Zprávy

KDU-ČSL s uznáním Kosova nesouhlasí, chce to řešit v koalici

Lidovci se domnívají, že Česká republika by zatím nezávislost Kosova uznávat neměla. Tématem by se podle nich měla zabývat vedení koaličních stran. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ) hodlá přitom vládě návrh na uznání bývalé jihosrbské provincie předložit 2. dubna, ještě před začátkem bukurešťského summitu NATO. Premiér Mirek Topolánek (ODS) ale v úterý prohlásil, že příští středu jeho kabinet o Kosovu určitě jednat nebude. "Pokud bychom dnes hlasovali o uznání Kosova, tak uznáno nebude," řekl Topolánek. Jsou potřeba zahraničněpolitické i ekonomické analýzy takového kroku, do té doby nelze o této citlivé otázce rozhodnout, soudí premiér. Požadavek KDU-ČSL na svolání koaliční schůzky ke Kosovu Topolánek označil za "vlamování do otevřených dveří" - diskuse koaličních lídrů podle něj nemá cenu do chvíle, než bude jasný termín projednání na vládě.

"V tuto chvíli ... máme dosti velké výhrady k tomu, abychom se připojili k uznání Kosova," řekl ČTK šéf poslanců KDU-ČSL Pavel Severa. Odvolal se na historické důvody i mezinárodní právo, hovořil o "době, kdy dáváme důraz na integraci Evropy". Podle něj je proto nutné o postoji českého státu ještě diskutovat. Premiér v minulosti prohlásil, že jeho vláda Kosovo uzná, když země zaručí mimo jiné právo a pořádek nebo ochranu minorit na svém území. Prezident Václav Klaus ale před mezinárodním uznáním nezávislosti Kosova varoval. Zopakoval své dřívější obavy, že souhlas s únorovým jednostranným osamostatněním by mohl působit jako precedens pro zahraničí. Zásadně proti uznání Kosova je ČSSD, která to považuje za předčasné. Stejný postoj zaujali komunisté.

Lídři ČSSD budou v Moskvě jednat o radaru, premiér je kritizuje

Představitelé ČSSD pojedou ve středu do Moskvy. Chtějí tam navázat užší kontakty s vedením strany Spravedlivé Rusko, které hodlají pomoci ke vstupu do Socialistické internacionály, i s dalšími politiky. Diskutovat s nimi budou i o radarové základně, kterou chtějí Spojené státy vybudovat v Brdech, uvedl předseda ČSSD Jiří Paroubek. "Naším cílem je, aby tady (v Česku) nebyli ani američtí, ani ruští vojáci," uvedl šéf opozičních sociálních demokratů, kteří spolu s komunisty odmítají umístění amerického radaru v Česku a podporují akce iniciativy Ne základnám. V Rusku, kde budou čeští socialisté rovněž jednat s představiteli strany Jednotné Rusko, chce ČSSD podle Paroubka získat stanoviska ruských kolegů k základně proto, aby byla schopna formulovat zahraniční politiku, až bude vládní stranou. Sociální demokracie chce znát rovněž názory ruských politiků na vývoj Evropské unie a na energetickou a strategickou bezpečnost.

Premiér Mirek Topolánek (ODS) považuje zahraniční politiku ČSSD včetně nadcházející cesty do Ruska pro Českou republiku za ´smrtící´. "Jejich nekonzultované výlety kamkoliv po světě a prezentování vlastních alternativ je něco, co v polistopadové historii v tomto státě nemá obdobu," řekl premiér. Cestu do Ruska považuje za pokračování "obstrukční politiky", kterou podle něj provádí Paroubek v opoziční roli.

Prezidenti Česka a Rakouska si společně připomenou výročí Pražského jara

Prezidenti ČR a Rakouska Václav Klaus a Heinz Fischer se 20. srpna setkají na společné hranici, pravděpodobně v Mikulově, aby připomněli 40. výročí demokratizačního hnutí v bývalém Československu známého pod označením Pražské jaro. Oba prezidenti to oznámili po úterní schůzce ve Vídni. Akce bude podle Fischera příležitostí vzpomenout velkých sympatií, které před 40 lety vyvolal v Rakousku tehdejší vývoj u severních sousedů, podle Klause pak především připomínkou rozsáhlé pomoci, které se po násilném potlačení Pražského jara dostávalo Čechům a Slovákům právě ze strany Rakouska.

