Denní souhrn zpráv Zprávy

23-01-2007

Klaus: Mezi Hradem a vládou nejsou v zahraniční politice rozpory

Prezident Václav Klaus se v úterý domluvil se členy vlády na koordinaci zahraniční politiky a dělbě práce mezi Hradem a Strakovou akademií. Klaus novinářům řekl, že v zásadních otázkách, jako jsou EU a její ústava, bilaterální vztahy nebo energetická bezpečnost, neexistují mezi ním a vládou diametrálně odlišné názory. Také premiér Mirek Topolánek po schůzce na Hradě prohlásil, že během diskuse s prezidentem nenašli téma, které by znamenalo zásadní rozpor. Jednání se zúčastnili také ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Znovu, tentokrát v širší sestavě, se uvidí ve středu na zasedání Bezpečnostní rady státu, kde by se měl Klaus vyjádřit k americké žádosti na vybudování radarové části protiraketové základny v ČR.

Do Prahy v pátek přijede německá kancléřka Angela Merkelová. Očekává se, že ji bude zajímat názor české strany na společnou ústavu EU. Schwarzenberg předpokládá, že jí čeští politici budou tlumočit jednotný postoj. Klaus soudí, že by měl vzniknout nový text, který by zabránil "postupné unifikaci Evropy" a zásadně by se lišil od euroústavy, kterou v referendech zamítli Francouzi a Nizozemci. Premiér míní, že členské státy EU by se měly dohodnout na jednodušším a srozumitelném dokumentu, který by unii umožnil efektivně fungovat i po případném dalším rozšíření.

Schwarzenberg odmítl ruské obavy z americké protiraketové základny

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg odmítl ruské obavy, že připravované americké základny protiraketové obrany v Evropě budou Rusko ohrožovat. Rusko bylo o celé věci dobře informováno a ví, že není zaměřena proti němu, řekl Schwarzenberg, který se v Bruselu zúčastnil schůzky šéfů diplomacií členských zemí Evropské unie. Podle Schwarzenberga jde o "obvyklé ruské stanovisko", které má připravit výchozí pozici pro "nějaké příští vyjednávání". "Ruská strana ví velmi přesně, že zde vůbec nejde o ruské otázky," dodal ministr. Odmítl také výhrady francouzského kolegy Philippa Douste-Blazyho s tím, že Evropa odpovídající protiraketovou obranu nepřipravuje a ČR se na ní tak nemůže podílet.

V Praze se uskuteční jednání o případném zrušení víz do USA

Případné zrušení víz do USA pro občany zemí, které vstoupily do EU v roce 2004, tedy i ČR, bude tématem středečního jednání diplomatů v Praze. Dopolední části schůzky se zúčastní zástupci USA, ČR, Polska, Maďarska, Slovenska, Lotyšska, Litvy či Estonska a také Řecka, jehož obyvatelé rovněž potřebují pro cesty za oceán vízum. Odpoledne pak budou následovat bilaterální česko-americké konzultace, sdělilo ČTK americké velvyslanectví v Praze. Za USA usednou k jednacímu stolu tajemník ministra vnitřní bezpečnosti USA pro zahraniční záležitosti Paul Rosenzweig a velvyslanec Richard Graber, ČR bude zastupovat ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Ministr odvolal honorárního konzula v Libérii Karla Sochora

Ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg odvolal honorárního konzula v Libérii Karla Sochora. Podle mluvčí ministra Zuzany Opletalové jsou důvodem odvolání mediální spekulace kolem jeho osoby, které v konečném důsledku poškozují jméno České republiky. Česká televize minulý týden uvedla, že liberijské úřady Sochora podezřívají z několika zločinů a že navíc čelí trestnímu stíhání i v ČR. Sochor se ale všem nařčením brání. Tvrdí, že někteří lidé se snaží pošpinit na veřejnosti jeho jméno. Zvažuje proto právní kroky, které by jeho osobu očistily.

Sochor se údajně dopustil podvodu, když při prodeji liberijské důlní společnosti českému podnikateli zamlčel, že má závazek vůči další firmě. Sochor to popírá. ČTK v úterý řekl, že ani v jedné zemi nebyl dosud obviněn, někdo jen prý chce poškodit jeho pověst a obchodní aktivity. V případě Libérie údajně jeho názor potvrzuje i oficiální nóta tamního ministerstva zahraničí adresovaná českým úřadům. V ní jsou podle Sochora veškerá podezření vůči němu vyvrácena.

