Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

29-10-2019

Sametovou revoluci hodnotí Češi lépe než Slováci

Sametovou revoluci v roce 1989 hodnotí kladně dvě třetiny Čechů a 56 procent obyvatel Slovenska, pro něž má větší význam například Slovenské národní povstání a vznik samostatného Slovenska. Lépe než v Česku tam lidé hodnotí vstup do Evropské unie, ukázal společný průzkum českého Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a sociologických ústavů akademií věd obou zemí. Na Slovensku je větší náklonnost k předchozímu režimu, což podle jednoho z autorů výzkumu Roberta Klobuckého může vyplynout z modernizace Slovenska během druhé poloviny 20. století. Do budoucnosti jsou Slováci větší optimisté než Češi, a to i v pohledu na vývoj ekonomiky, shrnula na tiské konferenci v Praze další výsledky socioložka Pavlína Tabery.

Na dotaz, zda změna režimu v roce 1989 stála za to, odpovídají Češi pozitivněji než obyvatelé Slovenska (73 procent k 59 procentům). Tehdejší systém vnímá negativně 55 procent oslovených v Česku, na Slovensku 33 procent. Otázky kladli sociologové v září tisícovce obyvatel Česka a tisícovce obyvatel Slovenska.

Události listopadu 1989 jsou po období první československé republiky druhou nejpříznivěji hodnocenou událostí české historie za posledních 100 let. Vyplynulo to z výsledků průzkumu mezi občany staršími 15 let, který zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Čím starší byli respondenti, tím méně vyslovovali v případě listopadu 1989 nerozhodné odpovědi a více se k událostem stavěli negativně. Hodnocení revoluce je pak pozitivnější u lidí s vyšším vzděláním, vyššími příjmy a u lidí, kteří pozitivně hodnotí současnou ekonomickou situaci. Listopadovou revoluci z roku 1989 hodnotilo ve výzkumu jednoznačně kladně 34 procent respondentů, spíše kladně se o ní vyjádřilo 32 procent účastníků. Jednoznačně záporný či spíše záporný názor dohromady vyslovilo celkem 12 procent odpovídajících. Listopad 1989 tak v odpovědích předčil vznik samostatné České republiky (18 procent jednoznačně kladných odpovědí, 32 procent spíše kladných), vstup do NATO (19, 30), vznik a činnost Charty 77 (17, 30) či vstup do Evropské unie (19, 26).

Wagenknecht chce, aby soud uložil Evropské radě řešit střet zájmů

Senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) podal žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie, ve které se dožaduje, aby soud uložil Evropské radě nastavit pravidla proti střetu zájmů prezidentů a premiérů členských států. Piráti to uvedli v tiskové zprávě. Wagenknecht varuje, že kvůli střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO) může hrozit zneplatnění budoucího evropského rozpočtu, pokud se bude Babiš jednání o financích účastnit. Rada je podle Wagenknechta nejvyšší a politicky nejsilnější orgán EU, nicméně jako jediný nemá pravidla proti střetu zájmů nastavena. Premiér možnost střetu zájmů opakovaně odmítá a uvádí, že vracení peněz nehrozí.

Senátor Wagenknecht varuje, že by v budoucnu nemusely být ohroženy jen dotace pro české příjemce, ale i pro ostatní příjemce v EU. Soudní dvůr proto žádá, aby konstatoval nečinnost Evropské rady v otázce střetu zájmů. Rada by pak podle jeho návrhu měla bezodkladně přijmout opatření, aby střetu zájmů u premiérů a prezidentů členských států zamezila. Wagenknecht se minulý týden obrátil i na české soudy s návrhem na vyslovení neplatnosti založení Babišových svěřenských fondů. Vychází z toho, že podle občanského zákoníku je svěřenský fond nástrojem pro správu cizího majetku, nikoli vlastního majetku. Podle něho je Babiš prostřednictvím svěřenských fondů s vlastním majetkem úzce spojen.