Oba prezidenti se také věnovali vývoji v Kosovu a schvalování lisabonské smlouvy, jež má reformovat orgány EU. Fischer uvedl, že v Rakousku bude ratifikována ještě před létem, v Česku pak podle Klause zřejmě až ve druhé polovině roku. Klaus přiznal, že není příznivcem "evropských ústav". Byl by osobně pro referendum a v něm by hlasoval proti. "Jako prezident ale respektuji, že pro smlouvu existuje v Česku většinová podpora, a nebudu klást ratifikaci překážky. Myslím, že toto odlišení postoje občana a prezidenta je zcela fér a na místě," dodal.

Topolánek pozval do Česka palestinského premiéra

Premiér Mirek Topolánek pozval předsedu palestinské prozatímní vlády Saláma Fajada na návštěvu České republiky. Česko by tak palestinský premiér navštívil poprvé v historii. "Premiér Mirek Topolánek má na uskutečnění této návštěvy velký zájem, neboť rozhovory s Fajadem vnímá jako zásadní krok směrem k dosažení stabilizace blízkovýchodní oblasti," sdělil ČTK úřad vlády. Česko má podle něj zájem hrát aktivnější roli při řešení blízkovýchodního konfliktu a chce využít svého postavení země respektované oběma stranami konfliktu.

Diplomacie nemá termín pro podpis smlouvy k radaru

Česká diplomacie zatím nesjednala žádný termín na podpis hlavní česko-americké smlouvy o radaru, řekl ČTK náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar. Hospodářské noviny napsaly, že smlouva by mohla být podepsána 5. května nebo 28. dubna. Podle Pojara ale žádné termíny pevně stanoveny nejsou, protože se stále vyjednává finální text této dohody. Dokončena by snad měla být do bukurešťského summitu NATO příští týden.

Exekuce Pražského hradu a katedrály nabyla právní moci

Exekuce Pražského hradu, katedrály svatého Víta a dalších objektů je pravomocná. Městský soud v Praze minulý týden v neveřejném zasedání odmítl odvolání Správy Pražského hradu proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1, podle kterého nemůže s nemovitostmi volně nakládat. ČTK to řekl mluvčí městského soudu Tomáš Vejnar. Zabavení Pražského hradu a katedrály svatého Víta však podle dřívějšího vyjádření ředitele správy Iva Velíška nehrozí. Správa podle Velíška dlužnou částku má, ale chce ji zaplatit až v případě, pokud rozhodnutí o uhrazení dluhu nezvrátí Nejvyšší soud.

Správa Hradu dluží podle Hospodářských novin firmě GEMA Art přibližně jeden milion korun. Tato firma je však v likvidaci. Pokud by správa částku zaplatila ještě předtím, než by uspěla s dovoláním u Nejvyššího soudu, mohlo by se prý stát, že už by peníze od likvidované firmy nikdy nedostala zpátky. Podle právního zástupce firmy GEMA Art Antonína Janáka již společnost pro vymožení pohledávky podnikla všechny kroky a nyní čeká, až jí budou vymožené peníze zaslány. Exekuce se podle něj bude týkat prostředků na účtu Hradu, nikoli budov v hradním areálu. Kardinál Miloslav Vlk věří, že hrozba exekuce bude zažehnána a že provoz v katedrále nebude nijak narušen. Podle něj by současný problém nenastal, pokud by katedrála patřila církvi.

