Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

02-03-2020

Schodek rozpočtu ke konci února stoupl na 27,4 miliard, jde o nejhorší únorové číslo od 1993

Schodek státního rozpočtu ke konci února stoupl na 27,4 miliardy korun z lednových osmi miliard korun. Loni v únoru vykázal rozpočet schodek 19,9 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Letošní únorový výsledek je nejhorší od roku 1993, vyplývá z údajů na stránkách ministerstva financí. Dosud byl nejvyšší schodek státního rozpočtu za únor v roce 2003, a to 24,94 miliardy korun. Na celý letošní rok je naplánovaný schodek rozpočtu 40 miliard korun.

Hospodaření rozpočtu očištěné o peníze z EU by v únoru podle MF skončilo schodkem 22,2 miliardy korun. V únoru 2019 by byl rozpočet ve schodku 22,5 miliardy korun.

Ministr zdravotnictví: Z 211 testovaných osob jsou stále jen tři pozitivní

Z 211 lidí dosud v Česku testovaných na koronavirus jsou stále jen tři pozitivní případy. Uvedl to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Vzorky tří českých pacientů, u kterých se nákaza testem potvrdila, byly poslány do laboratoře v Berlíně na potvrzení. Vyhlášení nouzového stavu, které by se mělo zvažovat podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) není podle ministra Vojtěcha vůbec na místě. Proti se vyslovil také premiér Andrej Babiš (ANO). Ten na twitteru napsal, že bude na ministerstvu zdravotnictví zřízený krizový štáb. "Musíme mít informace na jednom místě, znát přesný pohyb osob," uvedl Babiš. Na tiskové konferenci po jednání bezpečnostní rady státu řekl, že už v případě podezření, před končeným výsledkem testu, který trvá šest hodin, by měli hygienici zjišťovat všechny možné kontakty potenciálně nakaženého.

Nemocní v Česku jsou tři lidé, kteří přijeli z Itálie. Jeden vyučující z České zemědělské univerzity z konference v Udine, druhý muž z Děčína s rodinou z lyžařské dovolené v Benátsku a třetí je Američanka, která studuje v Miláně. V karanténě jsou dvě spolucestující americké turistky, manželka pedagoga a žena a děti muže z Děčína. Stav českých pacientů je dobrý, nemají žádné příznaky ani horečku.

Zaorálek: Omezení kulturních akcí by mělo velký ekonomický dopad

Omezení činnosti kulturních institucí by mělo významný ekonomický dopad, řekl před pondělním jednáním vlády ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Požádá vládu, aby se mohl účastnit jednání Bezpečnostní rady státu (BRS). Následky pro kulturu mohou být vážné, protože veškerý provoz souvisí s návštěvami hromadných akcí, dodal ministr. "Když člověk uváží, že všechen náš provoz souvisí s návštěvami, dokonce hromadnými návštěvami, všechny akce od festivalů až po muzea jsou spojeny právě s návštěvami lidí, tak jsem dospěl k závěru, že bych požádal vládu, abych se mohl účastnit příště Bezpečnostní rady státu," dodal. Podle ministra by ekonomické dopady byly i v případě mírného vývoje šíření koronaviru vážné. "Problém je v tom, že i pokud nebude velké množství (lidí) infikováno, bude se měnit chování zdravých. Lidé budou omezovat cestování, návštěvy veřejných institucí, galerií a podobně," poznamenal. Na úvahy, zda by mohlo být zrušen například festival Pražské jaro, který se koná mezi 7. květnem a 4. červnem, je podle něj brzy.

Odbory navrhují zavést případně při nákaze koronavirem kurzarbeit

Odbory navrhují, aby se při případné rozsáhlejší karanténě kvůli možné nákaze novým koronavirem zavedl v Česku takzvaný kurzarbeit. Stát by tak při omezení či zastavení výroby či provozu zaměstnavatelům přispíval na mzdy pracovníků, aby se jejich příjem nepropadl. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) to uvedla v tiskové zprávě, kterou zaslala ČTK. Při takzvaném kurzarbeitu, který se využívá například za krize, se krátí pracovní doba. Snížený výdělek pracovníkům doplácí stát. Nemusí tak hradit podpory v nezaměstnanost, firma totiž nikoho kvůli omezení produkce nepropustí.

NKÚ: Protipovodňová opatření v Česku se zpožďují

Česko v letech 2016 až 2018 neinvestovalo dostatečně do protipovodňových opatření. Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu. Na opatření využilo jen třetinu předpokládaných investic. Každý rok ministerstva zemědělství a životního prostředí průměrně rozdělila skoro jeden a půl miliardy korun. Více než polovina ze 135 opatření, která ministerstva navrhovala na léta 2015 až 2021, tak podle kontrolorů do konce roku 2021 ani nezačne. Podle NKÚ se rezortu životního prostředí zároveň nedaří prosazovat taková protipovodňová opatření, která by byla šetrná k přírodě. Kontrola také tvrdí, že rezorty povolily stavbu v aktivních záplavových zónách. Ministerstvo životního prostředí chce proto podle své mluvčí jednat s ministerstvem pro místní rozvoj, aby zajistilo nápravu.

Podle ministerstva životního prostředí je problém v tom, že žadatelé - tedy správci vodních toků a státní podnik Lesy ČR - mají o dotace malý zájem. Rezort zemědělství tvrdí, že NKÚ ve své kontrole neřeší změnu zákonů a navíc podle něj nezjistil žadné porušení předpisů.

