Denní souhrn zpráv

Politici při projevech připomněli výročí Pražského povstání

Boj Pražanů za svobodu v květnu 1945 by měl být mementem, že pokud si Češi chtějí zachovat svobodu, nesmí čekat a musí ji hájit. Před Českým rozhlasem to řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který společně s místopředsedou horní komory Jiřím Růžičkou (za TOP 09 a STAN) uctil památku obětí Pražského povstání a bojů o Československý rozhlas položením věnce. Tradiční pietní akce se letos před rozhlasem kvůli opatřením proti epidemii koronaviru nekoná. Politici ale na místo poslali věnce a kytice, zástupci některých institucí přichází osobně. Český rozhlas vzpomínce věnuje speciální vysílání s projevy hlavních ústavních činitelů. Před Český rozhlas si dnes přišli připomenout tehdejší události a oběti také například ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) nebo zástupci ministerstva obrany a armády.

Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) řekl, že druhá světová válka začala pro Čechy zradou a hanbou, díky Pražskému povstání ale skončila národním vzepětím a vítězstvím. Obrana Prahy byla soubojem s početnějším a lépe vyzbrojeným nepřítelem, kterému ale naši předkové dokázali vyrvat vládu nad svým hlavním městem, řekl Vondráček. Od bojovníků z Pražského povstání si vezměme hlavně odvahu, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Odvážní by lidé měli podle něj být i v současné nelehké době. Zdůraznil potřebu vážit si hodnot, jako je osobní odpovědnost, obětavost, vlastenectví a odvaha.

V den připomínky výročí Pražského povstání je podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) potřeba si připomenout, že Rudá armáda dorazila do Prahy 9. května jako do fakticky svobodného města. Sověti tak nenesli hlavní zásluhu na jejím osvobození, řekl primátor v projevu věnovaném 75. výročí povstání. Nikdo podle něj nezpochybňuje roli Sovětského svazu na ukončení druhé světové války, je třeba ho ale také vnímat jako jednoho ze strůjců tohoto konfliktu. Česko nyní podle Hřiba čelí silnému tlaku ruské propagandy a snahám o překrucování historie. Hřiba mimo jiné kritizují příznivci Ruska za přejmenování náměstí, kde sídlí ruská ambasáda, po zavražděném ruském opozičním politikovi Borisu Němcovovi. Má proto policejní ochranu.

Mše ve svatém Vítu připomněla konec války i oběti koronaviru

Slavnostní bohoslužba za mír ve svatovítské katedrále na Pražském hradě připomněla 75 let od konce druhé světové války a Pražského povstání. Účastníci mše, kterou sloužil kardinál Dominik Duka, vzpomněli také na oběti současné epidemie covidu-19 a všechny, kteří se o nakažené či ohrožené starají. Mše se zúčastnil prezident Miloš Zeman s manželkou Ivanou, váleční veteráni z východní i západní fronty, církevní hodnostáři, velení české armády a zástupci lékařů a záchranářů. Kvůli omezením v nynějším nouzovém stavu mohli přijít jen pozvaní hosté, ostatní ji mohli sledovat v přímém přenosu České televize.

První čtení pronesl kaplan Hradní stráže Jan Kupka. Poté Duka při vzpomínce na konec druhé světové války připomněl statečnost vojáků vítězných i poražených armád, miliony civilních obětí, oběti holokaustu a pronásledování Romů, vězně koncentračních táborů, zajateckých táborů i sovětských gulagů. Modlitby věnoval také zdravotníkům, kteří se v poslední době starají o nemocné s covidem-19, i všem, kteří v náročných podmínkách pomáhají ostatním. Ocenil solidaritu české společnosti při koronavirové krizi a varoval, aby v ní znovu nezvítězil "starý vir" závisti, nenávisti, netolerance a pýchy.

EK schválila Česku pomoc 142 miliard Kč pro velké exportéry

Evropská komise (EK) České republice schválila státní podporu za 5,2 miliardy eur (142 miliard Kč) pro firmy zasažené koronavirem. Pomoc ve formě státních záruk za úvěry bude určena zejména větším podnikům s významným podílem vývozu. Na pomoc budou mít nárok firmy, které mají alespoň pětinu ročních příjmů z prodeje do zahraničí. Vláda bude pomocí záruk schopna těmto firmám usnadnit přístup k úvěrům a tím jim pomoci překlenout složité období.