Národní knihovna očekává krizový nedostatek prostor po roce 2010

Pražská Národní knihovna očekává krizi s nedostatkem prostor po roce 2010, už nyní ale nemůže pracovat s jejich rozšířením. Ředitelka Novodobých fondů a služeb knihovny Bohdana Stoklasová řekla, že většina fondů je uložena v naprosto nevyhovujících prostorách a kolaps knihovna očekává v roce 2012 až 2013. V současné době čeká tým Národní knihovna, který rozhoduje o stavbě nové kontroverzní budovy knihovny na Letné, na vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). "Ke kolapsu může dojít, i když přesuneme Státní technickou knihovnu," dodala Stoklasová. Technická knihovna by měla historický komplex opustit v polovině příštího roku a uvolní se díky tomu depozitáře pro přibližně 600.000 svazků. Na její místo se pak nastěhuje Slovanská knihovna.

Zásadní obnova Národní knihovny by ale měla nastat s existencí nového objektu. Ročně se fond NK rozšíří průměrně o 100.000 svazků, loni jich přibylo 111.000. V roce 2017 bude podle prognóz knihovna kompletně plná. Pokud do té doby nevzniknou nové kapacity, depozitáře a studovny, bude zřejmě podle ředitele NK Vlastimila Ježka muset značně omezit provoz. "Nebude kam dávat dokumenty, budou se vršit v papírových krabicích a nebudou tak přístupné veřejnosti," uvedla Stoklasová.

Koalice by podle Severy mohla změny poplatků navrhnout do konce dubna

Koaliční návrh změn v systému zdravotních poplatků by podle lidovců měl být hotov do 30. dubna. ČTK to po jednání poslaneckého klubu KDU-ČSL řekl jeho šéf Pavel Severa. Myslí si proto, že místopředsedkyně sněmovní frakce Michaela Šojdrová by měla stáhnout svou novelu, v níž již dříve navrhla osvobodit od poplatků za pobyt v nemocnici novorozence. Šojdrová ale v rozhovoru s ČTK zopakovala, že ji zatím stahovat nebude. Udělá to prý až poté, co koalice předloží vlastní variantu. Podle Severy stále platí koaliční dohoda, podle níž politici vyhodnotí fungování poplatků po třech měsících. Současně se prý ale vedení lidovců shodlo, že jednání je třeba vést tak, aby byl koaliční návrh změn v poplatcích předložen do 30. dubna. "Což je naprosto jasný signál, že paní kolegyně Šojdrová se nemusí obávat, že bychom s tím nějakým způsobem otáleli," dodal předseda poslanců KDU-ČSL.

Ministryně chce prodloužit lhůtu, kterou mají obce na zákaz akce

Ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková (SZ) chce prodloužit lhůtu, kterou mají obce na zákaz ohlášeného shromáždění na svém území. Dosud musí radnice rozhodnout o zákazu nejpozději do tří dnů po nahlášení akce. Na druhou stranu chce Stehlíková také umožnit soudům objektivně posoudit rozhodnutí radnic, a to ještě před konáním nahlášené akce. Tím chce chránit ústavou dané právo na shromáždění, řekla ČTK v úterý, kdy se v Plzni se setkala s vedením města, které kvůli nedávnému pochodu radikálů hlasitě volá po změnách zákona.

ODS trvá na snížení daní - některé návrhy ministerstva nemusí projít

Daň z příjmu fyzických osob ve výši 12,5 procenta, která by měla začít platit od příštího roku, zůstává podle poslance Michala Doktora (ODS) symbolem ODS. Je tak možné, že některé návrhy ministerstva financí na úpravu daňového systému, jako například pouze snížení sociálního pojištění, nemusí u poslanců ODS uspět. O materiálu, který zveřejnily Hospodářské noviny, se bude podle Doktora ještě dlouze jednat. Úpravu by podle něj měla poslanecká sněmovna schválit v červnu. To znamená, že již v květnu by o něm měli poslanci jednat.

Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) minulý týden seznámil s několika variantami úpravy daňového systému členy rozpočtového výboru za ODS. Návrhy jsou podle ministra pouze pracovní a zdaleka ne konečné. První varianta počítá se snížením sociálního pojištění z 12,5 na 11,5 procenta. Kromě toho by vše podstatné mělo zůstat jako nyní. Člověk s platem 40.000 hrubého by si díky nižšímu pojistnému měsíčně polepšil o 400 Kč, zaměstnanec se stotisícovým platem pak o 862 korun. Státní kasu by změna přišla ročně na 13 miliard. Druhý návrh nepočítá se snížením pojištění, ale mění vše ostatní. Snižuje daně z 15 na 12,5 procenta a zvedá i daňový bonus na dítě o 220 korun měsíčně. Na rozdíl od první varianty by si tak více polepšily rodiny s dětmi. Státní rozpočet by takto přišel o 35 miliard korun.