Povodně jsou podle MŽP pro ČR největším přímým nebezpečím, pokud jde o přírodní katastrofy, a ohrožení představují i v souvislosti s klimatickou změnou. Významné riziko povodní se podle zprávy z roku 2018 týká 2,8 tisíce kilometrů vodních toků.

Antimonopolní úřad chce mít přístup k datům mobilních operátorů, navrhuje změnu zákona

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže by chtěl k vyšetřování kartelů využívat i data mobilních operátorů. K takzvaným data retention, tedy informacím o komunikaci lidí, má teď přístup jen policie, zpravodajci a Česká národní banka. Úřad proto navrhuje změnit zákon. Povolení k přístupu k datům by mu navíc musel dávat soud. Ministerstvo průmyslu a obchodu se k případné změně zatím nechce vyjadřovat, protože ještě nevypořádalo všechny připomínky k novele.

Podle právníka Jana Vobořila ze sdružení luridicum Remedium by se ale neměl rozšiřovat počet institucí a úřadů, které se k citlivým datům dostanou. Upozorňuje, že zpřístupnění dat mělo sloužit jen pro řešení závažných trestných činů.

Operátoři musí ze zákona půl roku ukládat informace, které se týkají data, času, způsobu a doby trvání komunikace. Neukládají ale, o čem se lidé v hovorech baví nebo co si píšou.

Zástupci ČR a Německa podepsali prohlášení o nové železnici

Zástupci České republiky a Německa v pondělí Drážďanech podepsali společné prohlášení o spolupráci a podpoře plánování vysokorychlostní tratě Drážďany-Praha. Cílem projektu, s jehož dokončením se počítá nejdříve v roce 2030, je zkrátit dobu jízdy mezi oběma městy na jednu hodinu z nynějších více než dvou. "Nové železniční spojení Drážďany-Praha je dlouhodobý evropský dopravní projekt se zásadním významem pro svobodný stát Sasko," zdůraznil ministerský předseda této východoněmecké spolkové země Michael Kretschmer, podle něhož nový koridor přinese prospěch obyvatelům, turistům i životnímu prostředí. Současný ministr dopravy Karel Havlíček začátkem února v Berlíně vyjádřil přesvědčení, že by se mohlo začít stavět už v roce 2025. Výstavba, jejíž součástí je i 26,5 kilometru dlouhý tunel pod Krušnými horami, pak má trvat pět let. Ještě je ale potřeba dořešit řadu aspektů stavby. Na české straně třeba zatím není jasné, zda trať povede přes Ústí nad Labem, nebo přes Lovosice. Němečtí experti i proto spíše hovoří o dostavbě trasy nejdříve koncem 30. let.

Dokument o zneužívání dětí na internetu vzbudil velký zájem

Český dokumentární film V síti, který natočil režisér Vít Klusák společně s Barborou Chalupovou, je v čele víkendové návštěvnosti tuzemských kin. Od patnácti let přístupná šokující výpověď o zneužívání dětí na internetu o premiérovém víkendu přilákala přes 115.000 návštěvníků. Zájem byl i o kratší verzi pro děti od 12 let s názvem V síti: Za školou, která skončila v tabulce šestá. Vyplývá to z informací na webu Unie filmových distributorů (UFD). Přičinením dokumentu V síti podezírají kriminalisté devět lidí z přečinu pokus o navazování nedovolených kontaktů s dítětem.

Novinář Ferdinand Peroutka bude mít sochu na pražském Smíchově

Novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka bude mít v Praze 5 sochu. Stát by mohla v parku u vily Portheimka na Smíchově nedaleko radnice městské části. ČTK to řekla mluvčí Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) Šárka Kuželová. Peroutkovi zastupitelé Prahy 5 již udělili čestné občanství. Peroutka se dostal do centra pozornosti také kvůli slovům prezidenta Miloše Zemana, který v lednu 2015 hovořil o selhání intelektuálů při nástupu nacismu. Vnučka novináře Terezie Kaslová požaduje po státu za prezidentova slova omluvu. "Ferdinand Peroutka je symbolem nezávislé české žurnalistiky. Varoval mimo jiné před silným Německem, fašismem a nástupem Hitlera k moci. Proto si pro něj nacisté přišli hned v roce 1939 na Smíchov do domu v ulici Matoušova, kde bydlel a celou válku pak strávil v koncentračním táboře a vězení. Výraznější památku na Praze 5 by si zasloužil," uvedl radní Viktor Čahoj (TOP 09). Kromě čestného občanství odkazuje na jeho jméno a památku pamětní deska na domě, ve kterém žil. Po Peroutkovi nese jméno rovněž ulice na Malvazinkách na Praze 5.

Na brněnské hvězdárně začal festival kosmonautiky - Brno Space Days

Na brněnské hvězdárně začal v pondělí třídenní festival Dny jihomoravské kosmonautiky - Brno Space Days. Je určen jak pro veřejnost, tak pro odborníky a zástupce firem. Návštěvníci se mohou zúčastnit například přednášek, exkurzí anebo výstav, které přibližují účast jihomoravských firem na vesmírných projektech. Součástí akce je i soutěž amatérských konstruktérů v sestavení elektronické sondy, kterou do vzduchu vynese nafukovací balón.

Počasí na úterý

Zataženo až oblačno, na většině území déšť nebo přeháňky, zejména v Čechách od vyšších poloh srážky smíšené nebo sněhové. Později odpoledne a večer od západu ubývání srážek a místy i oblačnosti. Nejvyšší teploty 4 až 8 °C, na Moravě a ve Slezsku až 10 °C, na horách kolem 0, v Jeseníkách a Beskydech 3 stupně Celsia.

02-03-2020