Zprávy

Lidové noviny: Byly objeveny karty s podpisy prvních signatářů Charty 77

Historici objevili 242 karet s originály podpisů prvních signatářů Charty 77. Po celou dobu byly součástí vyšetřovacího spisu, který komunistická Státní bezpečnost (StB) o této iniciativě vedla. Nyní, 30 let od vzniku základního prohlášení Charty, budou karty vystaveny na internetu knihovny Libri prohibiti, píšou sobotní Lidové noviny. Karty s podpisy chtěla původně StB použít jako důkaz pro případný soudní proces se signatáři. Vyšetřovací spis byl nakonec uzavřen a skončil v archivu. Nález originálních karet formátu A5 s předepsaným textem "Souhlasím s prohlášením Charty 77 z 1. 1. 1977" a adresou podepsaných je podle historiků i chartistů významným objevem, uvádí deník.

"Jsou zajímavé nejen tím, že představují autentický historický doklad, ale i jako pozoruhodná sbírka autografů. Zachycují podpisy celé plejády významných osobností československých duchovních dějin," řekl Lidovým novinám historik Petr Blažek. Obálky s podpisy a dalšími dokumenty zabavila StB 6. ledna 1977, kdy byl text Charty 77 poprvé zveřejněn v zahraničním tisku. Toho dne se Václav Havel, Ludvík Vaculík a Pavel Landovský neúspěšně pokusili prohlášení Charty 77 doručit tehdejšímu Federálnímu shromáždění a Československé tiskové kanceláři. Zadržení předcházela automobilová honička s policií.

Prvních 242 podpisů bude nyní podle Lidových novin zveřejněno na webu knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti. Přibudou k dalším asi 500 dříve objeveným originálním podpisům z archivu Charty 77, který StB zabavila v polovině 80. let. Chartu do roku 1989 podepsalo necelých 1900 občanů tehdejšího Československa.

Rakouský prezident a šéf německé diplomacie ocenili Chartu 77

Rakouský prezident Heinz Fischer a německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier ocenili odvahu a historickou úlohu signatářů Charty 77 v období komunismu v Československu. Učinili tak při příležitosti 30. výročí zveřejnění prvního prohlášení Charty. Rakouský prezident ocenil dějinnou roli chartistů, z nichž jejich "bezpříkladné nasazení učinilo obhájce demokracie, lidských práv a svobody médií v tehdejším Československu", informovala kancelář rakouské hlavy státu. Odvážné poukazování chartistů na útlak a porušování lidských práv bylo podle Fischera důležitým krokem k překonání komunistické diktatury, která nakonec vyústila v sametovou revoluci roku 1989. Prezident konkrétně jmenoval bývalé disidenty Václava Havla, Pavla Kohouta, Zdeňka Mlynáře, Jana Patočku a Jiřího Grušu. Fischer rovněž zdůraznil, že Rakousko v době komunismu "nebyrokraticky a hbitě" poskytovalo azyl politickým uprchlíkům z Československa. "Dějiny Charty 77 každopádně učí, že demokracie a právní stát jsou nakonec silnější než diktatura a útlak," prohlásil rakouský prezident.

Šéf německé diplomacie Steinmeier zdůraznil, že signatáři Charty 77 svým statečným chováním v dobách útisku a nesvobody v polovině Evropy dodávali mnoha lidem naději na svobodu a lepší budoucnost. Charta 77 a odvaha jejích signatářů byly podle Steinmeira milníkem při vzniku základů občanské společnosti ve východní a střední Evropě v době studené války. Činnost signatářů zůstane jedním z nejdůležitějších přínosů k překonání nesvobody a rozdělení Evropy, a za to je jim Německo vděčné, píše se v prohlášení šéfa německé diplomacie. Nejdůležitější cíle Charty 77, k nimž kromě jiných patří uskutečnění práva jednotlivce na svobodu či vydávání necenzurovaných publikací, byly podle Steinmeira v Československu naplněny v roce 1989 v podobě sametové revoluce.

