Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

17-03-2020

Babiš: Ošetřovné u zaměstnanců se prodlouží, živnostníky podpoří program MPO

Ošetřovné by se mělo vyplácet za celou dobu epidemie, co budou platit zákazy a školy zůstanou zavřené. Činit by pro zaměstnance mělo 60 procent denního základu výdělku na dítě do deseti let jako dosud. Vyplývá to z vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) po jednání vlády. Živnostníci, kteří na ošetřovné nemají nárok, by měli dostat peníze z programu ministerstva průmyslu. Kabinet opatření chce upravit svými nařízeními, ne novelami. Nebude tak Sněmovnu žádat o vyhlášení legislativní nouze a rychlé schvalování zákonů. "Domluvili jsme se, že ošetřovné bude v podstatě na celý čas trvání zákazu, toho koronaviru, ve výši 60 procent a při péči o dítě mladší deseti let," uvedl Babiš. Dodal, že přípravu návrhu změny ošetřovného pro zaměstnance má na starosti ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), pro živnostníky pak ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Obě opatření zastřeší pak jeden program.

Škoda Auto zastaví výrobu

Automobilka Škoda Auto oficiálně potvrdila zastavení výroby ve všech třech českých závodech kvůli koronaviru. Výroba se zastaví tuto středu ve 22:00. Zaměstnanci budou od 18. března do 29. března dostávat 70 procent platu, poté 75 procent. Ve firmě jsou již dva potvrzené případy nákazy koronavirem. Zastavení výroby Škodovky může ovlivnit i zaměstnanost v dodavatelských společnostech. Samotná automobilka zaměstnává v Česku zhruba 34.000 lidí, dalších zhruba 3000 lidí pracuje ve Škodě prostřednictvím pracovních agentur. Premiér Andrej Babiš (ANO) mladoboleslavskou firmu označil za klíčovou část české ekonomiky.

Také kolínská automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) zastaví kvůli šíření nového koronaviru od 25. března, tedy od středy příštího týdne výrobu. Přerušena by mohla být až do pátku 17. dubna, řekl mluvčí TPCA Tomáš Paroubek.

V TPCA pracuje v současnosti zhruba 2500 lidí, firma představuje jednoho z největších exportérů v České republice a zároveň největšího zaměstnavatele na Kolínsku.

Speciální lůžka pro pacienty s koronavirem by měla být připravena na Motole i na Homolce

Pro pacienty s koronavirem budou připraveny v Praze Fakultní nemocnice Motol a Nemocnice na Homolce. Dohromady by měly mít 90 lůžek. V Brně se kromě Fakultní nemocnice u svaté Anny jedná o zapojení bohunické nemocnice, řekl na úterní tiskové konferenci po jednání vlády náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Půjde o jednotky, které budou mít nějakou kapacitu ventilovaných lůžek a lůžek s kyslíkem, doplnil. Jednání mezi FN Motol a Nemocnicí na Homolce se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) uskutečnila v ůterý ráno. "Tam se domluvili, že bude 90 speciálních lůžek," uvedl. K dispozici budou pro vážné případy. Uvedl také, že oba projekty mají svůj vývoj. V Brně by mělo být jasno do dvou dnů, řekl Prymula. Původně se podle něj v nemocnici u svaté Anny počítalo dohromady s kapacitou 150 lůžek, ne všechna ale měla být ventilovaná.

Akademie věd a univerzity nabídly pomoc s testováním koronaviru

Akademie věd, Univerzita Karlova (UK) a Masarykova univerzita v Brně nabídly vládě pomoc s testováním koronaviru. Koordinátorem testování má být biochemik a prorektor pro vědeckou činnost UK Jan Konvalinka. Akademie věd (AV) to oznámila v tiskové zprávě a na twitteru. "Z pracovišť Akademie věd ČR mohou k pomoci s testováním přispět například Ústav molekulární genetiky, Ústav organické chemie a biochemie, Biologické centrum, Mikrobiologický ústav a Biofyzikální ústav," uvedla předsedkyně AV Eva Zažímalová. V Brně se do projektu zapojí například výzkumné centrum CEITEC při Masarykově univerzitě. Instituce svou pomoc nabídly v dopise adresovaném premiérovi Andreji Babišovi, ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi a předsedovi Ústředního krizového štábu Romanu Prymulovi. Požádaly v něm o udělení povolení k testování. Instituce v dopise také zdůraznily, že je nutné vyřešit otázku financování. "V prvopočátku jsme připraveni krýt tyto činnosti z rozpočtů našich institucí coby součást naší odpovědnosti jako veřejných institucí na plnění krizových potřeb společnosti, to však představuje pouze přechodné řešení, a to již zdůvodu omezenosti těchto zdroju," stojí v dopise.

