Denní souhrn zpráv Zprávy

09-10-2007

EU doporučuje Česku omezování rozpočtového deficitu

Ministři financí Evropské unie podle očekávání schválili rozpočtová doporučení pro Českou republiku, která českou vládu nutí, aby snížila schodek veřejných financí v roce 2008 pod tři procenta HDP. Pokud by Češi limity nedodrželi, hrozily by zemi v krajním případě sankce. Doporučení, která původně navrhla Evropská komise, jsou celkem tři. První z nich českou vládu nabádá, aby schodek veřejných financí v roce 2008 nepřekročil tříprocentní hranici. Ve druhém doporučení unie po Česku chce, aby v roce 2008 snížila rozpočtový deficit alespoň o 0,75 procentního bodu ve srovnání s rokem letošním. Třetí doporučení se týká takzvaného střednědobého cíle, jehož by ČR měla dosáhnout nejpozději v roce 2012: tehdy by schodek neměl překročit hranici jednoho procenta HDP. Letos bude Česko hospodařit s deficitem asi 3,6 procenta HDP. Celé opatření je reakcí na porušení závazku, že rozpočet v letošním roce neskončí se schodkem vyšším než 3,3 procenta HDP, který Češi dali v minulosti unii. Za nedodržení doporučení hrozí až zastavení přílivu dotací z Bruselu do členského státu, v tomto případě do ČR. V minulosti se přitom žádný takový případ nestal.

Český ministr financí Miroslav Kalousek vyslovil se schválenými doporučeními souhlas. Sám se přitom zaručil, že Česká republika přinejmenším první dvě doporučení splní. Třetí, které vládu vyzývá, aby dodržela, že v roce 2012 klesne rozpočtový deficit na jedno procento HDP, je ale podle Kalouska možné dodržet jen ve chvíli, kdy Česko přijme další reformy. Reformní balíček, který poslanci schválili v srpnu, ke splnění tohoto požadavku podle něj nestačí.

Švejnar i Pačes si s ČSSD rozuměli, favoritem volby zůstává Klaus

Hledání protikandidáta Václava Klause pro nadcházející volbu prezidenta pokračuje. Mezi poslance sociální demokracie v úterý postupně přišli dva z uvažovaných vyzyvatelů - ekonom Jan Švejnar a předseda Akademie věd Václav Pačes. Socialisté po jednání s nimi uvedli, že o jejich podpoře uvažují. Debatu s ČSSD ocenili i Švejnar s Pačesem. Do úvahy pro sociální demokraty připadá i bývalý ministr zahraničí Jiří Dienstbier, který je navštívil minulý týden. Dosud však není jasné, koho bude strana prosazovat. Švejnar v úterý navštívil i zasedání klubu zelených. Šéf strany Martin Bursík pak řekl, že výběr případného Klausova protikandidáta se zužuje na dvě či tři jména.

ODS i KSČM popírají jednání o Klausově znovuzvolení

Sociální demokraté tvrdí, že občanští demokraté vyjednávají s KSČM dohodu o znovuzvolení Václava Klause prezidentem. "ODS podle našich zjištění jedná o uzavření jakési prezidentské koalice, kde by poslanci Komunistické strany Čech a Moravy měli za nějakou dohodu podpořit svými hlasy prezidenta Václava Klause," řekl novinářům místopředseda poslanecké frakce ČSSD David Rath. O jaká "zjištění" jde, neupřesnil. Občanští demokraté i komunisté Rathova slova odmítli. Předseda sněmovního klubu ODS Petr Tluchoř ČTK řekl, že občanští demokraté o žádné koalici s KSČM nevyjednávají. "Začíná mi být pánů z vedení ČSSD skoro líto. Chápu, že se pro ně volba prezidenta stává noční můrou," uvedl. Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik prohlásil, že ze strany ČSSD jde o "účelovou nepravdu", ODS podle něj takovou iniciativu nevyvíjí.

