Denní souhrn zpráv

Sněmovna: Turecko invazí do Sýrie porušilo mezinárodní právo

Sněmovna odsoudila tureckou invazi do Sýrie jako porušení mezinárodního práva. Premiér Andrej Babiš (ANO) má podle usnesení, pro které hlasovalo všech 147 přítomných poslanců, prosazovat v Evropské unii ekonomicko-politická opatření proti Turecku. Opatření by měla být taková, aby donutila Turecko vojenské operace zastavit. Poslanci také podpořili rozhodnutí vlády o pozastavení vývozních licencí na vojenský materiál. Odmítli výhrůžky Turecka státům Evropské unie, že uvolní cestu migrantům do Evropy. Návrh usnesení dohodli zástupci všech sněmovních klubů.

Babiš ve Sněmovně zopakoval, že situaci bylo možné předejít jednáním světových mocností včetně EU s Tureckem. "Je to velké neštěstí, nemělo se to stát," řekl k tureckému vojenskému zásahu. Vysvětloval také svou dřívější podporu mírovému plánu pro Sýrii tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Babiš řekl, že nepochopil, že půjde o vojenskou operaci, když turecký prezident mluvil o vytvoření bezpečnostní zóny, do které by se vrátili syrští uprchlíci. Od některých poslanců ale sklidil kritiku. Poslankyně ODS Jana Černochová pokládá za velkou chybu, že Američané oblast vyklidili. Vyzvala kabinet, aby byl aktivní také v Severoatlantické alianci, do níž patří i Turecko. "Pokud NATO rezignuje na dodržování vlastních principů, oslabí se jeho vliv," uvedla.

Pádu železné opony Češi ani další Evropané nelitují

Obyvatelé zemí bývalého východního bloku nejsou plně spokojení s politickou a ekonomickou situací ve svých státech. Jenom pár jich ale pádu železné opony lituje, zjistil průzkum, který u příležitosti 30. výročí pádu komunistických režimů provedla společnost Pew Research Center. Průzkum se dotazoval obyvatel 17 zemí, včetně 14 členů Evropské unie z obou stran železné opony, Ruska, Ukrajiny a Spojených států. Zkoumal mimo jiné názor na přechod k vícestranickému politickému systému, volný trh, spokojenost s Evropskou unií či vyhlídky do budoucna.

Změny, které přinesly události let 1989 až 1991, si podle průzkumu pochvaluje 82 procent Čechů a 74 procent Slováků. Nejméně šťastní jsou pak Rusové, kde by jich 48 procent raději setrvalo v Sovětském svazu. Pádu komunistického režimu lituje také třetina Bulharů a Ukrajinců. Pouze málo Čechů má však důvěru v současné politiky. Přes 70 procent jich nevěří, že politiky zajímá jejich názor. Stejně pesimistický náhled má více než polovina dotázaných ze všech zemí, výjimku tvoří pouze Švédsko a Nizozemsko, kde voleným zástupcům důvěřuje něco přes 50 procent lidí.

Země bývalého východního bloku se obecně shodnou na tom, že členství v Evropské unii jim je ku prospěchu. Pozitivní náhled na EU má například 84 procent Poláků a 70 procent Slováků, naopak v Česku na Unii negativně nahlíží 43 procent dotázaných, což je nejvyšší počet ze všech států východní a střední Evropy kromě Ruska. Na rozdíl od Západu si Východ myslí, že ho čeká lepší budoucnost. Přes 60 procent Ukrajinců, 57 procent Poláků či 51 procent Čechů věří, že na tom budou jejich děti finančně lépe než oni. Pesimističtější pohled mají země západní a jižní Evropy, v zářnou budoucnost nastupující generace věří jenom 22 procent Britů, 25 procent Španělů a 16 procent Francouzů.

Babiš: Příjmy se mají danit, církevní restituce jsou předražené

Premiér Andrej Babiš (ANO) trvá na tom, že církevní restituce byly předražené o 54 miliard korun. Ústavní soud, který se v úterý postavil proti zdanění finančních náhrad církvím, podle něj záležitost posuzoval jen z právní stránky. "Trvám na tom, že to bylo předraženo. Nemovitosti, pozemky, zemědělská půda i lesy. Nezpochybňuji, že tam byly nějaké staré křivdy. Restituce se měly řešit po revoluci, ne že to tak dlouho trvalo," konstatoval. Kdyby soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek devatenáctiprocentnímu zdanění od ledna 2020.

