trest přemění na domácí nebo klasické vězení, případně na peněžitý trest.

Obecně prospěšné práce byly v Česku donedávna nejvíce využívaným alternativním trestem, nyní jsou na druhém místě za dohledem probačního úředníka. Loni soudy uložily 6195 OPP. Nejčastěji tento trest dostávají pachatelé krádeží. Následují lidé, kteří maří výkon úředního rozhodnutí, a neplatiči výživného. Trest nelze použít u trestných činů, u nichž horní hranice sazby převyšuje pět let.

Tramvaje na Václavském náměstí spojí odlehlejší části Prahy

Pokud se vrátí tramvaje na Václavské náměstí, mohly by vzniknout tramvajové linky spojující Anděl s Vinohradskou třídou a náměstí Republiky s Vršovicemi. Na veřejné debatě Sdružení Nového Města pražského to řekl Martin Šubrt z organizace Ropid, která plánuje pražskou MHD. Návrat tramvají již schválilo vedení města. Dopravní podnik (DPP) vybere do konce dubna projektanta tratě. Podle dřívějších vyjádření vedení Prahy by mohla být hotova do čtyř let.

Podle Šubrta by trať na Václavském náměstí nebyla přeplněna tramvajemi. Jezdily by tudy pravděpodobně tři standardní tramvajové linky. Množství vozů by odpovídalo ani ne polovině počtu tramvají projíždějících nyní Vodičkovou a Jindřišskou ulicí přes střed náměstí. Nová trať podle Šubrta nejen urychlí cestování, ale také pomůže při výlukách nebo nehodách. V horní části má vzniknout nová zastávka.

Připravuje se rekonstrukce Masarykova nádraží za 2,4 mld. Kč

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) připravuje kompletní rekonstrukci Masarykova nádraží v Praze za 2,4 miliardy korun. Informace serveru E15.cz potvrdil ČTK mluvčí organizace Marek Illiaš. Modernizace by měla začít v roce 2022. Nádraží by se mělo stát pražským dopravním uzlem s napojením na letiště, v jeho okolí se zároveň připravuje stavba administrativní čtvrti. Díky rekonstrukci by se měla zvýšit rychlost vlaků odjíždějících z nádraží. Masarykovo nádraží z roku 1845 je nejstarším velkým železničním nádražím v hlavním městě. Vedle opravy samotného nádraží čeká v nejbližších letech zásadní proměna jeho okolí. Investiční společnost Penta Real Estate, která odkoupila pozemky od SŽDC v roce 2016 za 235 milionů korun, tu plánuje postavit za 6,5 miliardy korun administrativní čtvrť s obchody a restauracemi a rovněž park podle projektu studia zesnulé britské architektky Zahy Hadidové.

Bulovka otevírá centrum, v němž ženy porodí s porodní asistentkou

Pražská Nemocnice Na Bulovce zahájí v pátek provoz prvního Centra porodní asistence v Česku. O budoucí matky se v něm budou starat a porody povedou porodní asistentky. Novinářům nové centrum představilo vedení nemocnice. Ministerstvo zdravotnictví chce podle svého šéfa Adama Vojtěcha (ANO) vznik stejných center podporovat i v dalších nemocnicích. Některé ženy v Česku si přejí rodit doma, ne v nemocnicích. Dvě Češky se kvůli tomu obrátily i na štrasburský soud pro lidská práva. Po změnách v porodnictví volaly ženské organizace. Řada lékařů porody doma odmítá. Poukazuje na možné komplikace a ohrožení matky i dítěte.

Centrum na Bulovce má sloužit jako vzor pro ostatní nemocnice. Ministr Vojtěch uvedl, že ministerstvo chce podporovat vznik těchto zařízení s porodními asistentkami v nemocnicích, ne budování samostatných porodních domů. "Naším cílem je vytvořit modelové centrum, které ukáže možnosti, jak můžeme české porodnictví rozvíjet a kultivovat při zachování vysoké odbornosti a absolutní bezpečnosti pro rodící ženy," uvedl přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Nemocnice Na Bulovce Michal Zikán.

Náklady na kontrolu padělků lékárníci vyčíslili na 640 milionů Kč

Náklady lékáren spojené s kontrolou léků v souvislosti s takzvanou protipadělkovou směrnicí vyčíslila lékárnická komora s pomocí znalecké firmy na 640 milionů korun za první rok, asi polovinu výdajů ponesou nemocniční lékárny. Největší část budou tvořit náklady na práci, dále musely lékárny pořídit nové čtečky. Novinářům to řekl prezident České lékárnické komory (ČLnK) Lubomír Chudoba. Od 9. února budou mít farmaceutické firmy podle nařízení EU povinnost označit každý vyrobený lék speciálním kódem a přelepkou proti otevření. Zároveň data o každém balení nahraje do centrálního úložiště. Lékárník pak před vydáním ověří, že krabička nebyla otevřena a že kód je nahraný v úložišti.