Median: Hnutí ANO by říjnových volbách získalo 30,5 pct hlasů

Volby do Poslanecké sněmovny by v říjnu vyhrálo hnutí ANO, kterému by dalo hlas 30,5 procenta voličů. Druzí by skončili Piráti se ziskem 12,5 procenta. Třetí ODS by odevzdalo hlas 11,5 procenta voličů. Vyplývá to z výsledků volebního modelu agentury Median. SPD Tomia Okamury by podle modelu získalo osm procent hlasů. Hnutí by tak zvrátilo čtyři měsíce trvající sestupný trend. Zlepšení o půl procentního bodu zaznamenala v říjnu dvojice levicových stran. Vládní ČSSD by podpořilo 7,5 procenta voličů a komunisty sedm procent hlasujících. Starostům a TOP 09 by odevzdalo hlas shodně šest procent voličů. Pro oba subjekty to znamená mírné zlepšení. Naopak lidovcům přisoudil říjnový volební model 4,5 procenta hlasů, o jeden procentní bod méně než v září. Při zohlednění statistické chyby mají ale lidovci podobnou šanci na vstup do Sněmovny jako STAN a TOP 09, uvádí Median. Průzkum pro svůj volební model prováděla společnost Median od 30. září do 28. října. Zapojilo se do něj 1153 respondentů ve věku od 18 let.

Vedení KSČM se od Grospičových výroků o roku 1968 nedistancovalo

Vedení KSČM se nedistancovalo od výroků místopředsedy strany Stanislava Gropiče, podle nějž obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod. Předseda strany Vojtěch Filip po pravidelném jednání užšího vedení strany nicméně uvedl, že každý člen by měl být zdrženlivý ve svých prohlášeních a dbát na to, aby byla v souladu s oficiální linií strany. Personální důsledky pro Grospiče, který je ve Sněmovně předsedou mandátového a imunitního výboru, vyvozovat nehodlá.

Grospič o událostech z roku 1968 hovořil v Českém rozhlasu před hlasováním, kterým ve čtvrtek Sněmovna podpořila vyhlášení 21. srpna významným dnem. Jeho slova poté odsoudili představitelé jiných stran. "On i v tom svém vlastním výroku vyslovil lítost nad oběťmi, takže jsme přesvědčeni o tom, že to rozvíření a vytržení z kontextu je spíše kampaň proti němu," řekl Filip na adresu Grospiče. Dodal, že právo na názor nikomu z KSČM brát nehodlá. Šéf komunistů znovu odkázal na stanovisko strany k srpnu 1968, na jehož vypracování se v roce 1998 podílel. V dokumentu se hovoří o postupu vojsk Varšavské smlouvy jako o "násilném zásahu", nikoliv okupaci.

Aktivisté obsadili rypadlo Lomu Vršany, na místě je policie

Rypadlo hnědouhelného Lomu Vršany na Mostecku obsadili aktivisté. Protestují proti tomu, že ČEZ zamýšlí prodat elektrárnu Počerady společnosti Se.ven Energy finančníka Pavla Tykače. Na místě je policie. Osm lidí vylezlo na skrývkový bagr dlouhý 75 metrů a vysoký 31 metrů, který byl v tu dobu mimo provoz. Policie ČTK na místě řekla, že aktivisté přes výzvy odmítají slézt a hrozí jim pokuta. Jedna z aktivistek, která nechtěla být jmenována, řekla Českému rozhlasu, že je na místě osm lidí. Důvodem jejich protestu je nesouhlas s nečinností a protiaktivními kroky v souvislosti s klimatickou krizí. Účastníci na vyzvání policie nereagují. Jejich požadavkem prý je, aby s nimi udělala rozhovor Česká televize. Aktivisty policie sundávat z bagru nebude, protože je to nebezpečné. Místo zajistila, aby zabránila v přístupu dalším aktivistům.

NKÚ kritizuje využití dotací na rozvoj veřejné dopravy

Dotace na podporu veřejné městské regionální dopravy šly hlavně na výměnu starých vozů za nové, nikoliv na zvýšení počtu spojů, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které dotace vyplácí, je hlavním smyslem podpory zvýšení podílu ekologických vozidel hromadné dopravy. Zvýšení počtu cestujících je jen jeden z vedlejších cílů. NKÚ prověřilo projekty za více než 12,5 miliardy korun vyplacených z Integrovaného regionálního operačního programu v letech 2014 až 2018. Kontroloři také upozorňují, že dopravci vykazovali naprosto nereálné údaje, o kolik se díky dotacím zvýšil počet přepravených osob. Jeden z příjemců například použil dotaci na nákup tramvají, ale do počtu přepravených osob počítal i ty, které jezdily autobusy.