Komise pravidla pro státní pomoc v rámci série koronavirových opatření uvolnila v polovině března s cílem pomoci financovat zdravotnictví a firmy nejvíce zasažené krizí. Státy od té doby mohou soukromému sektoru finančně pomáhat způsobem, který je za běžných podmínek nepovolený. Brusel už takto schválil více než stovku žádostí, které přišly z většiny členských zemí. Česku již komise v dubnu schválila miliardu korun pro malé a střední podniky, které vyrábějí zdravotnické a ochranné prostředky pro boj s koronavirem.

Ministerstvo zdravotnictví připraví kvůli koronaviru zákon s dočasnou platností

Ministerstvo zdravotnictví připraví zákon pro boj s koronavirem, který bude mít dočasnou účinnost. Na twitteru to uvedl ministr Adam Vojtěch (za ANO). Mimořádná opatření bude schvalovat vláda. Kabinet tak nadále hledá způsob, jakým zajistit platnost opatření i po konci nouzového stavu, který Sněmovna schválila do 17. května. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) večer v České televizi (ČT) řekl, že dočasný zákon by byl lepší cesta než posílit pravomoci jednoho ministerstva bez kontroly.

Pokud by se nepodařilo najít legislativní řešení, existují podle Hamáčka dvě varianty postupu po ukončení stavu nouze. Vláda by mohla požádat Sněmovnu o jeho prodloužení o dalších sedm dní. Alternativou je, že by epidemiologové řekli, že je možné velká opatření uvolnit už po 17. květnu, poté by nebylo nutné legislativu prosazovat nebo prodlužovat nouzový stav. V pondělí vláda přerušila projednávání novely zákona o ochraně veřejného zdraví, která by ministerstvu zdravotnictví dala například možnost zakázat nebo omezit činnost obchodů nebo regulovat hromadné akce. Ministerstvo vnitra následně mělo do čtvrtka připravit návrh dalšího postupu formou novely ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Hamáček ČT řekl, že není možné novelu uspěchat. Krizové zákonodárství je podle něj zaměřeno na jiný typ pohromy, než je pandemie. Cílem je připravit komplexní změnu, která by v rámci ústavního zákona umožnila zavést další typ nouzového stavu.

Havlíček: První dotace na komerční nájem odešle stát v červnu

První dotace státu na nájemné podnikatelům, kteří museli kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru zavřít provozy, budou odeslány v červnu. Do konce července by měly být proplaceny všechny žádosti. Na tiskové konferenci Svazu průmyslu a dopravy to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Stát proplatí půlku komerčního nájmu od 1. dubna do 30. června. Podmínkou bude, aby se nájemce domluvil s majitelem na snížení nájmu o 30 procent. Pětinu nájmu zaplatí nájemce. Havlíček má do týdne program připravit. Dotace se budou vztahovat i na podnikatele, kteří fungují v omezeném provozu, prodávají přes výdejní okénka, rozvoz nebo e-shop. Havlíček předpokládá, že by zájem o tuto dotaci mohlo mít 150.000 až 200.000 podnikatelů.

ČR požádala Rusko kvůli Koněvově soše o jednání podle smlouvy

Česko podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) požádalo Rusko o jednání podle vzájemné smlouvy o spolupráci, aby si obě země vyjasnily mimo jiné spory o pražskou sochu sovětského maršála Ivana Koněva. Petříček to řekl ve Sněmovně v reakci na snahu části opozice, aby se dolní komora vztahy s Ruskem zabývala a místo vlády razantněji vystoupila proti ruskému vměšování do českých záležitostí. "Politizace těchto témat může být kontraproduktivní. Prosím, dejte prostor diplomacii," požádal poslance Petříček. Podle něj je třeba využít standardního mechanismu. Žádost ve formě nóty o zahájení konzultací byla podle Petříčka předložena ruské straně vůbec poprvé od přijetí smlouvy.

