Denní souhrn zpráv

Senátor Hilšer oznámil zájem jít do prezidentských voleb 2023

Senátor Marek Hilšer oznámil, že chce v roce 2023 znovu kandidovat na prezidenta. Pro kandidaturu začne sbírat podpisy občanů. Při minulé kandidatuře mu podpisy od občanů nestačily, získal jich 43.850, potřeba je jich 50.000. Cestu do voleb mu pak otevřely podpisy 11 senátorů.Uvedl, že zkušenosti ze Senátu ho utvrdily v tom, že veřejná služba má smysl.

Marek Hilšer v minulých volbách hlavy státu získal 455.000 hlasů, ale nedostal se do finálového souboje s obhajujícím Milošem Zemanem. Novinářům řekl, že chce být občanským kandidátem. Plánuje objíždět regiony a začít se sběrem podpisů. Při minulé kandidatuře mu podpisy od občanů nestačily, do voleb se dostal na základě nominace zákonodárců. Do voleb podle Hilšera sice zbývají tři roky, má to ale za krátkou dobu, aby se potkal s co nejvíce lidmi. Na ohlášení kandidatury si vzal stejné sako jako před lety, když se jako první přihlásil do minulého hlasování o hlavě státu.

Hamáček: Policie nespouští kamerové poznávání obličeje v Praze

Policie nespouští systém kamerového rozpoznávání obličejů v Praze, chtěla pouze zahájit diskusi o jeho možném využití na místech s vysokou koncentrací osob. Novinářům to řekl minstr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle něj nyní systém funguje pouze na pražském Letišti Václava Havla, po vyhodnocení pilotního provozu se zváží zavedení i na další mezinárodní letiště v Česku. Server iRozhlas.cz ve středu informoval, že vedení pražské policie požádalo magistrát, aby aktivoval na šesti místech v hlavním městě automatické rozpoznávání obličejů. Policie by tak mohla automatizovaně sledovat a zaznamenávat pohyb osob, které kamery zachytí. Návrh kritizoval primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

"Rozhodně to není o tom, že by pražská policie spouštěla systém face recognition (rozpoznávání obličejů) v Praze. Celý ten problém vznikl tak, že pražská policie provedla vyhodnocení funkčnosti pražského kamerového systému na žádost magistrátu a v rámci svých připomínek nadnesla jeden bod, zda by nebylo vhodné otevřít diskusi o případném uplatnění systému face recognition na místech, kde je vyšší koncentrace osob," řekl Hamáček. Podle něj tím bylo míněno Hlavní nádraží a některé stanice metra. "Rozhodně pražská policie nic nespouští, pouze navrhla pražskému magistrátu, aby se o tom zahájila diskuse," dodal Hamáček. Upozornil, že systém kamerového rozpoznávání obličejů naráží na ochranu osobních údajů. "Pokud bychom měli přistoupit k takové modernizaci, bude to vyžadovat velmi širokou diskusi v rámci české společnosti," řekl.

Iniciativa má seznam 200 rodin, které by přijaly dětské uprchlíky

Iniciativa Češi pomáhají má seznam zhruba dvou stovek rodin, které by byly ochotny přijmout dětské uprchlíky z řeckých táborů. Vyzvala vládu, aby poskytnutí pomoci umožnila a vytvořila meziresortní skupinu, která by navrhla přesný postup. Na tiskové konferenci to řekl zakladatel iniciativy Jaroslav Miko. Řecko začátkem září vyzvalo všechny ministry vnitra EU, aby jejich země přijaly děti bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů. Na dopis upozornil server Hlídací pes. Šéf resortu Jan Hamáček (ČSSD) pak uvedl, že se Řecko jen snaží znovu vyvolat debatu o přerozdělování uprchlíků. Dodal, že v přesouvání sedmnáctiletých bez nároku na azyl po Evropě nevidí smysl. Minulý týden Atény vybídl, aby poskytly konkrétní seznam 40 dětí, které by ČR mohla přijmout. Podotkl, že podobnou žádost zaslal do Řecka už před rokem, odpověď ale nedostal.