Opletalová ČTK řekla, že odvolání podepsal ministr již minulý týden. Oficiálně bylo Sochorovi sděleno v úterý. "Funkce honorárního konzula je čestná a reprezentativní a co se děje v tomto případě, rozhodně neprospívá dobrému jménu České republiky," řekla ČTK mluvčí.

Senát se kvůli žádosti o vydání Čunka sejde zřejmě za dva týdny

Senát se kvůli žádosti o vydání vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka k trestnímu stíhání sejde zřejmě za dva týdny. ČTK to řekl předseda horní komory Přemysl Sobotka (ODS). Policie Čunka podezírá z toho, že jako vsetínský starosta vzal téměř půlmilionový úplatek od místní realitní firmy. Senátor obvinění odmítá a chce sám požádat své kolegy o zbavení imunity, aby se mohl očistit. "Schůze by mohla být ve středu 7. nebo ve čtvrtek 8. února," předpokládá Sobotka s tím, že tak by se podařilo žádost projednat před promlčením případu. Podotkl, že musí počkat na závěry mandátového a imunitního výboru, který se má Čunkovu případu věnovat tuto středu. O termínu schůze pak rozhodne organizační výbor.

Pokud by Senát šéfa lidovců nezbavil imunity do 11. února, byla by celá věc promlčena kvůli uplynutí pětileté lhůty. Čunka protikorupční policie totiž podezírá z toho, že si úplatek se zástupcem firmy H&B Real dojednal 11. února 2002. Důkazem proti němu má být podle úterního vydání Hospodářských novin a Mladé fronty Dnes skutečnost, že si nynější místopředseda vlády tehdy uložil na svůj účet 497.000 korun a krátce před tím si firma H&B Real vybrala ze svého účtu sumu o 2000 korun vyšší. Firma tvrdí, že tato vybraná částka byla určena do firemní pokladny na doplnění hotovosti. Čunek zase uvedl, že uložil úspory, které našetřil s manželkou. Ta si však na tak velkou sumu nevzpomíná. Čunek v úterý v internetovém rozhovoru zdůraznil, že zmíněnou částku prokazatelně vydělal a ušetřil. Vicepremiér kvůli případu odmítl rezignovat na vládní funkci, jak ho k tomu vyzývali opoziční sociální demokraté.

ČRo: Civilní rozvědku opouští její bývalý šéf Randák

Civilní rozvědku opouští její bývalý ředitel Karel Randák, uvedl Český rozhlas. "Mohu potvrdit, že pan generál Randák podal žádost o propuštění ze služebního poměru. V souladu s příslušným zákonem mu služební poměr skončí k 31. březnu letošního roku," řekl rozhlasu mluvčí Úřadu pro zahraniční styky a informace Bohumil Šrajer. K důvodům, jež Randáka k odchodu vedly, odmítl cokoliv říci.

Randák stál v čele rozvědky od roku 2004. Loni v květnu ho prezident Václav Klaus povýšil na generála. O čtyři měsíce později ho ale vláda Mirka Topolánka odvolala, oficiálně kvůli sloučení rozvědky s kontrarozvědkou do jedné organizace podřízené vládě.

Pojišťovny vyzývají klienty, aby škody po orkánu rychle nafotili

Pojišťovny žádají klienty, kteří jim oznámili pojistné události následkem řádění orkánu, aby si je sami co nejdříve vyfotografovali. Podle předpovědí meteorologů totiž má napadnout sníh, který by je mohl přikrýt, a v takovém případě by pak nemohly být pracovníky pojišťoven zdokumentovány. Klienti pojišťovnám zatím nahlásili tři desítky tisíc škod za stovky milionů korun.

Praha vyčíslila škody po vichřici na 74 milionů korun

Čtvrteční vichřice zanechala na majetku hlavního města škodu za víc než 74 milionů korun, nejvíc utrpěla zeleň. Následky vichřice, která měla v Praze rychlost vyšší než 100 kilometrů za hodinu, budou správci městských lesů odstraňovat do konce února. Padlo nebo bylo zlomeno na 1200 stromů, z nichž třetinu tvoří smrky. Poškozeny jsou i parky Šárka, Petřín a Hvězda. Celková škoda na zeleni dosáhla 12 milionů korun, informoval v úterý novináře primátor Pavel Bém.

