Denní souhrn zpráv Zprávy

25-02-2008

Prezident varoval před opakováním událostí podobných únoru 1948

Prezident Václav Klaus na vzpomínkovém shromáždění na Pražském hradě při příležitosti 60. výročí komunistického převratu varoval před opakováním podobných událostí v budoucnu. Určitě podle něho nevzejdou ze stejné ideologie, která vedla ke komunistickému převratu v roce 1948. Je však přesvědčen o tom, že s ní budou mít i přes jiný název a některé odlišné vnější znaky shodnou podstatu. "Budou mít líbivou, patetickou, jednotlivce přesahující, na první pohled ušlechtile znějící, ve jménu dobra člověka či pokroku vystupující myšlenku a její stoupenci budou mít sebevědomí tvrdit, že je pro její realizaci oprávněné člověka a jeho svobodu obětovat," varoval prezident. Klaus nikoho nejmenoval, řekl ale, že "některé kandidáty na tuto myšlenku a její realizaci známe, i když pro uši mnohých jejich dnešní slova neznějí dostatečně hrozivě". Podotkl ale, že v roce 1948 se generaci jeho rodičů komunistické myšlenky také nezdály hrozivé. Právě proto je podle Klause potřeba zkušenost s komunismem stále připomínat.

Podle Topolánka Česko potřebuje analýzu toho, co se v roce 1948 stalo

Česko potřebuje podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) co nejlepší analýzu toho, co a proč se v Československu před 60 lety stalo. Společnost to dluží nejen pamětníkům a lidem, kterým komunistický režim ublížil, ale i dětem, které komunismus nepoznaly, řekl předseda vlády v úvodním projevu na mezinárodní vědecké konferenci Únor 1948 v Československu: Nástup komunistické totality a proměny společnosti. Podle Topolánka, který převzal nad konferencí záštitu, závisí dějiny na svobodném, a ne vždy předvídatelném jednání lidí a také na náhodě. Únorový komunistický puč byl podle něho důsledkem toho, že jej "naši předkové dopustili ze slabosti či z nedostatku předvídavosti".

Desítky lidí si připomněly 60. výročí pochodu studentů na Hrad

Několik desítek lidí si v pražské Nerudově ulici v těsném sousedství Hradu připomnělo 60. výročí pochodu vysokoškolských studentů, kteří se 25. února 1948 pokusili dostat k prezidentu Edvardu Benešovi, aby mu v době nastupující diktatury proletariátu vyjádřili svou podporu. Pietního shromáždění se zúčastnili mimo jiné představitelé Konfederace politických vězňů, Pražského akademického klubu 48, vysokých škol, předseda Senátu Přemysl Sobotka a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. Tehdejší události si přišli připomenout nejen pamětníci, ale i mladší lidé. Nechyběla ani čestná stráž složená ze zástupců Skauta a Sokola. Přítomna byla i vojenská hudba a čestná jednotka Hradní stráže.

V roce 1948 se vysokoškolští studenti vypravili průvodem na Hrad dvakrát. Poprvé, 23. února, se jejich tříčlenná delegace dostala až k Benešovi. O dva dny později, po sílícím komunistickém nátlaku na prezidenta, se dostali jen do Nerudovy ulice, kde jim přehradil cestu kordon příslušníků tehdejšího Sboru národní bezpečnosti (SNB). Při jejich zásahu byl postřelen student vysoké školy lesního hospodářství Josef Řehounek. Tuto událost připomíná pamětní deska, u níž se shromáždění odehrálo. Shromážděním začal druhý ročník festivalu proti totalitě, zlu a násilí Mene Tekel. Pokračovat bude až do 2. března.

Lidé si připomněli památku důstojníků popravených po únoru 1948

Památku důstojníků popravených totalitním režimem po únoru 1948 si před budovou generálního štábu připomněli zástupci armády, Konfederace politických vězňů, legionáři i politici. Shromáždění vzpomněli také na vojáky, kteří zemřeli na následky krutých výslechů nebo v komunistických lágrech. Náměstek ministryně obrany František Padělek řekl, že vojáci, zejména legionáři, byli po únoru nejohroženější skupinou. První etapa poúnorové perzekuce totiž mířila mezi nejvyšší důstojníky. Do poloviny dubna 1948 bylo z armády propuštěno více než 800 důstojníků a 27 generálů, mezi kterými byli Heliodor Píka, Karel Janoušek, Alois Liška, Karel Kutlvašr či František Moravec. Následovalo zatýkání a první rozsudky. Postiženi byli především západní letci. V roce 1949 padly také první rozsudky smrti. Do roku 1953 na popravišti skončily tři desítky generálů a důstojníků. Tomáš Sedláček, čestný předseda Československé obce legionářské, uvedl, že za tyto justiční vraždy nebyl dosud nikdo potrestán. Připomněl tak nedávné rozhodnutí vrchního soudu, který zastavil stíhání Ludmily Brožové-Polednové, bývalé prokurátorky v procesu s Miladou Horákovou. Podle Sedláčka nadále chybí seznamy těch, kteří zemřeli v lágrech nebo na následky krutých výslechů.