Testovat vzorky na nákazu novým typem koronaviru může v ČR dosud 30 laboratoří. Nejvíc jich je v Praze (9) a Moravskoslezském kraji (5). Z krajů chybí jen na Vysočině.

Vládní speciál přistál v Číně, přiveze 150 tisíc rychlotestů

Vojenský speciál, který odletěl do Číny pro 150.000 rychlotestů na nový typ koronaviru, přistál v Šen-čenu. Materiál se nyní nakládá, informoval na twitteru ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Letadlo by se mělo vrátit zpět do Česka ve středu. Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu uvedl, že testy jsou určeny pro rychlou diagnostiku osob, které mají příznaky respiračního onemocnění a je u nich podezření pro nákazu koronavirem. Výsledky testů jsou k dispozici do 29 minut. Armáda do Číny vypravila Airbus 319. Po návratu bude stroj a dovezený materiál dezinfikován a rozvezen do distribučních stanovišť.

Česko v Číně nakupuje i další materiál potřebný pro boj proti nákaze koronaviru. Dovézt chce roušky a respirátory, kterých je nedostatek, i další testy. Z Číny by je měla přivézt letadla přepravce Smartwings. Babiš v pondělí řekl, letadla by měla odletět dnes a ve středu. Do ČR by měla dopravit mimo jiné dar od skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera nebo objednávky ministerstva vnitra.

Premiér Babiš se omluvil za nedostatek roušek

Premiér Andrej Babiš (ANO) se omluvil za nedostatek roušek. Vláda dle něj pro jejich pořízení udělala maximum, poukázal na celosvětový zájem o nákup této komodity. Vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) situace mrzí. Zda někdo udělal chybu by se ale podle ně mělo řešit až po krizi, zřízena by podle něj mohla být třeba vyšetřovací komise. Za nedostatek roušek vládu kritizuje opozice i mnoho lidí. Kvůli nedostatku roušek si je lidé šijí sami. Babiš zopakoval, že stát měl slíbenou dodávku na pondělí, ke které ale nedošlo. "Všem se omlouváme, myslím si, že jsme udělali maximum," řekl. Dodal, že vláda situace zvládne a požádal o pochopení. Zástupci vlády slíbili, že se ochranné pomůcky dostanou do ČR v nejbližších dnech, nákup vyjednal v Číně Hamáček. Podle ministra vnitra by se do konce týdne měly do České republiky dostat miliony roušek. Nakupovat respirátory pro obyvatele se podle něj stát nechystá, protože je to velmi drahé a není to potřeba. Řekl, že ve chvíli, kdy všichni budou používat roušky, klesne riziko, že někoho nakazí.

Ministr Zaorálek se veřejnosti omluvil za nedostatek zdravotnického materiálu

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) se na twitteru omluvil za nedostatek roušek a respirátorů, na který si stěžují některé nemocnice či zdravotní sestry. Miliony kusů zdravotnického materiálu by podle něj měly do Česka dorazit v řádu dnů. Stát materiál nakupuje zejména v Číně. "Stojím za opatřeními, které jako vláda děláme. Zcela OTEVŘENĚ je ale nutné přiznat nedostatek roušek a respirátorů. Miliony kusů zdravotnického materiálu by měly dojít v řádu dnů, přesto však cítím potřebu se za vládu OMLUVIT veřejnosti," uvedl Zaorálek. Podle něj i proto ČSSD už dříve na vládě navrhovala vyhlášení nouzového stavu. Kabinet tak učinil ve čtvrtek.

V úterý přistál v Šen-čenu vojenský speciál, který má do ČR dopravit 150.000 rychlotestů na nový typ koronaviru. Letadlo by se mělo vrátit ve středu. Z Číny chce stát dovézt také roušky, respirátory i další testy. Přivézt by je měla letadla doporavce Smartwings. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že letadla by měla odletět dnes a ve středu. Do ČR by měla dopravit mimo jiné dar od skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera nebo objednávky ministerstva vnitra. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na twitteru uvedl, že jeho resort má v Číně zajištěných přes 30 milionů roušek, šest milionů respirátorů, 250.000 ochranných obleků a brýlí a další zdravotnický materiál. Ministerstvo obrany podle něj pracuje na zajištění dopravy ukrajinským letounem An-124.