"Prodloužení času znamená nutnost skenovat každou krabičku. Dříve stačilo vybrat jeden čárový kód z vícenásobného balení a zapsat počet," uvedl nemocniční lékárník z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Martin Šimíček. Ve veřejných lékárnách to podle něj bude znamenat vzít balení léku do rukou asi 2,5krát častěji, v nemocnici až čtyřikrát. Z 42 balení náhodně vybraných léků na předpis se podle Šimíčka před týdnem podařilo ověřit v pořádku jen 27. U ostatních systém hlásil chybu. Pokud by měl lékárník postupovat striktně podle směrnice, nesměl by lék pacientovi vydat a musel by problém ohlásit výrobci. Ministerstvo zdravotnictví na pondělní tiskové konferenci deklarovalo, že to do konce letošního roku lékárníci dělat nemusí a lék mohou pacientovi vydat. "Pokud mají jistotu, že lék odebírají od ověřeného distributora," řekl ministr Adam Vojtěch (za ANO). Výrobci ale mají být pokutováni za nenahrané kódy hned od počátku. "Jsem rád, že pan ministr pochopil a dal na vědomí veřejnosti, že směrnice není připravená," uvedl prezident ČLnK. Lékárníci namítají, že na ně stát klade čím dál víc povinností, které jim ale finančně nekompenzuje.

ÚS: Soud musí neprodleně rozhodnout o úhradách léčebného konopí

Městský soud v Praze musí neprodleně rozhodnout v případu pacientky, která se soudí s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) o úhradu léčebného konopí. Svým rozhodnutím to soudu uložil Ústavní soud, který ho zároveň vyzval, aby nepokračoval v průtazích řízení. "Městský soud v Praze za celý loňský rok, kdy k němu stěžovatelka podala druhou správní žalobu, vyřešil pouze otázku místní příslušnosti, řízení nařídil až poté, co se na něj obrátil Ústavní soud s žádostí o zprávu stavu řízení," uvedl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Případ se týká ženy, která trpí roztroušenou sklerózou, její stav je velmi vážný a je odkázána na péči jiných. Ačkoli vyzkoušela řadu léčebných prostředků, od bolesti jí ulevuje pouze léčebné konopí podávané formou inhalace. Tato léčba však není hrazena z veřejného zdravotního pojištění a pacientka na léčbu měsíčně vynakládá desítky tisíc korun z vlastních zdrojů.

V květnu 2016 žena požádala VZP, aby tuto léčba hradila, ta však žádost zamítla a spor řešil pražský městský soud, který rozhodnutí pojišťovny zrušil a věc jí vrátil k opětovnému posouzení. VZP žádost znovu zamítla a pacientka podala další žalobu k Městskému soudu v Praze. Poté, co se po celý rok 2018 v případu nic nedělo, podala také stížnost k Ústavnímu soudu. Léčebné konopí legislativa povolila v roce 2013, prvních několik let ale nebylo příliš dostupné. Nyní se mohou pacienti dostat díky lékařskému předpisu k levnějšímu českému a dražšímu zahraničnímu konopí. Podle dotazníku mezi lékaři, kteří konopí předepisují, asi 63 procent z těch, kdo léčbu ukončili, skončilo z finančních důvodů.

Muzeum ukazuje historii výroby cukru, chloubou je metrová kostka

Již od roku 2010 proudí tisícovky návštěvníků do muzea cukru, lihu a řepařství v Dobrovici na Mladoboleslavsku. Muzeum se snaží ukázat historii výroby cukru a lihu a také způsob pěstování cukrové řepy a třtiny. Ročně muzeum navštíví zhruba 16.000 lidí, řekla ČTK ředitelka obecně prospěšné společnosti Dobrovická muzea Ludmila Radková. V expozici má muzeum i pětikilový krystal sacharózy, který je největší v České republice. Podle Radkově rostl více než jeden rok v přesyceném cukerném roztoku. Chloubou muzea je pak obří cukrová kostka o hraně jeden metr.

Počasí

Polojasno až jasno, zpočátku místy mrznoucí mlhy. Nejvyšší teploty -2 až +2 °C, v 1000 m na horách kolem -2 °C.

Na šumavské Jezerní slati poblíž Kvildy na Prachaticku klesla teplota v noci na úterý na minus 33,3 stupně Celsia. Jedná se o historicky nejnižší teplotu v daném místě pro tento den.