V Praze při orkánu, který se prohnal celou Českou republikou v noci ze čtvrtek na pátek, nikdo nepřišel o život. Záchranáři ošetřili 22 pacientů s úrazy, které měl na svědomí vítr. Pražští hasiči měli víc práce, od čtvrtka do neděle vyjížděli k 739 případům. Pomáhali odstraňovat padlé stromy, kusy střech z komunikací. Dobrovolní hasiči pomáhali u 228 případů.

Mimo provoz vichřice vyřadila sedm trafostanic na okraji Prahy, zhruba stovka zákazníků tak byla bez proudu do pátečního odpoledne. Náklady na odstranění škod na síti přesáhly 850.000 korun. Orkán poškodil ve městě také 200 dopravních značek, což představuje čtvrt milionu korun, závady způsobil vítr také na 362 semaforech. Odstranění škod na nich si vyžádalo 750.000 korun. Škody téměř za tři miliony způsobil vítr na pražských hřbitovech.

Lidé, které postihla vichřice, mohou dostat od státu až 78.150 Kč

Až 78.150 korun mohou nyní dostat od státu lidé, kterým nedávná vichřice poničila domov nebo vzala střechu nad hlavou. O dvě mimořádné dávky mohou požádat sociální odbory pověřených obecních úřadů. Peníze by pak měli obdržet do několika dnů. Novinářům to řekl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS). "Výše pomoci se stanoví s přihlédnutím k majetkové situaci a příjmu žadatelů," uvedl Nečas. Podle něj potřební finanční pomoc od státu dostanou i tehdy, pokud měli byt pojištěný. Mimořádná dávka má totiž pomoci překlenout dobu, než pojišťovna náhradu škody vyplatí. Roli nehraje ani to, zda dům či byt postiženým vichřicí nepatřil. "Jestli mají lidé stromem zavalenou střechu, byť je dům obecní, tak mohou peníze použít na odstranění problému, aby mohli bydlet, a to bez ohledu na to, jestli je to jejich dům nebo ne," řekl Nečas.

S mimořádnou okamžitou finanční pomocí při přírodních katastrofách či požárech počítá nový zákon o hmotné nouzi, který platí od ledna. Lidé, které postihla například povodeň či vichřice, mohou jednorázově získat až 46.890 korun, tedy patnáctinásobek životního minima. Na pořízení nezbytného vybavení domácnosti jim stát může naráz či ve splátkách poskytnout až 31.260 korun, tedy desetinásobek minima. Celkem tak mohou získat až 78.150 korun.

Ruzyňské letiště loni odbavilo rekordních 11,5 milionu pasažérů

Ruzyňské letiště loni odbavilo rekordních 11,5 milionu cestujících, o zhruba 700.000 více než v roce 2005. Na úterní tiskové konferenci to řekla generální ředitelka Letiště Praha Hana Černochová. Nárůst mimo jiné souvisí se zvyšujícím se provozním podílem nízkonákladových aerolinií, který nyní dosahuje 20 procent. Z celkového počtu pasažérů letělo 65 procent na pravidelných linkách, zbytek připadá na nepravidelné, takzvané charterové lety. Nejoblíbenějším cílem byl v roce 2006 Londýn, kam směřoval zhruba jeden milion cestujících, následuje Paříž s 670.000, Frankfurt nad Mohanem s 450.000 a Amsterdam se 400.000 cestujícími. Nejsilnějším měsícem byl srpen, kdy letištěm prošlo téměř 1,3 milionu cestujících. Velikostí se pražské letiště řadí do třetí desítky mezi evropskými konkurenty. Z nových zemí Evropské unie je však největší a na paty šlape například Vídni, jejíž letiště zatím odbavuje asi o třetinu více pasažérů.

Ministerstvo spravedlnosti dostalo pokutu

Ministerstvo spravedlnosti dostalo pokutu 20.000 korun za chybné výběrové řízení na provozní služby největším českém justičním areálu Na Míčánkách. K účasti v tendru vyzvalo méně než pět uchazečů. Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) tak porušilo zákon, řekl ČTK mluvčí ÚOHS Kristián Chalupa. Soutěž k zakázce za 104 milionů už ministerstvo podle informací ČTK zrušilo a koncem minulého roku vyhlásilo novou. Verdikt je pravomocný, ministerstvo se neodvolalo.

