Denní souhrn zpráv Zprávy

22-07-2004

Senát navrhl vyznamenat odbojovou skupinu bratří Mašínů

Senát navrhl prezidentu Václavu Klausovi, aby udělil státní vyznamenání Medaili Za hrdinství šesti členům protikomunistické odbojové skupiny, kterou před 50 lety vedli bratři Ctirad a Josef Mašínové. Kromě této šestice ještě horní komora navrhla prezidentovi na vyznamenání dalších 26 lidí. Bude ale záležet výhradně na prezidentovi, zda všechny návrhy Senátu přijme za své, nebo se s nimi neztotožní a členy odbojové skupiny bratří Mašínů ani další kandidáty neocení. O výběru lidí, které vyznamená, totiž rozhoduje výhradně hlava státu. Návrh senátora Martina Mejstříka zařadit Mašíny a jejich spolubojovníky mezi kandidáty na vyznamenání podpořilo 29 z 51 přítomných senátorů. Nutný byl souhlas nejméně 26 z nich. Proti Mašínům hlasovalo sedm senátorů. Pro Mašíny hlasovali hlavně zástupci ODS, Klubu otevřené demokracie a někteří lidovci a nezávislí. Podporu neměli zejména mezi senátory ČSSD a KSČM. Kromě bratří Mašínových byli členy jejich odbojové skupiny ještě Milan Paumer, Václav Švéda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák. Mašínové dosud žijí v USA, Paumer od roku 2001 v Pardubicích, zbývající tři členové byli za komunistické éry popraveni. Jejich odbojová činnost nemá dodnes jednoznačný ohlas. Zatímco jedni je považují za hrdiny, druzí je obviňují z toho, že zavraždili nevinné lidi.

Kauza bratří Mašínů stále rozděluje českou společnost

Případ skupiny lidí kolem bratří Mašínů, kteří se počátkem 50. let postavili komunistickému režimu se zbrani v ruce, dodnes vyvolává v české společnosti výrazné rozepře. Ctirad a Josef Mašínové se pokusili navázat na činnost svého otce, podplukovníka Josefa Mašína, popraveného v roce 1942 nacistickými úřady za odboj. Při jejich činnosti ale zemřelo šest lidí - dva příslušníci SNB a pokladník v Československu a později tři východoněmečtí policisté. Bratrům Mašínům a jednomu ze tří jejich společníků Milanu Paumerovi se sice na podzim 1953 podařilo probít se do západního Německa, další členové skupiny ale byli později v Československu odsouzeni k hrdelním trestům nebo mnohaletému žaláři. V lednu 1955 vynesl Nejvyšší soud tři rozsudky smrti, jedno doživotí a třináct lidí bylo odsouzeno celkem k 241 letům - nejčastější byly tresty v rozmezí 15 až 18 let. K pětadvacetiletému žaláři byla odsouzena i matka Mašínových; v červnu 1956 zemřela ve vězení. Mašínové a Paumer nikdy nebyli v Československu odsouzeni, jejich stíhání bylo přerušeno a komunistické úřady několikrát marně žádaly Spojené státy o jejich vydání. V polovině 90. let pak státní zastupitelství stíhání bratrů i Milana Paumera kvůli promlčení odložilo. Případ Mašínů ale dodnes vzbuzuje silné emoce - někteří lidé opakovaně požadují, aby jim bylo uděleno státní vyznamenání, jiní je označují za vrahy. Z celé rodiny zatím získala vyznamenání jen matka Zdena Mašínová, která v roce 1998 obdržela in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Její stejnojmenná dcera (sestra Josefa a Ctirada Mašínových) ale odmítla řád na Pražském hradě převzít - protestovala tak proti tomu, že její bratři tehdy vyznamenání nedostali. Řád Zdena Mašínová převzala až po více než roce.

