Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

01-07-2019

Schodek rozpočtu ke konci června klesl na 20,7 miliardy

Schodek státního rozpočtu klesl ke konci června na 20 miliard a 700 milionů korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. V květnu byl přitom schodek výrazně vyšší - skoro 51 miliard. Za poklesem deficitu je podle resortu financí vyrovnání příjmů a výdajů státu. Pro letošní rok má vláda schválený rozpočet 40 miliard. Loni v červnu skončilo hospodaření státu ve schodku necelých 6 miliard korun.

Babiš chce kvůli protažení summitu EU odložit schůzku s prezidentem

Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO chce kvůli protažení summitu Evropské unie dojednat odložení úterní schůzky s prezidentem Milošem Zemanem. Pokud se mu to nepodaří, odletí z Bruselu před koncem jednání. Premiér to řekl na tiskové konferenci v Bruselu. S prezidentem se má sejít na lánském zámku kvůli sporu o výměnu ministra kultury Antonína Staňka z ČSSD. Zeman ho už měsíc odmítá odvolat z funkce. Premiér chce prezidenta přesvědčit, aby návrh na odvolání Staňka přijal. Jednání se má zúčastnit i předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Ten uvedl, že úterní schůzka na zámku v Lánech je zásadní pro další vývoj ve vládě.

Sociální demokracie požaduje, aby Antonína Staňka v čele ministerstva kultury nahradil místopředseda strany Michal Šmarda. Prezident odmítl Staňkovu demisi přijmout a dosud nevyhověl ani návrhu na jeho odvolání, které mu na konci května poslal předseda vlády. ČSSD označila výměnu na postu ministra kultury za jednu z podmínek pokračování svého působení ve vládě. Jako jednu z možností uspíšení řešení zmiňovali zástupci ČSSD i podání kompetenční žaloby na prezidenta, Babiš však takovou variantu odmítá. Zeman minulý týden řekl, že za 30 let v politice nepřijal jediné ultimátum ani vydírání a vždy je pokládal za drzost.

Náklady na české předsednictví EU by měly dosáhnout 1,23 miliardy

Náklady na české předsednictví Evropské unie ve druhém pololetí 2022 by měly dosáhnout 1,23 miliardy korun. Uvádí to návrh rozpočtu pro předsednictví, který úřad vlády vložil do meziresortního připomínkového řízení. Jednotlivá ministerstva se mohou k dokumentu vyjadřovat do 22. července. Premiér Andrej Babiš (ANO) v květnu uvedl, že by za přiměřené náklady na předsednictví považoval 1,3 miliardy korun, původní návrh byl podle něj dvojnásobný. Největší část nákladů, 574,3 milionu korun, připadá na zajištění akcí, které bude Česko během svého předsednictví pořádat. Ve druhém pololetí 2022 by se mělo kromě akcí pořádaných pravidelně v Bruselu uskutečnit na českém území jedno setkání šéfů států a vlád unijních zemí. Vedle toho bude Česko hostit 14 ministerských jednání, konference české vlády se zástupci Evropské komise a Evropského parlamentu a na 250 neformálních pracovních jednání. Předsednictví a pořádání s ním spojených akcí si vyžádá i přijetí nových zaměstnanců na dobu určitou. Podle navrhovaného materiálu by jich mělo být 200. Personální náklady dosáhnou 466,3 milionu korun a budou druhou nejvýznamnější položkou celkového rozpočtu předsednictví. Mezi další položky patří například náklady na komunikaci spojenou s předsednictvím, stomilionová rozpočtová rezerva, která bude určena pro úhrady neočekávaných výdajů.

Podmínky ve zpracovatelském sektoru se v ČR v červnu výrazně zhoršily

V Česku se v červnu výrazně zhoršily podmínky ve zpracovatelském sektoru. A to zejména kvůli rychlejšímu snížení ve výrobě. Informovala o tom společnost IHS Markit. Index PMI klesl na necelých 46 bodů. To je nejnižší výsledek od července roku 2009. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby.