Paroubek: ČSSD se musí modernizovat a otevřít více veřejnosti

Česká strana sociálně demokratická se musí co nejrychleji modernizovat a mnohem více otevřít veřejnosti. Současně s tím je třeba omladit její členskou základu. Na tomto úkolu by se mělo začít pracovat od okresních organizací až po nejvyšší stranickou úroveň co nejdříve, řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek na tiskové konferenci během krajské konference sociálních demokratů Karlovarského kraje v Novém Sedle na Sokolovsku.

Modernizace ČSSD by měla být jedním ze způsobů, jak co nejlépe uspět už v krajských volbách za dva roky. Právě na ně se mají krajské organizace maximálně soustředit, konstatoval Paroubek. "Chtěli bychom, aby v procesu modernizace hrála například důležitou roli Masarykova dělnická akademie v Praze, která by se měla změnit v moderní vzdělávací institut. K dialogu s veřejností budeme využívat vlastní tisk. Zahájíme vydávání čtrnáctideníku, a posléze týdeníku. Počítáme s debatami se studenty na vysokých školách," poznamenal Paroubek. Uvedl, že je vcelku spokojený s vývojem členské základy. Počet členů ČSSD se za loňský rok zvýšil zhruba o 1000 a pohybuje se tak kolem 17.000. Podle Paroubka je tento vývoj velmi dobrý a je odpovědí na politiku ČSSD. "Tento trend bychom rádi udrželi i letos. Věkový průměr strany není špatný, ale vždy může být lepší. Chtěli bychom určitě zvýšit podíl žen. Chceme se více zajímat o názory veřejnosti na naše kandidáty pro volby do krajských zastupitelstev. Proto si budeme dělat vlastní průzkumy veřejného mínění a zjišťovat u navrhovaných kandidátů, jaké na ně mají lidé názory," uvedl.

Aktuálně.cz: Ministerstvo dopravy chce zrušit bezplatné dálniční úseky

Ministerstvo dopravy připravuje zrušení všech zhruba deseti výjimek na dálničních úsecích, které umožňují jízdu bez dálniční známky. Bez poplatků by tak v budoucnu měly zůstat jen ty části dálnic a rychlostních komunikací, které vedou městem. Informuje o tom server Aktuálně.cz. Termín chystaného opatření je zatím otevřený. "Zrušení těchto výjimek je jednou z ministrových priorit," řekl Aktuálně.cz mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. "Pokud někdo užívá dálnici, měl by za ni platit. Bez privilegií," zdůvodnil ministrovo rozhodnutí. Podle Hanzelky chce ministr dopravy Aleš Řebíček rovněž napsat dopis všem hejtmanům, ve kterém jim svůj úmysl oznámí. V Česku je v současnosti v provozu 957 kilometrů dálnic a rychlostních silnic, na 140 kilometrech ovšem řidiči nemusí mít na předním skle vozidla dálniční známku.

Na mýtném zatím vybráno téměř 52 mil. Kč, nejvíce v pátek

Do páteční půlnoci zaplatili automobiloví dopravci na mýtném 51,8 milionu korun. Nejúspěšnějším dnem byl pátek, kdy se na mýtném vybralo 14,2 milionu korun, mýtné brány přitom zaznamenaly přes 581.000 transakcí. Naopak nejméně peněz se vybralo 1. ledna, kdy se mýtné na dálnicích a rychlostních komunikacích začalo vybírat. ČTK to řekl mediální zástupce firmy Kapsch David Šimoník. Do systému je podle pátečních informací zaregistrováno přes 83.000 palubních jednotek. Zadávací dokumentace přitom počítala s tím, že se do něj během celého roku 2007 zaregistruje 80.000 vozidel. Dalších 7700 vozidel využívá speciální palubní jednotku, která je opravňuje jezdit zdarma. Jde například o vozidla hasičů, armády nebo policie.

Mýtné se vybírá na téměř 1000 kilometrech dálnic a rychlostních silnic. Povinnosti podléhají automobily o hmotnosti 12 a více tun. Podle odhadů ministerstva dopravy se letos na mýtném vybere asi 2,4 miliardy korun, podle firmy Kapsch bude výnos vyšší než tři miliardy.

