Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

21-07-2019

Stát poslal obcím kvůli úložišti 144 mil., ne všechny je použily

Obcím ze sedmi lokalit dotčeným výběrem hlubinného úložiště jaderného odpadu stát v uplynulých letech poslal celkem 144 milionů korun, ne všechny však příspěvek použily. Některé dodnes několikamilionový příspěvek mají na účtu, protože s projektem hlubinného úložiště na svém území nesouhlasí. Dvě lokality - Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína, které přibyly na seznam zařazené později - zatím peníze nedostaly.

K 30. červnu příštího roku se má počet vybraných lokalit snížit na čtyři a v roce 2025 zůstane vybrané jedno finální místo a jedno záložní. Až se vyberou dvě finální lokality, stanoví se takzvané chráněné území. Každá obec v něm dostane jednorázový příspěvek 50 milionů korun. Příspěvek 600 tisíc korun pak bude dostávat každoročně každá obec paušálně, plus 0,60 Kč ročně za každý metr čtvereční katastrálního území obce, na kterém bude chráněné území stanoveno. Až úložiště začne fungovat, tedy nejpozději v roce 2065, budou podle současné legislativy dostávat dotčené obce ročně po čtyřech milionech a také dalších deset tisíc korun za každý metr krychlový uloženého radioaktivního odpadu v daném roce.

Rodinné domy na Kroměřížsku zaplavila po bouřce voda z pole

Zhruba 15 rodinných domů zaplavila v Ludslavicích na Kroměřížsku po odpolední bouřce voda odtékající z nedalekého pole. Ve Školní ulici ji odčerpávalo sedm jednotek profesionálních a dobrovolných hasičů. Voda zaplavila také zahrady domů, jednotky v obci odstraňují i bláto ze silnice, řekla ČTK mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková. Prudký liják zasáhl Zlínský kraj dnes po poledni. Vodu ze sklepů po něm čerpali hasiči i na několika dalších místech v regionu, odstraňovali také stromy popadané na komunikace.

Silný vítr v Českém Těšíně na Karvinsku strhl střechu autoservisu, která pak poškodila několik zaparkovaných vozů. Hasiči v kraji vinou počasí evidují 42 událostí. Odstraňovali spadlé stromy a odčerpávali vodu ze sklepů. ČTK to řekl mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Kůdela.

ODS chce o spolupráci jednat s konzervativně liberálními stranami

Předseda ODS Petr Fiala chce před parlamentními volbami v roce 2021 jednat o spolupráci se stranami, které patří do konzervativně liberálního proudu. Chce sestavit tým, který porazí hnutí ANO, a udělat reformy v boji s byrokracií, ve školství nebo v digitalizaci. Fiala to uvedl na dotaz ČTK k možnému vytvoření předvolebního bloku demokratických stran, o kterém dříve hovořil předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan.

Piráti nevidí důvod zapojovat se do předvolebního bloku demokratických stran, o kterém hovořil předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan. Chtějí jít nadále vlastní cestou. Na dotaz ČTK to řekl místopředseda Pirátů a šéf jejich poslanců Jakub Michálek. Podle něj myšlenku takového bloku aktivně razí i premiér Andrej Babiš (ANO), protože mu politicky vyhovuje figurovat jako oběť všeobecného spiknutí.

Mezinárodní tribunál podle českého soudce postihl většinu pachatelů genocidy ve Rwandě

Mezinárodní tribunál pro Rwandu (ICTR) dokázal postihnout drtivou většinu hlavních organizátorů genocidy, ale osm osob, na které byly vydány zatykače, zůstává nezvěstných. V rozhovoru s ČTK to uvedl český soudce Robert Fremr, který se na činnosti ICTR podílel. Při souzení pachatelů genocidy, která skončila před 25 lety, ho zaskočila brutalita spáchaných masakrů i počty obětí. Podle údajů OSN zemřelo při genocidě ve Rwandě za sto dní na 800.000 lidí. V tribunálu se Flemr musel přizpůsobit jiné soudní praxi, než jaká je běžná v Česku. "Specifické pro mě jako soudce s praxí v typicky kontinentálním právním systému bylo především setkání s procesem, v němž dominovaly znaky systému anglosaského. V něm zástupci obžaloby a obhajoby svádějí v jednací síni skutečný souboj, což klade na soudce specifické nároky," uvedl Fremr.