MMR uvedlo, že zvýšení počtu spojů není hlavním cílem dotačního programu. "Hlavním smyslem podpory není rozšíření četnosti spojů, jak se domnívá NKÚ, ale zvýšení podílu nízkoemisních či zcela bezemisních vozidel hromadné dopravy," uvedl náměstek ministryně pro místní rozvoj Zdeněk Semorád. Kontroloři upozornili také na to, že část nově zakoupených elektrobusů byla vybavena naftovým topením. "S takto vyprodukovanými emisemi se ovšem při hodnocení projektů nepočítalo," upozorňuje NKÚ. Ekologický přínos dotací podle úřadu snižuje i to, že příjemci dotací neměli zákaz prodat stará, méně ekologická dál. "Jeden příjemce tak například prodal stará vozidla linkovému dopravci," uvádí NKÚ. Ministerstvo se kritice brání argumentem, že při hodnocení a kontrolách projektů sleduje primární pohon vozidla. "Co se týká využití naftového nezávislého topení v některých vozidlech, jedná se spíše o výjimečné případy, kdy se tak rozhodl dopravce," dodal Semorád.

Praha je mezi 100 městy s nejlepší nemocniční péčí na světě

Mezi stovkou měst, která mají nejlepší nemocniční péči na světě, se umístila také Praha. Žebříček sestavila startupová firma Medbelle, která při jeho vytváření brala v úvahu nejen kvalitu lékařské péče, ale také její dostupnost pro všechny občany a infrastrukturu v dané lokalitě. Nejlépe dopadlo Tokio, na druhém místě skončil Boston, třetí byl Londýn a čtvrtá Paříž. Do první stovky se těsně dostala i česká metropole, která je na 99. příčce; žebříček uzavírá Dubaj. V dílčích přehledech si Praha vedla dobře především v dostupnosti lékařské péče.

Zatímco pod kvalitu péče spadala v průzkumu spokojenost pacientů nebo třeba úspěšnost léčby rakoviny, do položky infrastruktura byl zahrnut počet špičkových nemocnic a předních lékařských univerzit v určitém městě, počet nemocničních lůžek na obyvatele nebo počet zdravotních sester, chirurgů a psychiatrů na obyvatele. O dostupnosti péče vypovídala cena léků či otázka, zda zdravotnická zařízení slouží všem občanům, nebo pouze bohatým a privilegovaným.

Středověká malba půjde do aukce, jednání s NGP zřejmě selhala

Středověký deskový obraz s námětem Zvěstování Panně Marii, který odborníci připisují Mistru Vyšebrodského oltáře, půjde do aukce. Měla by se konat ještě letos, kdo dílo bude dražit, zatím není jasné. ČTK to sdělila Pavlína Stránská, mluvčí Nadačního fondu Richarda Fuxy, který nedávno objevené středověké dílo vlastní. O získání díla do svých sbírek projevovala zájem Národní galerie Praha (NGP) pod vedením Jiřího Fajta i jeho nástupce. "Nadační fond pro dílo získal povolení k trvalému vývozu do zahraničí, díky kterému ho budou mít možnost zakoupit i zahraniční sběratelé či investoři. O dílo měla zájem Národní galerie Praha, ale kvůli nekončícím diskusím o ceně se jednání zastavila na mrtvém bodě," uvedla Stránská.

NGP obraz na jaře představila veřejnosti, koupit ho chtěla za 65 milionů korun. Ministerstvo kultury dílo neprohlásilo za kulturní památku, jak navrhoval Národní památkový ústav. Podle současného majitele potvrdilo autentičnost díla a autorství Vyšebrodského mistra až pět odborných expertíz a čtyři posudky včetně jednoho od aukční síně Sotheby´s stanovily hodnotu díla na 65 až 70 milionů korun. Vyšebrodský cyklus se považuje za vrchol deskového malířství v Čechách z doby krátce před rokem 1350.

