Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

26-08-2019

Babiš vybídl velvyslance, ať v cizině vyzdvihují úspěšnost ČR

Čeští velvyslanci by měli komunikovat se zahraničními médii a pracovat na pozitivním vnímání České republiky. Na úvod každoroční porady českých velvyslanců v Praze to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). V projevu se dotkl také otázek Evropské unie včetně jejího rozpočtu, ochrany klimatu, odchodu Velké Británie z Evropské unie či prázdninového sporu o výměnu českého ministra kultury. Premiér vybídl přítomné velvyslance, aby v cizině vyzdvihovali úspěšnost Česka. Země podle něj má obrovskou perspektivu a vrací se ke své pozici z doby první republiky. Česko podle něj roste a bohatne. Výkaz komunikace se zahraničními médii by měl podle Babišových představ být součástí informací o činnosti velvyslanců.

Česká republika bude chtít, aby z evropského fondu regionálního rozvoje bylo více peněz určeno na silnice. Česko také nesouhlasí s výraznými snížením peněz na rozvoj venkova, uvedl premiér Babiš. V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027 by bohatnoucí ČR měla dostat o 100 miliard korun méně než dosud. Za úspěšné Andrej Babiš označil nedávné vyjednávání o obsazení vrcholných postů v EU. "Neproběhlo to jako v minulosti, kdy se velké státy domluvily a ostatní to odkývali," uvedl. Za silný blok v té souvislosti považuje visegrádskou čtyřku (V4). Premiéři Česka, Slovenska, Maďarska a Polska podle něj bojovali za zájmy svých zemí, nikoliv stran či evropských frakcí. Za klíčové považuje vysvětlovat lidem, v čem jsou pozitiva EU.

Babiš dodal, že se zasazuje o racionální debatu v otázkách ochrany klimatu, případné větší závazky unie podle něj s sebou přinášejí otázku, jak k odpovědnosti donutit další země, jako jsou Čína, Rusko či Spojené státy. "Nemůžeme ohrozit průmysl, občany, konkurenceschopnost," varoval. Za českou prioritu považuje jadernou energii. Za nešťastný označil Babiš odchod Velké Británie z Evropské unie. Británii považuje za prioritního partnera. Podle českého premiéra se teprve ukáže, nakolik vážně myslí jeho britský protějšek Boris Johnson své deklarace o odchodu z unie bez dohody.

Petříček: Diplomacie musí mít jasnou vizi a bránit právní stát

Antisystémové strany se napříč Evropou snaží zpochybnit její základy, česká diplomacie by proto měla sebevědomě bránit svou vizi ochrany práv a svobod, právního státu a liberální demokracie, řekl v úvodu každoroční schůzky českých velvyslanců v Praze ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Českým cílem a životním zájmem je bránit světový řád, který byl vybudován po druhé světové válce, byť není dokonalý a musí se debatovat o jeho dílčích reformách, dodal. Česko se podle Petříčka nemůže tvářit, že se ho netýkají problémy v Sýrii či Libyi a dalších částech světa. "Odmítám se smířit s myšlenkou, že jsme příliš malí, abychom se tím zabývali a nechali to jiným," řekl. Republika podle něj například svými programy v zemích zasažených migračními toky dostává svému závazku, že se v otázce migrace nezřekne odpovědnosti.

Za největší výzvu pro velvyslance pro příští rok považuje Petříček to, že začínají fungovat orgány Evropské unie v nové podobě po letošních volbách. "Je třeba sledovat, co se v unii a jednotlivých státech bude dít, abychom mohli vstupovat do debat o prioritách včetně zahraniční politiky," uvedl. Diplomaty požádal o aktivní přístup a co nejvíc informací, aby Česko mohlo být vždy součástí jádra unijních debat. Za další aktuální výzvy označil zajištění bezpečnosti Česka, brexit či úspěšné zvládnutí předsednictví ve visegrádské čtyřce. Diplomacie by se měla soustředit i na politiku sousedství, dodal. Zabývat by se měla i pomocí s rozvojem Ukrajiny.