Temelín v sobotu kvůli zkoušce odstavil první blok elektrárny

První blok Jaderné elektrárny Temelín v sobotu časně ráno přestal dodávat elektřinu. Energetici jej odpojili od rozvodné sítě, aby provedli zkoušku regulačního zařízení reaktoru. Blok by měl dodávky elektřiny obnovit v neděli, řekl ČTK mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Letos je to první plánovaná odstávka v Temelíně. Druhý blok vyrábí elektřinu bez omezení.

Temelín loni vyrobil 12,021 miliardy kilowatthodin (kWh) elektřiny, což bylo téměř o deset procent více než v roce 2005. Od roku 2000, kdy byl do provozu spuštěn první blok elektrárny, to byla třetí nejvyšší výroba. Nejvíc proudu jihočeská elektrárna vyprodukovala v roce 2004, a to 12,629 miliardy kilowatthodin. Od začátku provozu Temelín vyrobil 54,5 miliardy kWh elektřiny. Na roční výrobě v celé republice se podílí 15 procenty. Dosavadní výrobou v ní se ušetřilo přes 50 milionů tun hnědého uhlí a zhruba dva miliony tun vápence k odsíření.

Kardinál Vlk sloužil v katedrále mši na slavnost Zjevení Páně

Katoličtí křesťané v sobotu slavili svátek Zjevení Páně. Touto slavností si připomínají příchod mudrců, později tří králů, s dary za narozeným Ježíšem do Betléma. V katedrále sv. Víta při této příležitosti sloužil mši pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk. Při této bohoslužbě se tradičně žehná voda, kadidlo a křída, s níž se někde dosud označují příbytky nebo veřeje dveří písmeny K+M+B. Lidé si na bohoslužbu mohli přinést zlaté přívěsky či prstýnky, aby je kardinál požehnal. Požehnání je spojeno s prosbou, aby víra, naděje a láska těch, kdo budou tyto věci nosit, byla ryzí a drahocenná jako zlato.

V pojetí římské liturgie je podle Martina Horálka z České biskupské konference obsahem svátku především Kristovo zjevení pohanům, které reprezentují východní mudrci přicházející k betlémským jeslím se zlatem, kadidlem a myrhou. Jejich počet ani jména bible neuvádí. Původně se jejich počet pohyboval od dvou do 12, na třech se ustálil pravděpodobně díky třem druhům darů. Za krále byli označeni ve středověku.

Čeští monarchisté v sobotu opět pochodovali Prahou na Hrad

Tradiční tříkrálový pochod Prahou v sobotu již popáté uspořádali zastánci myšlenky návratu monarchy na český trůn. Vedeni oslem a kozou, prý symbolickými průvodci, vyšli od sochy svatého Václava na Václavském náměstí pod černým transparentem s nápisem Za monarchii! a žlutými prapory, tedy státními barvami někdejšího Rakouska-Uherska. Jeho hymnu si na úvod pochodu za doprovodu přítomné kutálky společně zazpívali. Pochodu se zúčastnilo přes sto lidí; mezi nimi například básník Jáchym Topol nebo undergroundový písničkář Jim Čert; také recesisté v přestrojení za české rytíře či spořádané občany v kostýmech z počátku minulého století. Nechyběla ani řada dětí či muž v přestrojení za indického jogína. "Někteří účastníci berou pochod jen jako příjemné povyražení ve zdejší šedivé nudě, jiní tuto myšlenku skutečně vyznávají," řekl novinářům pořadatel pochodu, novinář a historik Petr Placák.

Hrad Helfštýn otevřel své brány účastníkům novoročního výstupu

Středověký hrad Helfštýn u Týna nad Bečvou na Přerovsku v sobotu přivítal své první letošní návštěvníky. Jeho brány se otevřely na jeden den při tradičním novoročním výstupu k památce, na který se mohou zájemci vydat vždy první sobotu v roce. Letos se výšlap konal již potřicáté a zúčastnil se ho rekordní počet lidí, řekla ČTK správkyně hradu Marcela Kleckerová. Správa hradu přichystala v této souvislosti pro návštěvníky památky několik novinek. Lidé si mohli na hradě například prohlédnout dřevěný betlém lidového řezbáře a poslechnout si koledy. Na účastníky výšlapu dále čekaly diplom, razítko, výroční turistické známky, které vydal Klub českých turistů při příležitosti výročí výšlapu, a hradní restaurace.

