Denní souhrn zpráv

Hamáček stojí za návrhem prodloužit nouzový stav v ČR

Vicepremiér a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) stojí za svým návrhem prodloužit opět nouzový stav v Česku. Na svém facebookovém profilu uvedl, že lidé se ke konci stavu nouze upínají, ten však nebude znamenat zrušení všech vládních protiepidemických opatření či konec koronavirové epidemie jako takové. Hamáček uvedl, že si nepřeje, aby se republika vrátila "na začátek", než jeho ministerstvo vnitra převzalo problematiku distribuce ochranných prostředků pro zdravotníky. Z úterních vyjádření špiček koalice vyplynulo, že kabinet o další prodloužení nouzového stavu, který v Česku platí od 12. března, již po 30. dubnu usilovat nebude. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že pro jeho pokračování nevidí důvod. Představitelé krajů nejsou v názorech jednotní.

Samotná délka trvání nouzového stavu má pro vývoj české ekonomiky spíše jen psychologický efekt, mnohem důležitější je tempo uvolňování restriktivních opatření na zabránění šíření koronaviru. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Pro další vývoj ekonomiky bude podstatná především rychlost, s jakou budou padat stávající omezení podnikání, a návrat mezinárodního obchodu do standardních kolejí, uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Není však podle něj vůbec jisté, že se spotřebitelé automaticky do obchodů, autosalonů, restaurací, fitness center apod. hned vrátí. Proto by si hned na začátku uvolnění příliš nesliboval.

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila vyšší strukturální schodky

Sněmovna stvrdila zákon, který pro příští rok zvyšuje takzvaný strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Podle vlády je tato změna potřebná pro sestavení státního rozpočtu na příští rok. Poslanci tak přehlasovali senátní veto a novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti dostane k podpisu prezident republiky. Opozice změnu zákona kritizovala, podle odpůrců je zbytečná. Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Ministerstvo financí tak bude moci zvýšit výdajové limity v sektoru veřejných institucí. Do roku 2027 se mají schodky zase postupně snižovat. Pro schválení novely dnes hlasovalo rovných 101 poslanců vládní koalice ANO a ČSSD a také poslanci KSČM. Byl to nejnižší možný počet pro to, aby Sněmovna novelu stvrdila.

Schillerová: Opatření na podporu ekonomiky činí 1,2 bilionu Kč

Celková opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru činí 1,19 bilionu korun. Z toho přímá podpora je 216 miliard korun a záruky na úvěry 951,5 miliardy korun. "To představuje 20,7 procenta HDP a řadí nás nejen na evropské úrovni mezi země, které do záchrany své ekonomiky uvolňují naprosto nejvíce," uvedla ministryně finanací Alena Schillerová (za ANO). Dalších 22 miliard korun odhaduje ministerstvo jako stimul ekonomiky díky odkladu záloh na daních nebo odkladu elektronické evidence tržeb. Částku zpochybnil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. "Jsou to úplně fantasmagorická čísla. Podpůrné programy nefungují, zejména malí podnikatelé si stěžují, že jejich žádosti jsou zamítány," reagoval v České televizi předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Podle vyjádření ekonomů z občanské iniciativy KoroNERV-20 Česká republika doposud investovala do záchrany ekonomiky postižené koronavirovou krizí výrazně nižší částky než jednotlivé členské státy EU. Upozornili, že Německo, Francie, Velké Británie, Nizozemsko, Maďarsko a Polsko investují do záchrany ekonomiky výrazně větší částky, než zatím schválila česká vláda. Iniciativa KoroNERV-20 vyzvala vládu, aby poskytla malým a středním podnikům a osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) větší přímou pomoc v podobě odkladu plateb DPH a sociálního pojištění minimálně do ledna 2021 nebo plošně poskytla garantované úvěry pro zasažené sektory.