Srážka dvou vlaků na Strakonicku: jeden mrtvý a až 36 zraněných

Jednu oběť, pět až šest těžce zraněných a asi 30 lehce zraněných si dnes odpoledne vyžádala čelní srážka dvou osobních motorových vlaků u obce Blanice na Strakonicku. Na trati Čičenice - Volary je přerušen provoz. Podle mluvčího jihočeské policie Dušana Klíchy zemřel při nehodě muž, podle dostupných informací to byl cestující. V péči lékařů jsou i oba strojvůdci, uvedl mluvčí Drážní inspekce Jan Kučera. Jednoho zraněného vrtulník přepravil až do plzeňské fakultní nemocnice. Další těžce zraněné má v péči českobudějovická nemocnice. Na zraněné čeká tým chirurgů také ve strakonické nemocnici. "Dostali jsme hlášku, že bude hodně zraněných, tak jsme dali dohromady celý tým," řekl sloužící lékař Jan Vaňata. Zranění se převážejí také do prachatické nemocnice.

Příprava programových tezí vlády spěje k závěru

Konsolidace veřejných rozpočtů a snižování povinných výdajů státu vévodí návrhu společného programu staronové koalice lidovců, socialistů a unionistů, který bude podkladem pro vládní prohlášení. S ním kabinet žádá sněmovnu o důvěru. Jeho zhruba třístránkový náčrt projednají v pátek na společné schůzce reprezentace vládních stran. "Směřujeme k tomu, aby do konce příštího týdne byla hotová koaliční smlouva, aby ji mohla stranická grémia přes víkend projednat," uvedl místopředseda lidovců Milan Šimonovský. Obsahovat by už měla rozdělení resortů a obsazení ministerských křesel. Sociální demokraté podle Škromacha o víkendu na přelomu července a srpna svolají opět předsednictvo a ústřední výkonný výbor. Sociální demokraté dali už dříve najevo, že by chtěli získat alespoň jedno z ministerstev dopravy, místního rozvoje a životního prostředí. V příštích dnech bude kolem nové vlády rušno. V neděli nebo v pondělí by měl být stanoven termín Grossova přijetí prezidentem Václavem Klausem, na kterém ho úřadující šéf ČSSD pověřený jednáním o nové vládě seznámí s výsledky dosavadního snažení. Když se stranické reprezentace příští víkend na koaliční smlouvě a složení nové vlády shodnou, bude moci Gross jít opět na Hrad a prezidentovi navrhnout jmenování členů nového kabinetu. Za čtrnáct dní poté, mezi 15. a 20. srpnem, by pak mohla sněmovna hlasovat o důvěře novému kabinetu.

Špidla do sestavení vlády odmítá komentovat úvahy o eurokomisaři

Odstupující premiér Vladimír Špidla odmítá komentovat úvahy o tom, zda dostal nabídku na místo eurokomisaře a zda ji přijme. "Vláda není sestavena a já veškeré osobní věci odvozuji až teprve od toho okamžiku. Tak teď žádné komentáře a žádná rozhodnutí," řekl. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek naznačil, že by si Špidlu uměl jako eurokomisaře představit. V rozhovoru s novináři řekl, že Špidla je na rozdíl od Pavla Teličky osobností s politickým profilem a politickou vahou. Místo eurokomisaře nabídl podle Mladé fronty Dnes (MfD) a Lidových novin (LN) Špidlovi úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. "Já si myslím, že ČR si zaslouží, aby její reprezentant v EU byla osobnost s politickým profilem a politickou vahou. Takovou osobností pan Telička není, takovou osobností pan Špidla nesporně je," řekl novinářům Kalousek. Ostře se také ohradil proti kritikám, že by místo eurokomisaře mělo být pro Špidlu "trafikou". "Je to pejorativní, urážlivé a zcela nespravedlivé," řekl šéf lidovců. V souvislosti s eurokomisařem se také spekulovalo o tom, že na místo by mohl nastoupit ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU- ČSL). Podle Lidových novin by se Teličkově výměně nebránili ani unionisté. Telička podle středečního vyjádření vnímá debatu o dalším obsazení úřadu komisaře v souvislosti s vládní krizí v České republice. Vychází nadále z toho, že byl jmenován do roku 2009 a že z profesionálního hlediska mu nemůže nikdo nic vytknout.