Vláda definitivně potvrdila nominaci Jourové do Evropské komise

Vláda definitivně potvrdila nominaci Věry Jourové do nové Evropské komise. Kabinet tak učinil v poslední možný termín. Na tiskové konferenci o tom informovala Jourová. Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uvedl, že nejpozději 26. srpna musí Česko svou nominaci poslat do Bruselu. Na konci září čeká kandidáty na eurokomisaře slyšení v Evropském parlamentu, který je musí ve funkci schválit. Jourová byla v uplynulých pěti letech eurokomisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost příležitostí mužů a žen.

Jourová bude mít první formální schůzku s novou předsedkyní Evropské komise Von der Leyenovou ve středu. Ráda by se stala místopředsedkyní EK. Před poslanci na jednání sněmovního evropského výboru minulý týden uvedla, že by v příští komisi ráda měla na starosti digitální agendu, vnitřní trh nebo obchod. O tom, že by se Česko mělo ucházet o ekonomicky silnější portfolio než dosud, mluvil opakovaně i Babiš.

Zaorálek se setkal se Zemanem, ten ho v úterý jmenuje ministrem

Prezident Miloš Zeman v úterý jmenuje Lubomíra Zaorálka (ČSSD) ministrem kultury, potvrdil po jejich schůzce v Lánech hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Zaorálek novinářům po setkání řekl, že prezidenta vyzval, aby jeho jmenování důkladně zvážil. Očekává totiž, že se v řešení některých otázek ministerstvu kultury mohou dostat do sporu. Jako ministr se chce zaměřit na obsazení některých kulturních institucí, jejichž vedení jeho předchůdce Antonín Staněk (ČSSD) koncem svého funkčního období změnil. Zváží například nové výběrové řízení na ředitele Národní galerie v Praze.

Zemana například informoval, že se chce obrátit na odborníky a posoudit situaci kolem jmenování některých orgánů a rad, ve kterých nastaly v posledních chvílích Staňkova ministrování změny. Prezident vyjádřil přání, aby se Zaorálek věnoval chátrajícím českým památkám. Bývalý ministr zahraničí chce klást důraz na to, aby česká kultura sloužila daleko více k prezentaci ČR vůči okolnímu světu a budování jejího obrazu. Zaorálek neměl pocit, že by musel Zemana přesvědčovat o své odbornosti v kultuře. Právě nezkušeností v tomto oboru prezident zdůvodňoval nechuť jmenovat ministrem Michala Šmardu (ČSSD). O kolik bude chtít navýšit rozpočet ministerstva, přiblížit Zaorálek nechtěl. Zkritizoval například "mizerné platy" v kultuře, věnovat se chce třeba knihovnictví.

Zdravotnictví dostane k rozpočtu na rok 2020 navíc 220 milionů

Ministerstvo zdravotnictví dostane k rozpočtu na rok 2020 navíc 220 milionů korun. Po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou to novinářům řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba za ANO). Peníze půjdou hlavně na podporu míst, kde se vzdělávají mladí lékaři. Ministerstvo na ně dostalo 100 milionů korun, stejná částka půjde na transformaci psychiatrických nemocnic, která je součástí reformy psychiatrické péče. Asi 20 milionů korun navíc půjde na dotace, například pro hospice. Nejvíce peněz do zdravotnictví nejde ze státního rozpočtu, ale z veřejného zdravotního pojištění. Příští rok by to mělo být 346 miliard korun. Ze státního rozpočtu půjde 77 miliard korun na péči o takzvané státní pojištěnce, tedy důchodce, děti nebo nezaměstnané, kterých je asi 5,9 milionu.

