Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

10-09-2019

Jourová bude místopředsedkyní EK, vláda to považuje za úspěch

Česká eurokomisařka Věra Jourová bude mít v nové Evropské komisi post místopředsedkyně a v její gesci bude dohled nad dodržováním hodnot Evropské unie a transparentnost. Oznámila to šéfka příští EK Ursula von der Leyenová, která v Bruselu informovala o rozdělení pravomocí ve vrcholném orgánu unijní exekutivy. Premiér Andrej Babiš a další představitelé českých vládních stran považují přidělení daného portfolia Jourové za obrovský úspěch a výraz důvěry. Opozice a odborníci naopak tvrdí, že jde o zklamání a selhání vyjednávacích schopností vlády, která usilovala o silný ekonomický resort. Sedmadvacetičlenná komise, která nahradí dosavadní sbor eurokomisařů vedený Jeanem-Claudem Junckerem, bude mít osm místopředsedů. Bude mezi nimi i dosavadní místopředseda Maroš Šefčovič ze Slovenska, který se bude starat o vztahy mezi unijními institucemi.

Jourová bude mít v popisu práce mimo jiné boj proti dezinformacím a ovlivňování voleb, komunikaci s církvemi nebo dohled nad právním státem. O posledně jmenovanou oblast, která je důležitá zejména pro země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) kvůli kritice Bruselu na adresu vlád ve Varšavě a Budapešti, se bude dělit s Belgičanem Didierem Reyndersem, který se stane komisařem pro spravedlnost. "Dnešní nominace na místopředsedkyni Evropské komise je pro mě velká čest. Je to poprvé, kdy má Česko takto vysoký post," uvedla Jourová v první reakci. Zároveň dodala, že jako místopředsedkyně bude mít možnost mimo své hlavní kompetence "zasahovat do průřezových témat a ovlivňovat také ekonomická rozhodnutí". Spokojenost vyjádřil i premiér Babiš. "Bude mít na starosti samotnou podstatu EU," uvedl zástupce koaliční ČSSD, ministr zahraničí Tomáš Petříček. Dříve předseda české vlády tvrdil, že cílem je získat ekonomické portfolio, a to například vnitřní trh či mezinárodní obchod. Skutečnost, že se to nepodařilo, mu vyčetla opozice. Podle předsedy ODS Petra Fialy nebude mít Jourová v nové komisi žádný reálný vliv.

Budoucí místopředsedkyně nové Evropské komise Věra Jourová nemá strach z tlaku, který na ni mohou vyvíjet některé země kvůli tomu, že bude dbát na dodržování principů demokracie a právního státu. Svou práci chce dělat jinak než její končící předchůdce Frans Timmermans, mimo jiné hodlá co nejdříve navštívit Maďarsko či Polsko. Řekla to českým novinářům v Bruselu. "Nebojím se tlaku. Jsem přesvědčena, že je potřeba pokračovat v dialogu se zeměmi visegrádské čtyřky. To je region, který je mi blízký a kterému rozumím," podotkla v narážce na Polsko a Maďarsko, proti nimž vede EK řízení kvůli údajnému porušování principů právního státu. Přiznala, že její portfolio bude politicky náročnější než dosavadní práce, kdy vedle spravedlnosti měla na starosti ochranu spotřebitele či rovné příležitosti mužů a žen. S von der Leyenovou jednala o dvou nabídkách. Jednou byla místopředsednická funkce s dohledem nad hodnotami EU a transparentností, druhou řadové ekonomicky zaměřené portfolio. Zisk nové funkce označila za velký úspěch, bez ohledu na to, že premiér Babiš dával původně najevo zájem o ekonomickou oblast. Za důležité považuje komisařka také téma transparentnosti unijních úřadů, které podle ní může přiblížit dosud odtažité fungování EU lidem.