Nejlepším českým filmem na festivalu v Jihlavě je snímek Sólo

Nejlepším českým dokumentem se na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě stal snímek Sólo režiséra Artemia Benkiho. V sekci Česká radost uspěl v konkurenci dalších 20 snímků. Porota ocenila jeho silný příběh zobrazovaný bez rušivého patosu. V sekci světových dokumentů porotce nejvíc přesvědčil snímek Fonja, který je výsledkem filmového workshopu mladistvých delikventů z Madagaskaru. V desítce soutěžních sekcích se letos utkalo 127 dokumentů. Ocenění se rozdávala při závěrečném večeru. Cenu za přínos světové kinematografii získal kazašský režisér Sergej Dvorcevoj, který byl také autorem letošní festivalové znělky.

Hlavní postavou vítězného filmu Sólo je mladý argentinský klavírista a skladatel Martín Perino, který se musí potýkat s duševní nemocí. Jeho cestu zpět do života a k hudbě zachytil francouzský režisér Benki, který žije a pracuje v Praze. Podle poroty, ve které usedl i loňský vítěz soutěže režisér Karel Žalud, zobrazil Benki příběh trpícího člověka s mimořádnou lehkostí a nenásilností. Česká radost byla původně určená pouze dílům českých filmařů. "Letos jsme se rozhodli sekci otevřít i filmům, které vznikly v české produkci, ale natáčejí je režiséři, kteří nejsou Češi," řekl ředitel festivalu Marek Hovorka.

Neratovice budou mít kostel, podobu navrhl architekt Fránek

Neratovice budou mít kostel, ve městě žádný není. Podobu stavby navrhl architekt Zdeněk Fránek. Postavena by mohla být za dva až tři roky, stát to podle odhadů bude 80 až 90 milionů korun. Jednu třetinu dá Arcibiskupství pražské, stejný podíl přidá neratovická farnost a na zbytek by se měli složit dárci. Farnost už na výstavbu kostela spustila sbírku, informovala ČTK Tereza Horňasová z Fránkovy architektonické kanceláře. "K církvi se na území farnosti hlásí odhadem kolem 3000 lidí. Na pravidelné nedělní bohoslužby do kostelíků v přilehlých obcích jich pravidelně chodí více než dvě stovky a často musejí stát venku," uvedl neratovický farář Peter Kováč, který se snaží prosadit stavbu kostela už několik let.

Architekt Zdeněk Fránek navrhoval například moderní kostely v Litomyšli a v Černošicích u Prahy. Neratovický kostel budou tvořit dvě soustředné klenby. Do prostor mezi nimi architekt zakomponoval zázemí jako učebny, klubovny, toalety a podobně. Pod celým objektem navrhl společenskou místnost, kostel má sloužit i jako komunitní centrum. Kostel obklopí velký park s jezírkem a dětským hřištěm, na jehož návrhu se budou podílet i studenti mělnické střední zahradnické školy. Plány na stavbu kostela v Neratovicích jsou staré desítky let, zastavila je politická situace v padesátých letech minulého století, později normalizace a po roce 1989, kdy už byly vykopány a vylity základy nového kostela, smrt pátera Kubého, který byl organizátorem celé stavby.

V Praze začíná festival severské kultury, potrvá do 6. listopadu

Cesta v různých podobách je tématem desátého ročníku festivalu severské kultury Dny Severu, který začíná v Praze. Od středy se koná také v Brně a na programu jsou debaty, filmy a komentované procházky. Dny Severu v obou městech potrvají do 6. listopadu a pořádá je kulturní centrum Skandinávský dům, který jako letošního hlavního hosta pozval islandskou spisovatelku a držitelku Ceny Severské rady za literaturu Auduru Avu Ólafsdóttirovou.

V hlavním městě přehlídku zahájí debata Cesty severské a české diplomacie, při které budou mluvit o dobrodružstvích kulturní diplomacie, českých stopách na severu a neprobádaných grónských stezkách norský velvyslanec v ČR Robert Kvile a bývalý český velvyslanec v Dánsku Zdeněk Lyčka. Speciální akcí festivalu je pak podle pořadatelů komentovaná procházka po stopách finského prozaika a básníka Penttiho Saarikoskiho, který v Praze strávil několik týdnů na přelomu let 1966 a 1967.

Počasí

Oblačno až zataženo, nad 700 m sněžení. Maximální teploty 6 až 10 °C °C.

29-10-2019