Adepty na prezidenta bude možné oficiálně navrhovat od listopadu

Kandidáty na prezidenta republiky bude možné oficiálně navrhovat zřejmě od počátku listopadu. Do té doby bude vytvořena společná volební komise Poslanecké sněmovny a Senátu. Obě komory by měly její vznik schvalovat na svých nadcházejících schůzích. "Vznikne společná volební komise, která bude moci přijímat návrhy senátorů a poslanců na kandidáty na prezidenta," řekl ČTK po úterním jednání senátní volební komise její předseda Josef Pavlata (ODS). Připomněl, že kandidáta může navrhnout nejméně deset poslanců nebo deset senátorů. Nominace mohou předkládat nejpozději 48 hodin před samotnou volbou. Předseda sněmovny Miloslav Vlček chce společnou schůzi obou komor k volbě hlavy státu svolat nejpozději na 8. února příštího roku.

Schwarzenberg podporuje návrh udělit Nobelovu cenu Wintonovi

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg podpořil iniciativu českých studentů, kteří nasbírali již více než 30.000 podpisů pod žádost, aby předválečný zachránce několika set československých dětí Nicholas Winton z Británie obdržel Nobelovu cenu za mír. Ministr již kvůli tomu poslal výboru pro udělování ceny dopis. Schwarzenberg to řekl v pražském Kongresovém centru během setkání Wintona se studenty. Akce se kromě diplomatů z několika zemí zúčastnili také někteří lidé, kteří díky Wintonovi válku v dětském věku přežili.

Winton před válkou zachránil 669 českých dětí tím, že zorganizoval vlakové transporty z Prahy do Británie. Pro všechny děti musel zajistit od Němců povolení k výjezdu, od Britů povolení ke vstupu, přijetí v britské rodině a složit padesátilibrovou kauci. Zachránění mají na 5000 potomků. Královna Alžběta II. Wintona povýšila do rytířského stavu. V Británii už dostal nižší vyznamenání v roce 1993. Český Řád Tomáše Garrigua Masaryka mu byl udělen v roce 1998.

Podle nositelky Nobelovy ceny Írán není pro ČR bezpečnostní hrozbou

Íránská právnička a nositelka Nobelovy ceny za mír (2003) Šírín Ebadíová se nedomnívá, že by Írán mohl pro Česko představovat bezpečnostní hrozbu. Tvrdí také, že by nechala o umístění amerického protiraketového radaru na českém území rozhodnout lidi v referendu. Právě hrozba raket vystřelených z Íránu je zřejmě hlavním důvodem, proč má USA a Evropu chránit případný radar umístěný v Brdech. "Neexistuje případ, že by Írán v minulosti něčím ohrozil Českou republiku. Já nemohu najít žádný důvod, proč by Írán chtěl útočit na Česko," řekla Ebadíová v rozhovoru s ČTK. "Lidé musí rozhodnout, zda bude zahraniční politika země pod vlivem Ameriky, nebo ne," zdůraznila Ebadíová, která se v Praze účastní mezinárodní konference myslitelů Forum 2000. Na dotaz, zda íránští představitelé nevyvíjejí tajně jadernou zbraň, odpověděla, že íránská vláda činí rozhodnutí za zavřenými dveřmi. "My pořád kritizujeme íránskou vládu a chceme být u rozhodnutí. Chceme vědět, co vláda dělá," řekla. Ebadíová dodala, že jadernou zbraň má v současnosti například Pákistán. "Pokud se budete v České republice bát, takových míst je spousta," prohlásila. Doplnila, že jedinou zemí, která dosud atomovou bombu použila, byly Spojené státy za druhé světová války v Japonsku.

Ebadíová, která letos oslavila šedesátiny, se v Íránu věnuje zejména boji za lidská práva. Bývá považována za prominentní obhájkyni žen a dětí, spisovatelů a disidentů. Loni v srpnu označila íránská justice aktivity její Společnosti na ochranu dětských práv za nezákonné. Je autorkou řady knih a publikací, dvakrát byla oceněna organizací Human Rights Watch.

