Denní souhrn zpráv

Pieta na pražském Vítkově připomněla 101. výročí vzniku státu

Politici, zástupci armády, váleční veteráni i zástupci spolků si u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli výročí vzniku samostatného Československa. U hrobu Neznámého vojína položili věnce prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO) i předsedové Senátu Jaroslav Kubera (ODS) a Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Oslavy 101. výročí vyhlášení státu se konají po celém Česku, vyvrcholí večerním udělováním státních vyznamenání na Pražském hradě. Vojáci na čestný dvůr památníku na Vítkově tradičně přinesli historické armádní prapory za zvuků husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci. Vojenská hudba zahrála také státní hymnu. Nad památníkem prolétly armádní vrtulníky, které na obloze vytvořily trikoloru v národních barvách, a za nimi stíhací letouny Gripen. Akce k založení republiky se konaly i na dalších místech republiky.

Prezident Miloš Zeman jmenoval sedm mužů do generálských hodností, počtvrté při tom vynechal ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku navrženého vládou. Zároveň navrhl ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD), aby byla příští rok generálkou jmenována Šárka Havránková, nová viceprezidentka pro evropskou mezinárodní policejní organizaci Interpol. Stala by se druhou generálkou v historii České republiky.

Prezidenti, králové a papež pogratulovali k výročí vzniku státu

Prezidenti a králové některých zemí, nový japonský císař Naruhito a papež František pogratulovali v dopise prezidentovi Miloši Zemanovi a českým občanům ke 101. výročí vzniku samostatného státu. Americký prezident Donald Trump ocenil přínos české účasti v Afghánistánu, německá hlava státu Frank-Walter Steinmeier napsal o hluboké důvěře mezi oběma zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron stejně jako slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a Trump připomněli i letošní 30. výročí sametové revoluce. Znění dopisů zveřejnil Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

Slovenská prezidentska Čaputová uvedla, že výročí vzniku Československa je důležité také pro Slovensko, protože založení společného státu Čechů a Slováků 28. října 1918 položilo i základy slovenské státnosti. Dodala, že stojí za úvahu, zda by si i Slovensko, podobně jako Česko, nemělo připomínat vznik Československa státním svátkem. "Nebýt tohoto data, patrně bychom dnes ani netvořili samostatný státní útvar. Je to jeden z nejvýznamnějších dnů, které je potřeba si pamatovat," uvedla Čaputová.

Šéf ČSBS Vodička varoval před rostoucím neonacismem a fašismem

Evropa je svědkem nových realit, na které upozorňoval po druhé světové válce prezident Edvard Beneš, a to znovuzrození sil neonacismu a fašismu. Na shromáždění ke 101. výročí vzniku Československé republiky pořádaném Českým svazem bojovníků za svobodu (ČSBS) to řekl jeho předseda Jaroslav Vodička. Boj proti fašismu, nacismu a dalším formám diskriminace tak podle něj není jen otázkou minulosti, ale i přítomnosti.Uvedl, že z průzkumu veřejného mínění v Německu vyplývá, že více než polovina německých občanů věří, že Židům hrozí násilí či slovní útoky.

Zatímco v uplynulých letech svaz pořádal pietní akce na pražském Vítkově, letos se akce přesunula na Pražský hrad do Míčovny. ČSBS v poslední době čelil kritice například za nevhodné vystupování předsedy Vodičky. Kritizován byl mimo jiné za to, že ocenil komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, který se jako policista podílel v roce 1989 na potlačování protirežimních demonstrací. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) letos v březnu řekl, že úřad se spolkem kvůli kontroverzím omezil spolupráci. Dodal nicméně, že je v něm mnoho lidí, kteří si pozornost zaslouží. Spolek sdružuje válečné veterány, odbojáře, partyzány a jejich pozůstalé či rodinné příslušníky.

Státy EU schválily tříměsíční pružný odklad brexitu

Členské státy Evropské unie se dohodly na odkladu britského odchodu ze společenství do konce ledna 2020. Uvedl to na twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk. Pokud Británie schválí výstupní dohodu před uplynutím nové lhůty, může opustit unii dříve. Dosavadní termín brexitu byl tento čtvrtek. Odklad schválili velvyslanci 27 zemí EU na dnešní schůzce v Bruselu.

Proti dosud vystupovala Francie, která po Británii požadovala pádný důvod prodloužení jejího členství v evropském bloku. Po víkendovém telefonátu prezidenta Emmanuela Macrona s britským premiérem Borisem Johnsonem však Paříž změnila názor. Podle informací ČTK přijatý text jako motivy odkladu zmiňuje poskytnutí času potřebného pro britskou ratifikaci brexitové dohody stejně jako pro případné vypsání předčasných voleb v Británii.