Volební lístky bude až do konce roku 2009 vyrábět Moraviapress

Volební lístky pro Českou republiku, a to až do konce roku 2009, bude tisknout břeclavská firma Moraviapress. Rozhodlo o tom v těchto dnech ministerstvo vnitra. Od počátku roku 2005 až do ledna 2010 se by se mělo v ČR konat celkem šest voleb. O tisk lístků pro ně se ucházely čtyři firmy. Hlavním kritériem při výběru byla cena, za níž je zájemce schopen lístky vyrobit, řekl dnes ČTK Jiří Hájek z ministerstva vnitra. Moraviapress tiskne volební lístky již od roku 1997. Od té doby se v Břeclavi nevyráběly pouze lístky k nedávným volbám do Evropského parlamentu. "Výnosy z tisku lístků nejsou až tak vysoké. Pro nás je projekt důležitý kvůli prestiži," řekl obchodní ředitel Moraviapressu Jiří Volovecký. Roční tržby firmy se podle jeho slov pohybují kolem 1,6 miliardy korun, přičemž peníze od státu za výrobu lístků tvoří obvykle dvě až tři procenta této částky. Obchodní ředitel zdůraznil, že volební lístky procházejí při výrobě důkladnými korekturami. Přesto se může stát, že vzniknou chyby, jako tomu bylo například v roce 2002 při volbách do vedení obcí. Chyby vzniklé technologií tisku se objevily v Příbrami, Karlových Varech a Ostravě-Porubě. Část lístků pak byla přetištěna a nikde nebylo hlasování ohroženo.

Karosa v pololetí zvýšila prodej o 44 kusů na 788 autobusů

Společnost Karosa v prvním pololetí meziročně zvýšila prodej o 44 kusů na 788 autobusů, což bylo nejvíce v novodobé historii firmy. Hlavní nárůst prodeje podnik, který je největším českým výrobcem autobusů, zaznamenal na Slovensku, v Itálii a Polsku. Tržby společnosti se v pololetí zvýšily o devět procent na 2,78 miliardy korun, uvedla dnes Karosa. Odbyt autobusů na tradičním trhu ve Francii do poloviny roku klesl asi o desetinu na 374 vozů. "Slovensko naopak posílilo a je předpoklad vyššího objemu na konci roku," uvedl generální ředitel podniku Rudolf Černý. Dodávky na Slovensko Karosa zvýšila dvojnásobně na 98 autobusů. Výrazný růst z osmi na 49 vozů podnik zaznamenal v Itálii. V Polsku prodal 13 autobusů, zatímco loni žádný. Na českém trhu Karosa prodala 210 autobusů, tedy stejně jako loni. Celkový prodej autobusů v ČR podle údajů Svazu dovozců automobilů od ledna do června klesl o šest procent na 370 kusů. Firmu od roku 1993 vlastnil francouzský Renault, který autobusové aktivity v roce 1999 sloučil s italským Ivecem do holdingu Irisbus. Předloni Renault Irisbus akcionářsky opustil a vládu nad Karosou získalo Iveco.

V Česku se zřejmě objevil třináctý případ BSE u krávy z Jičínska

V Česku se zřejmě vyskytl třináctý případ tzv. nemoci šílených krav (BSE). Nákazu veterináři zjistili u pětileté krávy z chovu společnosti ZEAS, která sídlí v Podhorním Újezdu na Jičínsku. Výsledky kontrolního vyšetření, které nemoc definitivně potvrdí či vyvrátí, by měly být příští týden, řekl to mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. "Naprosto nás nenapadá, jak se BSE u té krávy vzala, krmili jsme ji prověřenými krmivy a pocházela z našeho chovu," řekl hlavní zootechnik společnosti Miloš Splítek. Společnost ZEAS hospodaří na zhruba dvou tisících hektarů pozemků a celkem chová 480 kusů krav. "Vrstevnic krávy, kterých by se případně týkala likvidace, tu máme 141," řekl Splítek s tím, že družstvo má chov pojištěný. Celkem zemědělci v Podhorním Újezdu chovají zhruba 1100 kusů hovězího dobytka. V České republice bylo dosud na tzv. nemoc šílených krav (BSE) vyšetřeno 606.000 zvířat. Počet nakažených kusů je podle Státní veterinární správy malý v porovnání s ostatními zeměmi s výskytem BSE, kde jde o desítky, popřípadě stovky případů. V Británii jsou to tisíce nemocných zvířat. Počet krav poražených v souvislosti s dosavadními 12 výskyty BSE se bude podle Dubna blížit 2000. V České republice se objevil první kus skotu nakažený BSE v červnu 2001.