U radaru z Marshallových ostrovů by se měnila obslužná část

U amerického radaru, který je nyní na Marshallových ostrovech a měl by být přemístěn do Česka, bude změněna jeho obslužná část. Pokud bude postaven na českém území, vymění technici jeho vyhodnocovací a obslužnou část za aktuálnější. "Hardware a software bude modernizován," řekl novinářům technický expert ministerstva obrany Luboš Marek. Ostatní části radaru, jehož umístění je plánováno ve vojenském újezdu Brdy, se podle něj měnit nebudou.

Český devítičlenný tým na Marshallových ostrovech pod vedením hlavního hygienika ČR Michaela Víta zkoumal účinky radaru na lidi. Vít v úterý zopakoval, že radar nijak neškodí lidem v jeho okolí, jak vyplynulo z měření ve vzdálenosti zhruba 100 až 3000 metrů. "Měření nijak nepřekročilo české normy," uvedl Vít. Součástí týmu na Marshallových ostrovech byli kromě zástupců ministerstev obrany a zdravotnictví také dva nezávislí odborníci z Akademie věd a Jihočeské univerzity.

Deklaraci k Barmě podepsalo přes 450 účastníků Fora 2000

Deklaraci na podporu lidí v Barmě podepsalo na konferenci Forum 2000 v Praze více než 450 lidí. Jsou mezi nimi český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, jeho slovenský kolega Ján Kubiš, exprezident Václav Havel, někdejší americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, slovenská herečka a diplomatka Magda Vášáryová, francouzský filozof André Glucksmann a další zahraniční osobnosti a čeští poslanci, senátoři a ministři. Signatáři vyjádřili svou sympatii s protestujícími za demokracii v Barmě, odsoudili extrémní použití násilí u barmské armády a žádají okamžité propuštění politických vězňů a poskytnutí informací o jejich pobytu. "Zároveň žádají Čínu, Rusko a Indii o zastavení své podpory barmskému režimu a vyzývají k uvalení mezinárodního embarga zbraní na Barmu," sdělili ČTK organizátoři.

Randák odmítá spojitost s únikem dat z BIS

Bývalý ředitel civilní rozvědky Karel Randák odmítá jakoukoli spojitost s únikem informací z ekonomického odboru Bezpečností informační služby (BIS). Podle serveru Aktuálně.cz byl ale právě kvůli dva roky starému úniku sledován agenty BIS. "Pokud se nějaká osoba stane předmětem našeho zájmu, pak jsou to výhradně lidé aktivní v oblasti naší práce," řekl ČTK mluvčí BIS Jan Šubert. Podle něj jsou těmito oblastmi organizovaný zločin, terorismus, ochrana ekonomických zájmů státu, ale i únik utajovaných skutečností. Randák naproti tomu ČTK řekl, že s únikem nemá nic společného, stejně jako lidé, se kterými na sledované schůzce hovořil. Setkání prý bylo soukromé. Kdo se ho účastnil, odmítl sdělit. Randák prý vysvětlení zatím nedostal a ani ho neočekává. Důvod, proč byl sledován, si nedokáže vysvětlit.

Podle serveru se do nepovolaných rukou dostal například seznam operací, na nichž ekonomický odbor pracoval (včetně krycích názvů), ale také agenturní síť, tedy seznam lidí, kteří s tajnou službou spolupracují. Podle odborníků na tajné služby stojí za únikem pravděpodobně bývalý pracovník BIS. Civilní kontrarozvědka dosud únik oficiálně nepotvrdila. Ústy mluvčího pouze uvedla, že "informace, kterými služba disponuje, jsou pod její kontrolou". Randák ČTK řekl, že všechny zveřejněné informace únik potvrzují. Pokud je prý opravdu v takovém rozsahu, jak uvádějí média, jde podle něj o velmi zásadní pochybení.