"Jsem přesvědčen, že problém, o kterém hovoříme, se rozhodně netýká syrských sirotků ve věku do deseti let. Typický nezletilý bez doprovodu na řecké straně je chlapec ve věku 15+, velmi pravděpodobně z Afghánistánu nebo z Pákistánu. U takových osob je případná integrace velmi komplikovaná," řekl Hamáček. Dodal, že u pakistánských uprchlíků důvod k přijetí nevidí, protože EU má s Pákistánem uzavřenou readmisní dohodu o navracení. "Takže tam by měla řecká strana okamžitě reagovat a vrátit je zpátky do Pákistánu," uvedl Hamáček. Miko řekl, že český ministr vnitra loni žádal o seznam jen syrských dětí a řecká strana odmítla vybírat potřebné podle státní příslušnosti. "Opakuje se ta situace. Ministr znovu žádá o seznam syrských dětí. Řecká strana znovu zopakovala, že děti na základě národnosti separovat nelze," dodal Miko.

Podle vedoucí jednoho z řeckých projektů Lékařů bez hranic Eirini Papanastasiou je v Řecku na 5000 dětských uprchlíků bez doprovodu. V uprchlickém centru na ostrově Samos s kapacitou 650 míst pobývá 7000 lidí, dětí bez doprovodu je tam 300. Vody a jídla je nedostatek, chybí hygienické zázemí. Méně než 13 let je 15 procentům dětí, ostatní jsou starší. Na kabinet chtějí ve Sněmovně tlačit i opoziční politici. Podle nich je absurdní, že desetimilionová bohatá země s humanistickou tradicí za víc než rok pomoc neposkytla.

Ministerstvo zahraničí ruší službu konzulárního ombudsmana

Ministerstvo zahraničí pro malý zájem ruší službu takzvaného konzulárního ombudsmana, který se zabýval dotazy občanů a náměty na zlepšení služeb českých zastupitelských úřadů. Uvedl to Radiožurnál. Úřad nyní hledá efektivnější řešení, uvažuje například o zřízení kontaktního místa nebo zavedení digitálního přístupu k některým konzulárním službám, řekl rozhlasu šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD). Od srpna, kdy ombudsman začal fungovat, se na něj obrátilo jen 20 lidí. Ministerstvo zahraničí v létě uvedlo, že testovací provoz vyhodnotí na konci turistické sezony, tedy v druhé polovině září, a poté rozhodne, zda zůstane v provozu natrvalo. Lidé se mohli se svými podněty obracet na speciální telefonní linku nebo e-mailovou adresu, kde na ně reagovali odborníci z konzulárního odboru.

Země V4 chtějí spolupracovat při nákupu vybavení pro policii

Země visegrádské skupiny (V4), tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, chtějí spolupracovat při nákupu vybavení pro bezpečnostní složky. Budou hledat i možnosti, jak do těchto akvizic zapojit dodávky od firem z V4, řekl český ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) po jednání s kolegy ze zemí skupiny a z Rakouska. V4 podle něj také bude usilovat o lepší výměnu bezpečnostních informací v Evropské unii a bude usilovat o to, aby zůstala i po brexitu zachována současná úroveň bezpečnostní spolupráce s Británií.

OECD: Růst české ekonomiky v příštím roce zpomalí na 2,1 procenta

Růst české ekonomiky v příštím roce zpomalí na 2,1 procenta z letošních 2,6 procenta. Předpovídá to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve svém novém hospodářském výhledu. V roce 2021 pak počítá se zrychlením růstu na 2,3 procenta. Hospodářský růst by v příštích dvou letech podle OECD měly podporovat výdaje domácností i vlády. "Zaměstnanci budou dál těžit z vysokého růstu mezd, zatímco nezaměstnanost zůstane nízká," uvedla OECD. Dodala však, že hospodářský růst bude omezený kvůli zpomalování ekonomické aktivity u hlavních obchodních partnerů. Za hlavní domácí brzdu hospodářského růstu označila OECD nedostatek pracovních sil. Doporučila urychlení reformy péče o děti, která by zvýšila podíl žen na trhu práce, a zefektivnění imigračních procedur. OECD je ve svém hospodářském výhledu pro ČR o něco optimističtější než české ministerstvo financí. To letos počítá s růstem o 2,5 procenta a v příštím roce o dvě procenta.

Českým drahám roste počet zákazníků, díky slevám i novým vlakům

České dráhy přepravily za tři čtvrtletí letošního roku 137,5 milionu cestujících, téměř o čtyři miliony meziročně víc. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí státní společnosti Radek Joklík. K nárůstu počtu zákazníků podle něj přispěly slevy pro studenty a seniory ve výši 75 procent jízdného i investice do nových vozidel a rozšiřování služeb. O téměř deset procent více pasažérů přepravil i soukromý RegioJet, a to 4,6 milionu. Některou ze státních slev využívá 40 procent cestujících Českých drah, ze čtvrtiny jsou to lidé nad 65 let, zbytek tvoří studenti, žáci a děti.