Obce zřejmě dostanou na azylanty stejně peněz jako loni

Stejně jako v minulém roce dostanou zřejmě i letos obce s azylovými zařízeními od státu příspěvek osm korun na jednoho ubytovaného azylanta a den. Výši příspěvku navrhne ve středu vládě ministr vnitra Ivana Langer. ČTK to sdělil Petr Vorlíček z tiskového odboru ministerstva. Na začlenění azylantů do české společnosti má tento rok směřovat z veřejných prostředků 16 milionů korun. Čtrnáct milionů mají prostřednictvím krajů získat obce na zajištění bydlení, dva miliony jsou určeny na bezplatné kurzy češtiny pro cizince.

Částka se naposledy zvýšila v roce 2005. V letech 2001 až 2004 dostávaly obce sedm korun. Provoz azylových zařízení je financován ze státního rozpočtu. Ministerstvo vnitra se však snaží obcím kompenzovat některé náklady, které s provozem zařízení souvisejí, a proto jim na každého cizince poskytuje příspěvek. Peníze jsou určeny například na údržbu veřejného osvětlení, opravu místních komunikací a chodníků, likvidaci domovního odpadu, péči o veřejnou zeleň nebo úklid veřejných prostranství. Kromě příspěvku na azylová zařízení poskytuje ministerstvo obcím také peníze pro základní školy, které děti žadatelů o azyl navštěvují.

K 1. lednu 2007 fungovala v České republice dvě přijímací střediska, pět pobytových středisek a pět integračních azylových středisek. O azyl v Česku si loni požádalo 3016 cizinců. Je to nejnižší počet žadatelů od roku 1998.

Prezident dal milost muži, který prodal padělané bankovky

Prezident Václav Klaus udělil milost muži, který před šesti lety prodal padělané bankovky v hodnotě 100 německých marek. Pětiletý nepodmíněný trest zmírnil Vladimíru Ondovi na polovinu. "Prezident přihlédl k tomu, že za poměrně dlouhou dobu, která od spáchání deliktu uplynula, odsouzený vedl řádný život, oženil se a z tohoto manželství se narodila dvojčata, o které nyní matka pečuje zcela sama," informoval ČTK mluvčí Hradu Petr Hájek. Prezident očekává, že v této rodinné situaci i zkrácený trest splní svůj výchovný účel, dodal Hájek.

Technická závada pomohla v Brně odhalit výrobce marihuany

Kriminalisté zadrželi v uplynulých dnech kvůli pěstování konopí pro výrobu marihuany dva slovenské vysokoškoláky studující v Brně. Deset těchto rostlin měli ve svém pokoji na jedné z kolejí. Pěstovali je ve skříni přeměněné na malý skleník. Odhaleni byli, když kvůli závadě selhal ve skříni systém zavlažování a bylo vytopeno několik pokojů. Skříň byla vybavena zařízením, které digitálně řídilo zavlažování a větrání ve skříni. "Do technického vybavení svého skleníku sice investovali nemalé peníze, technika je ale přesto zklamala. Nyní jim hrozí až pět let vězení," řekl novinářům kriminalista Ladislav Houba.

Žalobce navrhl Mlynářovi a spol. za Testcom servis podmínky

Státní zástupce v úterý navrhl někdejšímu ministru informatiky a bývalému členovi US-DEU Vladimíru Mlynářovi za založení společnosti Testcom servis roční vězení s podmíněným odkladem na dva až tři roky. Bývalému šéfovi Testcomu a exřediteli České televize Dušanu Chmelíčkovi navrhl dvouletou podmínku s odkladem na čtyři až pět let. Pro náměstka Víta Novotného chce jeden až dva roky s odkladem na tři až čtyři roky. Všichni tři by navíc podle něho měli dostat pětiletý zákaz činnosti ve funkcích, v nichž se rozhoduje o státních penězích. Všichni tři obžalovaní vinu odmítají. Pražský městský soud zřejmě vynese rozsudek ve středu.

Firma Testcom servis měla provozovat internetový portál veřejné správy, podle obžaloby však bylo její založení v rozporu se zákonem. Mlynář je obviněn kvůli podpisu smlouvy, kterou Testcom servisu v říjnu 2003 provoz portálu svěřil. Podle státního zástupce přitom jako poslanec, který byl při schvalování příslušného zákona, musel vědět, že existence společnosti Testcom servis je nelegální.