Median pro MfD: Většina Čechů si myslí, že brexit Česku uškodí

Většina Čechů, konkrétně zhruba 67 procent, si myslí, že brexit Česku uškodí. O tom, že by naopak případný odchod Británie z Evropské unie mohl České republice prospět, jsou přesvědčena jen čtyři procenta respondentů. Zbytek buď soudí, že nebude mít žádný vliv, nebo si to netroufá posoudit. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median z přelomu září a října, jehož výsledky zveřejnil deník Mladá fronta Dnes (MfD). Současný termín odchodu Británie z EU, o němž rozhodli britští voliči v roce 2016, je stanoven na konec října. Klíčový summit EU se bude konat ve čtvrtek a v pátek v Bruselu.

Téměř tři pětiny Čechů by si podle průzkumu přály setrvání Británie v Evropské unii, naopak odchod by podpořilo 12 procent lidí. Více než pětině respondentů je to jedno a zbytek nedokázal odpovědět. O události spojené s brexitem se zajímá přes 70 procent Čechů. Ve věkové skupině nad 60 let brexit podle Medianu zajímá 90 procent Čechů. Hlavní odpovědnost za komplikace kolem vyjednávání odchodu Británie z EU nese podle více než poloviny Čechů Británie, naopak necelá pětina respondentů ji přisuzuje Evropské unii.

Experti ČNB: Zatím nás nečeká ani euro, ani konec hotovosti

I když v poslední době roste popularita bezhotovostních plateb a dalších inovací v bankovnictví, konec hotovosti nejspíš v nejbližších dekádách nenastane. V panelové diskusi se studenty Fakulty podnikatelské VUT v Brně ke 100 letům československé měny to řekli experti České národní banky (ČNB). "Platební karty podle údajů za rok 2018 v 56 procentech lidé používali pro výběr hotovosti z bankomatů. Platba hotovostí má řadu výhod, je okamžitá, můžete si být jistí, že ji obchodník přijme, navíc je anonymní, a při hotovostních platbách zacházíme s penězi obezřetněji než při bezhotovostní platbě," uvedl ředitel peněžní sekce ČNB Josef Ducháček.

V diskusi vyjádřil pochybnost nad tím, zda se Česko v nejbližší době začne připravovat na vstup do eurozóny, tedy mezi země využívající společnou evropskou měnu euro. "Kurz koruny vůči euru je velmi stabilní ve srovnání s výkyvy jiných měn. Myslím si, že u nás diskuse o přijetí eura ještě dlouho nebude. Pro vstup do eurozóny zatím u nás neexistuje žádný z důvodů, který vedl k přijetí eura například Francii, Itálii nebo Německo," řekl člen bankovní rady Vojtěch Benda.

ČR musí podle Babiše stavět jaderné bloky, i kdyby porušila právo EU

Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně. V minulosti se u dvou záměrů na stavbu jaderných elektráren objevilo podezření, že porušují evropské právo, konkrétně ustanovení o zakázané státní podpoře. Jak v případě britské elektrárny Hinkley Point, tak u maďarské elektrárny Paks, ale Evropská komise rozhodla, že se státy nedovolené podpory nedopustily. V obou případech Rakousko, které jadernou energetiku jako takovou odmítá, napadlo rozhodnutí Evropské komise u Soudního dvora EU. Rakouští politici dali v září najevo, že uvažují i o podání žaloby kvůli nedovolené státní podpoře na Českou republiku v případě plánu na stavbu nového bloku v Dukovanech.

Česko v současnosti provozuje dvě jaderné elektrárny. V Dukovanech, které fungují od roku 1985, jsou čtyři bloky o celkovém výkonu 2040 megawattů. Temelín, zprovozněný v roce 2000, má dva bloky, celkově pracují s výkonem 2164 megawattů. Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou nových jaderných bloků jak v Dukovanech, tak v Temelíně. Babiš uvedl, že je nutné na evropských jednáních v souvislosti s klimatickou politikou zdůrazňovat, že jaderná energetika je čistý zdroj. Připomněl, že Francie v současnosti získává z jádra zhruba 70 procent své elektrické energie.

ČR v žebříčku konkurenceschopnosti WEF spadla o tři místa na 32.