Dvě stovky komunistů demonstrovaly v Praze proti vládě

Zhruba dvě stovky stoupenců komunismu v pondělí, v den výročí komunistického převratu v roce 1948, na pražském náměstí Jana Palacha demonstrovaly proti koaliční vládě ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Nad hlavami jim vlály prapory s portréty Karla Marxe, Vladimíra Iljiče Lenina a Klementa Gottwalda. Z náměstí se pak vydali pochodem na Klárov před úřad vlády, kde zhruba po hodině protest ukončili zpěvem Internacionály. Na demonstraci se objevily rudé vlajky Komunistického svazu mládeže a transparenty s nápisy "Pryč s ODS", "Proameričtí vládní vlastizrádci, k demokracii také referendum patří" a "Stát, který nechce zajistit bezplatné školství a zdravotnictví, potřebuje razantní změnu". Ve stejném duchu se nesly i projevy řečníků, které přítomní přerušovali skandováním "hanba vládě", "žádnou základnu" a "místo zbraní, štítů statisíce bytů". Podle předsedkyně pražské KSČM Marty Semelové v Česku nikdy komunismus nebyl. Ale i za minulého režimu měl každý bezplatná studia a zdravotnictví, práci a sociální jistoty, uvedla v projevu.

Účastníci akce se hned na jejím počátku dostali do drobné potyčky s aktivistou Janem Šináglem, který si přinesl americkou vlajku a nahrával proslovy. Stoupenci komunismu vystrkali z davu i mladého muže, který vykřikoval hesla proti nim. Průvod doprovázely policejní hlídky, přítomní policisté však nijak nezasahovali. Komunistický poslanec Václav Exner v narážce na Šináglovu vlajku poukázal mimo jiné na to, že je "i pro nás" symbolem nezávislosti a svobody, ne tak americká administrativa. "To, že vláda Mirka Topolánka skončí, je jisté," zdůraznil Exner. S komunisty nesouhlasilo několik mladých lidí. "Máte na svědomí miliony mrtvých," křičel jeden z nich ke shromáždění ze schodů Rudolfina. Blízko úřadu vlády zase stála skupinka s papírem, na němž bylo napsáno "Nikdy více Vítězný únor".

Vláda schválila memorandum o vízech s USA

Vláda schválila návrh memoranda, které Česku umožní včlenit se mezi země, jejichž občané nepotřebují vízum k cestě do Spojených států. Premiér Mirek Topolánek (ODS) po jednání novinářům řekl, že s návrhem souhlasí Evropská komise, úředníci podle něho na textu pracovali do nedělní noci. Nejvíc změn doznala část textu popisující rozsah informací poskytovaných Spojeným státům. Dokument má Topolánek podepsat v úterý v USA. Kromě víz bude za oceánem jednat i o plánu na vybudování americké radarové základny v Brdech. Text memoranda nebude ani po podpisu právně závazný. Případné dohody z něj ale budou vycházet.

Podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra Ivana Langra (ODS) je dokument výhodný pro obě strany mimo jiné proto, že obsahuje prvek reciprocity. V pondělí zopakoval, že text dohody by mohl být vzorem pro všechny další země uzavírající s USA podobnou smlouvu. Přesný obsah memoranda bude zveřejněn až v úterý po podpisu. Memorandum upravuje podle Langra problematiku doprovodu v letadlech a repatriace občanů. Bez víza budou podle něj moct cestovat jen občané se strojově čitelným pasem. Způsob a metodika sdílení informací o cestujících odpovídá podle něho praxi, kterou zavedly Spojené státy pro Austrálii. "Nejdeme a nezavazujeme se nad rámec přijatelný pro EU," konstatoval Langer s tím, že Češi vyjednali "excelentní podmínky".