Ministr rovněž připomenul, že proti ruskému vměšování do záležitostí českého státu se v uplynulých dnech ohradil nejen on, ale také premiér Andrej Babiš (ANO). Reagoval tak na tvrzení předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové, podle níž se vláda k ruské diplomatické a zpravodajské agresi zatím nevyjádřila. "Je na místě vyhoštění ruských zpravodajců působících pod diplomatickým krytím," uvedla šéfka TOP 09. Pekarová Adamová také poukázala na proruskou dezinformační kampaň, na kybernetické útoky na české ministerstvo zahraničí a nemocnice a také na útoky proti českým lokálním politikům. Pod policejní ochranou jsou pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a také starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS).

Rusko kritizuje Koláře kvůli odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva, Hřiba kvůli rozhodnutí magistrátu přejmenovat náměstí Pod Kaštany, kde sídlí ruská ambasáda, na náměstí Borise Němcova po zavražděném ruském opozičním politikovi. Novotný je terčem kvůli pamětní desce protisovětským vlasovcům, kteří se na konci druhé světové války podíleli na osvobození Prahy. Ruští činitelé pohrozili těmto politikům trestním stíháním.

Pokud by do Česka přijel ruský agent s ricinem, musely by to české tajné služby podle prezidenta Miloše Zemana potvrdit. To se ale nestalo, žádnou zprávu od nich nedostal, řekl prezident v Českém rozhlasu Radiožurnálu. Prezident zároveň zkritizoval dvě tajné služby, Bezpečnostní informační službu (BIS) a Úřad pro zahraniční styky a informace, považuje je za naprosto zbytečné. Ruskou pohrůžku trestním stíháním lidí, kteří stáli za odstraněním sochy sovětského maršála Ivana Koněva Zeman považuje za přemrštěnou reakci. Je to ale podle něj reakce na hloupost dotyčných politiků.

Diplomat Šedivý se stal šéfem unijní obranné agentury EDA

Bývalý český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý se oficiálně stal šéfem Evropské obranné agentury (EDA). Po nástupu do jedné z nejvyšších funkcí v Evropské unii zastávaných Čechem uvedl, že během současné pandemie covidu-19 význam obranné spolupráce EU ještě vzrostl. Šestapadesátiletý český diplomat vede EDA jako první zástupce postkomunistických zemí. V jejím čele nahradil Španěla Jorgeho Domecqa. EDA funguje od roku 2005 a sdružuje všechny členské země EU vyjma Dánska. Agentura samotná má zhruba 140 zaměstnanců, slouží však jako platforma pro debaty několika tisíc vojenských expertů z členských zemí. Propojuje firmy z obranného průmyslu do společných projektů od výzkumu po zavádění vojenských systémů.

V pondělí zjistily laboratoře 38 nových případů koronaviru

V pondělí přibylo v Česku 38 nových případů nákazy koronavirem, dnes zatím 22, celkem jich je 7841. Denní přírůstek tak byl sice vyšší než o víkendu, ale nižší než minulý týden ve všední dny. Laboratoře provedly přes 7500 testů, nejvíce za šest dní. Poměr nakažených k celkovému množství testovaných klesl na půl procenta. S nemocí covid-19 dosud v zemi zemřelo 252 lidí, od pondělního večera přibylo jedno úmrtí. Počet uzdravených se zvýšil o 30 na 3816. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví k dnešním 08:30.

V Chebské nemocnici přibylo nakažených, začne plošné testování

V chebské nemocnici je 12 dalších lidí nakažených covidem-19, je to devět zaměstnanců a tři pacienti. Kvůli nárůstu případů nákazy čeká všechny zaměstnance zařízení i jejich rodiny testování. Nenakažené pacienty nemocnice přemístí do jiných zařízení. Kraj chce nechat situaci v nemocnici prověřit nezávislým odborníkem. Pro chebskou nemocnici, která se dlouhodobě potýká s nedostatkem hlavně středního zdravotnického personálu, je počet nakažených zdravotníků výraznou překážkou provozu. Chebsko patří mezi nejvíce zasažené okresy v Česku. Nákaza se zde šíří hlavně ve zdravotnických zařízeních, v chebské nemocnici a také v nemocnici v Mariánských Lázních.