Zeman zahájil návštěvu Srbska, setkal se s krajany

Přivítáním se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a pokloněním se památce obráncům Bělehradu z první světové války prezident Miloš Zeman zahájil třídenní návštěvu Srbska. Večer se setkal s českými krajany, kterým řekl, že se chce u Vučiče přimluvit za obnovení Českého domu v Bělehradě, který v 60. letech Jugoslávie zkonfiskovala. Hlavní část návštěvy Bělehradu včetně jednání s politickými představiteli Srbska se uskuteční ve středu. Vučić českého státníka přivítal přímo na letištní ploše. Podobné setkání prezidentů hned po příletu je v diplomatické praxi spíše neobvyklé, zpravidla hosta na letišti vítá nižší úředník a hlavy států se poté potkají až při oficiálním setkání. Zeman podle agentury AP Vučičovi řekl, že má rád Srbsko a Srby, ale nemá rád Kosovo; srbský hostitel mu vzápětí poděkoval. České televizi Barrandov před odletem do Bělehradu Zeman řekl, že Kosovo nepovažuje za demokratický stát.

Ke krajanské komunitě se v Srbsku hlásí asi dvě tisícovky lidí, většina z nich žije v srbské části Banátu. Zeman v proslovu k nim připomněl osud Československého domu, jehož stavbu krajanská komunita v Bělehradě zaplatila ve dvacátých letech 20. století. Zkonfiskován pak byl v 60. letech. "I když vím, že většina krajanské obce žije v Banátu, tak si myslím, že by bylo hezké mít v Bělehradě český dům," řekl prezident. Pokud by krajané projevili zájem, ve středu by o tom promluvil s Vučičem. Zeman připustil, že řešení nebude jednoduché, protože srbský restituční zákon nepamatuje na restituci spolků. "Při určité velkorysosti se dá hledat i netradiční řešení," poznamenal ale prezident.

Spotřebitelské ceny v srpnu vzrostly jako v červenci o 2,9 pct

Spotřebitelské ceny v srpnu meziročně vzrostly stejně jako v červenci o 2,9 procenta. Ceny vzhůru opět tlačily vyšší náklady za bydlení jako nájemné nebo vodné a stočné a dražší potraviny a nealkoholické nápoje. Naopak levnější byly oděvy a pohonné hmoty. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali zpomalení inflace na 2,8 procenta. Nájemné z bytu bylo proti loňskému srpnu dražší o 3,9 procenta, vodné a stočné o 2,6 procenta a zemní plyn o 3,6 procenta. Druhý největší vliv na inflaci měly potraviny a nealkoholické nápoje, kde zdražily zejména brambory. Jejich cena byla proti loňskému srpnu vyšší o 38,2 procenta, v červenci byly ale brambory meziročně vyšší dokonce o 65,7 procenta.

ČR a Švédsko chtějí více spolupráce v boji proti dezinformacím

Se Švédskem chce Česko více spolupracovat na boji proti dezinformacím a hybridním hrozbám. Po jednání se švédskými politiky to prohlásil český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Šéf diplomacie ve Stockholmu také zahájil výstavu k 30. výročí sametové revoluce, v rámci které je v centru švédské metropole umístěna i nová verze růžového tanku českého umělce Davida Černého. Petříček ve Švédsku jednal s ministrem obrany Peterem Hultqvistem, ministryní zahraničního obchodu Ann Lindeovou a s předsedou parlamentu Andreasem Norlénem.

Na péči by se mohlo vydat příští rok ještě o několik miliard víc

Do zdravotnictví by mohlo v příštím roce plynout ještě o několik miliard korun víc, než se původně počítalo. Peníze na péči by se vzaly z fondů zdravotních pojišťoven. Po jednání zástupců vládní koalice to novinářům řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Posílení výdajů požadují vládní sociální demokraté. Podle nich je na účtech všech sedmi pojišťoven 55 miliard korun, z nichž část by se měla využít na péči. Koaliční schůzka o zdravotnictví trvala tři hodiny. Vyvolala ji ČSSD. Podle ní kvůli nedostatku peněz chybí v nemocnicích personál, zdravotníci jsou přepracovaní a prodlužují se čekací lhůty na vyšetření či operace. Do zdravotnictví má příští rok ze zdravotního pojištění plynout 346 miliard korun. Je to zhruba o 26 miliard korun víc než letos.