Mykologové našli v lese na Přerovsku bezmála 30 druhů hub

Nebývale brzy mohou letos houbaři vyrazit díky teplému počasí do lesů střední Moravy. Na sobotní vycházce se o tom přesvědčili přerovští mykologové, v lese u Kokor na Přerovsku našli bezmála 30 druhů jedlých, ale i jedovatých hub. Mnohé z nich přitom přestávají růst na konci podzimu, řekla ČTK Jindřiška Slivková z přerovského mykologického klubu. Na něco podobného ve své dlouholeté houbařské kariéře nepamatuje. Účastníci vycházky narazili například na třepenitky, helmovky, strmělky a čirůvky. "Našli jsme i penízovku sametonohou či hlívu ústřičnou, to jsou ale zimní houby. Další druhy, jako čirůvky a strmělky se dají najít maximálně do začátku prosince," uvedla Slivková. Nevzpomíná, že by někdy byla v lednu na houbách. Houbaření se mykoložka přitom věnuje asi 50 let. "Houbařská sezona pro mě obvykle začíná v polovině dubna. Letošní rok je raritou," zdůraznila Slivková.

Ze sportu

Kateřina Neumannová doběhla v sobotním předposledním závodu Tour de Ski na 15 km klasicky na sedmém místě. Závod suverénně ovládla vedoucí žena pořadí miniseriálu i Světového poháru Finka Virpi Kuitunenová. Neumannová ztratila na vítězku minutu a 21 sekund.

Běžec na lyžích Jiří Magál skončil na devátém místě v sobotním závodu na 30 kilometrů klasickou technikou s hromadným startem ve Val di Fiemme a zaznamenal nejlepší výsledek v sezoně. Předposlední díl Tour de Ski vyhrál v závěrečném finiši tří lyžařů vedoucí muž Světového poháru Eldar Rönning z Norska. Magál za ním zaostal o necelých dvanáct sekund. Ve Světovém poháru pronikl do elitní desítky teprve počtvrté, jeho maximem zůstává páté místo z předloňského závodu v Kuusamu.

Po životním třetím místě ve slalomu si lyžařka Šárka Záhrobská v sobotu výrazně vylepšila své maximum v obřím slalomu. Na Světovém poháru v Kranjské Goře specialistka na nejtočivější disciplínu překvapila sedmým místem a měsíc před mistrovstvím světa ve Švédsku potvrdila výbornou formu. V celkovém pořadí SP už pronikla do elitní desítky.

Tři ze čtyř českých skokanů na lyžích si vybojovali účast v nedělním závěrečném závodu 55. Turné čtyř můstků. Kvalifikaci v sobotu v rakouském Bischofshofenu musel absolvovat i obhájce trofeje Jakub Janda, který vypadl z elitní patnáctky Světového poháru. Mezi 50 postupujících se vešli také Jan Matura a Antonín Hájek.

Druhé místo vybojoval skokan na lyžích Ondřej Vaculík v sobotním závodu Kontinentálního poháru v Planici a jako první český reprezentant v této sezoně se prosadil na stupně vítězů. Dvacetiletý závodník Dukly Liberec ve druhém kole jako jediný skočil 100,5 metru a v součtu prohrál o tři body jen s domácím Slovincem Rokem Urbancem.

Již svůj pátý domácí titul vybojoval na sobotním mistrovství České republiky cyklokrosař Petr Dlask. Jezdec belgické stáje Fidea vyhrál v České Lípě s jasným náskokem před klubovým spolujezdcem Zdeňkem Štybarem, bronz vybojoval Radomír Šimůnek z týmu Palmans Collstrop.

Počasí

V neděli bude podle meteorologů zpočátku zataženo s deštěm, na hřebenech hor postupně se sněžením. Během dne se bude od západu vyjasňovat. Teploty 6 až 10 stupňů, na horách kolem 2 stupňů Celsia.