Dlužné nájemné půjde splatit do konce roku, stát ručit nebude

Nájemníci nebudou moci dostat výpověď z bytu, pokud do konce července nebudou platit nájemné kvůli tomu, že jsou v důsledku opatření proti epidemii koronaviru bez příjmů. Dlužné nájemné ale mají zaplatit do konce letošního roku. Sněmovna to opětovně schválila. Odmítla návrh Senátu, aby za čtyři pětiny dlužného nájemného ručil stát. Návrh nyní dostane k podpisu prezident. Proti předloze protestovali majitelé domů i pravicová opozice, podle níž zákon nechrání pronajímatele a nezaručuje jim, že o peníze na nájemném nepřijdou.

Firmy v pronajatých prostorách, které kvůli vládním opatřením proti epidemii koronaviru musely zavřít své provozy, budou moci nájem za období od 12. března do 30. června splatit až do konce letošního roku. Schválila to opětovně Sněmovna. Nevyhověla ale požadavku Senátu, aby stát ručil pronajímatelům za 80 procent dlužného nájmu. Norma zakazuje jednostranné ukončení nájmu v ochranné době do konce června kvůli neplacení nájemného, netýká se to ale neplacení energií a dalších služeb.

Opozice chce společně rozšířit pomoc živnostníkům

Pětice opozičních stran chce společně ve Sněmovně prosadit rozšíření přímé podpory pro živnostníky. Navrhují také až roční odklad platby daně z přidané hodnoty a odpuštění silniční daně za letošní rok jako opatření na pomoc firmám, které postihla restriktivní opatření přijatá kvůli epidemii koronaviru. Opoziční strany společně usilují o to, aby se prodloužila platnost kompenzačního bonusu vypláceného živnostníkům na celou dobu trvání restriktivních opatření. Usilují i o to, aby na bonus měly nárok i osoby samostatně výdělečně činné, které mají živnost jen na vedlejší úvazek, a lidé pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

Lídři stran upozornili, že i přes vládní prohlášení se k řadě živnostníků a podnikatelů státem slíbená pomoc dosud nedostala. Firmy proto musejí propouštět a dostávají se na hranu krachu. "Opticky situace vypadá tak, že se o pomoci strašně moc namluvilo, takže lidé mohou mít pocit, že vláda pomohla dost. Realita je ale jiná," řekla předsedkyně TOP 9 Markéta Pekarová Adamová.

Z nemoci covid-19 se v ČR vyléčila čtvrtina z více než 7 tisíc nakažených

Z nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, se v Česku vyléčilo 1800 lidí, víc než čtvrtina z 7041 nakažených. Od úterního podvečera vyléčených přibylo 47, počet zaznamenaných úmrtí s nemocí za stejnou dobu stoupl o tři na 204. Vyplývá to z údajů, které kolem 09:00 na svém webu zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. Testů bylo za úterý provedeno 8301, jejich počet se tak vrátil na úrovně z posledních pracovních dnů minulého týdne. Nových potvrzených případů onemocnění přitom za úterý přibylo 133, mezi testovanými tak bylo 1,6 procenta pozitivních. V předchozích dvou dnech byl podíl nových případů na počtu testů v daném dni nad dvěma procenty.

Olomoucký kraj spustil rezervace na testování, zájem je velký

Olomoucký kraj spustil rezervační systém na plošné testování. Zájem je velký, v Olomouci, Litovli i Uničově jsou již termíny na první dny zcela obsazeny, zjistila ČTK. O zájmu lidí svědčí například i nepřetržité telefonáty starostovi Litovle, a to i od lidí z jiných okresů. V Olomouci chtějí odborníci otestovat zhruba 4000 lidí, dalších 2500 lidí v Uničově a v Litovli. Příkladem chtějí jít i známé osobnosti kraje. Otestovat se chystá hejtman Okleštěk i primátor Olomouce Miroslav Žbánek (ANO). Podle informací ČTK se zapojí také rektor univerzity Jaroslav Miller, prorektoři, starostové obcí i známý kuchař Přemek Forejt.

iROZHLAS: VFN má dostat remdesivir pro 10 pacientů s covid-19

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze by v nejbližší době měla dostat americký experimentální lék na covid-19 remdesivir pro deset nakažených. Určen by byl jen pro nejvážnější případy pacientů. Uvedl to server ROZHLAS.cz, kterému to řekl vedoucí lékař z anesteziologické kliniky všeobecné nemocnice Martin Balík. Remdesivirem se v Česku dosud léčil jen jeden pacient, a to právě ve VFN. Vedle remdesiviru by VFN měla dostat pro pacienty s novým koronavirem také japonský lék favipiravir. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by měl dorazit tento týden a Česko by mělo dostat dodávku pro sto pacientů. Zhruba pětina z toho je dar, který ČR poskytlo Japonsko, zbytek země koupí. Lék se bude využívat jako experimentální, pacientovi ho bude možné podat na základě jeho informovaného souhlasu.