Jednodenní dálniční známky nebudou, změní se platnost ročních

Délka platnosti dálničních známek zůstane v příštích letech stejná, nezmění se ani po zavedení elektronických kuponů. Stát sice zvažoval zavedení jednodenních kuponů, podle ministerstva dopravy by to však bylo neefektivní a nevýhodné. Změní se však platnost ročního kuponu, ten už nebude omezen na kalendářní rok. ČTK to dnes řekla mluvčí ministerstva Lenka Rezková. Stát od roku 2021 zavede elektronické dálniční známky, současné papírové kupony skončí. Ministerstvo tak zachová stávající tři varianty dálničních kuponů, tedy desetidenní, měsíční a roční. Změnou ovšem bude platnost ročních známek, které budou mít platnost na 365 dní bez ohledu na kalendářní rok. Nebudou tak omezeny jako v současnosti, kdy roční kupon platí jen pro daný kalendářní rok, i když se je řidič koupil v průběhu roku. Nejméně dva roky by měla přes různé návrhy zůstat stejná i cena ročního kuponu. Ten v současnosti stojí 1500 korun. Poslanecká sněmovna nedávno řešila možné zvýšení limitu pro poplatky na 2000 korun, zákonodárci však tuto možnost odmítli.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Stát loni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, zhruba stejně jako předloni.

Festival svobody nabídne školám kurzy a besedy o roce 1989

Učitelé a studenti středních škol se od začátku září budou moct ve školách zúčastnit vzdělávacích kurzů, besed či výstav k 30. výročí sametové revoluce. Program jim nabídne Festival svobody na školách, který připravily neziskové organizace Post Bellum, Díky, že můžem a Nerudný fest.cz. Akce vyvrcholí společným happeningem škol 15. listopadu. ČTK to sdělil mediální zástupce festivalu Petr Meškán. Podle organizátorů půjde zřejmě o nejrozsáhlejší vzdělávací program k oslavám výročí sametové revoluce, který vznikl z iniciativy občanských organizací a spolků. Součástí bude i výstava Střípky revoluce, která návštěvníkům přiblíží příběhy pamětníků pomocí videí a animací v mobilních telefonech. Tato výstava bude v listopadu v Praze na Národní třídě a během celého podzimu také zhruba na dvaceti pražských středních školách, uvedl Meškán. Festival nabídne školám také výukové materiály od institucí, které se dlouhodobě věnují vzdělávání a moderním dějinám.

DPA: Český potápěč utonul v jeskyni na řeckém ostrově Karpathos

Šedesátiletý Čech a 35letý Íránec utonuli při potápění v podvodní jeskyni na řeckém ostrově Karpathos v jihovýchodní části Egejského moře. Jejich těla vyprostila speciální jednotka řeckého námořnictva, informovala agentura DPA. Oba muži byli nezvěstní od soboty. V jeskyni utonuli, protože zjevně ztratili orientaci a nemohli najít z jeskyně východ, uvedla řecká televize ERT s odvoláním na pobřežní stráž. Muži se potápěli v jeskyni Sókastro oblíbené mezi sportovními potápěči. Úřadům jejich zmizení nahlásil třetí potápěč, který kolegy ztratil z dohledu. V jeskyni, která se nachází 45 metrů pod hladinou moře, jsou podle něj silné proudy a špatná viditelnost.

Vědci oplodnili vajíčka ohrožených nosorožců zmrazeným spermatem

Mezinárodnímu týmu veterinářů, ve kterém byli i odborníci ze zoo ve Dvoře Králové, se podařilo spermatem uhynulých samců oplodnit vajíčka posledních dvou žijících samic nosorožce bílého severního. Nyní je ale potřeba počkat, zda se vyvine embryo. Výsledky vědci zveřejní okolo 10. září, uvedla královédvorská zoo v tiskové zprávě. Jde o jediný způsob, jakým lze zajistit přežití vzácného druhu nosorožce, poslední samec totiž uhynul v roce 2018. Vajíčka samic Nájin a Fatu veterináři odebrali minulý týden v Keni a převezli je do Evropy. Z deseti vajíček se jich podařilo oplodnit sedm. Nyní se čeká, jestli se z nich vyvine embryo do takového stadia, aby mohlo být zamrazeno. Poté by ho veterináři vložili do náhradní matky, samice příbuzného nosorožce bílého jižního, která by ho donosila.