Mlynář již dříve u soudu naznačil, že za anabází s jeho trestním stíháním zřejmě stojí jeho razantní postup při personálním řešení společnosti Testcom. Deset let ji řídil pověřený ředitel Radko Hochman. Mlynář jej odvolal a nahradil Chmelíčkem. Hochman je podle něj vědec a byl špatný manažer.

Soud: Veterináři za smrt nejmenšího psa na světě nenesou vinu

Olomoucká veterinární ordinace nenese vinu za smrt nejmenšího psa na světě čivavy Ondry. Tamní veterináři tak nemusejí platit statisícové odškodné, které po nich majitelka zvířete žádala. Rozhodl o tom olomoucký krajský soud. Zamítl tak žalobu majitelky psa, kterou na lékaře podala. Čivava Ondra z Třeštiny na Šumpersku se se svými tělesnými proporcemi dostal až do Guinnessovy knihy rekordů. Majitelka psa Miloslava Vašíčková tvrdila, že smrt zvířete zavinila ordinace olomouckého veterináře Michaela Mazocha, kde pes podle ní dostal nevhodný lék. Veterináři vinu odmítali.

Soud vyměřil dalšímu členu Berdychova gangu pět a půl roku vězení

Středočeský krajský soud v úterý poslal na pět a půl roku do věznice s dozorem dalšího údajného člena gangu kolem Davida Berdycha a elitních policistů. Jednatřicetiletého Richarda Bardona, kterému hrozilo až 12 let vězení, uznal vinným z účasti na dvou loupežných přepadeních provedených v policejních uniformách, z nedovoleného ozbrojování a z padělání a pozměňování peněz. Soud přitom neuvěřil obhajobě Bardona, že loupeže považoval za legální akce policie. "Na místě muselo být všem jasné, že nejde o žádnou policejní akci, ale o spolupráci na trestné činnosti," prohlásil předseda senátu Petr Franc. Bardonovi uložil, aby s dalšími obžalovanými nahradil škodu 3,5 milionu korun. Proti rozsudku se lze odvolat k pražskému vrchnímu soudu. Na pravomocný verdikt však už bude Bardon čekat na svobodě, soud jej totiž v úterý za souhlasu žalobce po více než dvou letech propustil z vazby.

Výstavbu jihočeské dálnice D3 u Tábora bude pravděpodobně financovat soukromá firma

Další výstavbu jihočeské dálnice D3 u Tábora bude pravděpodobně financovat soukromá firma. Jde o první projekt PPP (Public Privat Partnership), tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru, při výstavbě dálnice v ČR. Třicetikilometrový úsek z Tábora přes Veselí nad Lužnicí do Bošilce by měl být hotový do roku 2010, náklady na jeho výstavbu jsou odhadovány na 15 miliard korun. Oznámil to mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. "Pokud se ukáže, že ten pilotní projekt je životaschopný, mohlo by to zkrátit termíny výstavby dálnice D3," sdělil ČTK Ondřej Jašek z ministerstva dopravy. Podle současných odhadů by celá dálnice mohla být hotova v roce 2020. "Od uplatnění projektu PPP si slibuji výraznější posun ve výstavbě D3," doufá také jihočeský hejtman Jan Zahradník. V počtu kilometrů dálnic a rychlostních silnic je Jihočeský kraj nejzaostalejší, přitom kapacita hlavních tahů na jih přestává stačit.

Tendr na přípravu projektu výstavby úseku Tábor - Bošilec vyhrálo konsorcium firem pod vedením společnosti Mott MacDonald. Tato firma je současně projektovým manažerem. Investor zatím není znám, ministerstvo ho vybere na základě doporučení projektanta. Na přípravu projektu bude také dohlížet nově složený tým zástupců ministerstva, Státního fondu dopravní infrastruktury, Jihočeského kraje a Ředitelství silnic a dálnic.