V Thomayerově nemocnici v Praze nově léčí osoby s onemocněním covid-19 plazmou s protilátkami proti koronaviru. K dnešnímu dni byla plazma podána dvěma pacientům s těžkým průběhem onemocnění. Jde o experimentální metodu. Na výsledek léčby se nyní čeká. "Jakmile budeme mít k dispozici první data, budeme moci analyzovat účinek léčby," dodal mluvčí nemocnice Petr Sulek.

Pražské letiště v březnu odbavilo o téměř 65 pct méně cestujících

Pražské letiště v březnu odbavilo 434.719 cestujících, což představuje meziroční pokles o 64,7 procenta. Snížil se i letový provoz, za celý měsíc ubylo 6015 letů, což znamená propad o 47,2 procenta. Nyní má letiště pouze dvě pravidelné osobní linky, další část provozu připadá na nákladní a repatriační spoje. ČTK to řekla mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková. Drtivá většina leteckých linek byla v březnu zrušena kvůli koronavirové krizi. Nyní do Prahy pravidelně létají pouze linky od Belavie z Minsku a od Bulgaria Air ze Sofie. Důležitou částí provozu je tak nyní nákladní doprava. Objem odbaveného nákladu na nákladních letech, včetně pravidelných nákladních linek, na letišti v posledním měsíci meziročně vzrostl o 26,5 procenta. Téměř denně například letiště zajišťuje lety se zdravotnickým materiálem.

V souvislosti s covid-19 se objevují úzkosti i diskriminace

V souvislosti s onemocněním covid-19 se objevují úzkosti i diskriminace. Ukázala to studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) uskutečněná ve spolupráci se spolkem Queer Geography. Data v první polovině dubna poskytlo přes 2450 lidí ze všech krajů ČR. Lehké duševní potíže naznačily výsledky u 35 procent žen a 28 procent mužů. Středně závažné a vysoce závažné duševní potíže pak vycházely u 23 procent žen a 15 procent mužů.

Zhruba desetina dotazovaných se setkala s nějakou formou diskriminace či jiného druhu nevhodného chování v důsledku nemoci covid-19. Mezi nejčastější patřila nadměrná ostražitost a udavačství ze strany okolí a nevraživost vůči určitým skupinám, jako jsou například chalupáři, pendleři či Pražané. Povinné nošení roušek dodržuje 96 procent respondentů, ale častější mytí rukou připustilo pouze 73 procent respondentů a užívání dezinfekčního prostředku jen 69 procent. Z výsledků také vyplynulo, že většina lidí souhlasí s tím, aby nošení roušek bylo povinné pro všechny v místech, kde je to odůvodněné, avšak mělo by být dobrovolné například v parcích či v přírodě, kde lidé nejsou druhým blíže než 2,5 metru.

MfD: Finanční analytický úřad loni zajistil 2,26 miliardy Kč

Finanční analytický úřad (FAÚ) loni zajistil 2,26 miliardy korun. Naprostá většina peněz byla následně zajištěna v rámci trestního řízení. Deníku Mladá fronta Dnes to řekl ředitel úřadu Libor Kazda. Současná epidemie koronaviru podle něj umocňuje trend posledních let, kterým je páchání trestné činnosti za využití internetu. "Evidujeme například případy podvodných e-shopů nabízejících roušky či jiné ochranné nebo dezinfekční prostředky," řekl deníku. Nelze to ale podle něj považovat za nový typ kriminality, ale jen za změnu komodity.