Poslanci ODS přiznávají, že hlavním kritériem při výběru jakékoliv varianty bude dopad na státní rozpočet. "Nesmí se nadále prohlubovat deficit veřejných financí," upozornil poslanec Doktor. Podle analytiků ovšem ministerstvo financí i poslanci postupují přesně opačně, než by při konsolidaci veřejných financí měli. "Logickým postupem by bylo vyjít ze střednědobého fiskálního výhledu, odhadnout možnosti snížení výdajů a z toho zjistit, jaký existuje prostor pro eventuální snížení daní," upozornil například analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. "Být daňovým poradcem, tak si objednávám archivní Dom Pérignon - vyznat se v té každoroční spleti změn bude stát firmy nemalé peníze," uvedl zase mimo jiné analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Výběr daní z příjmu byl letos v lednu rekordní

Výběr daní z příjmu byl letos v lednu rekordní. Na dani z příjmu fyzických osob přišlo ministerstvu financí v únoru 7,6 miliardy korun. Jde o částku, kterou byly zdaněny lednové platy, a tedy o první údaj, jak funguje reforma veřejných financí. Uvedl to server Aktuálně.cz. Ještě nikdy stát v lednu od občanů nevybral tolik peněz, píše Aktuálně. Je to o 200 milionů víc než loni, v posledním roce před reformou. Ministerstvo financí přitom předpokládalo, že se nevybere ani sedm miliard.

Experti hledají vysvětlení v tom, jak své daně optimalizují podnikatelé. Po reformě mají dvě možnosti. Mohou jako dosud svůj zisk zdanit podnikovou daní se sazbou 24 procent, anebo si zisk vyplatit jako mimořádné prémie a pak je zdanit rovnou sazbou daně z příjmu občanů ve výši 15 procent. To před reformou nešlo; mimořádné prémie by se zdaňovaly podle nejvyšší sazby daně z příjmu, tedy 32 procent, a ještě se z nich odvádělo pojistné. Stát tím získá vyšší výdělek na dani z příjmu občanů než čekal, za rok však přijde o víc na podnikových daních. Ministerstvo financí zatím nechce nečekaně vysoký výběr ani úvahy o optimalizaci podnikatelů komentovat.

Sněmovna přerušila jednání o stravenkách

Poslanecká sněmovna na návrh ČSSD přerušila projednávání návrhu na zrušení daňové výhody u stravenek – a to do doby, než zřídí vyšetřovací komisi, která by měla objasnit, zda za zachováním stravenek při loňském projednávání vládní reformy veřejných financí stály lobbistické firmy. O zřízení komise bude teprve rozhodovat. Pro hlasovali hlavně sociální demokraté, komunisté a podpořil je i bývalý sociální demokrat Miloš Melčák. Koaliční poslanci byli proti návrhu na přerušení.

Simulace jaderného výbuchu v ČT podle soudu nebyla trestným činem

Sedm členů umělecké skupiny Ztohoven, kteří se v polovině června loňského roku nabourali do vysílání České televize a v pořadu ČT2 Panorama odvysílali simulovaný výbuch atomové bomby v oblasti Krkonoš, Okresní soud v Trutnově zprostil obžaloby. Státní zastupitelství muže vinilo ze spáchání trestného činu šíření poplašné zprávy, za který jim v případě prokázání viny hrozily až tři roky vězení nebo pokuta. Státní zástupkyně v závěrečném návrhu požadovala pro všech sedm členů skupiny alternativní trest veřejně prospěšných prací v délce 200 hodin.