O tom, kolik miliard by mohlo příští rok do zdravotnictví ještě přitéct, bude koalice dál jednat. Částka zatím nepadla. Podle Eurostatu vydává Česko na zdravotnictví kolem sedmi procent HDP. V roce 2016 to bylo 7,1 procenta. V EU výdaje dosahovaly v průměru 9,9 procenta HDP. Nejvyšší byly ve Francii, a to 11,5 procenta HDP. Na druhém konci žebříčku bylo Rumunsko s pěti procenty. Podobně jako ČR na tom bylo Slovensko, o málo lépe pak Irsko, Maďarsko a Chorvatsko.

Sebevražda je druhá nejčastější příčina smrti od 15 do 24 let

Sebevražda je v Česku druhá nejčastější příčina smrti lidí od 15 do 24 let. Ročně si v zemi vezme život přes 1300 lidí, většina z nich má nějakou duševní chorobu. Ministerstvo zdravotnictví se zaměří na prevenci. Lidé a zejména zdravotníci by se měli naučit rozpoznat varovné příznaky, řekli zástupci ministerstva na tiskové konferenci. Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí zveřejnila novou statistiku, podle níž každých 40 vteřin na světě někdo zemře vlastní rukou. Ročně je to asi 800.000 případů. Na dnešek připadá Světový den prevence sebevražd.

Se třemi až pěti sebevraždami denně se Česko podle člena výkonného výboru Reformy psychiatrické péče Petra Winklera řadí mezi země spíše s vyšší sebevražedností. Ve středním či vyšším riziku je asi 0,7 procenta populace. Na 100.000 obyvatel jsou nejohroženější muži nad 75 let. Muži obecně páchají sebevraždy asi čtyřikrát častěji než ženy. Mezi mladými jde o druhou nejčastější příčinu smrti. "Mladí lidé mají menší míru životních zkušeností, roli hraje i zvýšená konzumace psychoaktivních látek a zvýšená impulzivita," dodal místopředseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martin Anders.

Vláda schválila ovocnářům kompenzace 50 mil. Kč za jarní mrazy

Pěstitelé ovoce dostanou z rozpočtu ministerstva zemědělství (MZe) kompenzace 50 milionů korun za škody způsobené letošními jarními mrazy. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér Andrej Babiš (ANO). Ztráty na tržbách ovocnářů, které způsobily letošní jarní mrazy, dosahují podle odhadů MZe až 158 milionů korun. Nejvíce mrazy postihly jabloně, produkce klesla ale i u višní, rybízů, broskví, třešní a jahod. Částečnou kompenzaci škod pro ovocnáře navrhuje ministerstvo zemědělství i kvůli nepříznivé situaci, která v posledních letech panuje na trhu s ovocem mimo jiné v důsledku ruského embarga. Státní pomoc dostanou mimo jiné podniky, které prokážou třicetiprocentní pokles tržeb v porovnání s průměrem předchozích tří let.

Velké problémy mají podle MZe zejména specializované ovocnářské podniky, kde výpadky na tržbách u ovoce není možné krýt z jiné činnosti. V řadě podniků lze podle vládního dokumentu očekávat, že budou propouštět zaměstnance a omezovat najímání sezonních pracovníků. U nejvíce postižených podniků hrozí, že ukončí činnost.

Elektrická Škoda Citigo bude za 429.900 Kč nejlevnější na trhu ČR

První elektromobil od Škody Auto, model Citigo iV, bude automobilka v Česku nabízet za 429.900 Kč. Vůz, který se k zákazníkům dostane na začátku příštího roku, je tak nejdostupnějším elektromobilem na českém trhu. Vyplývá to z informací, které na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem zveřejnila Škoda Auto. Benzínové Citigo už automobilka nabízet nebude. Škoda dnes zároveň spustila předobjednávky elektrického Citigo. Prvních 500 zákazníků, kteří si vůz závazně objednají, získá bezplatné nabíjení ve veřejné síti skupiny ČEZ po dobu jednoho roku. Nabídku elektrifikovaných modelů značky doplňuje model Superb iV s plug-in hybridním ústrojím, který bude k dispozici od 876.900 Kč na přelomu letošního a příštího roku.