Česko spadlo v mezinárodním žebříčku konkurenceschopnosti za období 2019/2020 Světového ekonomického fóra (WEF) o tři místa na 32. příčku. Jedním z důvodů poklesu je pracovní trh a jeho stav. K lepšímu umístění ČR nepomohly ani skvělá makroekonomická stabilita, slušná dynamika ekonomického růstu, dobrá kontrola a rovnováha státních a veřejných financí či bezpečnost. ČTK o zprávě WEF informovala Česká manažerská asociace. Za ČR těsně skončily Chile a Portugalsko, přeskočily jej Estonsko, Itálie či Malajsie.

Pracovní síla v ČR není podle zprávy WEF dostatečně připravená na digitální budoucnost, dovednosti tuzemské pracovní síly jsou přesně v polovině mezi 144 zeměmi světa (na 72. místě). A to i přesto, že jako uživatelé ICT (informační a komunikační technologie) jsou Češi na příznivém 42. místě a v digitálních dovednostech na 41. místě. Čechům však chybí kritické myšlení, nedostatečně podporované školským systémem, přičemž ve světě je v tomto ohledu ČR na 79. místě. Míra nezaměstnanosti je jedna z nejnižších na světě. Pracovníci v Česku jsou proti většině světa usedlí, nestěhují se za prací a její vnitřní mobilita je až na 133. místě. Konkurenceschopnosti ČR nepřeje ani kvalita silniční infrastruktury, v porovnání se světem je na 78. místě.

Průměrná sazba hypoték v září propadla na 2,47 pct.

Průměrná úroková sazba hypoték v září klesla na 2,47 procenta ze srpnových 2,61 procenta. Sazby klesly již osmý měsíc v řadě. Vyplývá to z aktuálních údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby většinou rostla. Ani díky levnějším hypotékám ale hypoteční trh příliš neožívá. Přestože levnější hypotéky přilákaly do bank více klientů než v srpnu, objem poskytnutých hypoték se jen těsně dostal za hranici 15 miliard korun. Proti loňskému září to byl propad o šest miliard Kč. Jak uvedl hlavní poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura, snižování sazeb je podle něj logická reakce bank na výrazné propady hypotečního trhu. Domnívá se, že trend bude pokračovat. "Banky v rámci konkurenčního boje budou ochotny sáhnout ještě více do svých marží. V Evropě se sazby hypotečních úvěrů pohybují kolem jednoho procenta," dodal.

Pravidla pro chov psů se pravděpodobně znovu zpřísní

Pravidla pro chov psů se pravděpodobně znovu zpřísní. Lidé zřejmě budou muset veterinární správě hlásit chovy tří a více fen. Nyní tato povinnost platí pro chov pěti a více fen. Štěňata bude třeba očipovat. Zpřísnění Sněmovna schválila v novele veterinárního zákona, kterou nyní projedná Senát. Opatření směřují proti takzvaným množírnám, v nichž jsou za nevhodných podmínek chováni psi jen kvůli zisku z prodeje štěňat. Čipování štěnat prosadila poslankyně ANO Monika Červíčková. Čipy by štěňata měla podle ní dostat před odevzdáním novému majiteli.

Sněmovna naopak odmítla její návrh, který měl výslovně zakázat provozování útulků, které při zabezpečení péče o toulavá a opuštěná zvířata nespolupracovaly s obcí. Změna by podle Nikol Burešové z organizace Pet Heroes vedla k zániku desítek ze tří stovek útulků v Česku, které sice mají povolení od veterinární správy, ale s nimiž obce spolupracovat nechtějí. Zánik by podle Burešové hrozil hlavně kočičím útulkům.

Zákon o eutanazii chtějí autoři předložit v únoru či březnu 2020

Návrh zákona o eutanazii chtějí autoři předložit Sněmovně na přelomu února a března příštího roku. Proti opětovné snaze uzákonit usmrcení pacienta lékařem už se zvedla i kritika, jednotný názor nemají ani lékaři. Poslanci z řad ANO a Pirátů, kteří se na návrhu podílejí, o něm informovali na tiskové konferenci ve Sněmovně. V Česku se nyní eutanazie trestá jako vražda. Ve většině zemí je eutanazie nezákonná, první ji legalizovalo v roce 2002 Nizozemsko. Podle hlavní autorky zákona, poslankyně ANO Věry Procházkové, zatím není jasné, jestli zákon ve Sněmovně získá podporu. "Zákon tvoříme pro zlomek lidí, ale chci se vyvarovat situace, kterou jsem zažila se svou maminkou. Ta se úmyslně předávkovala morfinem v konečném stádiu nemoci a já se s ní nemohla důstojně a v klidu rozloučit," uvedla Procházková. Podle poslance Milana Brázdila (ANO) nesmí být žádný lékař do provedení eutanazie nucen, stačit budou podle něj pro ČR tak dva nebo tři.