V otázce usmíření mezi Hutuy a Tutsii ale úplně jasno nemá. "Podle dostupných informací, které mám, etnické napětí ještě částečně přetrvává, ale díky ekonomické prosperitě, kterou země zažívá, postupně slábne. Pevně doufám, že události roku 1994 se už nikdy opakovat nebudou," uvedl. Soudce má ale pochybnosti o tom, že se mezinárodní společenství z genocidy ve Rwandě poučilo a že se podobné události už ve světě opakovat nebudou.

Objem sázek v ČR byl loni proti roku 2000 více než čtyřnásobný

Objem sázek v Česku byl loni proti roku 2000 více než čtyřnásobný. Zatímco loni dosáhl 249,5 miliardy korun, v roce 2000 to bylo 60,5 miliardy. Vyplývá to z údajů Generálního finančního ředitelství, které má ČTK k dispozici. Nejvíce připadá dlouhodobě na automaty (loni 58 procent), v poslední době roste podíl kurzových sázek (loni 28 procent). Před sto lety se uskutečnil první tah Československé třídní loterie. Na českém území se dalo sázet už za Rakousko-Uherska, takzvaná malá loterie neboli lotynka se tehdy těšila velké oblibě. Nová Československá třídní loterie se konala dvakrát za rok. Podle informací společnosti Sazka tehdy tato loterie jako jediná na světě vyplácela výhry v hotovosti bez srážek. V rakouské loterii přišel výherce o pětinu.

Nejvyšší výhra ve Sportce padla v září 2013 na Chrudimsku. Výherce pomocí náhodných tipů získal 399,9 milionu korun. "Zatímco na konci 60. let by lidé na maximální výhru vydělávali 105 měsíců, v roce 2013 by člověk s průměrným platem musel teoreticky šetřit 1326 let," uvedl mluvčí Sazky Václav Friedmann. Později byl stanoven maximální jackpot na 250 milionů korun. Od října 2014 se dá u Sazky sázet také evropská loterie Eurojackpot. Už v květnu 2015 v ní sázkař z Pardubického kraje vyhrál 2,466 miliardy korun. To je suverénně nejvyšší výhra, která byla v Česku dosažena. Letos v červnu vyhrál další sázkař zhruba o miliardu méně.

Před 90 lety byl nalezen hrob Jana Amose Komenského

Po místě posledního odpočinku slavného českého myslitele a humanisty Jana Amose Komenského pátrali čeští vlastenci od druhé poloviny 19. století. Zapomenutý hrob odkryli v roce 1929 čeští a nizozemští vědci pod vedením českého antropologa Jindřicha Matiegky v bývalé kapli luteránského valonského kostela v Naardenu. Jejich tehdejší průzkum, který skončil 22. července 1929, byl podmíněn zákazem převozu ostatků Komenského do Čech, který si vyhradil tehdejší starosta Naardenu.

Jan Amos Komenský na sklonku života žil a pracoval v Amsterodamu. Proč byl pochován v Naardenu, se přesně neví. Jeho hrob upadl v zapomenutí poté, co byl v roce 1819 zrušen valonský kostel, kde se nacházel. Budova poté sloužila jako skladiště a dílna, později se stala součástí vojenských kasáren. Na naléhání českých úřadů se na přelomu 19. a 20. století začalo pátrat po místě posledního odpočinku Komenského. Za tímto účelem přijel do Holandska v roce 1927 Matiegka a o dva roky později na základě zápisu v matrice českoslovenští a holandští vědci skutečně našli tělesné pozůstatky Komenského. Holanďané se poté postarali o zcela nový interiér a čeští umělci dali mezi léty 1933-1937 kostelu důstojný vzhled Komenského mauzolea. Muzeum o životě a díle slavného myslitele bylo v sousedním objektu v Naardenu otevřeno v roce 1992.