Británie souhlasí s odkladem svého odchodu z Evropské unie na 31. leden 2020. V dopise předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi to podle agentury Reuters potvrdil britský premiér Boris Johnson, kterého k dojednání nového odkladu donutil britský parlament. Předseda vlády přitom nový odsun brexitového data označil za "nechtěné prodloužení britského členství v EU, které poškozuje naši demokracii". Vyzval zároveň státy EU, aby jakékoli další zdržení brexitu vyloučily.

Struktura výroby elektřiny v ČR se od revoluce zásadně změnila

Struktura výroby elektřiny v Česku se od sametové revoluce zásadně změnila. Vyplývá to z podkladů, které ČTK poskytla společnost ČEZ. Podíl uhlí na výrobě elektřiny v ČR podle nich v roce 1989 činil 79 procent, jaderná energetika přispívala 11 procenty a deset procent připadalo na vodní zdroje. Žádné plynové, paroplynové, větrné nebo solární elektrárny v české energetické soustavě tehdy neexistovaly.

Loni se podle dat Energetického regulačního úřadu v Česku vyrobilo nejvíce elektřiny v hnědouhelných elektrárnách (43 procent). Následovaly jaderné elektrárny (zhruba třetina), obnovitelné zdroje (11 procent) a černé uhlí a zemní plyn (po čtyřech procentech). Podle nejreálnějšího scénáře Státní energetické koncepce má od druhé poloviny 20. let 21. století pocházet nejvíce elektřiny místo z uhlí z jaderných zdrojů. V roce 2040 mají jaderné zdroje pokrýt asi polovinu výroby elektřiny v ČR. Následovat mají obnovitelné zdroje. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) minulý týden uvedl, že bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky, nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu. Problémy podle něj mohou vzniknout už po roce 2030.

V ČR začne fungovat nový systém ukládání energie pro nabíjení aut

V České republice začne zanedlouho fungovat nový systém ukládání elektrické energie, která se využívá k nabíjení elektromobilů. Technologii vyvinul izraelský startup Chakratec, který se v ČR představí ve spolupráci s automobilkou Škoda Auto. Technologie zachycuje zátěžové špičky v síti a umožňuje provozovat ultra rychlé nabíječky i v odlehlých místech, kde není dostatečná síť, řekl šéf Škody Auto Bernhard Maier v rámci své zahajovací řeči na Smart Mobility Summit 2019, který je v Tel Avivu věnován především inovacíme týkajícím se chytré mobility a alternativních pohonů. Nová technologie bude představena v Praze, podle Maiera pravděpodobně v listopadu. Podle zástupců Chakratecu již stejná technologie funguje například na letišti ve Vídni nebo v Itálii. Úložiště má velikost přibližně stejnou jako přepravní kontejner, k zařízení se následně napojí běžná nabíječka elektromobilů.

Experti: PPF chce převzít CME zřejmě i kvůli mediálnímu vlivu

Plánované převzetí společnosti Central European Media Enterprises (CME) včetně televize Nova investiční skupinou PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera může být podle mediálních analytiků veden i snahou získat vliv v mediálním prostoru. Očekávají, že Nova omezí vysílání bezplatných kanálů. Nadační fond nezávislé žurnalistiky se obává dalšího podkopání důvěry v nezávislost médií. Návrat Novy a celé skupiny CME do rukou PPF představuje poslední velkou mediální transakci, kdy do rukou velké české investiční skupiny přichází velké a vlivné tuzemské médium, uvedl mediální expert Jan Potůček. "Akvizici lze vnímat nejen jako klasický obchod, ale i jako snahu získat důležité vlivové médium. Každá silná investiční skupina v České republice má vlastní média a rozhodně je nelze považovat za hlavní zdroj zisků. U médií se vlastnický efekt neměří pouze na peníze, ale především na vliv," doplnil.

Nova se do majetku PPF vrací po 15 letech. PPF ovládla zadluženou televizní stanici už v roce 2002, CME dokončila její nákup zpět v roce 2005. Zaplatila 642 milionu dolarů (tehdy 14,8 miliardy Kč). PPF nyní podle podepsané dohody za celou CME včetně televizních stanic v Bulharsku, Rumunsku, na Slovensku a ve Slovinsku zaplatí 2,1 miliardy dolarů (48,3 miliardy Kč). Skupina PPF odmítla, že by její nákup CME včetně televize Nova směřoval k ovlivňování politiky. CME je dobrou příležitostí pro investici, uvedla.

Vědec Šarapatka: Zmenšení polí pomůže v boji s erozí jen částečně

Výrazné zmenšení rozlohy tuzemských polí, které plánuje ministerstvo zemědělství, může podle vědce Bořivoje Šarapatky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci přispět k lepšímu zadržení vody v krajině. Ale bez dalších opatření bude mít jen omezený efekt. Je třeba dořešit protierozní vyhlášku. Ministerstvo počítá s tím že souvislá plocha jedné plodiny na poli bude moci být od roku 2021 maximálně na 30 hektarech. Rozhodnutí ministerstva je podle Zemědělského svazu ČR evropsky ojedinělé. Hospodaření bude náročnější, přibude přejezdů po půdě, řekl ČTK mluvčí svazu Vladimír Pícha. Průměrná velikost zemědělského podniku v ČR je nejvyšší v EU, činí 133 hektarů.