Firma z Brna vyvinula masky na záchyt a záhubu koronaviru, v ČR by měly být k dostání v polovině dubna

Firma Respilon z Brna vyvinula ve spolupráci se zahraničními partnery masky s nanovláknem a oxidem mědi, které jsou schopné zachytit veškeré viry a zahubit je. Novinářům to řekla spolumajitelka firmy Jana Zimová. Podle ní ústenky i respirátory vydrží delší dobu, a to 24 hodin. Oproti klasickým rouškám bude možné ústenky i respirátory použít také opakovaně, protože kvůli hubení viru nehrozí, že by se v roušce hromadily. Pokud tedy člověk bude nosit roušku například tři hodiny denně, vydrží mu podle firmy zhruba týden. Firma vyvíjí nanovlákna, masky nechává vyrábět v zahraničí ve spolupráci s dalšími partnery. V ČR by masky měly být k dostání do poloviny dubna. Zimová uvedla, že za den se bud dát pro český trh vyrobit 60.000 ústenek a 30.000 respirátorů. Ústenka se bude prodávat za 200 korun jedna v balení po deseti kusech, respirátor za 315 korun jeden bude v balení po pěti kusech. Firma plánuje v květnu i výrobu masek v Brně. Podle Zimové je v kontaktu s vládou.

Národní divadla v Praze i v Brně šijí roušky, zapojují se i další

Pražské Národní divadlo šije od úterý místo kostýmů - roušky. První scéna je stejně jako všechna další divadla od minulého týdne zavřená. Podle generálního ředitele Jana Buriana jsou doma už také umělci. Do historické budovy tak dochází minimum lidí včetně krejčích. "Dámy z garderoby a maskérny přišly s iniciativou, že by šily roušky. Uvolníme proto nějaký materiál, který máme na skladě a v dílnách," přiblížil.

Do šití roušek se postupně zapojují divadla po celé zemi. Například v Národním divadle Brno využívají skladový materiál, zapojilo se 30 zaměstnankyň. "První várku použijeme pro ochranu pracovníků v Národním divadle Brno, kteří nyní zajišťují provoz, další pak poskytneme pracovníkům v sociálních službách a nabídli jsme je i pracovníkům magistrátu," uvedl Glaser. V Huse na provázku šijí i dobrovolníci.

Také v dílnách Národního divadla moravskoslezského se scházejí tři desítky švadlen. Pomáhají jim i pracovníci vyrábějící dekorace, například truhláři a čalouníci. "Odložili jsme výrobu kostýmů. Kdo umí šít, šije roušky. Ostatní pro nás připravují střihy a materiál," řekla ČTK vedoucí výroby kostýmů Eva Janáková. Rouškami už vybavili pracovníky divadla či členy baletního souboru, kteří musí trénovat. Další pak poputují pracovníkům městských organizací a úředníkům, kteří musí zůstat v kontaktu s veřejností, například strážníkům.

Také krejčovna Východočeského divadla v Pardubicích šije roušky pro potřebné, dodala je městské policii, šije další například pro domov pro seniory. Denně jich zvládnou kolem 120 kusů. ČTK to řekla vedoucí krejčovny Jana Kosejková. V kraji jsou i další jednotlivci či organizace, které pomáhají řešit nedostatek ochranných prostředků na trhu.

Centrum tkání nabízí kmenové buňky na léčbu lidí s koronavirem

Národní centrum tkání a buněk v Brně vyvíjí léčivý přípravek, který lze využít při léčbě pacientů s těžkým poškozením plic v ohrožení života, které způsobila nákaza koronavirem. V tiskové zprávě to v úterý uvedla Elen Šťastná z centra. Centrum podle ní využití kmenových buněk při léčbě těchto pacientů nabídlo Ústřednímu krizovému štábu České republiky. Zakladatel centra Michal Zahradníček nabídl, že v případě potřeby věnuje státu potřebné množství účinné látky v hodnotě desítek milionů korun. Buňky připravené k použití jsou uložené v kryoskladu laboratoří centra v Brně, uvedl ředitel výzkumu centra Serhiy Forostyak. "Byly charakterizované v rámci validačních studií. V průběhu dvou týdnů můžeme znásobit jejich objem pro další pacienty," uvedl Forostyak.