Výstavba dálnice D3 z Prahy přes České Budějovice do Rakouska se trvale potýká s nedostatkem peněz. Hotovo je zatím devět kilometrů u Tábora a většina trasy je pouze ve fázi příprav. Ministerstvo dopravy proto uvažovalo o možnostech financování za účasti soukromého investora již delší dobu. V případě projektů PPP investor dodá celou stavbu takříkajíc na klíč a za to má po určitou dobu právo vybírat poplatky od uživatelů dálnice. O financování dálnic tímto způsobem se již ministerstvo dopravy před lety pokoušelo v případě moravské dálnice D47. Smlouvu s investorem však nakonec zrušilo. V projektech PPP se staví například byty v Praze, kdy obec dodá pozemek a na oplátku dostane od investora určitý počet nových bytů.

Výbor vyzval vládu, aby podnikla kroky k odstranění vepřína z Let

Výbor pro odškodnění romského holocaustu ČR vyzval otevřeným dopisem vládu, aby podnikla kroky k odstranění vepřína v Letech u Písku. Velkovýkrmna stojí v místě protektorátního sběrného tábora pro Romy. Podle výboru chov prasat tento pietní prostor "hrubě znevažuje". Výbor list, který poslal i prezidentovi republiky a šéfům obou parlamentních komor, poskytl ČTK.

Podle historických pramenů prošlo protektorátním sběrným táborem pro Romy v Letech u Písku 1308 osob, zahynulo v něm 327 lidí a přes pět stovek vězňů bylo převezeno do Osvětimi. Podobný tábor existoval i v Hodoníně u Kunštátu. V něm protektorátní úřady shromáždily 1375 osob, 207 z nich zemřelo. Do Osvětimi bylo odvezeno přes 800 vězňů. Na místě hodonínského tábora stojí rekreační areál.

"Tábory v Letech a obdobný v Hodoníně byly součástí genocidy až abstraktního rozměru, kterou na Romech a Sintech spáchali nacisté a s nimi kolaborující vlády," uvedl výbor v dopise. Vládu žádá, aby podnikla "neodkladné a skutečné kroky" k odstranění vepřína. Členové výboru se chtějí 30. ledna v budově OSN v New Yorku zúčastnit zahájení výstavy o romském holocaustu, kde chtějí pro svůj požadavek získat mezinárodní podporu.

S návrhem na zrušení letské výkrmny přišel v roce 1999 tehdejší vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl. Naposledy se případem začal zabývat kabinet Jiřího Paroubka (ČSSD) v roce 2005 poté. Krátce předtím Česko k odstranění vepřína vyzval Evropský parlament. Stát vyjednával s firmou AGPI, která areál vlastní. Jeho odkoupení by podle některých odhadů mohlo stát přijít až na miliardu korun. Záležitost se do loňských parlamentních voleb ale vyřešit nepodařilo. Rada vlády pro záležitosti romské komunity kabinetu loni v létě doporučila zřízení fondu či nadace, s jejímž přispěním by stát mohl vykoupit letský vepřín a případně i hodonínský rekreační areál. Ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková (SZ), která má ve vládě na starosti oblast lidských práv, ČTK již dříve řekla, že se s doporučeními vládní rady ztotožňuje. Zelení se před nedávnem nechali slyšet, že by ve vládě otázku vepřína v Letech rádi znovu otevřeli.

ÚDV prověřuje případy lidí odsouzených za špionáž pro USA

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) se pokusil prověřit všechny případy od roku 1970, kdy byli čeští občané odsouzeni za vyzvědačství pro USA. Historik Prokop Tomek zjistil, že podle komunistické Státní bezpečnosti (StB) pracovalo pro americkou rozvědku více než 20 lidí. Postupným pátráním ale dospěl k závěru, že jejich počet bude vyšší.

Historici zatím zjistili, že aktivně s americkou službou spolupracovali pouze dva z odsouzených - pracovník aparátu předlistopadové KSČ František Doskočil, který pro americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA) pracoval 13 let, a důstojník komunistické rozvědky Josef Hněvkovský. Sedm dalších občanů se o kontakt s rozvědkou USA pokusilo, tři z nich se ale stali obětí provokace StB, jejíž příslušníci se vydávali za americké diplomaty. StB tak měla celou jejich "spolupráci" pod naprostou kontrolou. K žádnému předávání informací tudíž nedošlo a jejich následné odsouzení k vysokým trestům za špionáž bylo nezákonné.