Spolu s uzákoněním eutanazie by se podle autorů měla rozvíjet paliativní péče o umírající, která se věnuje mírnění bolesti, ale i psychologické práci s rodinou i umírajícím. Česká právní úprava by také podle návrhu měla umožnit eutanazii jen obyvatelům ČR nebo cizincům s trvalým pobytem, aby se země vyhnula "turismu za smrtí".

Kultura dostane za rok 250 milionů korun na živé umění a dotace

Ministerstvo kultury získá příští rok 150 milionů korun navíc na živé umění z peněz, které se podařilo ušetřit v letošním rozpočtu. Dalších 100 milionů korun dostane na své dotační tituly. Novinářům to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) ocenil, že se podařilo jednání se Schillerovou otevřít i přesto, že do vlády nastoupil až koncem srpna, kdy byla jednání o rozpočtu ministerstev prakticky uzavřená. Schillerová řekla, že zohlednila analýzy, které jí Zaorálek předložil. Sto padesát milionů bude směřovat na podporu oblastních divadel či orchestrů, dodal. "Těch 100 milionů, pod tím se skrývají nejrůznější festivaly jako Smetanova Litomyšl či Pražské jaro," uvedl.

Archeologové představí v sobotu nedávno objevený zlatý poklad

Archeologové v sobotu 19. října představí v náchodském muzeu zlatý poklad z mladší doby bronzové. Devět spirálek ze zlatého drátu o celkové hmotnosti 257 gramů donesl na jaře muž, který je našel v lese u Náchoda. ČTK to řekl archeolog muzea Jan Košťál. Archeologové nechtějí bližší informace k místu nálezu zveřejnit. Nálezce požádal Královéhradecký kraj o vyplacení nálezného. Podle Košťála jde o jeden z největších zlatých pokladů z doby bronzové objevených v Čechách. "Je to zlatý depot devíti takzvaných nekonečných spirál vyrobených z dvojitého drátu na obou koncích s očky," řekl ČTK Košťál.

Nálezce archeologům řekl, že poklad objevil v dubnu při venčení psa ve stráni, v místě rozrytém od divočáků. Zlatý drát trčel ze země. Archeology překvapilo, že to bylo nalezeno na odlehlém místě uprostřed lesa, na kraji rokle. Jednou z hypotéz je, že si zlato mohl v nepřístupném terénu někdo v pravěku uschovat, aby si ho později vyzvedl. Za pravděpodobnější vědci považují hypotézu o kultovním místě. Nález z Náchodska má totiž analogii s objevem podobné spirály a dalších bronzových předmětů u Mladé Boleslavi. Podle archeologů podobné zlaté spirály v době bronzové sloužily zřejmě jako polotovar k dalšímu zpracování nebo jako předmincovní platidlo neznámé hodnoty.

Taška se čtvrt milionem ležela v Brně zapomenutá na lavičce

V přepočtu asi čtvrt milionu korun v tašce ztratila v Brně žena z Kypru. Brněnští strážníci pak tašku našli netknutou na lavičce u obchodního centra. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí strážníků Jakub Ghanem. Jednačtyřicetiletá žena z Kypru přišla na ředitelství městských policistů ohlásit ztrátu peněz koncem minulého týdne. "Se slzami v očích strážníkům řekla, že po nákupu v jednom z brněnských obchodních center ztratila tašku, v níž měla přibližně 10.000 eur. Společně s manželem přivezli peníze z Kypru svojí dceři, aby jí pomohli s úhradou školného a pronájmu bytu," uvedl mluvčí.

Počasí

Oblačno až zataženo, od západu místy občasný déšť nebo přeháňky. Nejvyšší teploty 13 až 17 °C, v 1000 m na horách kolem 9 °C.