Samice Nájin a Fatu převezli zoologové společně se dvěma samci do Keni v roce 2009. Veterináři se domnívali, že africké prostředí bude pro reprodukci nosorožců příhodnější. Ačkoliv se však zvířata pářila, vědci došli postupem času k závěru, že ani jedna ze samic není schopna přirozeně zabřeznout ani donosit mládě. Dva samci, Suni a Sudán, uhynuli v roce 2014 a 2018.

Českou Miss je Barbora Hodačová, Česko-Slovenskou Miss Vavrušková

Vítězkou letošního ročníku soutěže Česká Miss se stala třiadvacetiletá Barbora Hodačová z Teplic. Vrcholem večera v Hudebním divadle Karlín (HDK) v Praze bylo vyhlášení Česko-Slovenské Miss 2019, kterou se stala dvacetiletá Češka Klára Vavrušková z Kostelce nad Orlicí. Nadnárodní projekt vznikl spojením soutěže krásy Česká Miss s Miss Universe Slovenskej republiky. Nejhezčí dívkou Slovenska byla vyhlášena třiadvacetiletá Laura Longauerová z Detvy. Hodačová a Longauerová dostaly korunky zdobené zlatem, stříbrem, dvěma modrými topazy, sedmi diamanty a jednadvaceti sladkovodními perlami. Cena každé z korunek přesahuje 400.000 korun. Zlatníci se snažili najít společný motiv obou států, proto je ozdbobily národními barvami.

O vítězkách rozhodla porota, v níž zasedli zástupci sponzorů, bývalé účastnice soutěže miss nebo herec Martin Dejdar. O Česko-Slovenské Miss 2019 rozhodla porota v součtu s hlasy televizních diváků zasílaných sms.

Češka Pechová jako první handicapovaná plavkyně zdolala La Manche

Česká plavkyně Markéta Pechová jako první handicapovaná žena zdolala kanál La Manche. Úžinu mezi Velkou Británií a Francií přeplavala za 12 hodin a 31 minut. O jejím úspěšném pokusu informoval facebookový profil plaveckého klubu TJ Slavia Liberec. Pechová ve dvanácti letech přišla o pravou nohu kvůli nádoru na stehenní kosti. I s tímto handicapem se stala pětadvacátým českým plavcem, který pokořil kanál La Manche. Před měsícem se to povedlo Michalu Slaninovi z Brna. Jako první uspěl v roce 1971 František Venclovský.

Sport

Národní sportovní agenturu, která postupně převezme od ministerstva školství agendu státní politiky ve sportu, povede poslanec ANO a bývalý hokejový brankář Milan Hnilička. Na zasedání to schválil kabinet Andreje Babiše (ANO), informoval ČTK tiskový odbor úřadu vlády. Agentura vznikla k letošnímu 1. srpnu, od roku 2021 bude rozdělovat peníze z dotačních programů pro sportovce. Hlavním úkolem agentury, která má mít 80 zaměstnanců, z nichž 30 převezme z ministerstva školství, je vytvoření nového systému státní podpory sportu.

Triatlonistka Vendula Frintová obhájila vítězství v závodu Světového poháru v Karlových Varech. Další česká reprezentantka Petra Kuříková skončila v lázeňském městě čtvrtá. Pětatřicetiletá česká triatlonistka zvládla 1,5 km plavání, 40 km jízdy na kole a 10 km běhu v čase 2:09:09 a cílem proběhla o čtyři sekundy před Američankou Tamarou Gormanovou. Kuříková na třetí Němku Caroline Pohleovou ztratila 15 vteřin. Iveta Fairaislová byla jednatřicátá, čtvrtá česká triatlonistka v závodu Tereza Zimovjanová obsadila 40. místo. Závod mužů vyhrál Brit Samuel Dickinson, nejlepší z domácích triatlonistů Jan Čelůstka skončil dvacátý.

Počasí

Polojasno až oblačno. Postupně místy přeháňky nebo bouřky. Nejvyšší teploty 25 až 29 °C, v 1000 m na horách kolem 20 °C.

26-08-2019