V archivu Brna objevena neznámá verze díla slavného minnesengra

Z malé senzace se může těšit profesor germanistiky z německého Augsburgu Freimut Löser. V brněnském archivu totiž objevil rukopis se záznamem dosud neznámé varianty jedné z milostných písní slavného středověkého tvůrce dvorské poezie Walthera von der Vogelweida. Löser v Brně původně pátral po duchovních rukopisech se záznamy kázání. Nečekaně ale narazil na knihu, jejíž desky byly zpevněny vlepenými pergameny s rukopisy. Při bližším zkoumání rozluštil germanista slovo "Nakcht", což v něm okamžitě probudilo horečný zájem, neboť tento výraz se vyskytuje v proslulé básni Si wunderwol gemachet wip snad nejznámějšího německého lyrického básníka středověku, minnesengra Walthera von der Vogelweideho. Skutečně se mu pak také podařilo rekonstruovat verš, v němž básník líčí, jak viděl "nahou" dámu, což byl ve středověku oblíbený "motiv Venuše". Na fragmentu rukopisu jsou neznámým autorem zapsány dvě z pěti slok příslušné Vogelweidovy písně. Walther von der Vogelweide žil zhruba v letech 1170 až 1230. Poslední nález některého z rukopisných záznamů jeho milostné poezie se datuje už před více než 90 lety. Veřejnosti byl v roce 1912 představen jako Münsterský fragment. "U brněnského nálezu jde o pozdější rukopis ze 14. století, jehož autor není znám," popsal Löser svůj objev, který považuje za "nedocenitelný".

Věznění Židů na Špilberku připomíná pamětní deska

Tragické osudy Židů vězněných na brněnském hradu Špilberk mezi lety 1939 a 1940 připomíná v severním křídle tohoto historického objektu pamětní tabule. Vytvořit ji nechal ve spolupráci v brněnskou židovskou obcí i městským muzeem Američan českého původu Charles Ticho, jehož otec byl počátkem okupace také umístěn v celách hradu. "Tato část historie patří obecně k méně známým. Dosud ani nevíme, kolik lidí bylo na Špilberku za války vězněno," řekla pracovnice městského muzea Miroslava Menšíková. Od března 1939 do května 1940 končili v celách hradu lidé s levicovými názory i členové rodícího se odboje. Podstatnou část zatčených tvořily také významné židovské osobnosti, Židé snažící se prchnout do zahraničí před nacisty a všichni, kteří za první republiky pomáhali emigrantům z Německa a Rakouska. Seznam vězněných není znám. Lidé věznění na Špilberku byli odváženi do koncentračních táborů a jen malá část se dožila konce války. Od května 1940 pak začalo gestapo využívat jiné cely ve městě a hrad se pak stal až do konce války sídlem německé armády. Odhalení desky se zúčastnil Charles Ticho, jehož rodina patřila před válkou k významným moravským Židům. V Brně má pamětní desku malířka Anna Ticho. Další deska připomíná osudy této rodiny v židovském městě v Boskovicích. Na odhalení desky přijel do Brna i izraelský velvyslanec v Česku Arthur Avnon.

Počasí

V noci se skoro vyjasní, teploty se budou pohybovat mezi 18 až 14 st. Pátek bude slunečný, během dne začne přibývat oblačnost s přeháňkami a bouřkami. Teploty 27 až 31 stupňů. Meteorologové varují, že mohou přijít i přívalové lijáky.

22-07-2004