Vláda schválila vojenské mise, nyní je projedná Parlament

V příštích dvou letech by měla armáda na zahraniční mise vyslat méně vojáků než nyní, souhlasila vláda. Na twitteru o tom informoval ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Nejvíce jich bude podle návrhu, který musí ještě posoudit Parlament, opět působit v Afghánistánu, Mali, Pobaltí či Iráku. Aktuální mandát trvá do konce roku. V roce 2021 by mohlo být do misí vysláno až 851 vojáků, o rok později téměř o 100 více. V plánovaných počtech není započítáno nasazení až šesti desítek příslušníků speciálních sil v Mali, o kterém bude Parlament rozhodovat zvlášť. Vyslání vojáků do zahraničí bude ministerstvo obrany podle předpokladů v příštím roce stát 1,73 miliardy korun a v roce 2022 zhruba 1,8 miliardy korun.

Na místě 75 let starého masakru civilistů vznikl Kříž smíření

Kříž smíření na Bukové hoře u Teplice nad Metují v broumovském výběžku byl prvním památníkem v Česku, který připomněl oběti "divokého odsunu" sudetských Němců v roce 1945. Vznikl v roce 2002 na místě masakru 23 starců, žen a dětí z nedalekých Teplic. Památník ale nepřipomíná jen tuto konkrétní událost, která se stala necelé dva měsíce po skončení války, řekla ČTK bývalá starostka města Věra Vítová. "Jsem ráda, že jsme se k tomu odhodlali. Byli jsme první v republice, kdo něco takového udělal. Zdejší rodáci, kteří žijí v Německu, se sem díky tomu vracejí. Pomalu to napravuje dlouholeté napětí mezi oběma národy. Aby se podobné hrůzy neopakovaly, musíme pohlédnout pravdě do očí," řekla ČTK třiasedmdesátiletá žena, která byla starostkou Teplic nad Metují v letech 1998 až 2002.

Její otec přišel na Broumovsko počátkem roku 1946, po volbách ve stejném roce se stal předsedou národního výboru v Teplicích a od roku 1947 spolupracoval s parlamentní vyšetřovací komisí, která přijela do pohraničí událost objasnit. Podle Vítové, která zpočátku čerpala informace od něj, znal výslechy svědků i jména strůjců tragédie. "Nechtěl před námi nikdy zacházet do podrobností. Říkal nám: 'Děti, nechtějte to vědět, špatně by se vám tady žilo'. Když na to přišla mezi dospělými řeč, museli jsme jít spát. Intenzivněji jsem se o to začala zajímat až v době, když jsme začali připravovat pomník," řekla ČTK. K tragédii na Bukové hoře došlo 30. června 1945 a podle ní byl hlavním motivem majetkový prospěch pachatelů. Vyšetřování, ale nebylo nikdy dovedeno do konce, komunistický režim jej v roce 1948 zastavil. "Tatínek byl od roku 1945 v komunistické straně, na základě toho všeho ale ze strany v roce 1948 vystoupil," řekla ČTK.

Studie: Starší byty do dubna zdražily o 15 pct, nájmy o 2,5 pct

Prodejní ceny starších bytů v Česku na konci prvního čtvrtletí meziročně vzrostly v průměru o 15 procent na 65.600 korun za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha (94.103 Kč/m2), nejlevnější Ústecký kraj (18.082 Kč/m2). Nájemné stouplo v průměru o 2,5 procenta na 250 korun za metr čtvereční měsíčně. V nejdražší Praze bylo 293 korun, v nejlevnějším Ústeckém kraji 143 korun. Vyplývá to z údajů společnosti Bezrealitky, které má ČTK k dispozici. Po Praze byly nejdražší byty v Jihomoravském (61.933 korun za metr čtvereční) a Středočeském kraji (51.005 Kč). Ceny starších bytů vzrostly ve všech krajích.

Počasí

Proměnlivá oblačnost, místy s přeháňkami. Nejvyšší denní teploty 10 až 14 °C, na jižní Moravě až 16 °C, v 1000 m na horách kolem 5 °C. Na Vysočině, v Jihočeském kraji a západních Čechách bude v noci a ráno mrznout. Mráz může poškodit zeleninu nebo ovocné stromy, varují meteorologové.