Návrh memoranda se nelíbil starým státům EU, které již s USA bezvízový styk mají a obávají se zpřísnění jeho podmínek. Topolánek k postoji EU řekl, že pokud by Češi nejednali samostatně a čekali na výsledek unijního jednání, prodloužili by současný stav nejméně o pět let. "Kde byla solidarita v EU v minulých několika letech? A proto jsme se rozhodli vzít svůj vlastní osud do vlastních rukou a vyjednávat," doplnil Langer. Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra novinářům řekl, že vláda pevně věří, že víza se uvolní už letos. Rozhodně se podle něj nekoná kvůli českému postoji žádná válka s Evropskou unií.

Premiér bude v USA jednat o radaru, podpis se ještě nechystá

Agenda týkající se americké radarové základny v Brdech bude podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) tento týden "doprojednána", ale nikoli podepsána. Předseda vlády to uvedl na tiskové konferenci po zasedání kabinetu. Předtím agentuře AP řekl, že se jednání o základně uzavřou tento týden ve Washingtonu, kde se ve středu setká s americkým prezidentem Georgem Bushem. "Hovořit o uzavření (jednání) je příliš silné slovo, jednání významně pokročila a další uslyšíte až po rozhovoru premiéra s americkým prezidentem," uvedl k tématu po jednání vlády vicepremiér Alexandr Vondra (ODS).

Vláda nominovala guvernéra ČNB Tůmu na prezidenta EBRD

Vláda nominovala guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmu (47) na prezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). O nominaci budou kvůli jednotnému postupu jednat v březnu ministři financí EU, uvedl premiér Mirek Topolánek. Vlastní kandidáty má rovněž Maďarsko a Německo. Tůma nominaci přijal. "Vzhledem ke své dosavadní profesní kariéře a zkušenostem je Tůma velmi silným kandidátem, který má již nyní podporu řady zemí EU," uvedl Topolánek. O novém prezidentovi by podle něj mohlo být rozhodnuto na květnovém zasedání EBRD v Kyjevě. Pokud by Tůma uspěl, musel by opustit místo guvernéra ČNB.

Vláda schválila zákon o policii

Vláda schválila dlouho očekávaný návrh nového zákona o policii. Norma mění podobu Inspekce ministra vnitra, která kontroluje a vyšetřuje přestupky policistů. Podle kabinetu by měla šéfa inspekce v budoucnu jmenovat vláda a na její činnost dohlížet zvláštní pětičlenná sněmovní komise. Až dosud bylo jmenování vedení inspekce výlučně v rukách ministra. Zákon také inspekci dává nové pravomoci. Její pracovníci můžou policisty vystavovat zkoušce, například předstírat snahu je uplatit. Do konce roku by pak měl ministr vnitra Ivan Langer (ODS) předložit návrh zákona o generální inspekci bezpečnostních sborů. Ten by se měl vztahovat nejen na policisty, ale i na ostrahu ve věznicích a celníky. Byla by podřízena vládě.

Nový zákon má policii umožnit od roku 2009 fungování v reformované podobě. Policie by již neměla například vykonávat některé "pomocné" práce pro další úřady, jako jsou doručování úředních písemností nebo dohled na velkých sportovních akcích. Nově budou moci policisté například vypínat telekomunikační spojení v případě nebezpečí terorismu. Zákon podle svých tvůrců vychází z principu "větší obecnosti". Nestanovuje například co nejpodrobnější organizační strukturu policie, ale ponechává prostor k změnám podle konkrétní bezpečnostní situace. Stejný princip se snaží uplatnit také například u služebních předpisů, kterými se policisté při své práci řídí. Vedení ministerstva totiž zjistilo, že policisté se začínají chovat spíše tak, aby vyhověli všem nařízením, než aby splnili účel a cíl své práce, tedy například dopadli zločince.

Vláda souhlasí se změnou v doručování soudních obsílek

Vláda schválila návrh novely občanského soudního řádu, která má zrychlit a zjednodušit civilní spory. Norma počítá například se zavedením povinné doručovací adresy. Může být i elektronická, například ve formě takzvaných datových schránek, jejichž zřízení navrhuje připravovaná novela o elektronických úkonech. Podle novely občanského soudního řádu by se také měl z jednání v civilním řízení pořizovat zvukový nebo zvukově-obrazový záznam, který by se nepřepisoval. Předpis rovněž posiluje postavení notářů v dědických řízeních, a to s cílem zrychlit jednání o dědictví a dosáhnout menší zátěže soudů.