Podle výzkumného pracovníka Zdeňka Kořístka je potřeba být ke všem překvapivým výsledkům léčby a uzdravení značně rezervovaný. "O pozitivním přínosu mezenchymálních stromálních buněk (UCB MSC) u zánětlivého postižení plic nebo u plicní nezralosti už ale víme mnoho. Jedná se o další střípek do mozaiky, která nám ukazuje, že léčivé přípravky na bázi UCB MSC mohou pomoci v obnově a regeneraci plicních funkcí. A to nejen u malých dětí, kde se již dnes využívají, ale i dospělých, u kterých dochází k závažnému zánětlivému postižení plicní tkáně," uvedl Kořístek.

Národní centrum tkání a buněk vzniklo v roce 2009. Je výrobcem inovativních léků na bázi manipulovaných buněk.

Ředitelé škol: Nový systém přidělování peněz školám může způsobit problém jídelnám

Školy začínají hodnotit nový způsob financování. Od ledna nedostávají školy zřizované kraji, městy nebo obcemi peníze podle počtu žáků, ale podle odučených hodin. Reformu prosadilo ministerstvo školství. Podle ředitelů škol se dopady - třeba možnost dělit žáky do menších skupin - projeví až od nového školního roku. Například podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Michala Černého už teď mizí rivalita mezi školami. Ty teď ale ještě čekají, kolik peněz dostanou od krajů na školní jídelny. U těch se způsob financování nezměnil, dodává Michal Černý. "Tam, kde se už krajské normativy objevily, se ukazuje, že jsou jídelny podfinancované. Že na to není dostatek prostředků. A to jak finančních, tak nám snížili i počet zaměstanců."

Kraje by měly rozhodnout o penězích pro jídelny do konce března. Podle ministerstva školství se nový způsob financování škol osvědčil.

Na hraničních přechodech na Slovensko a do Polska se tvoří kolony, na jihu Čech je provoz klidný

Dlouhé kolony se tvoří před hraničním přechodem do Polska v Náchodě - Bělovsi. Jde o jediný přechod v Královehradeckém kraji, kterým řidiči můžou v tuto chvíli projet do Polska. Poláci tam v souvislosti se šířením nemoci COVID-19 měří řidičům teplotu a kontroly už zavedla i česká policie. Někteří čeští řidiči se kvůli uzavření hranic do Polska ani nedostali. Kolony se ráno tvořily také při přejezdu z republiky na Slovensko. Na jihu Čech, kde policistům při kontrolách pomáhá několk desítek vojáků, byl provoz klidný.

Zpřísněný režim na přechodech zavedla minulý týden vláda kvůli zabránění šíření nákazy koronavirem. S kontrolami na hranicích od pondělí pomáhá policii armáda.

Státní ústav: Na nákazu může tělo připravit rybí tuk a vitamin D

Zánětům plic souvisejícím s nemocí COVID-19 může podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) pomoci předcházet rybí tuk a vitamin D. Navýšení jejich hladiny v těle může trvat šest týdnů až šest měsíců, uvedl na webu profesor Jiří Ruprich z Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ. Dlouhodobá aplikace rybího oleje, který je obsahuje, nebo koncentrátu omega-3 vede podle SZÚ k průkaznému zlepšení imunitního systému. "Hladiny omega-3 se v těle rychle hromadí. Může to však trvat šest týdnů až šest měsíců, než se objeví významná změna nálady, bolesti nebo jiných příznaků," píše SZÚ. Záněty podle něj omezuje i kyselina eicosapentaenová (EPA). Doporučuje se minimálně 250 až 500 miligramů mastných kyselin pro zdravého dospělého denně. Pro zvýšení omega-3 indexu je vhodná dávka až dva gramy. Lidé by se také měli naučit zvládat stres. "Studie již dlouho prokazují souvislost mezi nízkým obsahem vitamínu D a řadou zánětlivých onemocnění. Vědci dále vědí, že zlepšení hladin vitaminu D může pomoci snížit záněty v těle," napsal SZÚ. Vitamin D přirozeně vyrábí lidská kůže díky UV záření ze slunce, v zimě jsou dobrým zdrojem ryby.

Počasí na středu

Jasno až polojasno. Ráno místy mlhy nebo nízká oblačnost. Nejvyšší teploty 14 až 18 °C, na horách kolem 9 stupňů Celsia.

17-03-2020