Státní zastupitelství znovu otevřelo případ Kubiceho zprávy

Žalobci z Nejvyššího státního zastupitelství v Brně se rozhodli vrátit k dalšímu prošetření případ takzvané Kubiceho zprávy. "Při kontrole se shledalo, že je potřeba doplnit dokazování," řekl ČTK mluvčí zastupitelství Pavel Foltán. Případ se týká postupu policistů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jana Kubiceho, Hynka Vlase a Jaroslava Hrušky, kteří před loňskými volbami v parlamentu předložili zprávu o údajném prorůstání organizovaného zločinu do státní správy.

Romové podali stížnost proti rozhodnutí vsetínské policie

Romské rodiny vystěhované na Jesenicko a Prostějovsko podaly stížnost proti rozhodnutí vsetínské policie v kauze Čunek. ČTK to řekl Václav Zástěra ze sdružení Roma Vidnava, které vystěhovaným vsetínským Romům pomáhá. Policejní komisař v těchto dnech konstatoval, že bývalý starosta Vsetína a současný předseda KDU-ČSL Jiří Čunek neporušil zákon, když město pod jeho vedením několik rodin vystěhovalo, a případ uzavřel. "Rodiny jsou hodně rozzlobeny, lidé jsou z postupu policie špatní," uvedl Zástěra. Podle něho rodiny dostaly několikastránkové usnesení, které je v rozporu se zprávou veřejného ochránce práv. "Ombudsman hovoří o tom, že byla porušena práva vystěhovaných osob. Závěry policie jsou z tohoto pohledu překvapivé, ale já jsem čekal, že to tak dopadne," poznamenal Zástěra. Romové prý nyní budou čekat, jaký výsledek bude mít jejich stížnost. Také romské sdružení Romea zvažuje další právní kroky proti vicepremiérovi a bývalému vsetínskému starostovi Jiřímu Čunkovi. ČTK to řekl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Ryšavý.

"Na postupu města jsme neshledali nic nezákonného, nejedná se o trestný čin. Jiná věc je otázka morální, ale ta není předmětem šetření policie. Případnou stížnost podavatelů oznámení přezkoumá státní zástupce," řekl ČTK zástupce ředitele vsetínské policie Jaroslav Krchňák.

Za Grosse prý platil dluh spoluzakladatel Moravia Energo

Peníze na splacení třináctimilionového dluhu společnosti Key Investmens bývalému premiérovi Stanislavu Grossovi údajně poskytl podnikatel Richard Kučík. Ten před sedmi lety působil ve společnosti Czechpol, která spoluzakládala elektrárenskou firmu Moravia Energo, jejíž akcie si Gross za peníze Key Investmens pořídil. Informoval o tom zpravodajský server Aktuálně.cz. Podle serveru přišlo minulý týden z Kučíkova běžného účtu v pražské pobočce Commerzbank 13,3 milionu korun na konto Key Investment. Kučík se také podle Aktuálně.cz před několika týdny s bývalým premiérem sešel v pražském hotelu Hilton.

Nákup zhruba třetinového podílu společnosti Moravia Energo financovala Společnost Key Investments, která obchoduje s akciemi a zabývá se finančním poradenstvím. Firma minulý týden údajně požádala Grosse o splacení dluhu a ten peníze složil. Gross ani zástupci společnosti se serveru ke společnému obchodu nevyjádřili. Většinový vlastník firmy Energo Moravia Tomáš Chrenek veřejně tvrdí, že by se Grosse coby akcionáře rád zbavil. Za akcie je Grossovi ochoten vyplatit dvacet milionů. Tržní hodnotu nakoupených akcií odborníci odhadují na 300 milionů korun, podle Grosse je však jejich hodnota nižší.