Začíná světová pěvecká soutěž Operalia, poprvé se koná v Praze

V Praze startuje světová soutěž Operalia, která vyhledává mladé talentované operní pěvce. Soutěž založil v roce 1993 Plácido Domingo, v Praze se uskuteční poprvé. Prestižní klání operních talentů z celého světa bude šest dní hostit Národní divadlo. Čtyřicet vybraných soutěžících včetně české sopranistky Zdislavy Bočkové čekají tři kola, která jsou přístupná veřejnosti. Deset nejlepších se utká v pátečním finále.

Do soutěže posílají každý rok přihlášky stovky uchazečů všech hlasových kategorií. Šanci soutěžit před porotou deseti operních profesionálů dostává 40 nejlepších z nich. První ročník soutěže se uskutečnil v Paříži a od té doby cestuje světem. S Operalií mají zkušenosti zatím dva Češi. Basbarytonista Boris Prýgl v soutěži předloni získal Cenu Birgit Nilssonové, do semifinále v Lisabonu se loni probojoval tenorista Petr Nekoranec. Letošní česká zástupkyně v soutěži Bočková vystudovala Konzervatoř v Brně. Je laureátkou řady mezinárodních soutěží, vystoupila v několika rolích v rámci Mezinárodního festivalu Janáček Brno. V sezoně 2017/2018 se stala členkou Operního studia Teatro Lirico Sperimentale v italském Spoletu.

Koncertem britské legendy The Cure vyvrcholil festival Colours

Koncertem hlavní hvězdy, legendární britské kapely The Cure, vyvrcholil dnes v ostravských Dolních Vítkovicích mezinárodní festival Colours of Ostrava. V industriálním prostředí se konal od středy a prostor na něm dostalo 120 zahraničních a domácích kapel. Vystoupení kapely The Cure, řadou odborníků a fanoušků označované za republikovou hudební událost roku, sledovalo přes 40.000 posluchačů.

Počasí

Oblačno až zataženo, na většině území déšť nebo přeháňky a místy bouřky. K večeru od západu ustávání srážek a ubývání oblačnosti. Nejvyšší teploty 24 až 28 °C, va východě Moravy a Slezska místy až 30 °C.

Sport

Tenistka Kristýna Plíšková získala v Bukurešti titul ve čtyřhře. Se Slovenkou Viktórií Kužmovou v dnešním finále potvrdily roli turnajových čtyřek a s nenasazenou domácí dvojicí Jaqueline Cristianová, Elana-Gabriela Ruseová si poradily 6:4 a 7:6. Sedmadvacetiletá Plíšková získala čtvrtý deblový titul v kariéře a první po pěti letech. Poprvé navíc zvítězila bez své sestry a aktuální třetí hráčky singlového světového žebříčku Karolíny, s kterou triumfovala v roce 2014 v Hongkongu a v Bad Gasteinu a o rok dříve v Linci.

Zuzana Hejnová i při čtvrtém letošním startu na Diamantové lize v běhu na 400 metrů překážek skončila na stupních vítězů, v Londýně obsadila druhou příčku. V závodě, který kvůli blížícímu se národnímu šampionátu vynechaly všechny Američanky, ve finiši podlehla Jamajčance Rushell Claytonové (54,16). Výkon 54,33 je letos druhým nejrychlejším časem Hejnové.

Barbora Malíková získala na juniorském mistrovství Evropy atletů ve Švédsku bronzovou medaili v běhu na 400 metrů. Sedmnáctiletá dorostenecká mistryně světa i Evropy si ve finále zlepšila osobní rekord na 52,37 sekundy a o čtyři setiny překonala 38 let starý český juniorský rekord Taťány Kocembové. Vítězná Ruska Polina Millerová byla o 65 setin rychlejší. Malíková, která měla v zimě zdravotní problémy, byla z úspěchu po přesunu do vyšší věkové kategorie nadšená. Na medailovou příčku se protlačila výborným finišem ze čtvrté pozice.

Bratři Michal a Jakub Forejtovi získali na juniorském mistrovství Evropy atletů ve Švédsku stříbro a bronz v hodu diskem. Michal Forejt si v předposlední finálové sérii vylepšil osobní rekord téměř o metr na 62,17 a na vítězného Španěla Yasiela Sotera ztratil 76 centimetrů. Jakubu Forejtovi vynesl třetí místo hod dlouhý 61,64 metru.

21-07-2019