"Účelem novely je především zamezit průtahům v soudním řízení, odbřemenit soudce a zjednodušit tento procesní předpis. Z důvodu četnosti dosavadních změn soudního řádu je vhodné se zaměřit pouze na zásadní problémy, které českou justici nejvíce sužují," uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Změna zákona podle něj počítá se zavedením povinné doručovací adresy, kterou si bude moci každý sám zvolit, nebo bude zjištěna z dostupných registrů. Tato změna má řešit situace, kdy adresát nepřevezme soudní zásilku, ta se vrací k soudu a jednání se protahuje. Norma chce také omezit rozsah odůvodnění rozhodnutí soudů. Odůvodnění rozsudků jsou v současnosti podle úřadu často zdlouhavá, popisná a pro účastníky nesrozumitelná. Při vyhovění návrhu na předběžné opatření, na zajištění nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebude muset soudce vyhotovovat odůvodnění vůbec.

Vláda souhlasila se zrušením daňové podpory stravenek

Vláda souhlasila s poslaneckým návrhem na zrušení daňové podpory stravenek. Podle předkládací zprávy by tento krok mohl znamenat pro státní rozpočet přínos mezi 600 miliony až miliardou korun. Daňová podpora stravenek by mohla být v případě schválení návrhu zrušena od 1. července. Firmy si zatím mohly 55 procent z jejich nominální hodnoty odečíst z daňového základu.

Hospodářská komora nesouhlasí s návrhem zrušení daňového zvýhodnění poskytování stravenek zaměstnancům způsobem, jaký navrhla vláda, tedy bez další kompenzace a v průběhu kalendářního roku, řekl ČTK prezident komory Jaromír Drábek. "Proti rušení stravenek v průběhu roku budeme bojovat. Firmy mají hotové rozpočty a podnikatelské plány, budeme tedy požadovat odklad minimálně od 1. ledna 2009 a zároveň budeme diskutovat o možné kompenzaci tohoto opatření," dodal. Proti zrušení daňových výhod u zaměstnaneckých stravenek jsou také hostinští a restauratéři. Obávají se, že jim výrazně klesnou tržby, protože stravenky tvoří v některých podnicích i více než polovinu obratu. S návrhem nesouhlasí rovněž odboráři a zaměstnavatelé, podle kterých zrušení daňové podpory stravenek znevýhodní malé a střední firmy před podniky, které mohou zaměstnancům nabízet závodní stravování. Zaměstnavatelé argumentují tím, že jde o nesystémový krok, protože u závodního stravování by zvýhodnění zůstalo, ale u stravenek by se zrušilo.

Vláda schválila osvobození biopaliv od spotřební daně

Čistá biopaliva a jejich vysokoprocentní směsi by měly být od roku 2009 zcela osvobozeny od spotřební daně. Vyplývá to z víceletého programu dalšího uplatnění biopaliv, který schválila vláda. Biopaliva budou daňově zvýhodněna po dobu šesti let od schválení programu Evropskou komisí. "Vzhledem k tomu, že výroba biopaliv a tedy i výroba pohonných hmot s vyšší koncentrací biopaliv je nákladnější než výroba klasických fosilních paliv, je nutné tato paliva finančně zvýhodnit tak, aby byla zajištěna jejich konkurenceschopnost na trhu," uvádí předkládací zpráva z ministerstva zemědělství.

Státní rozpočet přijde kvůli nižšímu výběru spotřební daně v roce 2009 o více než miliardu korun, v dalších letech o ještě vyšší částku. Ministerstvo ale tvrdí, že celkový dopad bude kladný. Výpadek totiž vyrovná vyšší domácí produkt - a tedy zvýšený výběr jiných daní - díky výrobě biopaliv z domácích zdrojů. Navíc se relativně sníží dovoz ropy. Od spotřební daně bude podle ministerského návrhu v případě vysokoprocentních směsí osvobozena pouze biosložka. Podíl fosilního paliva ve směsi zůstane zatížen plnou spotřební daní. Nulová sazba daně se bude týkat pouze paliv s vyšším obsahem biosložky, nebude se vztahovat na povinné přimíchávání, které je v Česku povinné od září 2007 pro naftu, respektive ledna 2008 pro benzin.

Vláda schválila zvýšení poplatků za zápis do katastru nemovitostí

Zápisy do katastru nemovitostí se lidem můžou prodražit, vláda na svém zasedání souhlasila se zvýšením poplatků. Správní poplatek za zápis do katastru má sice nadále činit 500 korun, ale nemá se již platit za návrh jako celek, nýbrž za každou nemovitost a právo zvlášť. Základní sazba 500 korun se bude násobit počtem nemovitostí, ke kterým je zápis navrhován. Například za rodinný dům s pozemkem a zahradou by tak lidé zaplatili 1500 korun, za byt s podíly na pozemku 1000 korun. Maximální částka za jeden návrh je však stanovena na 20.000 korun. Zpráva zdůvodňuje zvýšení poplatků tím, že tyto výnosy budou využity například na digitalizaci katastrálních map.