Největší skupinou postižených bylo podle Tomka sedm občanů, kteří se do Československa vrátili z emigrace a byli odsouzeni nebo vyšetřováni za vyzrazení tajných informací německé nebo americké tajné službě. Ve většině případů se ale nejednalo o tajné informace a trestná činnost odsouzených byla nadsazena či úplně vykonstruována jen na základě jejich výpovědí a posudků znalců tehdejšího ministerstva vnitra. Tresty za vyzvědačství byly jedny z nejpřísnějších, s nimiž tehdejší trestní zákon počítal - 14 osob bylo odsouzeno k celkem 141 letům vězení.

Výstava v Národním muzeu připomíná 30. výročí Charty 77

Dokumenty spjaté s Chartou 77 mohou spatřit návštěvníci výstavy Charta 77 a její doba, doba a její Charta. Jsou mezi nimi například ukázky samizdatu a exilových publikací, text Charty zabavený Václavu Havlovi policií v lednu 1977, ale i rekvizity z bytového divadla Vlasty Chramostové. Výstava byla v úterý zahájena v Národní muzeu v Praze. K nejzajímavějším předmětům expozice patří originál Nobelovy ceny za literaturu, kterou získal signatář Charty 77 Jaroslav Seifert v roce 1984. "Nobelova cena tehdy bezpochyby přispěla k propagaci Charty 77 a zviditelnění československého disentu ve světě," vysvětlil kurátor výstavy Marek Junek.

Součástí výstavy jsou fotografie Ivana Kyncla, zachycující autentičnost doby a její atmosféru. "Jeho fotografie patří mezi nejvýstižnější doklady o Chartě 77 a disentu druhé poloviny 70. let minulého století, ukazují šedivost tehdejší doby tak, jak skutečně byla," řekl Junek. K nejpozoruhodnějším předmětům na výstavě patří svetr Václava Havla, který mu upletla manželka západoněmeckého diplomata podporující tehdejší disent v Československu, a ve kterém Václav Havel absolvoval hektické listopadové dny roku 1989. K vidění jsou také podpisové karty tehdejších signatářů Charty Marty Kubišové, Jiřího Hanzelky nebo Pavla Kohouta.

Na výstavu naváže mezinárodní konference o Chartě 77, která se bude konat od 21. do 23. března v prostorách Národního muzea v Praze a Filozofické fakulty University Karlovy. Účast na konferenci přislíbili například Václav Havel nebo Adam Michnik. Výstava potrvá do 25. března.

Výstava představí hnutí homosexuálů

Historii hnutí homosexuálů v Česku má připomenout a zmapovat výstava, která začne v létě v Praze. Akce by se měli zúčastnit také představitelé gay a lesbické komunity z Evropy, a to i z řad politiků. ČTK to řekla ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková (SZ), která má ve vládě na starosti lidská práva. "Ve všech kulturních zemích a metropolích je tradice pořádat výstavy, které bilancují úspěchy gay a lesbického hnutí. U nás dosud nic podobného nebylo. Tato výstava má být také v podstatě bilancí. Bude to tečka za jednou kapitolou. Možná to ale bude i otazník, jak se dá dál postupovat," řekla ČTK Stehlíková. Podle ní diskriminace gayů, lesbických žen a transsexuálů i přes zákon o partnerství v Česku přetrvává. Projevuje se ale ve skryté formě, a to třeba v zaměstnání. Firmy nechtějí vždy lidi s odlišnou sexuální orientací zaměstnávat. Bojí se, že by přišly o zákazníky, dodala Stehlíková. Podle ní ke zlepšení situace nepřispívá ani to, že na rozdíl od ciziny se ke své sexuální orientaci v Česku otevřeně hlásí jen velmi málo umělců a politiků.

Do Česka by v létě měla přijet například rakouská poslankyně zelených Ulrike Lunacek, která se loni stala mluvčí Evropské strany zelených. Ke své homosexualitě se hrdě hlásí například i berlínský starosta Klaus Wowereit. Homosexuálové v Česku mohou od loňska uzavírat legálně svazky, dědit po sobě či získat zdravotní informace o svém protějšku. Umožnil to zákon o registrovaném partnerství.