"Soud nemá důvod pochybovat o tom, že se obžalovaní skutků dopustili. Obraz výbuchu ale nebyl schopen způsobit znepokojení obyvatelstva, lidé byli spíše pobaveni, jak je snadné vysílání narušit," zdůvodnila rozsudek soudkyně Stanislava Suchánková. Rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně si ponechala lhůtu na odvolání, členové skupiny se práva na odvolání vzdali. "U mého klienta byl úmysl vytvořit umělecké dílo a ne spáchat trestný čin," řekl jeden z obhájců. Ti také upozorňovali na to, že čin obžalovaných poukázal na skutečnost, že Česká televize přebírala a vysílala informace bez jakékoliv kontroly. "Pokud by opravdu chtěli znepokojit veřejnost, tak by provedení simulovaného výbuchu muselo být kvalitnější," dodal jeden z obhájců.

Podle mluvčího České televize Ladislava Štichy ČT neměla nikdy za primární cíl nějaké exemplární potrestání mladých umělců. "Chtěli jsme pouze zřetelně upozornit na to, že došlo k flagrantnímu porušení jednoho z pilířů demokratického státu, a to nedotknutelnosti majetkových práv - v tomto případě zásahu do signálu ČT," řekl ČTK Šticha. "Na to se dá jen říci, že pokud vám vtrhne někdo cizí do bytu a bez vašeho svolení si v něm dělá co chce, tak se patrně také smát nebudete," dodal. Skupina Ztohoven v prosinci 2007 vyhrála první ročník nových cen pro mladé umělce, které pod názvem Cena NG 333 poprvé vyhlásila Národní galerie v Praze.

Armáda vojákům v zahraničních misích přidala 900 dolarů

Ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) zvýšila s platností od začátku března vojákům v zahraničních misích měsíční průměrný příplatek ke mzdě o 900 dolarů (asi 15.300 korun). Opatření by mělo platit do té doby, než vláda schválí nový návrh odměňování vojáků v zahraničních misích. Výše diet je mezi vojáky ožehavým tématem již několik měsíců. Důvodem je, že za poslední roky klesla hodnota dolaru na polovinu a také armáda je začala posílat do nebezpečnějších misí.

Podle nové úpravy, kterou připravuje ministerstvo obrany, by vojáci měsíčně navíc k platu v Česku mohli pobírat až 10.000 dolarů (asi 170.000 korun). Vláda by návrh měla projednávat v dubnu. Současná výše příplatku činí asi 700 až 4000 dolarů (asi 11.900 až 68.000 korun). Částku 10.000 dolarů chce vojsko zavést jako strop s tím, že reálně se dosud vyplácené odměny zvýší asi dvaapůlkrát. Průměrný plat vojáka z povolání nyní činí zhruba 23.000 korun. Nejnižší hodnosti vydělávají asi 11.000 korun, vojenské špičky až 80.000 korun.

Nejvyšší soud zamítl dovolání Hohenbergové, která si dělá nárok na Konopiště

Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání Sofie Hohenbergové, která u českých soudů prostřednictvím určovací žaloby neúspěšně bojuje o navrácení rozsáhlého majetku jejích šlechtických předků včetně zámku Konopiště a jeho inventáře. Hohenbergová je pravnučkou Františka Ferdinanda d´Este zavražděného v Sarajevu. Majetek Hohenbergů byl zestátněn již na počátku 20. let minulého století zároveň s veškerým majetkem rakouského panovnického domu Habsburků v českých zemích. Hohenbergová však v určovací žalobě podané v roce 2006 namítá, že její předkové k panovnickému rodu nepatřili. Její pradědeček, následník trůnu František Ferdinand d´Este, se totiž po takzvaně nerovném sňatku s českou hraběnkou Žofií Chotkovou musel dopředu zříci nástupnických práv pro své děti Ernsta, Maxmiliána a Žofii. Nyní má Hohenbergová teoretickou možnost podat ústavní stížnost.

Tři muži podle policie ukradli bezpečnostním agenturám 12 milionů

Policisté dopadli trojici mužů z Příbramska, které viní z přepadávání opancéřovaných vozidel bezpečnostních služeb. Za loupeže s celkovou škodou přes 12 milionů korun jim hrozí až dvanáctileté vězení. ČTK to řekla mluvčí středočeské policie Soňa Budská. Dva z přepadených vozů patřily podle dostupných informací firmě G4S, které loni její zaměstnanec František Procházka odcizil přes půl miliardy korun.