Gross čelí kvůli nákupu akcií Moravia Energo, která patří mezi nejvýznamnější tuzemské obchodníky s elektřinou, trestnímu oznámení. K tomu, aby vysvětlil své majetkové poměry, vyzvala Grosse i jeho mateřská strana - ČSSD. Gross před téměř třemi lety opustil premiérskou funkci kvůli tomu, že nedokázal věrohodně vysvětlit, kde vzal 1,2 milionu korun na pořízení bytu. Po odchodu z čela vlády i ČSSD se stal advokátním koncipientem.

Podle Medianu by volby vyhrála ODS před ČSSD

Volby do Poslanecké sněmovny by podle volebního modelu společnosti Median vyhrála v září ODS, již by volilo 34,1 procenta rozhodnutých voličů. Druhá ČSSD by dostala hlas od 30,4 procenta voličů. Model počítá s hlasy oprávněných voličů, kteří by šli k volbám a jsou rozhodnuti, jakou stranu by volili. Podle něj by zastoupení v Poslanecké sněmovně získaly ještě KSČM (12,3 procenta), KDU-ČSL (7,3 procenta) a Strana zelených (6,5 procenta rozhodnutých voličů). Podle Medianu by se voleb v září zúčastnilo 61,7 procenta oprávněných voličů, což je v porovnání s loňskými volbami do sněmovny zhruba o tři procenta méně.

Počet cizinců pracujících v ČR letos stoupl o 38.000

Počet cizinců, kteří v Česku legálně pracují, vzrostl letos do konce září o 38.000 na 223.000 lidí. Zdaleka nejvíce jich bylo ze Slovenska, Ukrajiny a Polska. Vyplývá to ze statistiky zveřejněné na internetových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Další desetitisíce cizinců pracují podle odhadů v České republice nelegálně. Nárůst počtu zahraničních zaměstnanců souvisí podle odborníků především s poklesem nezaměstnanosti v Česku a s nedostatkem pracovníků v podnicích.

Pohotovost mají zřizovat a platit kraje, rozhodl Ústavní soud

Lékařskou pohotovost mají zajišťovat a platit kraje. Ústavní soud (ÚS) rozhodl, že tato povinnost připadá na krajské samosprávy, a nikoli na stát. Soud tak po čtyřech letech rozhodl vůbec nejstarší projednávaný plenární případ. Podle jeho předsedy Pavla Rychetského se však soud vůbec nezabýval otázkou, zda peníze, které kraje od státu na pohotovosti dostávají, na službu stačí. Je prý věcí politiků a poslanců, kteří schvalují rozpočet, aby poskytli dostatek peněz, pokud na první pomoc nestačí úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Ústavní soud se organizací lékařské služby první pomoci zabýval na podnět Jihomoravského kraje. Jeho zastupitelé měli za to, že službu, kterou dřív zajišťovaly okresní úřady, by měl po jejich zrušení organizovat stát prostřednictvím obcí s rozšířenou působností.

Podle jihomoravského radního pro zdravotnictví Františka Adamce kraje nejspíš prověří možnost, zda peníze, které jim na pohotovost budou chybět, nežádat po státu. Stát posílá peníze do regionů podle zákona o rozpočtovém určení daní a je věčným sporem obou stran, zda stačí na úlohy, které má samospráva zajišťovat, nebo ne. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt ČTK řekl, že lékařskou službu první pomoci nově upraví jeden z reformních zákonů. "Stát v něm stanoví minimální síť lékařské služby první pomoci, která bude sídlit ve výjezdových stanicích záchranné služby. Stát bude hradit provoz budov a pojišťovny lékařské výkony," popsal. Pokud některý kraj bude chtít další stanoviště navíc, může je zřídit, ale bude si provoz budov platit sám.

Julínek chce přidat zdravotnickému výzkumu

Přidat peníze na výzkum deseti zdravotnickým pracovištím chce ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Ve středu požádá vládu, aby schválila v rámci platného rozpočtu na tento účel přesun 120 milionů korun. ČTK to řekl mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Ministr tím podle něj chce zlepšit financování výzkumných záměrů řešených v působnosti jeho ministerstva v letech 2005 až 2011.