České dráhy chystají od 15. prosince, kdy začne platit nový jízdní řád, několik novinek. Vypraví skoro tisícovku vlaků se zásuvkami, stejný počet spojů denně bude mít wi-fi připojení k internetu. Zavede také plošné placení kartou ve všech vlacích. Přibližně dvě třetiny spojů budou bezbariérové. Čím dál tím víc lidí podle Joklíka využívá online odbavení přes e-shop Českých drah a aplikaci Můj vlak, které představuje zhruba třetina tržeb z osobní přepravy. České dráhy jsou největší český dopravce.

CzechToll posílí registrace do mýta, kolony by se měly zkrátit

Budoucí správce mýta společnost CzechToll posílí kapacitu míst pro registraci do nového mýtného systému. U hranic a dalších rizikových úseků vytvoří dočasná registrační pracoviště, mezi případnými kolonami se budou pohybovat také registrační auta. Tato opatření by měla zkrátit kolony na nejrizikovějších místech, kde mohou hrozit až čtyřicetikilometrové fronty. Na některých úsecích přesto lze očekávat kolony přes deset kilometrů, řekli na tiskové konferenci zástupci firmy a ministerstva dopravy. Do nového systému se dosud zaregistrovalo 251.000 vozidel, více než 200.000 stále chybí.

Nový mýtný systém založený na satelitní technologii začne na stávajícím rozsahu zpoplatněných silnic platit od neděle 1. prosince. Podle dopravního modelu, který CzechToll představil minulý týden, hrozí kvůli pomalým registracím na některých místech kolony až ke 40 kilometrům. Posílení registračních míst by jejich délku mělo zkrátit. Společnost vytvoří u hranic 11 dočasných registračních pracovišť. Podle ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) drtivá většina dopravců o povinnosti registrace ví, přesto vyčkávají na poslední chvíli. Konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF podnikatele Petra Kellnera a slovenské SkyToll zvítězilo v tendru na nový mýtný systém a jeho provozovatele loni. Uspělo s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz. Proti tendru i platnosti mýtné smlouvy protestoval současný provozovatel Kapsch, který v soutěži neuspěl s původní nabídkou přes 13 miliard korun.

Ombudsmanka: Ochranné léčení stále nemá žádnou koncepci

Ochranné léčení v České republice trpí vážnými systémovými nedostatky, řekla novinářům ombudsmanka Anna Šabatová. Institut ochranného léčení podle ní postrádá propracovaný zákonný rámec, chybějí peníze i personál, zařízení, která poskytují ústavní ochranné léčení, jsou přeplněná. Výsledkem může být snižování bezpečnosti pacientů i personálu, varovala ombudsmanka. O ochranném léčení rozhoduje soud u lidí, kteří spáchali trestný čin například kvůli duševní nemoci nebo ve stavu nepříčetnosti. Nutnost začít systémově řešit tento institut ukázal podle Šabatové pět let starý případ ze Žďáru nad Sázavou. Tam psychicky nemocná žena vtrhla do školní budovy, ubodala studenta a další tři lidi zranila. Tragédie tehdy vyvolala debatu o léčbě psychicky nemocných. Útočnice totiž do února toho roku byla v opavské psychiatrické léčebně, poté ji ale soud propustil z ústavního do ambulantního léčení.

Na ochranném léčení se ale podle ombudsmanky za pět let od tragédie nic nezměnilo. Klesla však ochota soudů propouštět nemocné z ústavní léčby, nemají-li další zázemí. Stát podle ombudsmanky nestanoví kapacitu ani zajištění ochranné léčby, přestože pacientů přibývá. Málo je i ambulancí pro pacienty s ochranným léčením a neexistuje jejich síť. Mnoho lidí je v ochranné léčbě víc než dva roky a žijí třeba na sedmi- až osmilůžkových pokojích. "V takovém prostředí těžko může ta léčba probíhat velmi úspěšně," řekla Šabatová. Léčení se také třeba týdny nedostanou na vycházku, neboť to zákon nijak nezaručuje, na rozdíl od vězňů, kteří mají zákonem zaručenou hodinovou vycházku denně. Navíc chybí personál, který by pacienty doprovodil ven. Ombudsmanka navštívila v letech 2017 až 2019 deset psychiatrických zařízení pro dospělé, pět z nich mělo zaměření na výkon ochranného léčení.