ČNB varuje: Na Moravě jsou v oběhu padělané pětistovky a tisícovky

Česká národní banka varuje před padělanými bankovkami. V oběhu jsou podle centrální banky na Moravě. Jde o bankovky v hodně pět set a tisíc korun. Podle České národní banky mají ochranný proužek vytvořený z nalepených kousků pravého ochranného proužku menších bankovek. Chybí na nich ale vodoznak a opticky proměnlivý prvek nemění svoji barvu. Obrazce taky nejsou vytvořené liniemi, ale inkoustovými kapkami. Česká národní banka padělky hodnotí jako nepříliš kvalitní, přesto se ale můžou šířit do dalších regionů a jejich počet může narůstat.

Ostravská huť má nového majitele, řízení podniku převzala Liberty Steel

Skupina Arcelor-Mittal indického miliardáře Lakšmího Mittala dokončila prodej huti skupině Liberty Steel z globálního koncernu GFG Alliance britského podnikatele s indickými kořeny Sanjeeva Gupty. Informaci oznámila mluvčí ostravské huti Barbora Černá Dvořáková. Ostravská huť a všechny její dceřinné společnosti se tak nově přejmenují na Liberty Ostrava. Výroba oceli v huti bude dál pokračovat. Odboráři ostravské huti mají z převzetí firmy novým vlastníkem menší obavy než na začátku prodeje. Mají s Liberty téměř hotovou dohodu o budoucnosti.

ArcelorMittal Ostrava (po zápisu do obchodního rejstříku Liberty Ostrava) vyrábí ocel pro stavebnictví a strojírenství, je mimo jiné tuzemským lídrem ve výrobě silničních svodidel a trubek. Kromě českého trhu dodává své výrobky do více než 40 zemí. Kapacita výroby podniku je 3,6 milionu tun oceli, v současnosti vyrábí ročně 2,2 milionu tun. I s dceřinými společnostmi má 6300 zaměstnanců.

Největší česká mlékárna Madeta přišla o dodávky stovek tisíc litrů mléka denně

Největší česká mlékárna Madeta nemá dost mléka na výrobu svých produktů. Od července přišla o dodávky 200 tisíc litrů mléka denně z Mlékařského a hospodářského družstva JIH. Družstvo bude víc dodávat do Německa. Madeta si zatím už zajistila 75 tisíc litrů mléka denně od firmy Interlacto a dalších farmářů ze střední a jižní Moravy. Zbytek chybějícího mléka by chtěla firma podle jejího generální ředitele Milana Teplého zajistit do srpna. Díky omezenému množství hlavní suroviny podle něj Madeta vyrobí méně trvanlivého mléka.

Krušnohorské hornické památky by se mohly dostat na seznam UNESCO

Česká republika usiluje o další zápis na seznam světového dědictví UNESCO. Podle společného návrhu Česka a Německa by se mezi hmotné památky mohlo zařadit 22 míst spojených s hornickou historií v Krušných horách. Do ázerbajdžánského Baku kvůli tomu odlétá česká delegace. Podle autorů projektu by zapsání na seznam světových památek přineslo regionu příliv turistů i zvýšení prestiže.

30. červen byl v Klementinu nejteplejším dnem za posledních 244 let

Neděle byla v pražském Klementinu nejteplejším dnem od začátku měření probíhajícího od roku 1775. Meteorologové naměřili 37,9 stupně Celsia, což je nový absolutní rekord maximální teploty. Vyplývá to z údajů, které meteorologové uvedli na webu. Dosavadní rekord pro 30. červen v pražském Klementinu byl z roku 1950 a činil 35,7 stupně a dosavadní červnový rekord byl ze středy a byl 37,5 stupně.

V Česku bylo v neděli nejtepleji v Dobřichovicích u Prahy, kde meteorologové naměřili 38,8 stupně Celsia. O desetinu tak odolal celorepublikový rekord pro měsíc červen, který ve středu zaznamenaly Doksany na Litoměřicku. Teplotní rekord pro 30. červen padl na 74 procentech ze 148 stanic, které měří teplotu minimálně 30 let. Sedmačtyřicet stanic pak zaznamenalo nejvyšší červnovou teplotu za dobu svého měření. V Česku má absolutně nejvyšší teplota hodnotu 40,4 stupně Celsia a byla naměřena 20. srpna 2012 v Dobřichovicích u Prahy.

Počasí - úterý

Polojasno až skoro jasno. Na jihu a východě oblačno, místy přeháňky a ustávání srážek a ubývání oblačnosti až odpoledne. Nejvyšší teploty 22 až 26 °C, na jihovýchodě až 28 °C, m na horách kolem 17 stupňů Celsia.

01-07-2019