Lidé více důvěřují obcím a krajům než členům vlády

Lidé více důvěřují obecním a krajským úřadům než členům vlády. Důvěru obcím a městům vyjádřilo v průzkumu Střediska empirických výzkumů (STEM) 73 procent a krajům 66 procent obyvatel. Členům vlády důvěřuje 29 procent respondentů, uvádí únorový průzkum. V kabinet důvěra klesá od minulých voleb do sněmovny v květnu 2006. U obcí a krajů je stabilní. "Lidé nejvíce důvěřují úřadům, které jsou jim nejblíže, s nimiž mají nejvíce osobních zkušeností a jejichž činnost mohou bezprostředně hodnotit i ovlivňovat," uvedli autoři průzkumu. Na státní a krajské úrovni se důvěra lidí řídí stranickými sympatiemi, na místní úrovni je tento vliv zanedbatelný, dodali.

Policie začne prověřovat Urbanovou kvůli výpovědi v kauze Čunek

Kvůli možné křivé výpovědi začne policie prověřovat Marcelu Urbanovou, hlavní svědkyni v korupční kauze předsedy lidovců Jiřího Čunka. Čunek byl podezřelý, že jako vsetínský starosta přijal v roce 2002 od realitní společnosti půlmilionový úplatek. Čunkovo stíhání zastavil žalobce, nyní se spekuluje o jeho návratu do vlády. "Po vyhodnocení trestního oznámení a spisového materiálu vydal státní zástupce pokyn policejnímu orgánu k zahájení úkonů trestního řízení pro podezření z trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Podezřelou je žena M.U. vystupující jako korunní svědek ve věci Čunek a spol.," řekla ČTK mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová.

Irglová a Hansard dostali Oscara za nejlepší filmovou píseň

Česká zpěvačka a pianistka Markéta Irglová a irský hudebník Glen Hansard získali Oscara za nejlepší filmovou píseň loňského roku. Ocenění americké filmové akademie dostali za skladbu Falling Slowly z irského snímku Once. "Tohle je tak důležité nejen pro mě, ale i pro ostatní nezávislé umělce. kteří se tak snaží. Nebojte se snít a doufat, ta naděje nás všechny spojuje," řekla po převzetí ceny Irglová, kterou diváci ocenili nadšeným potleskem. Nízkorozpočtový Once, v němž Irglová po boku Hansarda ztvárnila i hlavní ženskou postavu, získal v předvečer oscarové noci prestižní cenu pro nezávislé snímky Spirit Award. Již dříve obdržel řadu uznání, včetně ceny americké asociace filmových kritiků BFCA.

Vedle oscarové laureátky Irglové lze za český úspěch na letošním předávání Oscarů považovat i fakt, že v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film získal Oscara rakouský snímek Ďáblova dílna, který vznikl podle námětu Adolfa Burgera. K českým kořenům se hlásí také americký animátor Jan Pinkava, spoluautor námětu animovaného snímku Ratatouille, který získal Oscara v kategorii nejlepší animovaný film.

Zemřel Jiří Velemínský, průkopník české rostlinné genetiky

Ve věku 74 let zemřel v sobotu 23. února průkopník české rostlinné genetiky Jiří Velemínský. Zabýval se především výzkumem DNA a mutacemi u rostlin. "V českých zemích začal jako jeden z prvních studovat rostlinnou genetiku na molekulární úrovni a dovedl tento obor na špičkovou světovou úroveň," řekla o Velemínském bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová. Od roku 1963 Velemínský pracoval v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. Se spolupracovníky publikoval více než 150 studií. Působil na zahraničních univerzitách a po několik let byl členem výboru Evropské společnosti pro mutagenezi zevním prostředím a členem redakční rady časopisu Mutation Research.

V letech 2001 až 2005 byl Velemínský místopředsedou Akademie věd zodpovědným za chemické a biologické vědy. Byl také místopředsedou Grantové agentury ČR pro oblast živé přírody a chemických věd. Za dlouholetou vědeckou a organizační činnost v experimentální botanice byl vyznamenán nejvyšším oceněním Akademie věd ČR, medailí De Scientia et Humanitate Optime Meritis.

Počasí

Je polojasno až skoro jasno, v noci teploty klesnou na 5 až 1 stupeň Celsia. Úterý by mělo být slunečné s teplotami od 13 do 17 stupňů Celsia, na horách asi 8 stupňů.

25-02-2008