Právě cena dosud byla - vedle nerozvinuté dobíjecí infrastruktury - hlavní překážkou většího rozšíření elektromobilů v Česku. V současnosti jich je v zemi registrovaných kolem 3000. S cenou okolo 430.000 Kč nemá elektrické Citigo přímého konkurenta. Nejprodávanější elektromobily na českém trhu jsou o stovky tisíc dražší. Škoda očekává, že podíl elektrifikovaných vozů na celkovém prodeji bude do roku 2025 činit přibližně 25 procent.

Kunsthalle Praha bude spravovat léta budovanou sbírku Zemanových

Vznikající instituce Kunsthalle Praha převezme ještě v září do správy sbírku manželů Zemanových. Umělecká kolekce, kterou manželé léta budovali a chtěli ji původně věnovat Ústeckému kraji, zahrnuje i díla Emila Filly, Jana Zrzavého či Františka Kupky. Soubor více než 800 exponátů patří mezi nejvýznamnější privátní sbírky v Česku po roce 1989. Kunsthalle Praha slibuje sbírku studovat a zpřístupnit veřejnosti. ČTK to za zakladatele Kunsthalle řekla Nikola Lörinczová. Umělecká hodnota sbírky je nevyčíslitelná, finanční hodnota se odhaduje na 750 milionů Kč. Eva Kunstová spolu se svým zesnulým manželem Petrem Zemanem vytvořili v uplynulých 40 letech sbírku českého moderního a současného umění. Díky osobním vztahům s umělci se jim podařilo získat i některá velmi vzácná díla českých autorů zejména z druhé poloviny 20. století. Vedle moderního, poválečného a současného českého umění sbírali manželé Zemanovi také domorodé umění z různých oblastí afrického kontinentu a lidové umění z Nepálu i vybraných evropských regionů.

Výstava připomene útěk východních Němců přes Prahu v roce 1989

Na Malostranském náměstí v Praze začíná venkovní výstava Cesta je volná! Německý exodus v roce 1989. Připomene tři desítky let staré události, kdy Němci z Německé demokratické republiky (NDR) zaplavili západoněmeckou ambasádu v Praze ve snaze dostat se na druhou stranu železné opony. Koncem září výstavu doprovodí historická jízda svobody, kterou pořádá německý automobilový spolek Fuhrpark-Ost-West s historickými vozy z bývalé NDR. Koncem léta a začátkem podzimu roku 1989 se v areálu západoněmeckého velvyslanectví v Lobkovickém paláci na Malé Straně tísnily tisíce východních Němců. "Jejich vůle po svobodě otřásla posledními oporami komunistického režimu a bezprostředně přispěla k pádu Berlínské zdi," připomínají organizátoři výstavy. Nakonec padla i železná opona a s ní celý východní blok.

Jak uvedl v rozhovoru se zpravodajem ČTK Jens Hase, na západoněmecké ambsádě spal téměř dva týdny ve špinavém oblečení na schodech, nemyl se a nečistil si zuby. Přesto na dobu, kterou v září 1989 jako devatenáctiletý mladík strávil na západoněmecké ambasádě v Praze, vzpomíná jen v tom nejlepším. Touha znovu vidět rodiče, byla pro Haseho hlavním důvodem, proč se k útěku z východního Německa rozhodl. Oběma totiž především kvůli vážné srdeční nemoci otce komunistický režim v dubnu 1989 dovolil vycestovat na Západ, jejich synovi ale nikoliv. "Bylo to pro mě hrozné. Myslel jsem si, že už se nikdy neuvidíme," vzpomíná rodák z durynského Eisenachu. Už tak složitou situaci mu dál ztěžovala tajná policie Stasi, která ho na nádraží ani nenechala rozloučit se s matkou, za pár dnů mu odpojila telefon a v dalších týdnech zabavovala všechny dopisy od rodičů. Když dorazil do Prahy, nevěděl, kde přesně západoněmecká ambasáda leží a už vůbec ne, jestli se na to někoho může zeptat, aniž by se vystavil nebezpečí. Ve studeném a deštivém dni proto 11 hodin chodil po městě a snažil se velvyslanectví najít sám. Nakonec se mu podařilo doběhnout k zadní části velvyslanectví k plotu, který znal ze zpravodajství západoněmecké televize. "Vůbec nevím, jak jsem se přes něj dostal," říká. S rodiči se pak šťastně shledal v západním Německu.