FAÚ plní funkci finanční zpravodajské jednotky pro Českou republiku. Úřad vidí do všech účtů a asistuje při vyšetřování prakticky všech významných hospodářských kauz. Do konce roku 2016 působil jako součást ministerstva financí. Od ledna 2017 je samostatným správním úřadem.

ÚSTR má doklady o vyšetřování československých občanů v SSSR

Digitalizované spisy československých občanů či krajanů, kteří byli ve 30. až 50. letech 20. století vyšetřováni sovětskými bezpečnostními orgány na Ukrajině, získal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). První část dokumentů byla v březnu digitalizována na Ukrajině. Jsou mezi nimi i dokumenty týkající se krajanů, kteří pracovali pro sovětské bezpečnostní složky, za druhé světové války spolupracovali s nacisty či se podíleli na pronásledování Židů. Na projekt poskytlo peníze české ministerstvo kultury, sdělila ČTK mluvčí ÚSTR Darja Čablová.

"Během prvního měsíce jsme získali kopie 74 spisů sovětských bezpečnostních složek z regionálních archivů Bezpečnostní služby Ukrajiny. Celkem je to 14.995 stran," uvedl historik ÚSTR Adam Hradilek, který se dlouhodobě zabývá perzekucí československých občanů a krajanů na území bývalého Sovětského svazu. "Do této doby jsme měli dokumenty jen ke krajanům, kteří byli v Sovětském svazu ve vykonstruovaných politických procesech nespravedlivě odsouzeni k smrti či k nuceným pracím v gulagu. Nyní jsme poprvé získali dokumenty k našim krajanům, kteří pracovali pro sovětské bezpečnostní složky, v období druhé světové války spolupracovali s nacisty, či se dokonce podíleli na pronásledování Židů," doplnil Hradilek.

Čeští vědci chtějí přispět k ochraně pralesa v Kongu

Do mapování výskytu zvířat v konžské divočině se před několika týdny pustil tým českých vědců. Ve spolupráci se Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) položili desítky fotopastí na pomezí Konga a Gabonu. Doufají, že tím přispějí k ochraně pralesa před dopady těžby i další lidské činnosti. Podle člena týmu, zoologa Tomáše Jůnka, se už těžaři dostali dál, než vědci předpokládali. Na přírodě se jejich činnost místy těžce podepsala. Jůnek, který působí na České zemědělské univerzitě, to řekl v rozhovoru s ČTK.

"Jeden z nejzásadnějších poznatků naší expedice byl, že i do nejzazšího místa, kam se v Kongu dá dostat, už vedou cesty těžařů. Cesta, která měla končit ve vesnici, vedla ještě zhruba dalších 10 kilometrů," popsal zoolog. V oblasti se těží dřevo a zlato. "Těžba dřeva tam neprobíhá jako holoseč, ale selektivně. Co 100 až 200 metrů jsou z hlavní cesty odbočky, které les zpřístupňují hustou sítí cest. Vytěží nejlepší stromy, odjedou, cesty postupně zarostou, ale není to hezký pohled," popsal Jůnek. Ještě hůře se do přírody "zakousli" těžaři zlata. "Je to legální koncese, kterou drží čínská společnost, ale způsob těžby je katastrofální. Jdou po přítocích řeky celý přítok obrátí vzhůru nohama buldozerem. Údolí, kde byl dříve potok, tak vypadá jak měsíční krajina s haldami hlíny," řekl zoolog. Navíc podle něj těžaři tvoří rozsáhlé a nebezpečné kanály. I na tomto území nicméně vědci našli stopy levhartů, slonů, které také zblízka pozorovali, či šimpanzí hnízda. Spatřili i gorily a řadu dalších zvířat. "To, že tyto aktivity automaticky zničí faunu tedy nemusí být úplně pravda, na druhou stranu se jimi prales zpřístupnil. Očekáváme, že to bude mít v budoucnu velký dopad," podotkl zoolog.

Počasí

Bude jasno nebo skoro jasno. Nejnižší noční teploty 5 až 1 °C. Nejvyšší denní teploty 17 až 21 °C, v 1000 m na horách kolem 10 °C.