"Tvorbou velkých bloků nám v poválečném období zmizela krajinná zeleň," upozornil Šarapatka. Zatímco ještě krátce po válce remízky a zeleň na mezích zabírala 2,5 procenta v zemědělské krajině, tak nyní její podíl činí pouze 0,5 až 0,7 procenta. "Zeleň, která z krajiny vymizela, je přitom stanovištěm pro řadu organismů a zároveň může zadržovat vodu," řekl Šarapatka. Ministerstvo zemědělství chce plánovanou změnu na zmenšení ploch polí prosadit ve vládním nařízení. Od příštího roku bude ale zmíněné omezení už platit na polích ohrožených erozí. Pokud to zemědělci nedodrží, stát jim zkrátí dotace. V případě, že by pozemky byly větší, bude nutné je oddělit ochranným pásem, který bude široký aspoň 22 metrů a bude na něm tráva nebo pícniny. Další možností je střídat na pozemku více plodin, každou na ploše menší 30 hektarů. Opatření se dotkne podle úřadu zhruba 3000 zemědělců, kteří hospodaří na milionu hektarů půdy.

Dokument Moje století mapuje osudy stoletých osob

Režisérka Theodora Remundová zachytila vzpomínky 25 lidí, kteří se dožili sta let a více. Dvoudílný dokument Moje století odvysílá Česká televize. Osudy vybraných pamětníků mapují i klíčové tuzemské události. ČTK to řekla mluvčí ostravského studia ČT, kde dokument vznikl, Jana Fabiánová. Dokument podle ní nepostrádá ani nadhled, smysl pro humor a jednoznačné třídění na důležité a nedůležité prožitky. Dramaturg Josef Albrecht dodal, že dokumenty Theodory Remundové propojují malé osobní dějiny s velkými národními dějinami. "Vzniká tak výjimečné, pravdivé a především osobní svědectví. Zvlášť pozoruhodné je sledovat, jak čas odděluje v pamětech stoletých lidí podstatné od nepodstatného," řekl.

Vstup do Turnaje mistryň po Kvitové nezvládla ani Plíšková

Tenistka Karolína Plíšková vstoupila do Turnaje mistryň v Šen-čenu porážkou 6:7, 4:6 s obhájkyní titulu Elinou Svitolinovou z Ukrajiny. V dalším zápase Fialové skupiny sedmadvacetiletou českou hráčku čeká ve středu vítězka US Open Bianca Andreescuová z Kanady. Plíšková, která v předchozích dvou ročnících došla do semifinále, navázala na krajanku Petru Kvitovou, které první zápas v Červené skupině rovněž nevyšel. Vítězka Turnaje mistryň z roku 2011 v neděli podlehla 6:7, 6:4 a 4:6 Naomi Ósakaové z Japonska. Plíšková přitom zápas odstartovala dobře a ujala se vedení 2:0, Svitolinová ale vyrovnala a o vítězce první sady musel rozhodnout dramatický tie-break. V něm měla nakonec Ukrajinka navrch, a i když česká tenistka odvrátila šest setbolů, Svitolinová sedmý proměnila a v nejdelší zkrácené hře roku vyhrála 14:12.

Karásková se rozloučila na Havaji bronzovou medailí

Helena Karásková Erbenová se podruhé v kariéře prosadila na stupně vítězů na mistrovství světa v terénním triatlonu. Nejslavnější Xterru dokončila v neděli na Havaji na třetím místě, kterým se rozloučila s vrcholovým závoděním. Bronzovou medaili čtyřicetiletá bývalá olympionička v běhu na lyžích vybojovala i před osmi lety. Karásková na Havaji startovala letos poosmé a její dva bronzy jsou nejlepším českým výsledkem mezi profesionály. Tentokrát ji porazily favorizovaná Flora Duffyová z Bermud, jež si doběhla pro rekordní pátý havajský triumf, a Lesley Patersonová z USA.

V elitní desítce mužů skončili dva Češi. Sedmý byl Karel Dušek a postaral se o nové české maximum, kterým dosud byla devátá příčka Jana Kubíčka z roku 2011. Karel Zadák, jednačtyřicetiletý bývalý veslař, při své derniéře na havajském ostrově Maui doběhl desátý. Zvítězil Jihoafričan Bradley Weiss.

Počasí

Převážně zataženo, na většině území občasný déšť. Postupně vyjasňování. Teploty 8/12°C.