Policie zatkla komplice "zloděje století" Procházky

Policie minulý týden zatkla komplice Františka Procházky, který údajně loni v prosinci ukradl ze sídla bezpečnostní agentury půl miliardy korun v hotovosti. ČTK to potvrdila mluvčí městského státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová. "Tato osoba již byla umístěna do vazby a nic bližšího k její totožnosti nebudeme sdělovat, abychom neohrozili další průběh vyšetřování," uvedla Zenklová a dodala, že údajný komplic je nyní ve vazbě a čelí obvinění z krádeže ve spolupachatelství. Po Procházkovi, na něhož je vydán mezinárodní zatykač, stále pátrá speciální tým policejního prezidia.

Společnost Heineken kupuje ústecké pivovary Drinks Union

Nizozemská společnost Heineken kupuje ústeckou akciovou společnost Drinks Union. Koupí stoupne podíl Heinekenu na českém pivovarnickém trhu z osmi na 12 procent, celkový objem ročního prodeje na tuzemském trhu přesáhne 1,9 milionu hektolitrů. ČTK to sdělila mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová. Transakce ještě podléhá souhlasu antimonopolního úřadu. Podle tiskového vyjádření Heinekenu by akvizice měla skončit ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Cena, kterou Heineken za Drinks Union zaplatí, nebude zveřejněna.

V Česku má vzniknout vývojové centrum pro ICQ do mobilů

V České republice by ještě letos mělo vzniknout globální centrum pro vývoj mobilní verze komunikačního nástroje ICQ. Vývojové centrum by mělo být součástí společnosti Centrum.cz Holding, která provozuje například portály Centrum a Atlas. ČTK to řekl zdroj blízký vedení společnosti. Zástupci Centra informaci nechtěli komentovat s tím, že se nevyjadřují ke spekulacím. Programátoři z Česka se budou moci podle informací ČTK podílet nejen na vývoji mobilního ICQ pro Českou republiku, ale podporovat i lokalizace pro další země. V první fázi má centrum zaměstnávat do deseti programátorů, později se má jejich počet rozšířit.

ICQ je v současnosti v Česku nejrozšířenější komunikační program, který má více než dva miliony aktivních uživatelů. ICQ nabízí i další možnosti komunikace, jako například SMS posílané na mobil zdarma, či VoIP. Jeho využití přímo v mobilních telefonech však dosud bylo omezené. Mobilní verze ICQ by také měla umožnit získávat příjmy z reklamy na displejích telefonů.

Česko podpořilo schválení Open XML Microsoftu jako standardu ISO

Český normalizační institut (ČNI) minulý týden schválil návrh, podle kterého by se datový formát pro kancelářské aplikace Open XML společnosti Microsoft stal standardem ISO. Uvedl to ČNI na svých stránkách. Podle kritiků návrhu je další standard pro práci s dokumenty k již zavedenému formátu ODF (Open Document format) nadbytečný a bude znamenat zvýšené náklady na přizpůsobení zejména malých a středních firem.

Nová známka s Klausem bude dražší

Lidé budou moci na dopisy lepit novou známku s prezidentem Václavem Klausem. Známka bude o 2,50 korun dražší než předchozí známky z prezidentské sady, kupující za ni zaplatí deset korun. Česká pošta zpracovala novou známku z podkladů z roku 2005. Podobizna Klause tak zůstává, vedle nominální hodnoty se změní barevnost známky. K dispozici bude na poštách od 2. dubna. Známka s prezidentem patří mezi takzvané výplatní známky, které se tisknou ve velikých objemech a neustále se dotiskují. Známka s hlavou státu je jedinou výjimkou z nepsaného a v Česku dosud dodržovaného pravidla, že živé osoby se na známkách neobjevují, uvádí pošta.

Počasí

Je oblačno, noční teploty od -1 do -5 stupňů Celsia, ve středu bude od 1 do 5 stupňů nad nulou.