V Lipsku se slavnostně otevírá výstava o Chartě 77

Chartu 77 jako protestní i umělecké československé hnutí, které ovlivnilo také východoněmecké disidenty a odpůrce zdejšího komunistického režimu, připomíná výstava, která se dnes slavnostně otevírá v Lipsku. Kurátorka výstavy Zuzana Brikcius začíná příběh Charty 77 vyprávět netradičně svatbou básníka a patrona undergroundu Magora Ivana Martina Jirouse. Po následné oslavě v lednu 1976 řadu účastníků pozatýkala komunistická Státní bezpečnost (StB). Právě při soudním procesu s představiteli kulturního undergroundu se totiž začalo formovat společenství lidí usilujících o dodržování lidských práv. Podrobněji se výstava stavějící především na dobových fotografiích, dokumentech či uměleckých dílech zabývá osobnostmi ústředních postav občanské iniciativy, jakými byli Václav Havel, Jan Patočka, Pavel Kohout nebo Ludvík Vaculík.

Dokumentární část expozice, v níž jsou i snímky disidentů pořízené Státní bezpečností nebo kopie zápisů o sledování, doplňuje část umělecká a fotografická, která se snaží o zachycení dobové atmosféry bytových seminářů, undergroundových koncertů nebo schůzek k přípravám Charty 77. Závěrečná část výstavy je věnována dopadům československé iniciativy v zahraničí. Pomoci německým návštěvníkům expozice pochopit význam Charty 77 má podle šéfa muzea Anselma Hartingera také široký doprovodný program, v němž nebudou chybět filmy, rozhovory s pamětníky nebo veřejné debaty. Přiblížit mají i odvahu, které bylo na podpis petice třeba.

Praha založí muzeum nesvobody, shodli se radní

Hlavní město založí Muzeum paměti 20. století, které se má zaměřit na historii nesvobodných režimů na českém území, jejich oběti i odpor proti nim. Jednomyslně se na tom shodli pražští radní, jejich rozhodnutí musí ještě schválit zastupitelstvo. Na vzniku muzea spolupracují s městem desítky nevládních organizací. Vedení města chce podle radní Hany Kordové Marvanové (za STAN) muzeum otevřít v tomto volebním období.

Otáčivé hlediště v Č. Krumlově přilákalo rekordních 58.863 diváků

Jihočeské divadlo přilákalo letos na otáčivé hlediště v Českém Krumlově 58.863 diváků, meziročně o 2631 víc. Tržby z prodeje vstupenek vzrostly oproti minulé sezoně o 15 procent na 43,3 milionu Kč. Jihočeské divadlo letos slaví 100 let. V příští sezoně nabídne divadlo v zámecké zahradě stejně jako letos osm titulů. Premiéry budou dvě: činohra Da Vinci, kterou zrežíruje Petr Zelenka, a představení od bratří Formanů. Dále se budou hrát detektivka Pes baskervillský, muzikál Divotvorný hrnec, balet Šípková Růženka, opery Turandot, Příhody lišky Bystroušky a rodinné představení Ztracený svět. Nově lze vstupenky sehnat na 120 místech v ČR. Od letošní sezony divadlo titulkuje všechna představení do angličtiny a němčiny. Točna přináší divadlu čtyři pětiny tržeb.

Počasí

Polojasno až oblačno, na severu až zataženo. Nejvyšší teploty 16 až 20 °C, v 1000 m na horách kolem 12 °C.

10-09-2019