Lesy ČR můžou kácet v Boubínském pralese kvůli kůrovci

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dostal podle ekologického Hnutí Duha od CHKO Šumava výjimku pro kácení na většině území v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Lesy ČR žádaly o výjimku kvůli kácení dřeva napadeného kůrovcem. Hnutí Duha s udělením výjimky nesouhlasí a jako účastník řízení se proti němu hodlá odvolat. ČTK to řekl mluvčí Hnutí Duha Aleš Miklík. V nejcennější části pralesa bude kácení dál zakázáno. Lesy ČR dříve uvedly, že udělení výjimky jim umožní efektivně zasahovat proti kůrovci.

Lidé v 15 městech si dnes mohou vyzkoušet život bezdomovců

V 15 městech si dnes zájemci mohou vyzkoušet život lidí bez domova a přenocovat na ulici. Osmý ročník kampaně Noc venku chce bořit předsedky vůči bezdomovcům a formou netradičního zážitku upozornit na jejich problémy. V Česku žilo letos na jaře zhruba 23.800 bezdomovců, asi 2600 z nich ještě nebylo 18 let. Nejvíce lidí bez domova je v Moravskoslezském kraji a Praze. Výrazně převažují muži, zhruba polovina bezdomovců žije venku nebo využívá přechodné noclehárny pro lidi bez přístřeší. Vyplývá to ze sčítání a odhadu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Noc venku se letos uskuteční v Ostravě, Praze, Hradci Králové, Pardubicích, Berouně, Dvoře Králové, Litoměřicích, Jičíně, Mělníku, Valašském Meziříčí, Znojmě, Opavě, Mostě, Trutnově a v Kralupech nad Vltavou. Každé z měst zapojených do akce si připravilo vlastní program, na kterém se kromě neziskových organizací podílejí jejich klienti, tedy lidé bez domova. Na některých akcích organizátoři představí speciální iglú z polyetylenové pěny a hliníkové folie, které slouží v mrazech jako nouzový přístřešek. Jako vstupné se nevybírají peníze, ale trvanlivé potraviny či oblečení, které pomohou lidem žijících na ulici, azylových domech či noclehárnách.

Adiktolog: Elektronické cigarety vyzkoušelo 40 procent 16letých

Elektronické cigarety podle odborníků z Národní linky pro odvykání vyzkoušelo 40 procent šestnáctiletých Čechů. Pravidelně je využívá 17 procent z nich a pět procent dospělých, sdělila organizace ČTK v tiskové zprávě. Očekává se přitom, že kuřáků klasických cigaret bude dál ubývat. V současné době jich je asi 2,5 milionu, tedy asi čtvrtina dospělých.

Cigarety ročně stojí za 15.000 až 16.000 úmrtími v Česku. V průměru si kuřáci zkracují život nejméně o deset let. Nejčastější příčinou úmrtí v souvislosti s kouřením jsou nemoci srdce a cév, nádorová onemocnění nebo respirační choroby.

Kniha Vladimíra Krejčího popisuje deset měsíců s J.A. Baťou

Ve Zlíně byla představena kniha Vladimíra Krejčího Poznamenaný - Deset měsíců s Janem A. Baťou. Krejčí byl od září 1938 do června 1939 osobním tajemníkem Jana Antonína Bati, nevlastního bratra zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. J. A. Baťa (1898 až 1965) převzal vedení firmy po tragické smrti Tomáše Bati v roce 1932 a zasloužil se o rozvoj podniku i Zlína.

Kniha podle editora knihy a historika Martina Jemelky obsahuje i detaily, které dosud nebyly přesně zachyceny. "Podle mě naprosto klíčovou pasáží této publikace jsou stránky, které popisují zatčení Jana Antonína Bati v polovině listopadu 1938 při jeho cestě z českých zemí do Nizozemska a Velké Británie, kde byl zatčen na tehdejší hranici mezi druhou republikou a německou říší a na přibližně 24 hodin internován německou policií," uvedl Jemelka. I při internaci Baťu Krejčí provázel. Od Krejčího úmrtí v roce 1993 jeho rodina usilovala o vydání vzpomínek.

Počasí

Většinou zataženo, na většině území déšť nebo mrholení. Nejvyšší teploty 5 až 12 °C °C.