Turisty v Karlovarském kraji by mohly vozit parní vlaky

Turisté v Karlovarském kraji by mohli objíždět významné památky v parních vlacích. Počítá s tím projekt Revitalizace železničního parostrojního sezonního provozu, který připravuje komise cestovního ruchu Hospodářské a sociální rady Sokolovska (HSRS). Na zimním sněmu rady ho představil starosta Nového Sedla na Sokolovsku David Cervan. Páteřní tratí, na kterou mají navazovat další spoje, má být trať Karlovy Vary - Mariánské Lázně. Parní vlaky by ale také jezdily z Karlových Varů do Potůčků, ze Sokolova do Kraslic nebo z Chomutova do Vejprt. Projekt počítá s tím, že by jezdily vždy o víkendu, jednou za dva týdny. Podle Cervana ale nejde jen o jízdu vlakem. "Mělo by jít o ucelený turistický produkt, který by mohly nabízet cestovní kanceláře. To znamená, že by na zastávkách musely navazovat další služby, ať už prohlídky památek, ubytování, možnost využití cyklostezek a podobně," uvedl Cervan.

Autoři projektu už požádali o spolupráci Národní technické muzeum v Praze, z jehož sbírek by parní stroje mohly být vypůjčeny. Na realizaci projektu chtějí autoři získat peníze z Evropské unie. Podobné aktivity existují i v partnerském městě Nového Sedla, v německém Schwarzenbergu. Projekt by tak mohl být i přeshraniční.

České čtvrtfinále na Australian Open vyhrála Vaidišová

Nicole Vaidišová v úterý vyhrála duel českých tenistek ve čtvrtfinále Australian Open. Desátá nasazená hráčka v Melbourne porazila 6:1 a 6:4 krajanku Lucii Šafářovou a podruhé v kariéře postoupila do grandslamového semifinále. Její soupeřkou bude Američanka Serena Williamsová, jež porazila Šahar Peerovou z Izraele ve třech setech. "Lépe jsem servírovala a snažila se od začátku tlačit. Myslím, že se mi to dařilo celý zápas," řekla Vaidišová Českému rozhlasu. "Pro český tenis bylo skvělé, že měl dvě hráčky ve čtvrtfinále. Člověk nerad hraje proti kamarádce, ale jsem ráda, že jsem postoupila. Obě jsme byly nervózní, kdo by (ve čtvrtfinále Grand Slamu) nebyl," dodala vítězka.

Stav zraněného českého skokana Mazocha je nadále vážný

Stav českého skokana na lyžích Jana Mazocha, který v sobotu hrozivě spadl při závodu Světového poháru v polském Zakopaném, je nadále vážný, ale nezhoršuje se. Z umělého spánku by mohl být podle úterních informací krakovské nemocnice, kam byl po úrazu převezen, probuzen nejdříve ve středu, spíš ale až ve čtvrtek. Mluvčí nemocnice Anna Niedzwiedzká novinářům řekla, že se bohužel nezmenšil otok mozku, proto by bylo nebezpečné jedenadvacetiletého skokana vzbudit. Lékaři v Krakově jsou v kontaktu s doktory v Praze. Kdy bude skokan převezen do Čech, nadále není jasné.

Počasí

V Česku se přihlásila o slovo zima, která nahradila nadprůměrně teplé počasí předchozích dní. Husté sněžení udělalo radost zejména lyžařům a provozovatelům horských středisek, odvrácenou tvář zimního počasí naopak pociťují silničáři a motoristé. Přívaly sněhu a místy zledovatělá vrstva na silnicích způsobily desítky dopravních nehod. Zkomplikovaly rovněž odstraňování následků vichřice, která minulý týden napáchala škody za více než miliardu korun. Zůstaly po ní obrovské polomy v lesích, ochromená doprava a poškozené budovy.

Chladnější počasí a sníh, které v následujících dnech předpovídají meteorologové, přidělá starosti nejen cestářům, ale i stavebním firmám, energetikům a zemědělcům. Stavaři už nemohou pracovat venku, mráz by nyní mohl zničit část letošní úrody a teploty kolem nuly zase ohrožují elektrické vedení. Energetici jsou proto stejně jako silničáři v pohotovosti.

Středa bude zatažená se sněžením, místy i vydatnějším. Teploty -4 stupně Celsia až nula, na východě slabě nad nulou. Na většině území napadne 15 až 40 cm sněhu, v horských oblastech až kolem 50 cm. Řidiči by si měli dávat pozor na sněhové jazyky, na horách se budou tvořit závěje, na jihovýchodě Moravy při mrznoucích srážkách je třeba ojediněle počítat i s ledovkou.

23-01-2007