Linka proti internetové kriminalitě je plně v provozu

Plně v provozu je od úterý horká linka proti internetové kriminalitě Nadace Naše dítě, jejímž prostřednictvím mohou lidé upozornit na nelegální obsah na internetu, především na šíření dětské pornografie. Uvedla to manažerka nadace Monika Šimůnková. Internet Hotline funguje od počátku letošního roku, během půlročního zkušebního provozu zaznamenali pracovníci linky 71 oznámení s poznatky o internetové kriminalitě. Mezi nimi bylo 13 oznámení s 36 internetovými odkazy na volně přístupné stránky s dětskou pornografií. Všechna upozornění na počítačovou kriminalitu se předala k šetření policii, jejíž spolupráce byla podmínkou zahájení trvalého provozu linky.

Linku zájemci naleznou na webových stránkách www.internethotline.cz. Jejím cílem je získávat informace o tom, na jakých webových adresách jsou aktivní odkazy na dětskou pornografii, nabídky dětské prostituce a další internetová kriminalita, jako je extremismus, nelegální obchodování, prodej drog a zakázaných látek nebo internetové podvody. Opodstatněná podezření se pak předají policii. Internet Hotline je první linkou s tímto zaměřením v České republice.

Skauti začali vybírat peníze na další školu v Etiopii

V ulicích 75 měst České republiky začal již čtvrtý ročník sbírky Postavme školu v Africe. Společnost Člověk v tísni a Junák chtějí letos vybrat peníze na postavení již šesté školy pro etiopské děti. Akce potrvá do 11. října a organizátoři slibují v rámci sbírky například koncerty či veřejné besedy. Loni se skautům podařilo vybrat přes tři miliony korun. Podle koordinátorky sbírky Mariany Ermlové se letos do akce přihlásilo rovných 100 skautských organizací. "Je to symbolické číslo, protože tento rok slaví skauti zároveň i sté výročí," dodala. Skauti ovšem nevnímají sbírku jen jako prostředek k vybírání peněz, snaží se současně šířit informace o rozvojové pomoci a životních podmínkách v Africe. S problematikou se seznamují nejméně půl roku dopředu. Sbírka je podle Ermlové jen vyvrcholením celé akce.

K tomu, aby jedno dítě v Etiopii mohlo začít chodit do školy, podle organizátorů stačí 5000 až 6000 korun. Dosud sbírka Postavme školu v Africe vynesla přes 6,5 milionu korun. Na konto sbírky číslo 222444555/0300 je možné přispívat po celý rok. Pomoci lze také zasláním dárcovské SMS ve znění DMS AFRIKA na číslo 87777. "Gramotnou a vzdělanou populaci považujeme za východisko ze začarovaného kruhu chudoby, ve kterém se Etiopie nachází," vysvětlují organizátoři smysl pomoci. Podrobnosti je možné nalézt na adrese www.skolavafrice.cz.

Mikulčice chtějí sbírku na obnovu archeologické základny

Radnice v Mikulčicích na Hodonínsku patrně ještě do konce října vypíše veřejnou sbírku na výstavbu nové archeologické základny s depozitářem. Původní zničil koncem září požár. V dřevěném objektu zahynul strážný a oheň v něm zničil některé významné exponáty z někdejšího hradiště Valy, které bylo významným centrem Velké Moravy. Sbírka by měla napomoci k obnově komplexu a k celkovému povznesení ojedinělého areálu, řekl ČTK mikulčický starosta Josef Helešic. O záměru budou do dvou týdnů jednat zastupitelé města. Zájem o příspěvek na výstavbu nové budovy projevili nejen mnozí občané, ale i různé instituce. Podle starosty budou pravděpodobně lidé moci věnovat peníze na areál i prostřednictvím dárcovských SMS.

Počasí

Je převážně polojasno až oblačno. Teploty ve středu vystoupí na 12 až 16 stupňů Celsia.

09-10-2007